Martin Hessler píše:Nějak si nedovedu představit, že by na válečnou loď (!) z konce 19. století, u který se navíc předpokládalo nasazení na Dálným Východě (a tedy občasná nutnost topit kdejakým sajrajtem včetně mokrýho uhlí neznámý kvality) instalovali tak složitej a choulostivej systém, jakej jsi popsal. Kotle, který může obyčejnej šutr každou chvíli přimět vyhasnout, by asi nebyly pro pancéřovej křižník to pravý ořechový.
Ruské lodě z Tichomořské eskadry opravdu používaly nekvalitní korejské a čínské uhlí, na rozdíl od Japonců, kteří neváhali zakoupit vysoce kvalitní uhlí cardiffské, jež při spalování vydávalo mnohem méně kouře.
Možná by stálo za úvahu, aby někdo dostatečně obeznámený nejenom s tímhle témate, ale i s celým pohonným ústrojím tehdejších lodí, o tom napsal nějaký článek, popřípadě sérii článků, jako to dělá Ikala o leteckých motorech.