Lehký tank Praga LTP (Tanque Ligero 38/39M)
...z ČKD až k vrcholkům And...
Exportní lehké tanky PRAGA (ČKD) – díl 3
V předešlých částech této minisérie jsem se zmínil o vývoji tanku Praga TNH a jeho následném vývozu do Iránu (Persie ) a jeho „lehčí a menší“ verze do Švýcarska. Firma samozřejmě nezůstala „stát na místě“ a nabízela své skvělé tanky i jiným potencionálním zájemcům. Československý zbrojní průmysl byl v té době opravdovým pojmem a firma ČKD měla opravdu co nabízet. Na světě nebylo mnoho výrobců, kteří by byli schopni nabízet několik typů tančíků a lehkých tanků. Ale i pro ČKD platilo otřepané „doma není nikdo prorokem“, největší zakázku té doby (pro naši armádu) jí za poněkud nejasných okolností „vyfoukl“ největší domácí konkurent, plzeňská škodovka....z ČKD až k vrcholkům And...
Exportní lehké tanky PRAGA (ČKD) – díl 3
Ale vraťme se do zahraničí, přesněji do Jižní a Střední Ameriky. Ve 30. letech minulého století je navázán kontakt s téměř s každým státem tohoto kontinentu, někdy na úrovni vojenských atašé, jindy se zase přijela do Prahy podívat vojenská delegace (i s manželkami, mnohdy to vypadalo spíše jako dovolená..). Výrobky ČKD jsou nabízeny Argentině, Brazílii, Bolívii, Mexiku, Hondurasu, lze nalézt kontakty i z Uruguaye, Venezuely a San Salvadoru. ČKD se bohužel nepodařilo prodat výše zmíněným zemím ani jeden tank, situaci zachránila třetí největší země jihoamerického kontinentu, Peru.
V roce 1935 se rozhodla peruánská vláda nakoupit pro armádu lehké tanky. Mělo se jednat o tank hmotností kategorie 5 až 7 tun (zde je brán ohled na stav vozovek a mostů v Peru), vyzbrojený kanonem ráže 37 mm a dvěma kulomety. Tank s podobnými parametry mohlo dodat několik světových výrobců, Peruánci ale měli ještě jednu důležitou podmínku – tank měl být schopen trvalého provozu v nadmořských výškách až 4500 metrů. Zde již nastává problém, testy tanků v takové nadmořské výšce nelze dost dobře realizovat (mluvíme zde o Evropě před 80 lety). Peruánci oslovili firmy Renault, Vickers, Fiat a také Škodu a ČKD. Peruánci měli původně v plánu pořídit pro armádu 36 tanků, posléze je tento počet snížen na 24 vozidel. I tento počet by však Peru pasoval do regionální tankové velmoci. Jako základ pro peruánský tank firma použila projekt LTL, šlo o projekt lehkého tanku pro Litvu.
LTP bez kanonuV říjnu 1936 přijela do Prahy nákupní komise v čele s generálem Tamayou, v dubnu příštího roku je podepsána předběžná dohoda o dodávce 24 tanků. V celém věci se hodně angažuje Emil Oplatek, zástupce ČKD v Paříži, jedná tam vedoucím tamní mise plukovníkem Martinézem. Od něj přišla první informace o zájmu Peruánců na 24 tanků. Oplatek musel o svou provizi (zaslouženou) tvrdě bojovat, již dohodnutý obchod mu chtěl vyfouknout jiný obchodník. Další důležitou osobou v tomto obchodu byl Chargé d´ Affaire v Limě dr. A. Lafar, ten to ale asi dělal z lásky k vlasti. A aby nebylo všem trablům konec, Škoda nemohla pro tanky dodat kanony. Peru se totiž nacházelo ve sféře francouzského vlivu a Škoda patřila koncernu Schneider. Firma tento vyřešila nákupem kanonů od naší armády, ta je posléze nakoupila od škodovky.
Další změna nastává v lednu 1938, ČKD nabízí Peruáncům stroj LTH, vyvinutý a vyráběný pro Švýcarsko. Problémem bylo překročení maximální hmotnosti a to se plukovníku Martinézovi nelíbilo. Koncem ledna 1938 jel do Paříže orodovat za tento projekt i Alexej Surin, hlavní konstruktér oddělení SPE v ČKD. Surin s Oplatkem nakonec dokázali přesvědčit plukovníka a 15.2.1938 je podepsán kontrakt na dodávku 24 tanků LTP (firemní označení tanku), dále mělo být do Peru dodáno 8000 nárazových a 5334 průbojných granátů, celý kontrakt dosáhl výše 170.447 liber šterlinků. V dodatku smlouvy, podepsaném 9.4.1938 se zavazuje ČKD dodat pojízdnou dílnu, pásový tahač (traktor) T6 s polní dílnou (na přívěsu), velitelský automobil Praga AV a nákladní RV. Mimo to se dá najít v archívu ČKD zajímavý výkres „přívěsného vozíku“ pro tank, za tank se mě dát zapřáhnout pásový vozík, sloužící k převozu všelijakého vybavení. Ale tento nápad asi zůstal jen na papíře, neexistuje fotografie tohoto vozíku.
Praga T6Je načase si alespoň zběžně popsat tank LTP. Jak jsem již uvedl, jedná se o upravený upravený projekt švýcarského tanku LTH, jde tedy o tank vycházející z většího „sourozence“ TNH. Podvozek vozidla tvoří dvě dvojice velkých pojezdových kol s gumovými obručemi o průměr 725 mm, vždy dvě kola jsou odpruženy společným svazkem listových per zavěšených pomocí klínu na konzole. Pás s korýtkovým vedením o šířce 294 mm je nahoře podepírán třemi podpůrnými kladkami s gumovými obručemi, vpředu je umístěno hnací a vzadu napínací kolo.
Srdcem pohonu je originální švédský motor Scania-Vabis 1664, jde o řadový šestiválec o objemu 7754 ccm, při 2200 ot/min z něj lze vyhnat až 125 HP. Kvůli používání tanku ve vysoké nadmořské výšce muselo dojít k úpravě zásobování palivem, o to se staral upravený letecký karburátor Praga-Diflex, výškový regulátor Praga s přisáváním vzduchu do plovákové komory a redukční klapkou v sacím potrubí umožňoval zvýšení kompresního tlaku. Ve výšce nad 2000 metrů tak dochází ke zvýšení tlaku z 1:6,2 na 1:7,2.
Přenos od motoru zajišťuje planetová převodovka Praga Wilson CH s předvoličem rychlostí. Převodovka umožňuje jízdu pěti rychlostmi vpřed a jednou vzad. Tank je schopen jezdit rychlostmi od 3,2 do 40 km/h, dojezd na silnici je cca 180 km.
Konstrukce odpovídá tehdejším zaběhlým technologiím v ČKD, kostra vozidla je vyrobena z ocelových úhelníků, na ně jsou připevněny pomocí nýtů a šroubů pancéřové desky o síle od od 8 mm do 25 mm. Osádku tvoří trojice mužů, řidič seděl na pravé straně korby, pro výhled z vozidla měl k dispozici v čelní stěně vypouklé „okno“ se třemi otvory. Ty jsou samozřejmě osazeny neprůstřelným sklem. Na dně korby je nouzový výlez, při světlé výšce tanku 350 mm bylo opuštění tanku asi docela adrenalinovou událostí. Do tanku osádka nasedá dva poklopy na střeše věže.
Na korbě je mírně vpravo od osy vozidla usazena plně otočná věží, věž se patrně otáčela ručně. Hlavní výzbroj tanku tvoří kanon Škoda A3 ráže 37,2 mm, jinak též známý jako kanon vz. 34ÚV. Vedle něj je na na pravé straně zabudován v čelní desce vzduchem chlazený těžký kulomet ZB 53 ráže 7,92 mm. Mimo výzbroj ve věži je ještě vedle řidiče na levé straně čelního panelu zabudován lehký kulomet ZB 30 ráže 7,92 mm. Palebný průměr je 60 granátů pro kanon a 2700 nábojů 7,92x57 pro kulomety.
Tolik něco málo k technice. První prototyp přebral kapitán Cornejo 8.8.1938, 13.9 opouští vozidlo přístav Hamburk a míří do Peru. Firma k tanku „přibalila“ i ředitele Mladějovského, Ing. Ševčíka a dva techniky, pány Šindeláře a Kroupu. 17.10. dorazila zásilka do přístavu Callao a již za čtyři dny je LTP testován ve vysokohorském terénu ve stanici La Oroya. Ta leží ve výšce 3720 metrů nad mořem, samotné testy se provádějí ve výšce až 4500 m. Test proběhl bez problému, horší už to bylo s dodávkou zbylých 23 tanků. Ty jsou v rozestavěném stavu „zkonfiskovány“ naší armádou během všeobecné mobilizace. Další šestice tanků je odeslána 4.11.1938, od Peru dorazila zásilka 7.12. Zbytek tanků doplul k novým majitelům ve dvou zásilkách, 14.2.1939 dorazilo 9 tanků, 27.2 potom zbylých osm tanků společně s náhradními díly a doprovodnými vozidly. Jeden tank z této poslední série urazil při testech 1300 km po „horských“ oblastech tehdejšího Československa bez výraznějších závad. Zbytek tanků absolvoval kratší testy (150 km), součástí testů se staly i ostré střelby a ostřelování tanků.
Tanky LTP, nyní v Peru označené jako Tanque Ligero 38/39M, pomáhají již 19.2.1939 potlačit vojenský převrat. Teprve po něm je sformován plnohodnotný tankový prapor, poprvé je představen na přehlídce v Limě 7.6.1939. Ve výcviku a organizaci pomáhají zaměstnanci ČKD (nyní vlastně již BMM), po obsazení zbytku vlasti odmítnou návrat a pomáhají peruáncům zvládnout obrněnou techniku. Ing. Ševčík odchází do Velké Británie, Šindelář a Kroupa vstupují coby profesionálové do Peruánské armády. V konfliktu s Ekvádorem (1941-42) prý vedou tankovou jednotku do boje. Tankový prapor s 24 tanky pasuje Peru do pozice tankové velmoci na jihoamerickém kontinentu.
LTP ve válce s EkvádoremPeruánci jsou s výkony tanků spokojení, v roce 1946 jsou rozhodnuti u nás zakoupit dalších 24 – 36 tanků. Inovovaný tank měl být poháněn dieselem Tatra T-108, vyzbroj měl tvořit moderní 37 mm kanon a dva těžké kulomety. V roce 1949 však došlo pouze k dodávce náhradních dílů, o rok později již nedošlo k dohodě o dodávce 20 nových tanků za 57 miliónů korun. ČKD se snažila dodat LTP i jiným státům, v roce 1945 je nabídnuta dodávka 36 tanků Venezuele, Bolívii je nabízeno 24 tanků s dieselem. Zůstalo však pouze u nabídek. V Peru tanky slouží až do počátku 70. let, poté jsou přesunuty do zálohy. V záloze vydrží až do konce 80. let, dnes je možno vidět několik těchto tanků coby památníky (asi 6 vozidel).
Tanky jsou ve Peru pojmenovány podle provincií, na obrázcích tak narazíme na tanky s bílými nápisy na bocích - Amazonas, Ancash, Apurímac, Arerquipa, Ayacucho, Cajamarca, Callao, Cusco, Huancavelica, Huánuco, Ica, Junín, La Libertad, Lambayeque, Lima, Loreto, Madre de Dios, Moquegua, Pasco, Piura, Puno, San Martín, Tacna, Tumbes...
Tolik něco málo k jednomu skvělému výrobku naší meziválečné republiky. Už jen jeho dlouhá služba byla skvělou reklamou pro naše techniky a dělníky, dnes si o něčem podobném můžeme jen nechat zdát...
Technické data tanku LTP
délka – 4,1 m
šířka – 1,95 m
výška – 2,16 m
hmotnost – 7,3 t
pancéřovaní – 8-10-12-15-25 mm
výkon motoru – 125 HP
maximální rychlost – 40 km/h
zásoba PHM – 160 litrů
dojezd – 180 km
stoupání - 40°
osádka – 3
zdroje:
Ivo Pejčoch – Tanky Praga – Historie obrněných vozidel ČKD 1918-1956
Ivo Pejčoch, Oldřich Pejs – Obrněná technika 6
Vladimír Francev, Charles K. Kliment – Československá obrněná vozidla 1918-1948
obrazová příloha:
http://mailer.fsu.edu/~akirk/tanks/
http://maquina-de-combate.com/fotos_y_v ... l-Ejercito
někdy