1. (9.) vzdušná výsadková divize Bundeswehru 70. a 80. léta

[komisař]

1. ( 9. ) vzdušná výsadková divize Bundeswehru 70. a 80. léta



Úvodem složení v 60. letech

2 vvb, 10779 osob, 4 o. z. Honest John, 102 děl a M, 66 o. z. PTŘS, 36 letounů, 36 vrtulníků, 577 OT, 1960 automobilů
divizní jednotky - PL četa se 12 PLK 20 mm, roty : velitelská, chemické ochrany, letecká, vojenské policie, ženijní prapor, prapor služeb,
dělostřelecký pluk : do se 3 bateriemi H 155 mm po 6 H, celkem 18 a do se 4 o. z. Honest John

vvb : 3 vv prapory,
brigádní jednotky – roty : velitelská, ženijní, letecká, protitanková se 18 o. z. PTŘS SS 11, prapor služeb
dělostřelecký oddíl : 2 baterie po 6 H 105 mm, celkem 12 kusů

vv prapor : štáb
3 vv roty, rota podpory - četa PTŘS s 5 o. z. PTŘS COBRA, středních minometů se 6 M 81 mm, těžká minometná se 4 M 120 mm

1. vzdušná výsadková divize Bundeswehru v 70. a 80. letech

Terénní automobil KRAKA byl zaveden v počtu 892 kusů, na obrázku vlevo s PTŘS Milan, vpravo typ 640 - nákladní



Obrázek Wiesel 1 s PTŘS TOW ( osádka 3 vojáci, zavedeno 210 kusů ) : výsadek z CH 53G


Wiesel 1 s 20 mm kanónem ( 2 osoby, zavedeno 135 kusů )


Wiesel 1 s PTŘS HOT


Jelikož její organizace a použití v 60. letech již byla popsána Pátračem v rámci 2 armádního sboru, doplňuji její vývoj v 70. a 80. letech. Nachází se nadále mírově v sestavě 2. armádního sboru. Válečně se předpokládá podřizovat jednotlivé brigády armádním sborům jako aeromobilní zálohu, a to takto : 26. vvb pro 3. as, 27. vvb ( rok zřízení se mi nepodařilo zjistit ) pro 1. as, 25. vvb pro 2. as. Přesto, že je označená jako výsadková, nejsou všechny její prapory vycvičeny a předurčeny pro padákový výsadek, v rámci každé brigády je zpravidla vycvičen jeden prapor. Výsadkový výcvik jednotlivce se uskutečňuje ve výsadkové škole Bundeswehru v Schongau. Více se mi nepodařilo získat, tak to také berte, proto uvádím odlišné struktury podle různých zdrojů.

Štáb : Bruchsal, 25. vvb Calw a Nagold, 26. vvb Saarlouis, Lebach, Merzig, 27. vvb Lippstadt, Iserloh, Wildeshousen

Organizační struktura po 3. reorganizaci Bundeswehru : 1969 – 1972

---------ATOM 1/1977 str. 26 : Ozbrojené síly NSR Pozemní vojsko II, Ing Vladimír Liška

Vvb : 2 vv pr, vzdušný výsadkový zatarasovací prapor a protitankový prapor, 3 roty : velitelská s pz četou, dopravní a zásobovací


Organizační struktura po 4. reorganizaci Bundeswehru : 2. polovina 70. let – začátek 80. let

----------Jednotky cizích armád, Naše vojsko 1982, I. I. Golokolenko, N. S. Nikotin

Vv pr : 530 osob, rota velitelská a služeb s četou PTŘS – 6 o. z. Milan , 3 vv roty
Vv rota : 2 vv čety, jedna vv PT četa se 6 o. z. Milan na ¾ tunových automobilech


----------Jednotky cizích armád v boji, Naše vojsko 1987, N. S. Nikotin



Vvd : štáb, spoj pr a 3 vvb
Vvb :
Její hlavní bojovou součástí jsou tři vzdušně výsadkové brigády, které mají každá v míru 3000 osob, válečně 4000, a skládají se ze štábu, tří vv pr, jednoho rámcového vv pr určeného po doplnění pro teritoriální vojsko ( velitelství a 4 vv roty ) a pěti samostatných rot : velitelská ( štábní ), minometná, ženijní, zásobovací ( rota služeb ) a zdravotnická
---Vv pr : štáb, rota velitelská a služeb, 3 vv roty s velitelským družstvem a 3 vv četami, vv rota podpory s velitelským družstvem a četami vv PT, minometná a PL.
556 osob, 12 PTŘS Milan přenosných a 10 PTŘS na automobilech

---------BP 6/1984 str. 67 : Západoněmecká 1. vzdušná výsadková divize
Mírově ji tvoří 8000 vojáků, válečně 11000. Hlavní výzbroj tvoří 180 PTŘS TOW a 120 PTŘS Milan, 108 20 mm automatických kanónů a 48 120 mm minometů Tampella. Nejdůležitější přepravní prostředek je kolový terénní automobil KRAKA, nově se zavádí ve druhé polovině 80. let lehký pásový pancéřovaný Wiessel.

Její organizace je uvedena na začátku článku

Vv b : mírově 3000 osob, válečně 4000. Každá je vyzbrojena : 40 PTŘS Milan, 60 PTŘS TOW, 36 20 mm automatických kanónů, 16 kusů 120 mm lehký minomet Tampella na KRAKA, palebný průměr na vozidle 20 min
3 vv pr na plných početních stavech, jeden rámcový vv pr určený po doplnění pro teritoriální vojsko a pět samostatných rot : velitelská ( štábní ), minometná, ženijní, zásobovací ( rota služeb ) a zdravotnická

Základní bojovou jednotkou je vzdušně výsadkový prapor : 530 osob, velitelství praporu, rota štábní a služeb, 2 vv roty a 2 PT roty
8 PTŘS Milan, 20 PTŘS TOW, 12 kusů 20 mm kanónů, 12 kusů 84 mm pancéřovek ( někdy uváděno tarasnice ) Carl Gustav, 18 kusů 44 mm protitankového granátometu ( pancéřovka ) Panzerfaust 44 -1A1 nebo od 1973 modernizovaná verze LANZE se 67 mm granátem s delším dostřelem a průbojností ( postupně doplňován jednorázovým PT granátometem ráže 80 mm ARMBRUST 300 )

Vv rota : 96 osob, ve složení - velitelství, 2 vv čety, jedna PT vv četa se – 4 o. z. PTŘS Milan

PT rota : 10 PTŘS TOW, 6 20 mm kanónů


Bojové použití :

Každá vvb má působit v převážné většině jako samostatný, vysoce mobilní operační prvek v sestavě armádního sboru. Nasazení celé brigády bude výjimkou, nasazovány budou jednotlivé prapory nebo i roty, které budou posilovány brigádními prostředky. Za všech okolností, kdy budou v malé hloubce protivníka, musí být podporovány palbou raketometů a dělostřelectva prvosledových divizí. Pouze v případě, že se nacházejí mimo dosah, mohou být podporovány pouze údery vojskového letectvy a palbou bitevních vrtulníků.

---Přeprava jednotek do prostoru bojové činnosti : C 160 Transal do větších hloubek nepřátelské obrany padákovým způsobem, vrtulníky CH 53, pozemní cestou ( hlavně v obraně ) nebo kombinovaným způsobem. Přeprava vozidel Wiesel : C 160 Transal – 4 kusy, C 130 – 3 kusy, CH 53G – 2 vozidla.

Základním způsobem jejich použití je uskutečňování operačně taktických a taktických vzdušných výsadků do týlu protivníka na směru hlavního úderu armádního sboru.
Jejich úkolem bude :
---udržet důležité úseky terénu, komunikační uzly, mosty, přepraviště i předmostí na vodních překážkách,
---odhalit a zničit prostředky jaderného napadení, spojovací uzly a velitelská stanoviště, rušit práci týlových orgánů

Dále budou používány :
---za útoku v součinnosti s ostatními jednotkami pro obkličování protivníka, zabránění přísunu jeho záloh do prostoru bojové činnosti, vyvrácení obrany z boků a týlu, narušování činnosti jeho týlu
---přikrytí boků a mezer mezi sbory nebo i divizemi
---záloha velitele sboru k odrážení pronikajícího nepřítele, zejména jeho tankových jednotek, v roli pohyblivé protitankové zálohy
---v prvním operačním sledu as v rámci předsunuté obrany, zpravidla na samostatném směru v silně členitém terénu nebo na styku dvou armádních sborů
---boj s operačním výsadkem protivníka

[Pátrač]

komisař - juchuchu.

Takže tady máme alespoň rámcovou a přitom přesnou informaci o tomto vojenském tělese. Pro mě velmi zajímavé. Když se do sestavy 2. armádního sboru NSR vloží jedna taková brigáda je jasné, že jeho bojové možnosti výrazně vzrostou.

Tímto jsem ještě raději. Komisaři, pokračuj.

[komisař]

Organizační struktura po 3. reorganizaci Bundeswehru : 1969 – 1972

---------ATOM 1/1977 str. 26 : Ozbrojené síly NSR Pozemní vojsko II, Ing Vladimír Liška

Nově jsem nalezl další detaily : Bojová příprava 1/1973

Její reorganizace proběhla v letech 1970 – 1971. Cílem bylo vybudovat z jednotlivých brigád útvary schopné samostatného boje. Na divizní úrovni byly ponechány pouze velitelské a spojovací jednotky.

V souvislosti s její reorganizací proběhla i změna v zařazení vojskového letectva

Většina průzkumných a dopravních vrtulníků byla soustředěna na stupni armádního sboru, konkrétně jednotky průzkumných, lehkých a středních vrtulníků vyzbrojených typy Alouette II, UH 1D, CH 34 a nově i CH 53D v celkovém počtu 85 kusů. Tento počet je schopen najednou přepravit zesílený vzdušně výsadkový prapor i s posilovými prostředky ze stupně brigáda, ale bez těžkých dopravních prostředků. Proto bylo vyvinuto 0,75 t kolové terénní vozidlo KRAKA.

Kalkulace přepravní kapacity :
---vv pr : 381 osob, 41 lehkých terénních vozidel, 18 motocyklů a další materiál ( hlavně munice ) : 30 lehkých a 15 středních vrtulníků
---vzdušná výsadková minometná četa brigádní : 32 vojáků, 12 lehkých terénních vozidel a 1 motocykl : 17 lehkých nebo 4 střední vrtulníky.
---vzdušná výsadková PT četa BZK 106 mm : 24 vojáků, 9 lehkých terénních vozidel, 1 motocykl a další materiál ( hlavně munice ) : 12 lehkých nebo 3 střední vrtulníky.
---vzdušná výsadková PT četa PTŘS COBRA 810 : 24 vojáků, 9 lehkých terénních vozidel, 1 motocykl a další materiál ( hlavně munice ) : 11 lehkých nebo 3 střední vrtulníky.
---vzdušná výsadková ženijní četa : 34 vojáků, 9 lehkých terénních vozidel, 1 motocykl a další materiál ( hlavně munice ) : 13 lehkých nebo 4 střední vrtulníky.


Vzdušně výsadková brigáda

Má v brigádních jednotkách :
---štáb : skupina předsunutých pozorovatelů a 4 skupiny leteckých návodčích
---protitanková rota : 3 čety bezzákluzových PT kanónů ráže 106 mm a 3 čety PTŘS COBRA 810
---minometná rota : 4 minometné čety s minomety ráže 120 mm
---ženijní rota : 3 ženijní čety

2 – 3 vzdušné výsadkové prapory, každý :

---rota velitelská a služeb : mimo jiné má i kanónovou četu se 6 K 20 mm
---3 vzdušně výsadkové roty :
-četa velitelská a služeb
-dopravní družstvo
-3 vzdušné výsadkové čety

[Bubák]

Podle mě dostupných informací velitelství NATO v zásadě nevidělo žádnou skutečnou operační potřebu pro vznik německých specializovaných jednotek, jako byly horské a výsadkové síly. Tyto jednotky byly zpočátku stavěny hlavně jako doplněk ke dvanácti divizím, které Německo přislíbilo vybudovat. Poměrně záhy se ukázalo, že plán na zřízení dvanácti plnohodnotných mechanizovaných divizí je nereálný, a proto byly horské a výsadková brigády rozšířeny na samostatné divize. Šlo spíše o politické rozhodnutí, protože jádro divizí tvořila lehká pěchota a jejich vybudování bylo tím pádem levnější.

Postupem se z horské divize podařilo vybudovat plnohodnotný svazek, ale jednotlivé brigády výsadkové divize měly sloužit samostatně jako zálohy tří německých sborů. Takovému nasazení obecně bránila poměrně nízká mobilita vozidel Kraka, nedostatek letecké přepravní kapacity a absence pancéřové ochrany.

Někdy snad v 70. letech přestaly být tři výsadkové brigády chápány jako zálohy sborů a začaly být nasazovány přímo v přední linii, čímž naopak pro vytváření záloh uvolnily mobilní obrněné jednotky.

Podle obranného plánu II. (GE) sboru ze dne 10. prosince 1979 měla 1. LLDiv (pouze s LLBrig 25, zbylé výsadkové brigády byly stále nasazeny u ostatních sborů) zabezpečit hranici s Rakouskem. V případě porušení rakouské neutrality měla 1. LLDiv předat levou část své bojové zóny 10. PzDiv a bránit sektor SALZACH/SAALACH s HSchKdo 18 vlevo a LLBrig 25 vpravo.

Od září 1980 odpovídala 1. GebDiv pouze za prostor severně od Dunaje a části 1. LLDiv byly rozmístěny mezi řekami Dunaj, Inn, Salzach a Isar. Teprve podle GDP 88 ze 3. listopadu 1987 byla 1. LLDiv nasazena v prostoru Bavorského lesa.

V příslušném operačním rozkazu z roku 1987 pro nasazení 1. LLDiv v Bavorském lese byla vypracována studie o problematice nasazení 1. LLDiv přímo na přední linii (BArch BH 8-9/640).

Studie popisuje očekávané problémy nasazení 1. LLDiv na až čtyřnásobku běžné šířky fronty, kdy u brigády horské pěchoty šlo o šířku až 60 km. K tomu je popsána nedostatečná mobilita jednotek, absence divizních prvků a také nevhodné vybavení protitankovými střelami TOW, které v zalesněném prostoru Šumavy a Bavorského lesa nemohly využívat svého velkého dostřelu. Negativně byla vyhodnocena i časová náročnost budování polních opevnění ve skalnatém terénu při nedostatku ženijních kapacit.

Podle závěru studie „Síla neobrněné pěchoty je daná přímým výsledkem palby podpůrných zbraní. S dostupnými protitankovými zbraněmi ale nelze v daném terénu dosáhnout rozhodujícího účinku. Zvýšení obranné schopnosti divize je možné pouze zvýšením účinku podpůrné palby. V tomto smyslu nasazení 1. výsadkové divize se třemi lehkými brigádami v prostoru ŠUMAVY a BAVORSKÉHO LESA nepřináší očekávané výsledky.“ Splnění úkolu zabránění nepřátelskému průlomu k Dunaji nebylo možné s dostupnými silami splnit.