- úkol mise
- druh nepřátel
- prostředí
Podle toho se vždy jak vybírají vojáci a výzbroj, tak plány (vysazení, návrat, průnik). Speciální jednotky operující venku nejsou rozděleny na jednotlivé týmy jako je tomu u CQB (Blue, Red), ale všichni jdou společně. Společně s družstvem jde vždy i sniper. Sniper jakožto voják vybavený puškou pro střelbu na vzdálené cíle vždy nemusí být tohoto charakteru = pokud se nehodí, prostředí, nebo nasazení tak může tím sniperem být voják vybavený pouze zpřesněnou zbraní – ale takovou zbraní, která mu zaručí výhodnou střelbu při blízkém boji (M16A2, M21 aj.)
Velitelé družstev si však raději uchovávají snipery takové, jací mají být.
Postup
Jednotky obvykle postupují buď v rozestupu tak, že jdou jednotliví vojáci v rozestupech za sebou, tyto rozestupy jsou velké, nebo menší podle druhu krajiny a možného napadení. Tak jako je tomu u CQB tak tady velitel nemusí jít v čele, určí se pouze voják který jde v čele, tito vojáci se střídají. Stejné, nebo spíš podobné je to s koncovými vojáky, kteří kryjí postup družstva vzadu. Tito nechodí obráceni zády ke družstvu, ale zhruba kontrolují zadní část. Tento úkol však nemá pouze jeden voják, ale minimálně 2 tak, aby se mohli navzájem krýt.
Dalším druhem postupu je šipka, vojáci jdou v rozestupech za sebou, stejně jako kachny které odlétají do teplých krajin
Tento postup se ale moc nepoužívá, pže vojáci od sebe musí mít větší rozestupy a to třeba v džungli není dobré.Někdy se však jednotka rozdělí na 2 družstva a ty postupují samostatně, po předem dohodnuté trase. Důvod je prostý, pokud je oblast silně nebezpečná a jedno z družstev je napadeno, může mu druhé pomoci tak, že útočníkům vpadne do zad, nebo z boku.
Snipeři postupují buď z družstvem, nebo někde opodál od něj, aby v případě napadení mohli střílet na nepřítele a ten vlastně ani nevěděl odkud je na něj stříleno. Se sniperem vždy jde jeden voják který je vybaven klasickou pěchotní zbraní a brání snipera v případě, že je na něj zahájena palba. Puška kterou je vybaven tento voják je zpravidla taková, aby na ni šla připevnit optika a tento voják se taky mohl stát co-sniperem který snipera zastoupí, nebo mu pomůže vést palbu při velkém počtu nepřátel. Takovouto zbraní byla puška M14 na kterou vojáci snadno a rychle připevňovali optiky. Nyní jsou pro tyto vojáky používány klasické pušky M16A2, nebo M16A4 která má odnímatelnou úchytku pro připevnění optiky, obvykle to bývají optiky řady AN/PVS-4.Ruské jednotky používají standartní pušky Ak47/74 s optikami.
Další možnost je, že jde sniper s družstvem a v případě napadení bojuje společně s družstvem. Velitelé však od dob války ve Vietnamu kdy se snipeři jdoucí až za družstvem velice osvědčili raději volí první možnost. Samozřejmě že jde o to jestli je daná průchozí oblast nebezpečná či ne.
Místo střetu
Na pointu, kde je hlavní cíl mise se jednotka rozdělí podle úkolu a podle druhu vojáků. Ve družstvech pro venkovní boj – jsou to v drtivé většině případů jednotky vojenské, ne policejní, jsou vojáci jak snipeři, klasičtí střelci, tak podpůrní střelci. Další je určení podle školení, tzn. Pyrotechnici, radisté, průzkumníci aj.
Snipeři a podpůrní střelci zpravidla nechodí přímo do místa určení s jednotkou. Kryjí ji totiž palbou. Nikdy (!) však nejsou tito vojáci u sebe, jak sniper se svým kolegou tak podpůrný střelec se kterým také někdy chodí ještě jeden voják jsou vždy na místech která jsou daleko od sebe. Samozřejmě že však nikdy nestřílí proti sobě ze dvou konců místa.
Pokud jde o úkol kdy má jednotka zajistit a prohledat nějaké místo, tak jednotky hlučně vyčistí prostor s tím že právě daný hluk vyláká z budou nepřátelské vojáky kteří se pak dostanou do místa bojů a jsou pod palbou, snipera/ů, kulometčíka, nebo jednotky.
V případě že jde o úkol kdy mají vojáci najít a zachránit rukojmí je jasné že je vše prováděno v naprosté tichosti, jednotka, pokud je malá prohledává jednotlivé budovy společně, pokud je větší rozdělí se na družstva která zajišťují budovy rozděleně. Využívají při tom taktiky CQB.
Odchod
Při splnění, nebo také nesplnění úkolu se vojáci stahují jednotlivě tak, že se vždy stahují vojáci po jednom a jsou kryti jednotkou a sniperem s kulometčíkem. Sniper a podpůrný střelec se vždy přemístí buď tak aby měli před sebou prostor ústupu jednotky a mohli ji efektivně krýt, nebo tak aby měli před sebou oblast celého místa střetu a mohli pálit na každého nepřítele.Tito vojáci se také stahují jako úplně poslední až je družstvo delší dobu pryč, jejich postup není totiž tak nápadný.
Hlavní rozdíl v jednotkách pro venkovní boj od jednotek pro CQB jsou zbraně, výstroj, počet vojáků a taktiky. V těchto družstvech se nachází i vojáci s kulomety, nejčastější zbraní tohoto druhu je lehký kulomet M249 SAW (Short Automatic Weapon) jedná se o francouzskou zbraň MINIMI. To je u západních jednotek. Jednotky jako Specnaz takovéto vojáky moc nemají, základní zbraní jsou AK47/74 ty se nachází i u podpůrných střelců. Ti jsou organizováni spíše do skupinek po 2, nebo 3 vojácích kteří jednoduše střílí ze zálohy. Další jinou výzbrojí jsou granátomety M203 na puškách M4, nebo M16, u Rusů GP-25/GP-30 na AK47/74. Vojáci také nosí převážně explozivní granáty, a v případě osvobození rukojmích flashbangy, ale žádné plyny, nebo stingery a něco podobného. Speciální jednotky používají především zbraně s kolimátory, to už jsem psal, avšak u jednotek pro boj venku to není takové pravidlo. Rusové však své speciální jednotky vybavují dobře osazenými zbraněmi, jak s granátomety, tak s optikami – dělají tak z nich všestranné vojáky, u západních jednotek je to spíš rozděleno podle úkolu. Rusové jsou tak více všestranní. Vojáci tu také nepoužívají jiné střelivo než ostré, celoplášťové kulky FMJ.
