Mapa míst v okolí Maginotovy linie.
Jak jsme již několikrát řekli, Francie, její představitelé, včetně ministerského předsedy, neustále přesvědčovali Evropu a svět, a to až do 15. září 1938, že v případě napadení Československa vojensky vystoupí v jeho prospěch. Pro francouzský genštáb to přes všechny výhrady znamenalo, že štábní důstojníci museli na jaře a v létě 1938 rozpracovávat „ Plán R“.
„Plán R“ („Hypothese Rhénanie“), což znamenalo ofenzívu Francouzské armády směrem od čáry Thionville na severu po Strassburg na dolním Rýnu na jihu.
Ovšem tajné snímkování z letadel a další podrobnější zpravodajský průzkum francouzskému genštábu ukázal, že původně k útoku uvažovaný úsek mezi Pirmansens a Landau je příliš úzký a pro další postup neperspektivní.
Genštáb Francie tak nadále směřoval hlavní útok mezi lesnatý masív Hochwaldu a horský masív Hardt na západ od Rýna. Francouzské útočné oddíly měly „ rychlým“ náporem obsadit nejen prostor mezi oběma masívy, ale i masív Sarrois a výšiny Palatynatu. V uvažování důstojníků genštábu, kteří „ Plán R“ rozpracovávali, dle historických dokumentů, převládalo – není žádoucí, aby se ofenzíva roztáhla moc doširoka a ihned se nasazovalo mnoho sil… Francouzská ofenzíva se měla postupně přizpůsobovat stavu německé obrany a rozšiřovat se v závislosti jak bude probíhat, nabíhat, mobilizace jednotek a také podle vývoje politické situace.
Mapa na které je vidět úsek mezi Thionville a Strassburgem.
Samotný útok do Německa měl vypadat takto:
První fáze francouzského útoku do Německa dle „Plán R“ počítala s tím, že bude proraženo dosud slabé německé opevnění mezi masívy Hardtu a Hochwaldu. Teprve pak měl být proveden jejich oboustranný obchvat. Teprve potom mohlo být obsazeno pásmo Sarrois a dosažena čára Speyer-Lauterecken-Oberstein-Bernkastel-Kues na řece Mosele. Až by byl obsazen onen důležitý prostor, přišla by pro francouzské jednotky krátká přestávka. Ale jen krátká, aby byly přisunuty čerstvé jednotky a bojový materiál ( proviant, munice atd). Ihned po co nejkratší, nezbytně krátké přestávce pak měla následovat - Druhá fáze francouzské ofenzívy ve směru na Koblenz a Mainz na Rýně.
A proč jen krátká, co nejkratší přestávka? To proto, že francouzská zpravodajská služba hlásila, že nástup německých jednotek po železnici a po dálnici bude na západní frontu, po skryté i normální mobilizaci, proti Francii velmi rychlý ( ještě bude řeč i o časech nástupu Wehrmachtu).
Francouzský genštáb ve svém „ Plán R“ pro jistotu počítal „s postupným nasazením značných sil“.
Samotnou ofenzívu dle „ Plán R“ měly zahájit 4 francouzské Armády. Na Hlavním směru to měla být 3. A a 4. A.
Útok měl začít nástupem do Sárska. Na západ od tohoto útoku měla zaútočit francouzská 2.A, kterou by v jejím původním úseku (viz zde nástupní místa jednotlivých francouzských armád a operačních skupin v Č 22: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3621
) vystřídala 1. Operační skupina ( „Ardeny“). Pokud by pak diplomaticky Lucembursko souhlasilo, nebo by Němci vstoupili na území Lucemburska, měla francouzská 2.A „rychle“ obsadit Trier a postupovat dále po levém břehu řeky Mosely na Sweich, Wittlich a Bitburg.
Francouzskou 3. A a 4. A pak měla z východu zajišťovat 5. A, která by mezitím pronikala od Vogés do údolí Rýna. Tady pak v oblasti horního Rýna až po Štrassburg měla 5. A nahradit 8. A, která vznikala z 2. Operační skupiny ( po dokončení mobilizace viz též Č 22.) .
Pokud by se francouzská ofenzíva dle „ Plán R“ vyvinula jen trochu tak dobře jak byla naplánována, a bylo by dosaženo německé Hlavní Obranné linie, měla se francouzská 1. A tvořící doposavad operační zálohu pro případ německého útoku na Belgii, zapojit do ofenzívy také.
Další – francouzská 7. A – která tvořila Zálohu Hlavního Velitelství Francie, se podle „ Plán R“, měla vsunout mezi 4. A a 5. A a pak s nimi společně útočit jihovýchodně od Strassburgu do nitra Německa.
Všechno to bylo připraveno, ale hlavně to vše vypadalo tak, že Francie chce do plánované ofenzívy nasadit všechny síly.
Ale!
V první fázi ofenzívy dle „ Plán R“ měly v čele útoku postupovat jen některé jednotky.
Francouzský genštáb ve svém operačním plánu totiž počítal s tím, že německé OKW pošle své nejlepší a nejpočetnější jednotky Wehrmachtu na frontu Východní – proti AČSR. No a na Západní frontě – proti francouzské ofenzívě – bude hlavní německá obranná linie hájena jen několika aktivními divizemi Wehrmachtu, posílenými 5 divizemi záložními a postupně dalšími nevelkými mobilizovanými svazky.
Všeobecně se ze strany genštábu Francie očekával jen slabý německý odpor.
Francouzské velení proto nepovažovalo za nutné v té prvé fázi nasazovat proti Německu větší síly…
A tak si představme, že například útočné formace francouzské 3. A se sestávaly jen ze 6 pěších divizí, 4. A z 5 pěších divizí a pak dokonce 5. A, která měla postupovat od Vogéz měla jen 2 pěší divize…
Pramenem je zde: Gamelin – jeho dílo, t. III: La Guerre, str. 26-33, Paris 1947.
Francouzský genštáb očekával, že jeho postup do nitra Německa bude probíhat plynule, vytčené cíle budou po krátkých bojích obsazovány tak rychle, jak bylo naplánováno a vůbec nebyly předpokládány žádné komplikace ( tak má vypadat válka…).
Komplikace očekával francouzský genštáb teprve po obsazení prostoru mezi Moselou a Rýnem a po vytvoření předmostí na pravém břehu Rýna, odkud byly plánovány další ofenzívy do nitra Německa.
Když si tak člověk prochází tyto Gamelinovy instrukce – onen „ Plán R“ onu „Hypothese Rhénanie“, je mu jasné, že by nic nedonutilo Němce, aby dle postupu Francie v prvních nejdůležitějších 3 týdnech války – odvolali z fronty z Východu – z fronty proti AČSR – nějaké podstatnější síly, které by proti Francii potřebovali!!!
Tento naprosto staromódní, pomalu se rozvíjející útok francouzských pěších divizí, který by prováděli dle zásad z 1. světové války, tak ten nemohl německou obranou vůbec otřást. Určitě by německou obranou neotřásl tak, aby Francie dosáhla většího operačního průlomu do německého zázemí.
I kdyby francouzská pěchota přece jenom prorazila k Rýnu, Němci by určitě včas zničily mosty přes Rýn i přilehlé komunikace. Jednotky Wehrmachtu by mohly pružně ustupovat na východ, neustále zastavovat francouzský postup v sérii krátkých bojů na záchytných postaveních a vést tak velmi účinný boj i se svými malými jednotkami.
A velmi dobře se mohlo stát, že by se takto čas postupu Francie prodlužoval a než by francouzské jednotky dorazily vůbec jen k Rýnu, mohlo být v Československu rozhodnuto…
Francouzskou armádu by pak čekalo u Rýna peklo – boj o překročení veletoku Evropy a pak velmi náročná a rozhodující ofenzíva do nitra Německa, kterou by Francie měla přece zakončit dobytím Berlína a donutit nakonec Wehrmacht kapitulovat…
Protože se však mohlo stát, že Čs. fronta padne mohl Wehrmacht z Východní fronty přesunout jednotky na Západní frontu a pak by výhlídky francouzského vítězství byly velmi pochmurné…
Němci totiž díky své velice husté železniční síti a díky dálnicím mohli své jednotky z Východní fronty na Západní frontu přesunout velice rychle.
Německé studie říkají, že německé motorizované divize ( mot.) mohly být z Východní na Západní frontu přesunuty za – považme na tehdejší dobu ( 1938) – 36 hodin.
Tady se bohužel dostáváme i k výrokům generála Gamelina, který totiž přece nepředpokládal, že by francouzská ofenzíva, prováděná podle „Plán R“ vůbec nějak odradila Hitlerovské Německo od úmyslu zlikvidovat ČSR. On přece - jen spoléhal na „ Hrozbu“ na „ proklamaci hrozby silou“… On nepočítal s tím, že se nacisté vzdají svých plánů. Generál Gamelin chtěl jen nastartovat pomoc od SSSR a chtěl Německo donutit, aby bojovalo na 2 frontách – na Východní a Západní frontě…
Když se později ukázalo , že pomoc SSSR je nejistá až mizivá – mizelo postupně i odhodlání Francie vypovědět válku Německu.
Francie by totiž sama na záchranu ČSR v roce 1938 nestačila a válku proti Německu by sama nevyhrála!!!!
Řekněme si k tomu ještě víc…
