Ano, správně píšeš u verze G, kolik let je to od uvedení do výroby?Hans S. píše:K těm normohodinám: samozřejmě že u Britů došlo k optimalizaci a k značnému urychlení výroby, jenže se nesmí zapomínat, že podobnou optimalizací během války prošel i říšský průmysl. V knize Collision of Empires od A. D. Harveyho se udává, že jen v průběhu výroby Bf 109 G se podařilo počet normohodin snížit z 6500 na 3900 (zřejmě včetně motoru).
Válka Británii ekonomicky značně vyčerpávala (jako kohokoliv jinýho), kdyby v tomto spatřovali tak obrovský problém, jistě by to nějak řešili, nemyslíš? Oni měli přesný čísla, my máme jen dohady.Hans S. píše:Bf 109 prostě byl extrémně levný letoun s velmi slušnou bojovou hodnotou. Spitfire byl dosti drahý letoun taktéž s velmi slušnou bojovou hodnotou. Oba dva měly své výhody a nevýhody, ale nemyslím si, že by značně vyšší náročnost výroby Spitfiru dostatečně obhájily jeho kvality.
Proč tedy nesnížili počet normohodin u Mezka dříve a trvalo jim to až k verzi G?Hans S. píše:Mimochodem v roce 1940 už měl být Spitfire zavedeným letounem. Potíže s výrobou křídla v této době přetrvávaly. U Bf 109 byly již první prototypy poslány do Španělska. Několikasetkusová výroba se rozjela prakticky okamžitě a není mni známo, že by vykazovala nějaké závažné problémy a průtahy. Narozdíl od Spitfiru.
V tancích se nevyznám, ale jak to tedy bylo u té verze T-34/85?Hans S. píše:Rozdíl mezi Bf 109 vs Spitem a Tigerem vs T-34 jest v tom, že ač bojová hodnota Spitfiru a Bf 109 byla víceméně podobná, Tiger a T-34 na tom byly zcela odlišně. Tiger do jisté míry svými výsledky obhajoval svou cenu. Sice to nic nemění na faktu, že jej bylo zřejmě možné postavit lépe a levněji, ale rozdíl v jeho síle proti Téčku (až do příchodu T-34/85) byl ohromný.
Však já nemyslel lidi "od fochu", ale blázny v novinách, televizích, na internetu...Hans S. píše:O Me 163 nebásní snad nikdoSám šéfpilot projektu Me 163, úspěšný stíhač Wolfgang Späte, se zasazoval o přerušení jeho vývoje a ukončení výroby ve prospěch mnohem účinnějšího Me 262.
Me-262 byl hlavně skutečným vládcem nad životy samotných pilotů. Jistý bojový kvality se mu upřít nedají, ale vládcem nebe bych ho rozhodně nenazval, na to měl příliš dětských nemocíHans S. píše:Me 262 byl skutečným vládcem nebe a těžko se diskutuje o opaku. Vzhledem k tomu, že čtveřice YP-80 pár posledních týdnů v Itálii byla de facto nebojeschopná a Meteora Britové pro jistotu do leteckých soubojů neposílali, tak Schwalbe jednoduše neměly protipól. Jestli to bylo dáno nepotřebou spojenců něco takového vyvíjet a nasazovat je další věc, ale výsledek je jednoznačný.

"Bylo skrz naskrz vzrušující s ním létat, zejména díky tomu, že byl vybaven motory v zásadě nedostatečně výkonnými a natolik nespolehlivými, aby to neustále udržovalo adrenalin v krevním oběhu..." Tohle vyjádření asi znáš, ne?
