Podkapitola čtvrtá: POKUS O ROZDĚLENÍ HRADIŠT A ZJIŠTĚNÉ GEOMORFOLOGICKÉ TYPY HRADIŠTNÍCH LOKALIT
Už asi 150 let se odborníci snaží o to, aby se podařilo hradiště nějakým způsobem zatřídit do nějakých škatulek, aby se dali snáze popisovat. Bylo provedeno několik pokusů o zatřídění podle různých kritérií. Například:
- kritérium podle převládajícího materiálu hradeb na hradiště s kamennými, hlinitými či hlinito – dřevěnými hradbami či náspy. V 19. století pak byl jako druh hradby popisován i typ hradby spečené – dnes je považováno za jisté, že to nebyla stavební technologie- umělé spečení kamenů v hradbě ale důsledek nehody a nebo přímo bojových aktivit.
- kritérium umístění v terénu. Zde byla rozlišována hradiště ostrožná, výšinná, rovinná či blatná.
Dnes je uvažováno jinak. Jako hlavní kritérium je hodnoceno to, zda jde o:
A- fortifikaci lineární, která naopak představuje celkové využití rozsáhlé oblasti a její zajištění proti vnějším vlivům. Sem lze zahrnout právě starou hradskou soustavu.
B- fortifikaci bodovou, která představuje konkrétní požadavek na zajištění relativně malého prostoru pro určitý počet lidí. To že je bodová značí pouze a jen to, že je fortifikace omezena na určitý prostor. Ten mohl být menší než 0,5 hektaru až po hradiště které svými hradbami chránily i několikahektarovou plochu.
Bodové fortifikace pak jsou dnes členěny opět podle několika kritérií.
1. kritérium geomorfologické, tedy lidsky řečeno výběr podle, terénu které je obecně bráno jako nejpřesnější protože není ovlivnitelné subjektivním pohledem výzkumníka. Zároveň je zde jasně vidět záměr budovatelů, definovaný výběrem plochy k založení obranných prvků.
2. kritérium nadmořské výšky. Zde je dělení jednoduché, jsou hradiště výšinná a nížinná. A tato se pak mohou dále rozlišovat podle kritéria prvního, dále pak podle tvaru a velikosti bráněné plochy.
Pravda je, že z pravěku známe jen výšinné opevněné plochy, které, využívají pro podporu uměle budovaných překážek i převýšení lokality nad okolním terénem a strmost svahů alespoň na části obvodu hradiště.
Nížinná opevnění kde by bylo k obraně využito jako hlavní přirozenou překážku vody či bažinatý terén v Čechách nemáme v pravěku doložena vůbec – což neznamená, že zde nebyly a na Moravě máme několik sporných lokalit.
Tato opevnění se objevují až v době hradištní a zejména na Moravě jde o významnou skupinu hradišť.
Výběr tvaru polohy pak jakoby už dopředu předurčoval způsob fortifikace, vedení obranných linií a rozložení jednotlivých obranných prvků.
Geomorfolgické typy:
A/ hradiště na nepravých výšinách. Převýšení ze směru přístupu minimální s pojení s okolím jen úzkou šíjí čímž se podobá ostrožnám, někdy částečná dominanta. Tento typ byl velmi vyhledáván v dobách hradištních ale je doložen i v pravěku. . Jako příklad poslouží Tetín, Chřešťovice, Levý Hradec, Praha –Bohnice či Brno- Obřany
Obrázek ukazuje pokus o rekonstrukci hradiště v Brně – Obřanech, o rozloze asi 19,7 hektarů. Zbytky fortifikace jsou doposud velmi dobře vidět na severním a východním obvodu. Byla nalezena a identifikována zcela bezpečně jedna klešťovitá brána, pozůstatky tří dalších nejsou až tak jisté. Hradiště mělo protáhlé a dobře opevněné předhradí, které sloužilo jako vstupní prostor. Místo bylo osídleno kulturou popelnicových polí, horákovskou kulturou z doby halštatu, v době laténské a dokonce i v době stěhování národů. Opevnění ale bylo postaveno pouze kulturou popelnicových polí v době bronzové.
B/ hradiště na izolovaných kopcích. Převýšení nad okolím i desítky metrů ale z jedné strany téměř žádné. Příklady: Budeč, Závist, Stradonice, Katovice a jiné.
Nyní se podíváme na geografický plán hradiště v Katovicích, které nám poslouží jako příklad tohoto typu hradišť. Co se týká jeho opevnění je to jedno z nedůmyslnějších a nejsložitějších a navíc velmi dobře dochované raně středověké hradiště. Z geografického plánu to až tak moc vidět ale není. Proto připojuji pokus o hmotovou rekonstrukci:
Opevněný areál je asi 8 hektarů velký. Z jihu je hradiště chráněno příkrým svahem, který převyšuje okolí o 80 metrů. Severovýchodní strana je pozvolně klesající a byla tedy postupně opevněna několika pásma opevnění.
Nejvyšší a zároveň ústřední část, akropole byla opevněna po celém obvodu. Ze tří stran k akropoli přiléhalo svažité předhradí, které bylo po celém obvodu opevněno dvojitým pásem valů a příkopů. Valy jsou i dnes vysoké až 4 metry a dlouhé 433 a 424 metrů. Před tímto dvojitým opevněním pak bylo další vnější předhradí znovu opevněné valem i dnes vysokým i 5 metrů a příkopem, tentokrát o délce 640 metrů. Od prvního vnitřního valu pak vybíhá další val a směřuje k příkrému svahu na jihu. Zde mohlo být další předhradí nebo tato možná plocha pro ustájení a chov domácích zvířat.
V celé fortifikaci byly nalezeny dvě klešťovité brány a dvě brány čelní s věžovitou nadstavbou. Charakter hradeb, ze kterých jsou dnes citované valy nebyl doposud archeologicky zkoumá, Pouze se odhaduje že byly s čelní kamennou stěnou a náspem s roštovou konstrukcí. Při pohledu na tuto rekonstrukci vidíme velmi promyšlený a vysoce efektivní fortifikační systém.
Nálezů je zde málo – vše nasvědčuje tomu že šlo o prvostavbu někdy z 9. století, kdy se stalo součástí mocenského útvaru který se rozkládal ve středním Pootaví, spolu s hradišti Libětice, Nemětice a Řepice.
C/ Hradiště na izolovaných kopcích s výrazným převýšením. Převýšení je i o stovky metrů. Tyto lokality dominují širokému okolí a jsou viditelné ze vzdálenosti desítek kilometrů. Příklady: Vladař, Plešivec, Blaník a jiná. Zde se nedá jinak, musíme se alespoň letem světem podívat na hradiště Vladař. Takto vypadá daná lokalita v dnešní době:
Tato osaměle se tyčící hora byla přetvořena do podoby značně rozsáhlého, několikanásobně vnitřně členěné hradiště, chráněné příhodnou konfigurací terénu a mohutným obvodovým opevněním vybudovaným v několika historických obdobích. Na svazích kopce téměř po celém jeho obvodu se rozkládá složitý systém vnějšího opevnění uzavírající celkovou plochu asi 116 ha. Fortifikace jsou tvořeny zdvojené široké příkopy, v některých úsecích doprovázené valem na vnitřní straně. Tyto valy jsou vlastně rozpadlé hradby. Celková délka všech fortifikací hradiště dosahuje až neuvěřitelné délky kolem 18,5 km. Geografický plán těchto fortifikačních prvků následuje:
Okraje plochého temene kopce chrání mohutné kamenné valy, které vymezují samostatnou vnitřní část hradiště, v podobě opevněné náhorní plošiny celkové rozlohy asi 14 hektarů. Uprostřed této pevnosti v pevnosti se nachází vodní zdroj, který byl umístěn v nejnižším místě plošiny a měl podobu velké – tedy s rozměry 45 krát 30 metrů - uměle vyhloubené cisterny zachycující dešťovou vodu.
Hlavní vstupy na planinu vedly klešťovitými branami od západu a severu, třetí vstup se patrně nacházel na jižní straně. Z vnitřní části hradiště byla vyčleněna dvě zvlášť opevněná návrší na jihozápadní a severovýchodní straně, považovaná za akropole. Nálezy zde jsou doloženy z doby:
- bronzové,
- halštatské,
- laténské a
- hradištní.
Vznik vnitřního opevnění se klade do pozdní doby halštatské až časně laténské, zaniklo požárem. Nejmladší fáze fortifikace s vnitřní konstrukcí z dubových trámů se jevila jako nejmohutnější a dosahovala šířky až 8 metrů. Výška podle hmoty destrukčního valu byla odhadnuta na 4 metry.
Nejstarším objektem který byl vztažen k opevnění je základová jáma pro dřevěný sloup, z jejíž výplně byl odebrán vzorek zuhelnatělého dřeva pro radiokarbonové datování, který poskytl datum asi 1 400 let před naším letopočtem, což odpovídá mohylové kultuře střední doby bronzové. Pravděpodobně se jedná o pozůstatky nejstaršího ohrazení vrcholové plošiny Vladaře, které mohlo mít v této době podobu palisády s příkopem.
Vnější opevnění pochází zřejmě až z vrcholného středověku a na severní a západní straně bylo patrně ještě doplněno za pobytu švédských vojsk r. 1639.
V roce 2007 byla provedena průzkumná archeologická sonda v prostoru IV., tedy areálu předhradí – viz výše umístěný geografický plán - na břehu malé vodní nádrže vyhloubené v roce 1980. V sondě na břehu se následně podařilo objevit zvláštní roubenou konstrukci z pečlivě opracovaných dubových trámů, která vytvářela několik vzájemně propojených komor překvapivě dobře zachovaných do výšky 70 cm z původní neznámé výšky. Do dnešních dnů se dochovaly jen díky unikátním podmínkám v prostoru vlhkého a jílovitého prostředí prameniště.
V současném stavu znalosti celé věci zatím není zcela jasná jak tato konstrukce vypadala v plném lesku. Není ani jasný její původní účel, který však nepochybně souvisel s přítomným prameništěm. Poměrně složité dřevěné konstrukce mající podobu obdélných komor (v některých případech utěsněných na vnitřní straně nevypáleným jílem) mohly v místě pramenišť vytvářet soustavu retenčních nádrží. Při velkém plošném rozsahu celé struktury roubených komor nelze však hypoteticky v některých místech vyloučit ani provázanost s nadzemními dřevěnými stavbami. Tedy soustavu krytých nádrží pro zajištění dostatku vody pro celé hradiště.
Vodní zdroje měly v hrazených sídelních aglomeracích vždy velký strategický význam, což potvrzuje také fakt, že se celé prameniště nachází v silně opevněném prostoru předhradí. Unikátní dřevěné architektonické prvky lze pravděpodobně pokládat za jeden z nejstarších dokladů uměle vybudovaných vodních nádrží s výdřevou v širším středoevropském evropském prostoru.
D/ hradiště na ostrožnách, které vybíhají jako ramena z kopců nebo horských pásem. Příkladem jsou Vrcovice, Řevnice, Most nebo na Moravě hradiště Křižanovice.
Toto poslední hradiště jsem si vybral jako příklad. Je to i proto, že jsem vyrostl jen 8 kilometrů od tohoto místa a navíc okolo něj v okruhu 15 kilometrů je dalších 35 lokalit identifikovaných jako hradiště. Napřed si ukážeme leteckou černobílou fotografii. Je na ní vidět jak tato ostrožna vybíhá z většího masivu pahorků.
Následuje geografický plán hradiště:
Bylo to hradiště nevelké a plně respektovalo tvar ostrožny. Jeho svahy příkře spadají do roviny vytvořené řekou Litavou. Plocha hradiště je asi 1,9 hektaru. Na severovýchodním konci ostrožny byla centrální část , tedy dejme tomu akropole, velká asi 0,3 hektaru. Byla pevněna dvěmi rovnoběžnými příkopy a valy- hradbami které za nimi byly na vnitřní straně. Tyto jsou doposud viditelné v terénu. Byly to krátké ale mocné fortifikace.
- první příkop je široký 7,5 metru a hluboký až 2,1 metru. Val je nevysoký od roviny terénu je jen asi 1,2 metru vysoký.
- druhý příkop je široký jen 2,5 metru při hloubce 0,9 metru ale následný val je široký 1,4 metru a šířka až 7 metrů.
Ale to není všechno. Leteckou prospekcí tedy bez viditelných projevů na povrchu byly zjištěny další čtyři pásma opevnění z různých doba různé mohutnosti a asi 50 sídlištních objektů.Toto malé místo bylo tedy lidmi masivně využíváno po dlouhou dobu asi 400 let a asi zde lidé mohli díky úrodné půdě naplavené řekou Litavou v okolí hradiště dobře prosperovat.
Byl zde nalezeny artefakty z dob:
- kultury únětické z doby bronzové,
- kultury horákovské z dob halštatu
Jiný příklad takového hradiště je pak hradiště či vlastně přesněji keltské oppidum Staré Hradisko
Tomu jsem věnoval samostatnou práci ale tato krásná rekonstrukce mě donutila tento pěkný kus rekonstrukční práce uvést i zde.
A jelikož je to skutečně nejčastější typ z hlediska geomorfologického kritéria, přidám ještě jednu krásnou rekonstrukci. Jde o hradiště Kouřim II na lokalitě svatý Jiří.
Jde o hradiště postavené přemyslovci po likvidaci hradiště ve Staré Kouřimi, které patřilo Slavníkovcům. Bylo postaveno na protáhlé trojúhelníkové ostrožně nad soutokem říčky Kouřimky a Ždánického potoka.
Před přemyslovskou výstavbou zde v době halštatu byla neopevněná osada. Hradiště zde vybudované bylo velké asi 6, hektaru.
Bylo opevněno mimořádně masivní hradbou. Byla široká 10 až 12 metrů. Měla kamennou čelní stěnu sinou asi 2,5 metru a z odstupňované hradební konstrukce složené ze dvou traktů. Ten bližší ke kamenné stěně byl komorové konstrukce a ten poslední byl konstrukce roštové.
Bylo centrem duchovního působení, správním centrem – byl zde vložen dvorec opevněný palisádou. Hradiště plnilo hlavně funkci správní. Byl zde přemyslovský správce, konaly se zde soudní úkony, pravidelné trhy a dokonce se zde razili krátkou dobu i mince to v roce asi 1015 až 1035.
Ve 12. století se zde dědičně usadili Děpolticové, pobočná větev Přemyslovců. tento rod se nakonec rozhodl postavit Přemyslovcům na odpor a to vedlo k nelítostné válce . V roce 1223 bylo dobyto vojskem Přemysla Otakaara I a zaniklo. Vše zlé e ale k něčemu dobré – zanedlouho na druhém břehu Ždánického potoka bylo založeno město Kouřim.
E/ hradiště na ostrožnách vymodelovaných v rovinatém terénu roklemi s potoky, nebo říčkami. Asi nejčastější typ hradiště. Příklady: Brno –Líšeň, Hostim, Křivoklát, Tetín a další.
Pro příklad tohoto geomorfologického typu jsem vybral hradiště v Brně- Líšni.
Jelikož jsem neobjevil nikde možnou rekonstrukci, musí nám postačit geografický plán, který vidíte. Tak hradiště bylo vybudováno na ostrožně vytvořené řekou Říčkou a jejím bezejmenným přítokem. Od roviny kde bylo předhradí je ostrožna oddělena úzkou asi 30 metrů širokou šíjí. Svahy ostrožny jsou příkří a převýšení je i 60 metrů.
Za příčnou hradbou v nejužším místě se nacházela centrální část hradiště o ploše asi 4,5 hektaru. Bylo po obvodu opevněno lehkou fortifikací a mělo jen jednu bránu. Příčná fortifikace a další příčná fortifikace asi 150 metrů před ní nejsou v terénu už díky zemědělské činnosti viditelné.
Dobře se zachovalo opevnění předhradí, které nakonec způsobilo, že celková opevněná ploch hradiště byla asi 28 hektarů. Opevnění předhradí bylo realizováno příkopem o širokým 2 až 4 metry a hlubokým asi 2 metry. Za příkopem následovala hradba pravděpodobně skořepinové konstrukce.
Místo bylo obýváno dlouhodobě. Byl nalezeny artefakty kultury s malovanou keramikou ze starší doby kamenné, jevišovské kultury z mladší doby kamenné, kultur popelnicových polí z doby bronzové, z doby laténské, stěhování národů i doby hradištní. 4sování jednotlivých opevnění bylo takové:
- v pozdní době kamenné byl vybudován příkop na úzké šíji
- pozdní doba bronzová opevnila obvod ostrožny
- v době hradištní pak vznikla dvě říčná opevnění které postupně zvětšoval plochu hradiště o dvě předhradí.
F/ hradiště na rozeklaných okrajích rozlehlých planin nebo terénních tabulí nad níže položeným terénem. Častý v halštatu a laténu a v době hradištní. Příklady: Nemětice, Hrazany, Praha-Hradčany, Hluboká nad Vltavou a další. Pro ukázku jsem si vybral hradiště v Neměticích
Hradiště Hradec u Němětic - umístěné na okraji terasy nad řekou Volyňskou s malou ostrožnou bylo malé a spíše než označení hradiště by sneslo označení opevněný dvorec. Ale to není až tak důležité. Víme, že bylo osídleno ve dvou obdobích. A protože vše co bylo zjištěno je pro tuto práci důležité, podíváme se na to pečlivěji.
Osídlení první: doba halštatská, osídlení v letech asi 580 až 480 před naším letopočtem.
V této době bylo hradiště na východní a jižní straně dobře chráněno strmými svahy, proto bylo na tomto místě opevnění omezeno pouze na lehčí formy dřevěného ohrazení. Na přístupné, severní a západní straně, bylo hradiště chráněno v této době příkopem a palisádou. Příkop, široký 4 až 5,8 m a hluboký 0,6 až 1 m, byl umístěn vně ohrazení ve vzdálenosti 6-12 m od palisády. Dřevěná palisáda byla ale dvojitá, postavená z kůlů, zahloubených do země a s vnitřním prostorem, vysypaným hlínou. Tím získala charakter lehčí skořepinoví hradby. Opevnění vymezovalo plochu o rozměrech přibližně 70 x 140 m. Brána byla umístěna na západní straně opevnění.
Němětické hradiště bylo jak jsem uvedl spíše opevněným dvorcem tak jak je věda zná ze sousedních Bavor a z našeho území. Nález luxusních předmětů pak svědčí o možnosti vyššího postavení obyvatel této pevnůstky. V době halštatské toto místo zaniklo bez zjevných příčin
Osídlení druhé: doba hradištní od druhé poloviny 9. století do zániku na počátku 10. století
Uteklo 1200 let a na tuto lokalitu pohlédlo oko nového stavitele. Možná rozeznal stopy starého opevnění, možná si jen tak jako jeho předchůdce všiml velmi dobré polohy. A toto místo bylo znovu osídleno a opevněno. Opevnění slovanského hradiště bylo vybudováno na stejném místě jako opevnění předchozí, halštatské. Místo palisády tu však v této době stála již opravdová dřevohlinitá hradba s čelní kamennou zdí. Příkop před hradbou obnoven nebyl. V této době bylo hradiště rozděleno na dvě části příkopem 8 metrů širokým a 1,3 metru hlubokým, lemovaným palisádou. Brána do vnější části hradiště byla umístěna v jihozápadním rohu hradiště, brána do vnitřní části v jižní části valu.
V přední části hradiště které asi sloužilo pro vojenskou posádku a ustájení zvířat byly objeveny pozůstatky pouze jedné stavby, v jihozápadním rohu opevnění vedle brány, jenž je možné interpretovat jako strážní domek. V druhé části hradiště - akropoli, v jeho centru, stála jedna či dvě větší stavby s kamennou podezdívkou, snad sídlo vládce. Ostatní stavby byly situovány při severovýchodním obvodu akropole.
V době hradištní se zdá, že jednou z hlavních funkcí obnovené pevnůstky byl dohled nad obchodní stezkou, který jistě vyžadoval stálou vojenskou posádku. Vnitřní část dvorce s jeho zástavbou kamennými podezdívkami by mohla být dokladem přítomnosti slovanské elity a snad i dokladem toho, že zde mohlo být knížecí sídlo.
Tato pevnůstka u Němětic byla zničen vojenskou akcí. Je vidět, že byla opuštěna ve velké rychlosti,o čemž svědčí velké množství nálezů i takových předmětů, které by při pokojném opuštění místa byly určitě vzaty s sebou. Dalším důkazem násilného zániku jsou stopy po požáru a nález téměř stovky železných hrotů šípů. Když vezmeme v úvahu, že převážná část vystřelených šípů byla vítězi sebrána odnesena po boji, musela být o toto místo svedena tvrdá bitva. I to by mohlo svědčit o tom, že toto místo v obou epochách ale hlavně v době hradištní bylo velmi významné.
G/ hradiště na okrajích nebo dlouhých liniích vrcholových partií hřbetů nad soutěskami a průsmyky. Příklady: Hradec u Dobříše, Točník, Hrazany.
Pro ukázku jsem vybral hradiště Hrazany. Jde o hradiště vybudované na ostrohu který je tvořen vrcholovými partiemi kopců Doubí a Červenka a sedlem mezi nimi. Celý masiv byl původně obklopen Vltavou, dnes je zde hladina Slapské přehrady.
Na tomto místě byly objeveny artefakty z období :
- eneolitu
- knovízské
- štítarské doby
Z doby halštatu bylo lokalizováno v sedle několik rozptýlených dvorců ale nebyla zde ani z jedné doby lokalizována fortifikace. některé náznaky však ukazují, že už v této době se mohla zrodit a být částečně dobudována samostatná obrana okolo jednotlivých kopců.
Stavba keltského oppida byla, podle nejnovějších archeologických hodnocení, zahájena okolo poloviny druhého století před naším letopočtem. Za místo bylo vybráno sedlo mezi dvěma vrcholy Doubí a Červenka obtékanými Vltavou a Mastníkem. Prvotní obvodové opevnění uzavíralo prostor o rozloze zhruba 30 ha. V průběhu doby došlo k rozšíření plochy chráněné fortifIkací na 39 ha. Celý prostor bývá členěn na čtyři části:
- předhradí na severním svahu Červenky s branou mající svůj význam ve znásobení ochrany pravděpodobně hlavního vstupu do oppida;
- vrchol Červenky se vstupem do oppida a obydlenými jižními a jihovýchodními svahy;
- sedlo okolo Hrádnice nazývané také střední úval;
- vrcholová část Doubí a severní až severovýchodní svahy Vše by snad mohlo být vidět na následujícím geografickém plánu.
Průběh hradeb je vidět dostatečně jasně.
V budování hradeb je vidět dvě rozdílné fáze, které jak se zdá proběhly vždy najednou, v krátkém období po celém opevnění oppida..
Starší hradba byla typu zvaného „ Pfostenschlitzmauer“ a zde je pokus o její rekonstrukci.
Byla to náročná a nákladná stavba. Hradba má na obou stranách stejné kamenné zdi se svislými trámy. Použitá technika je známa již ze starších pravěkých fortifikací a dosahovala šířky 5-6 m. Trámy v čelní zdi, kolem nichž byly skládány a lícovány kameny, členily líc na bloky, podle místa namáhání, široké 90-120 cm. Ve svislých trámech byla zakotvena příčná dřevěná konstrukce jdoucí do násypových vrstev uvnitř hradby. Šikmo uložené trámy byly v tělese zatíženy a obloženy kameny. Také na vnitřní straně hradby byla v destrukci patrná zeď. Předpokládá to velmi dobrou znalost technologických postupů a mimořádně dobrou organizaci práce.
Ve starší fázi opevnění na Doubí přidržovala zadní stranu hlinitých násypů stěna z vodorovných trámů. V některých úsecích obvodového opevnění na svahu nad Vltavou je předpokládána palisáda.
Druhá fáze opevnění byla oproti tomu už velmi úsporná. Čelní zeď mladší hradby byla založena níže na svahu před pobořené čelo starší hradby, které bylo využito jako její těleso. Původně byla široká asi10m a dosahovala patrně výšky až 4-5 m.
Osídlení trvalo asi 400 let a bylo asi poměrně poklidné. A poklidné bylo podle všeho i celkové opuštění celé lokality někdy v době 30 až 20 let před naším letopočtem. Místo zůstalo neobydleno až do 14 století naší doby.
H/ hradiště na ostrožnách nebo plochách vytvořených v rovných plochách mladším vodním tokem. Příklady: Libice, Kozly, Stará Boleslav, Velký Osek a další. Tento typ je lokálně omezen jen na horní tok Labe a dolní toky Cidliny, Ohře a Vltavy.
Pro ukázku jsem vybral původní slavníkovské, později vršovské a nakonec přemyslovské hradiště Libice.
První obrázek, v horní části ukazuje lokalizaci tohoto významného hradiště na území české republiky. V dolní části je pak jeho velmi netypický tvar. Pod označením A je bývalá hlavní část hradiště, tedy snad akropople, pod označením B je bývalé předhradí které nakonec bylo také opevněno a dnes už celé zmizelo pod zástavbou městečka. Tvar je velmi zajímavý a zaručoval že po případném dobití předhradí bylo nutno udržet jen velmi úzkou šíji, než by se nepřítel dostal do hlavní části hradiště.
Druhý obrázek ukazuje jak vypadá v dnešní podoba akropole tohoto velkého dvoudílného hradiště.
Na obrázku je jasně vidět, že převýšení nad okolím je malé ale výrazné a hlavně, že vybudovaná hradba využívající vodní tok jako příkop, byla dostatečnou fortifikací. Koneckonců hradiště nikdy nebylo dobyto útokem ale vždy zradou a lstí.
Byly zjištěny dvě fáze opevnění. Starší opevnění bylo tvořeno hliněnou hradbou s roštem a vnější kamennou zdí. Ve druhé fázi byla postavena hradba se třemi řadami komor o šířce 4,5 m a vnitřní i vnější hradební zeď byla vystavěna z opuky. Před hradbou probíhal široký příkop.
Celková opevněná plocha hradiště v Libicích nad Cidlinou byla určena na asi 28 hektarů.
I/ hradiště v podobě opevněného terénního bloku. Jde o výrazné útvary vzniklé erozí nebo jinou geologickou činností ze sedimentů. Příklady: Úhošť, či Tmaň na útvaru zvaném Kotýz.
Pravěké a středověké hradiště Kotýz, správněji nazývané Tmaň, je situováno na západním výběžku hřbetu Zlatý kůň.
Hradiště Kotýz bylo na své jižní a západní straně přirozeně chráněno téměř kolmými vápencovými skalami, místy až 42 m vysokými, které se tyčí nad Suchomastským potokem. Na těchto dvou stranách tedy nebylo potřeba budovat umělé opevnění. Na severní straně je hradiště opevněno spíše symbolicky opevněním, které je v terénu dnes již málo patrné. Pouze 65 m úsek je lépe rozpoznatelný, a to v podobě nízkého valu, tvořeného volně vrstvenými kameny. Nejlépe dochované opevnění se nachází na straně východní, kde je tvořeno dvěma příčnými valy, vnitřním a vnějším. Vnější val s kamenným jádrem dosahuje délky 240 metrů, výšky 1,5 m a šířky 4-5 m. Vnitřní val je souběžný s valem vnějším, je 110 m dlouhý a byl patrně postaven až dodatečně, čemuž nasvědčuje velmi ostrý úhel napojení na vnější val. Vnitřní val, taktéž s kamenným jádrem, dosahuje dnes výšky 2,3 m a šířky 5-7 m.
Najít geografický plán hradiště se mi zatím nepodařilo. Snad pro představu poslouží tato fotografie.
Hradiště se nacházelo skalnímú tvaru v levé části fotografie.
Hradiště Kotýz bylo využíváno ve třech etapách:
- v pozdní době bronzové lidem knovízské kultury
- ve starší době železné lidem s kulturou halštatskou
- dále pak ve střední době hradištní Slovany
Opevnění nebylo bohužel zkoumáno, a tak chybí doklady, které by pomohly určit, ve které době bylo opevnění hradiště vybudováno.
J/ hradiště v náplavových územích, meandrech řek. Převážně na jižní Moravě. Příklady: Mikulčice, Pohansko.
Jako první se podíváme na hradiště v Mikulčicích. První obrázek ukazuje jeho geografický plán a druhý obrázek ukazuje jeho rekonstrukci podle provedených archeologických výzkumů.
Centrální část hradiště, označená jako Valy byla opevněna v dobách největšího rozmachu mohutnou hradbou širokou asi 7 metrů. Byla skořepinové konstrukce s hlinitým hlavním tělesem vyztuženým dřevěnou konstrukcí. Čelní stěna byla kamenná. Předhradí bylo opevněno lehčí fortifikací ale není jisté jak přesně vypadala.
Bylo to za doby Velkomoravské velmi významné hradiště. V samotné opevněné ploše velké asi 10 hektarů a celé aglomeraci o ploše asi 40hektarů bylo identifikováno 12 kostelů a několik velmožských dvorců.
V dobách před příchodem Slovanů byla lokalita osídlena postupně 11 kulturami v četně nálezů z doby římské. Osídlení tak s přerušeními trvalo asi 4000 let , pokud počítáme zánik osídlení kolem 11. století našeho letopočtu
Následuje rekonstrukce vzhledu hradiště Pohansko u Břeclavi. Je to skvělý kus práce. Toto hradiště mělo opevněnou plochu velikou asi 28 hektarů a bylo opevněno hradbou širokou asi 5,5 až 6,5 metru. Čelní stěna byla kamenná, za ní následoval hlinitá násep a ten zpevňovala zezadu dřevěná stěna. Předhradí byla opevněna palisádami.Toto hradiště bylo vybudováno na počátku 9. století
V areálu tohoto hradiště byl nalezen samostatně opevněný dvorec. Měl plochu asi 1 hektar a byl opevněn palisádou
V prostoru dvorce byly nalezen pozůstatky kostela. Bylo to sídlo představitelů místní elity a dokonce i její hlavní reprezentační a ubytovací objekt byl opět opevněn palisádou. Dvorec tak zcela jistě plnil tyto funkce:
- ubytovací
- hospodářskou
- reprezentativní
- kultovní
Tímto bych tak nějak ukončil tento díl. Myslím si, že už toho o hradištích, tomto stavebním fenoménu, který dokonce dal pojmenování šesti stům let naší vlastní historie napsad nedokážu. Pokud mi zůstala nějaká anergie, tak bych časem připojil kratší pojednání o infrastruktuře hradišt jako fortifikačních prvků a o jejich dobývání.
Každopádně jde o mimořádné stavby. Všichni obdivujeme egyptské pyramidy. A je to správné. Jde o mimořádný stavební čin. Ale myslím si že opevnění hory Vladař v délce více než 18 kilometrů, je co se týká motivace, nasazení a provedení činem stejně mimořádným a přitom nám zůstává téměř neznámý.
Podařilo se mi splnit jeden z mých cílů. Provedl jsem vás několika tisíci let naší historie. Myslím si, že je to historie za kterou se nemusíme stydět. Děkuji vám všem, kteří jste se touto nekonečnou prací dokázali prokousat. Přivítám jakékoliv doplňky, náměty a také kritiku.
Zdraví vás Pátrač
Použitá literatura:
M. Chytráček, Výšinná sídliště doby halštatské a laténské v západních Čechách
Sklenář, Karel – Sklenářová, Zuzana – Slabina, Miloslav,
Encyklopedie pravěku, Praha 2002
Pavlů, Ivan – Zápotocká, Marie edd., Archeologie pravěkých Čech 3. Neolit,
Praha 2007
Encyklopedie hradišť v Čechách., kolektiv autorů, Libri , 2006
Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezku, Miloš Čižmář, Libri , 2006
Dějiny pravěku I,II, skriptum FF UJEP, Brno 1981 2. vydání
Lutovský, M. Otázky neolitu a eneolitu, Praha 2004.
Mapy a některé obrázky jsem čerpal i odtud:
http://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/
Něco jsem čerpal jako inspiraci k de hledat i z toho postu:
http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=904992
Jiří Waldhauser, Encyklopedie Keltů v Čechách, Praha 2001
Petr Drda – Alena Rybová, Keltové a Čechy, Praha 1998
_________________
Cožpak o to, ty to jsi zcela jistě schopný vydat. Já jsi nejsem úplně jist, jestli by o historii římských legií měl vůbec někdo zájem 
