TMS - Těžká mostová souprava

[komisař]

TMS - Těžká mostová souprava



Těžká mostová souprava TMS je československým výrobkem ze začátku šedesátých let minulého století. Je určena na stavbu silničních montovaných ocelových příhradových mostů. Materiál soupravy se skládá ze dvou mostních částí a jedné pilířové části.

Vznikla na základě analýzy nedostatků mostu BB (Bailey Bridge) a snahy odstranit nevyhovující šířku vozovky, hmotnost nosné konstrukce, rychlost stavby a zamezení plýtvání materiálu při stavbě dvoupatrových mostů. Obdobně jako u BB byla navržena variabilita nejen nosné konstrukce, ale i mostovky. Zvyšování únosnosti se dosahuje zdvojováním stěn hlavních nosníků nebo zvýšením hlavních nosníků zřízením dvoupatrové konstrukce. Oproti konstrukci BB lze zvýšit únosnost dvoupatrového hlavního nosníku případným zesílením pasů.
Mosty TMS jsou rovněž s jedním jízdním pruhem, s dolní mostovkou, při šířce vozovky 4,0 m. Osová vzdálenost vnitřních stěn je 4.750 mm. Průjezdný profil mezi hlavními nosníky je 4.500 mm.

Složení soupravy

Jedná se o mnou vytvořený seznam podle dostupných údajů, oficiální se mi nepodařilo zjistit. Kdo má možnost, ať pomůže doplnit.

Váha soupravy je 323 tun, z toho 258 tun tvoří mostní součástky. Výroba jedné soupravy vyžaduje 62.000 jednotkových odpracovaných hodin. Pro výrobu 3 mostových souprav musí být vyrobena sada přípravků, jejichž výroba si vyžádá 35.000 jedn. hodin. Pracnost mostových souprav je 3,5x větší v porovnání s výrobou ocelových konstrukcí budov.

Jedná se o strojírensko-mostárenské opracované svařované výrobky, které jsou kompletovány převážně z válcovaného materiálu a malých výkovků s náročnými požadavky na toleranci.

Jedna souprava se skládá ze 72 druhů dílců o celkovém počtu 4.020 kusů /mimo šroubů/. Nejlehčí díl váží 247 kg. Všechna dílce jsou kompletovány a opracovávány v přípravcích s velkou náročností na opracování, protože musí být zaměnitelné. Z požadavku zaměnitelnosti vyplývá požadavek na přesnost.

---základním montážním prvkem je příhrada o délce 3 m
---hlavní nosník
---podélník
---příčník
---výsuvný krakorec
---spojovací článek o délce 0,5 m
---krátké pole o délce 0,5 m
---mostovková vložka o délce 0,5 m
---mostovka
---koncové příhrady
---nájezdové rampy
---spojovací prvky, čepy a šrouby

Z materiálu soupravy je nejvhodnější postavit most o jednom mostním poli. Při použití mostních pilířů (např. PIŽMO) lze stavět i mosty o více polích.

Mostní pilíř PIŽMO



Zde je odkaz na filmovou ukázku Vltava v obrazech - výstavba Žďákovského mostu. Jedná se o největší použití podpěry PIŽMO. Pro urychlení : Můžete vynechat první polovinu, je to totiž až ve druhé.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/2 ... neho-casu/

Je ocelová, příhradová, rozebíratelná konstrukce skládající se z hlavice, dříku a paty. Dřík umožňuje odstupňovat výšku konstrukce po 40 cm. Podle hloubky a charakteru překážky lze libovolně volit půdorysný profil pilíře, zpravidla 2x4 nebo 3x4 sloupky. Maximální možná výška pilíře je do 35,20 m. Tento pilíř lze využít pro uvedené silniční i železniční mosty. Orientační doba stavby se pohybuje řádově v hodinách až dnech v závislosti na velikosti pilíře. Pro stavbu pilíře je potřeba pracovní skupinu asi 20 osob.

Mostní varianty Únosnost může být podle níže uvedených variant 20, 40, 60 100 t.

Ze soupravy TMS lze postavit most délky až 108 metrů s únosností 60 t (dvoustěnný zesílený) a 24 m pilíř a 4 pilíře v celkové výši 27 m (3, 6, 9, 9 m),

Délku most lze měnit po 3 m / délka jednoho dílu ( základní montážní prvek tj. součást je příhrada o délce 3 m ) nebo po 0,5 m / délka spojovacího článku, krátkého pole a mostovkové vložky /. Příhrada, kde liniovou montáží montujeme zároveň pravý, levý nosník a mostovku.

1) jednopatrový
a) Jednostěnný nosník,
b) Dvoustěnný nosník (1p2s)
---s rozpětím 18, 21 a 24 metrů : únosnost do 40 tun
---s rozpětím do 27 m : únosnost do 36 t
c) Zesílený dvoustěnný.

2) dvoupatrový:
a) Dvoustěnný nosník (2p2s)
---s rozpětím do 42 m : únosnost do 40 t
b) Zesílený dvoustěnný,
c) Zesílený dvoupatrový dvoustěnný (2p2sZ)
---s rozpětím 54 m : únosnost do 40 t

Zároveň je možno použít v případě zesílených pásů hlavního nosníku zesílenou mostovku.
Příhrada : liniovou montáží montujeme zároveň pravý, levý nosník a mostovku.

http://www.silnicniprogram.webzdarma.cz/tms.html


Stavba mostu:

Stavbu je možno provádět buď ručně nebo s mechanizací (automobilní jeřáby, kozlíkové jeřáby apod.). Podle potřeby je možno stavět mosty o jednom i více polích a to především na pevných podpěrách (pobřežní opěry, pilotové bárky, pilíře montované i monolitické). Pro přechod z mostu na břeh je možno použít typových součástí nájezdových ramp TMS nebo je možno navrhnout přímý přechod s využitím stávající nebo upravené opěry se závěrnou zídkou. Montáž lze provádět na výsuvné dráze a pomocí výsuvného krakorce vysouváme do překážky.

Hlavní nosníky jsou napříč spojeny příčníky, které leží na spodním páse. Přes příčníky jsou položeny podélníky, a to 6 ks v jedné přehradě, přes ně se kladou mostiny tvořící vozovku ohraničená obrubníky. Na vnější straně hlavních nosníků bývají lávky pro pěší, široké 800 mm. Most je na obou koncích uložený na ložiskách a na ložných deskách a je vystrojen nájezdovými rampami

Mosty se zpravidla staví s výsuvným krakorcem na válečcích a sune se přes překážku, až je konec krakorce nad dosedacími válečky na protilehlém břehu. Výsuvný krakorec se rozebere a most se současně na vlastním břehu zvedne na zvedáky, válečky se odstraní a most se spustí na ložiska. Stejně tak se most spustí na ložiska i na protilehlém břehu. Nakonec se připevní rampy na obou koncích mostu. Vysouvání může být ruční nebo pomocí automobilů, jeřábů a pod.

TMS je převážena na :

- 4 automobily P V3S s automobilními přívěsy AV3, na kterých jsou naložené pomůcky na stavbu mostu,
- 36 automobilů 10 t (T-111, T-138) s automobilními přívěsy A-5, na nichž jsou naložené součástky mostu, z toho na 9 automobilech s přívěsy je naložená pilířová část.

Na jednom 10 t automobilu (T-111, T-138) s přívěsem A-5 je naloženo 6 m mostu o únosnosti 60 t.

K soupravě TMS dále patří:

- 2 automobilové jeřáby HSC-4,
- 2 ženijní vyprošťovací soupravy,
- 6 automobilů P V3S naložených trojdílnými pontony s příslušenstvím,
- 1 automobil ŽPD-2,
- 2 automobily P V3S - osvětlovací souprava, EC, soupravy tesařské a zednické,
- 2 automobily T-805 - měřicí přístroje, průzkumná souprava,
- 1 gumový člun.

Po železnici s TMS přepravuje na 20 železničních vozech VD a 2 Z.

[Pátrač]

Komisař: ahoj bráško.

Dotaz, píšeš to v přítomném čase. Lze z toho dedukovat, že je toto zařízení pořád dostupné pro použití v dnešní armádě?

Jinak super informace. Můj vývoj skončil u pontonových mostových souprav

[Rosomak]

Stačí lépe projít odkazy:
http://www.silnicniprogram.webzdarma.cz/zpracpr.html
(sice od roku 2000 to nemají aktualizované).
A tady je také vidět, čeho všeho se armáda zbavila.

[Pátrač]

TO jsem udělal ale plyne mi z toho, že se toho armáda zbavila a pak to použila civilní firma aby se napakovala. A to napakování bylo asi na úrovni. Ale neplyne mi z toho, jestli má armáda nějakou hromádku či dvě uloženou pro svoji potřebu.

[RAYTHEON]

to Pátrač

Takže soudíš, že by té technice bylo lépe, kdyby poklidně hnila někde ve skladu. Hlavně že se někdo "nenapakoval".

Tuto techniku nikdo nezašantročil, neodevzdal do sběru. To, že se používá na civilních stavbách má jednu obrovskou výhodu, pořád existují lidé, kteří s ní umí zacházet, postavit PIŽMO není sranda. Kdyby byl rozsah výcviku omezen na pár vojáků, kteří si k tomu čuchnou ob rok při nějakém větším cvičení, bylo by hůře. Ale na straně druhé, nikdo by na tom nevydělal peníze a o to přece jde..........

[Pátrač]

Ale tak to vůbec není. Uložení ve skladu NZ není hnití a v případě potřeby jsou soupravy ihned po ruce. Pokud si na tom někdo napakoval kapsu budiž mu přáno. Na "přebytečném" majetku armády by nebyli první a ani poslední. Na rozdíl od Tebe jsem byl u destrukce ČSLA a vím co se dělalo. Nebo máš i Ty podobnou 5 letou osobní zkušenost? Potom se omlouvám.

Asi neumím psát - tak aby mi bylo rozumět. Zkusím to jinak: mě jde to, že je armádě málo platné, že to umí složit pár civilistů a že to mají civilní firmy. Pro armádu to nemá význam. Když to bude potřebovat - nedej bože - tak se k tomu nedostane a neexistuje způsob jak ty civilní osoby přimět k tomu, aby pod palbou nebo pod hrozbou náletu ten most postavily tam, kde bude potřeba - proč by to dělali když si platí profi armádu.

Nepodsouvej mi ale - a to nikdy - nějakou antipodnikatelskou fobii. Zdvořile žádám.

Já jen chtěl vědět, jestli komisař neví, jestli současná armáda má k tomumto materiálu přístup nebo ne. Nic více a nic méně. A šmidra.

[Tunac]

Asi neumím psát - tak aby mi bylo rozumět. Zkusím to jinak: mě jde to, že je armádě málo platné, že to umí složit pár civilistů a že to mají civilní firmy. Pro armádu to nemá význam. Když to bude potřebovat - nedej bože - tak se k tomu nedostane a neexistuje způsob jak ty civilní osoby přimět k tomu, aby pod palbou nebo pod hrozbou náletu ten most postavily tam, kde bude potřeba - proč by to dělali když si platí profi armádu.

Asi jsi tu otázku položil špatně. Jelikož nebyla zrušena vojenská povinnost, tak si armáda může povolat kohokoliv. Ale co pak, až ten nevycvičený kanonanfuter padne, kdo to dokáže, když se to nikdo dál neučí? Civilní firmy to naučí jen toho, který to u nich bude dělat.

Asi to dopadne jak se stavbou dřevěných mostů na pilotech a rámových podporách do nosnosti 63 t. Tam to dopadlo tak, že vycvičení záložáci nemají k dispozici techniku, která by to udělala. Beranidla, dřevozávody se - říkejme tomu tak - "se zrušily" a po povodních na Moravě a v Čechách se stálo u stržených mostů a nevědělo se jak je nahradit. Bude to jen v jiných barvách.

[rabo]

Raytheon, v tom to musím s Tebou súhlasiť. Pri dnešnej úrovni armády a to myslím všeobecnej, by to asi skončilo/bolo, tak ako si uviedol a to čo sa s TMS deje - súkromné vlastníctvo, je lepšie. Týka sa to aj našej armády, preto som si dovolil vstup.
Na strane druhe, chápem aj vyjadrenie Pátrača, tu je to, čo sa stalo, dôsledok všeobecnej úrovne armády.Takto to nemá byť. Je to ďalší z mnohých prípadov, keď je armáda zbavovaná svojej funkčnosti. Je smutné, keď sa armáda dlhoročne "likviduje" a nakoniec to dospeje k tomu, že jej lepšie, keď sa ich zariadenia predajú súkromníkom. To však nie je chyba súkromníkov, ale toho, že armáda na ich "vlastnenie" už nemá peniaze, vôľu, prípadne prevládnu iné záujmy. Treba dúfať v to a ja v to dúfam aj keď..., že raz nebude potrebná univerzálnejšia armáda, lebo okrem pár druhov vojsk, nebudeme schopný nič postaviť.

[skelet]

Pravdu mají obě strany. Je zbytečné, aby tahle speciální technika ležela někde ve skladu, když může sloužit v civilní sféře. Ale je zas blbost, aby ji armáda neměla. A proto ekonomický Bůh vymyslel pronájem. Armáda by to pronajímala civilnímu subjektu a v případě nutnosti by si to stáhla. Těžko to bude, jako prodané, moct zrekvírovat v případě potřeby.

[RAYTHEON]

Účel, pro který byla původně TMS určena, s vysokou pravděpodobností nenastane. Ozbrojený konflikt, při kterém by bylo nutno pod palbou stavět takový most abychom dostali těžkou techniku na druhý břeh, na našem území nehrozí ani v horizontu desetiletí. Ale i tak nepochybuji o tom, že příslušná současná mobilisační dokumentace počítá se situací, kdy tato technika bude navrácená do armádního stavu.

TMS a SMS tedy plní svojí úlohu jinak, jako mostní provisoria při výstavbě a rekonstrukci železničních a silničních mostů. To, že jsou v soukromých rukách nemusí nikoho pohoršovat, toto jejich využití stále úzce souvisí s obranyschopností země.

Při cirkulaci pracovních sil ve stavebních firmách lze odhadnout, že je stále k disposici několik stovek dělníků, kteří s touto technikou umí zacházet a několik desítek techniků, kteří jsou schopni jejich výstavbu řídit. Asi to nepostaví v časových limitech jako cvičení ženisté a zcela určitě to neumí stavět oblečení do prostředků OPZHN, což v dnešních podmínkách příliš nevadí. V případě potřeby jsou tito lidé okamžitě po ruce a jediné co si musí zopakovat je čelem vzad a pochodem v chod. Vycvičit takový počet lidí v dnešních armádních podmínkách je možné, ale pouze na úkor výcviku něčeho jiného. Může Pátrač navrhnout, čeho? I sebelépe naolejovaná TMS uložená v sebelepších podmínkách je totiž nanic, když k tomu nejsou lidé, kteří s umí zacházet.

Skelet má pravdu, pronájem by byl řešení čisté. Má to však jeden háček, AČR nesmí podnikat, takže by tyto pronájmy musla obstarat nějaká další instituce. Při poměrech, vládnoucích v resortu obrany, by to asi nedopadlo dobře.

[Jarosslaw]

A co takhle opačná varianta pronájmu? Jakože by to armáda vůbec neměla a v případě když by ten most potřebovala tak by si to pronajala od civilní soukromé firmy. Pronajali by si most s techniku i s obsluhou. Z toho vyplývá že by armáda vůbec nemusela řešit jestli na to má kvalifikovaný lidi nebo ne, prostě by si to nechali postavit a provozovat celý od tý firmy.

A určitě by tato varianta byla levnější. Armádě totiž odpadají náklady na skladování, atd.

Jo a navíc, dneska je outsourcing in .

[komisař]

Jsem rád, že toto téma vzbudilo zájem a proto dodávám několik citací a odkazů. Jedná se pouze o vybrané články pro ukázku osudů a budoucnosti těchto mostů. V neposlední řadě i úkolů a role armády při živelných katastrofách a podílu na jejich výstavbě.


V 80. letech 20. století byly mosty MS a TMS vyřazovány z výzbroje armády a byly převáděny do mobilizačních rezerv a skladů Správy státních hmotných rezerv. Domnívám se, že armáda se na jedné straně zbavila odpovědnosti za jejich skladování a údržbu při zachování možnosti jejich využití v případě potřeby, ale na druhé straně přišla o možnost průběžného výcviku vojáků pro jejich výstavbu, což se projevilo zejména při povodních v roce 2002, což je konstatováno i na oficiálních stránkách MO.

K debatě o soukromých firmách : nebyly prodány všechny, část jich byla převedena do již citovaných státních hmotných rezerv, v případě potřeby je může bezplatně využít. Podle mého jiné použití než při živelných pohromách nehrozí.

Ale nejvíce limitující faktor jejich využití je zde již probíraný problém vycvičených odborníků. Pokud vezmeme v úvahu tabulky podle tehdejších armádních norem, pro výstavbu jednoho mostu je potřeba u SMS ( MS ) 10 - 15 osob při době výstavby v řádech hodin, u TMS asi 30 při době výstavby minimálně jeden den. Například v roce 2009 bylo během tří dnů postaveno 9 mostů při nasazení 89 vojáků a 52 kusů techniky. Celková potřeba přitom při povodních v roce 2002, která byla co do škod největší ( zasažena třetina území republiky ), bylo kalkulováno s výstavbou 30 - 50 mostů. Při výše uvedených silách by byly postaveny ideálně za 10 - 16 dnů. Se započtením doby odpočinku a času na přesun prostředků bych to odhadoval na 20 - 30 dnů a to se mi zdá dostačující, a to nepočítám využití civilních firem a záložáků.

Ze stránek MO:
Výstavba náhradních mostů ze souprav MS (mostní souprava) a TMS (těžká mostní souprava). Jedná se o starší konstrukce ženijních ocelových příhradových mostů. Armáda je vyřazovala ze své výzbroje během let 1975-1985 a vyřazené soupravy pak od vojáků putovaly do státních hmotných rezerv. Jistým problémem v nasazení souprav MS a TMS je fakt, že armáda již s tímto materiálem delší dobu necvičí, a tak nemá pochopitelně ani dostatek odborníků, kteří by mohli budovat hned několik těchto mostů současně, jak zněl jeden z požadavků. Vojáci se museli začít učit pracovat doslova za chodu. První skupina pod vedením starších a zkušených ženistů, povolaných ze škol či zálohy, se pustila do stavby a ostatní ji sledovali přímo v terénu. Tak vznikla další mostní parta a podobným způsobem se to opakovalo i u dalších mostů, které na jihu rostou, navzdory místy značně svízelným podmínkám, dnes již doslova před očima.

Počítá se s tím, že vojáci v rámci operace Obnova a následné činnosti postaví zhruba 30 - 50 náhradních mostů. Takový úkol, navíc v úzké spolupráci s dalšími orgány státní správy, již nelze organizovat nahodile. Byla vytvořena naprosto jasná meziresortní struktura řízení celé operace stavby mostů. Požadavky na výstavbu mostů dnes krajským krizovým štábům zpracovávají příslušná oddělení ředitelství silnic a dálnic či správy a údržby silnic, která si zároveň provádějí přípravné práce a na závěr i stavební dozor a převzetí mostů. Krajské krizové štáby postoupí své požadavky Ministerstvu dopravy a spojů, které stavby schválí a vydá státním hmotným rezervám příkaz na vyskladnění materiálu pro vojenské ženisty. Během toho proběhne po vojenské linii rekognoskace přímo v terénu. Na základě ní pak tým profesora Kaplana z Vojenské akademie Brno zpracuje projektovou dokumentaci ke stavbě, která je vyžadována pro převzetí mostu do civilního provozu. Pak zbývá již jen to „nejmenší“ - aby vám pár chlapů od ženistů přijelo postavit most. A věřte, že je to opravdu tvrdá práce.

Univerzita obrany : katedra ženijních technologií

V současné době jsou prováděny projekty na jejich zesílení, studie zatížitelnosti podle normy STANAG, vydání Směrnic pro jejich využití v civilním sektoru a následující projekt jejich projektování a stavby využitelný přímo pro jednotlivé konkrétní případy.

*****Projektování a stavba provizorních mostů ze souprav MS a TMS. Grantový projekt MD číslo CG911-017-030

V tomto případě jsou velmi často používána mostní provizória typu MS nebo TMS, která má stát uložen ve skladech Správy státních hmotných rezerv.
Řešitelský tým navrhovaného projektu si klade za cíl vytvořit dvě monografie a webovou prezentaci, které se budou zabývat právě projektováním a stavbou provizorních mostů ze soupravy MS, resp. TMS při řešení krizových stavů v dopravě.
Webová prezentace bude doplňovat obě monografie o informace, které jsou obtížně tisknutelné v knižní podobě jako jsou např. animace montážních postupů, typických situací, typizované projekty, datové podklady pro projektování apod.
Projekt obranného výzkumu je zaměřen na vytvoření metodiky řešící oblasti návrhu, výstavby, údržby a rušení základen AČR v zahraničních misích, vytvoření odpovídajícího školícího systému pro odborníky ženijního vojska a implementaci konceptu Reach-Back do této oblasti.


Povodně 2009: Mosty, mosty, mosty

Autor: Miroslav Šindelář

V pátek 17. července 2009 k 10.00 hodině převzal velení od armádních úkolových uskupení, která řídila činnost nasazených sil a prostředků AČR na likvidaci následků povodní v krajích, krizový štáb AČR s velitelstvím v Olomouci. Vojáci nyní pomáhají občanům v postižených oblastech již podle standardní organizace mimo krizové stavy.
V současné době plní hlavní úkoly nasazení vojáků Armády České republiky na likvidaci škod způsobených letošní velkou vodou především příslušníci 15. ženijní brigády z jihočeské Bechyně.
Ti zabezpečují na základě požadavků hejtmanů jednotlivých krajů zasažených povodněmi a starostů postižených obcí výstavbu provizorních přemostění na tocích, kde voda strhla nebo poškodila stávající mosty.
Na výstavbě provizorních mostů, které vojáci odebírají ze skladů Správy státních hmotných rezerv, se podílely a podílejí všechny útvary ženijní brigády.

Do pondělí 20. července 2009 vystavěli armádní ženisté celkem devět mostů. Tento týden budou zahájeny práce na výstavbě dalších mostů v Ústeckém, Olomouckém i Moravskoslezském kraji.
Zatímco v Moravskoslezském kraji se dnes počítá s ukončením výstavby a předáním mostu v obci Nový Jičín v místě "U Brodu“ a probíhají likvidační práce k odstraňování následků povodní, v Ústeckém kraji byla zahájena výstavba dvou mostů v obci Dolní Habartice a také most v obci Veselé bude předán do užívání.
V Olomouckém kraji je naplánována příprava geodetického týmu k provedení rekognoskace výstavby mostů v obcích Vlčice, Žulová a Bernartice.

V pondělí 20. července 2009 bylo v jednotlivých krajích nasazeno celkem 89 osob s 52 kusy techniky.


Další odkazy, konkrétně :

strana 5 : http://user.unob.cz/ovv/luo/2/8.pdf

strana 4 : http://www.army.cz/images/id_5001_6000/5308/23ob.pdf


Povodně 2002:

por. Ing. Martin BENDA

V roce 2002 se AČR výrazně podílela na odstraňování povodňových škod. Mezi hlavní úkoly armády patřilo také obnovení dopravní infrastruktury v postižených oblastech. Tento úkol plnilo především ženijní vojsko AČR. Ženisté za necelé tři měsíce vyprojektovali a postavili přes padesát provizorních mostů ze souprav TMS a MS. V průběhu povodní v roce 2002 se ukázalo, že v průběhu celého procesu projektování vznikaly problémy, které by bylo dobré do budoucna odstranit. Řešení těchto problémů bych se chtěl věnovat ve své disertační práci a částečně bych chtěl nastínit možný způsob odstranění některých problémů ve svém příspěvku. Jde především o využití nových informačních technologií a CAD softwaru pro tvorbu projektové dokumentace.

V samotném procesu tvorby projektové dokumentace sehrál významnou úlohu program Autodesk Inventor, v němž byla vytvořena značná část výkresové dokumentace k projektům mostních provizorií TMS a PIŽMO. Tento program se ukázal jako výborný pomocník při tvorbě výkresové dokumentace výše zmíněných provizorií. Proto jsem se dále věnoval vytvoření modelů všech tří mostních provizorií v tomto programu. Cílem mého příspěvku je ukázat výhody použití těchto modelů nejen pro tvorbu projektové dokumentace, ale i pro další činnosti v průběhu celého procesu projektování.

Během povodní v roce 2002 při operaci „obnova“ byly použity dva typy mostních provizorií. Šlo o TMS (těžká mostová soupravy) a MS (mostová souprava). Dále byl také použit materiál PIŽMO (pilíř železničních mostů).

[skelet]

Jarosslawe tvé řešení je trošku problematičtější, než kdyby jej pronajímala v rámci nějaké státní organizace (klidně i s lidma). Jde o to, že pokud to stát vlastní a pronajímá ošéfuje si jeho stav a hlavně se nestane možnost, že zjistí o této soupravě, že již byla prodána z důvodu reorganizace. To ti u soukromého majetku hrozí.

[RAYTHEON]

to Komisař

Mám dva dotazy:

1. nějak mi v kebuli zakotvil termín "střední mostní souprava" zkráceně SMS, zřejmě se jedná o "mostní soupravu" zkráceně MS. Je SMS něco jiného, nebo si to blbě pamatuji?

2. Opravdu byly všechny citované mostní soupravy z armády vyřazeny před rokem 1990?

Díky za odpověď

[knezdub]

"Půjčit" si TMS od soukromé firmy je hezká myšlenka, ale může narazit na prostý fakt, že firma, která si něco podobného pořídí, to občas používá. Tudíž je dost pravděpodobná varianta, že to bude zrovna někde nasazeno na stavbě a z technologických důvodů bude nemožné to v horizontu týdnů rozebrat a převézt na potřebné místo. Navíc určitě došlo k rozdrobení souprav na menší celky a z toho vyplývající problémy při dohledání.

[Jarosslaw]

To skelet a knezdub: to je pravda, to mě nějak nenapadlo. Ono je hezký když se armáda nemusí o nic starat a v případě potřeby si najme soukromou firmu. Ale jak říkáte, může nastat situace že armáda bude potřebovat pronajmout most a on žádnej nebude nebo nebude vůbec žádná firma.

Jak psal RAYTHEON ono to tak zas horký s tou TMS nebo jiným mostem nebude.
Pandur i BVPčko plavou a těch pár tatrovek a několik tanků na druhej břeh vždycky nějak po PMSce dostanou.

[skelet]

Nejde o převoz bojové techniky. To by musel být nějaký konflikt a to se zajistí zrekvírováním nebo vyrobením nové. Na to bude dostatek času (relativně). Jde o to, aby to měla armáda, k dispozici v co nejkratší době v případě živelných pohrom. A na to ti soukromá firma může hodit bobek (oprávněně)

[knezdub]

To Jarosslaw: Most se většinou staví pro potřebu přepravy velkého množství matariálu a zpravidla na delší dobu, takže přeprava prvosledových jednotek není v tomto případě aktuální. A nějak si nedovedu představit stavbu většího mostu z TMS pod palbou, ani za použití moderní techniky a těžkých jeřábů.
Z toho, že by někdo tyto mosty prodal do šrotu, bych moc strach neměl, na to je to příliš drahá a potřebná věc, která jakékoliv firmě dokáže vydělat víc peněz, než kolik za ni získá prodejem do šrotu. Soukromé firmy se chovají trochu jinak, než státní. U nich všechno někomu patří :-)

[Mantra]

Pokud vím, tak armáda si od žádné civilní mosty nepůjčuje a nepůjčovala.
O povodních to šlo ze státních motných rezerv. V ženijním vojsku jej již dost profíků, kteří umí tyto mosty stavět. Jezdí pravidelně jednou za rok do Kojetína na školení, školí je jak již zmíněný pan Kaplan tak ostatní vojáci od útvarů.

V roce 2002 je pravda, že musel přijet učitel z Vyškova, který byl tenkrát jediný, kdo si to nějak pamatoval z praxe. Ale 7 let je dlouhá doba a povodně jsou stálou hrozbou, takže ženisti se stále učí.

Nevím jistě, ale v současnosti mají tyto mosty únosnost jenom 20tun. Pro armádní účely se snimi nepočítá, na to jsou stále AM 50, 70 a MT 55.
PMS samozřejmě taky.

[komisař]

Upřesňuji a odpovídám na dotazy :

---SMS a MS je pouze jiné označení téže soupravy.

---V Armádě ČR již od 90. let nejsou MS a TMS zavedeny, alespoň na stránkách 15. ženijní brigády nejsou uvedeny v přehledu používané techniky.

---Pracovní skupiny pro stavbu jsou : MS – 5 až 10, TMS – 20 až 30 osob.

---Není pravda, že by dnes byla nosnost omezena na 20 tun, jsou připraveny a propočítány sestavy s nosností 20, 36, 40, 50 a 60 tun a různých délek mostu. Navíc jsou vypracovány plány na zesílení prvků soupravy a provedena její homologace na normy NATO STANAG a také na normy splňující podmínky pro civilní použití, jinak by je soukromé firmy nemohly na svých stavbách používat.

---Na navrhování a stavbu mostu, včetně všech potřebných dílů je dnes už počítačový program, který umímimo jiné dokáže virtuálně umístit most na konkrétní místo.

Součásti soupravy TMS

http://ipzv.unob.cz/Knihovna/TMS/TMS.htm

1 Příhrada
2 Pás
3 Svislice
4 Příčník
5 Táhlo zavětrovací
6 Podélník
7 Ztužidlo
8 Obrubník
9 Pás koncový
10 Nástavec pásový
11 Svislice koncová
12 Patka ložisková
13 Rámeček
14 Nosník lávkový
15 Sloupek zábradlový
16 Lávka
17 Ložisko
18 Deska podkladová
19 Trn
20 Pojistka
22 Stahovač obrubový
23 Šroub krátký
24 Šroub dlouhý
25 Šroub ztužidlový
26 Nosník zesilovací
27 Podložka pod příčník
28 Lávková vložka
29 Pole přechodové
30 Prut spojovací
31 Pás krátký
32 Vložka sklonová
33 Vložka rozpěrová
34 Vložka mostovková
35 Článek spojovací
36 Pás připojovací
37 Mostina
38 Průvlak pilířový
39 Hlavice pilířová
40 Kotevní úhelník
41.N Kotevní šroub
42 Svislice pilířová
43 Lano kotevní
44. N Stahovač roštový
45 Šroub pilířový
46 Spodní vložený pás
47 Spodní vložený pás s ložiskem
48 Spojka pilířová
49 Ložisko pilířové
50 Skříňka pro ložisko
51 Podložka pod ložisko
52 Příhrada pilířová
53 Patka pilířová
54 Patní deska
55 Trn pilířový
59 Droužek
60 Klíč klikový
61 Kleště ruční
62 Závěs
63. N Váleček
64. N Vysouvací stolice
65. N Kolej
66 Klíč mostní
67 Palička montážní
68 Klíč nástrčkový
69 Páka montážní
71 Klíč ztužidlový
76 Montážní palice ocelová
77 Montážní palice dřevěná
78. N Vyrovnávací podložky
80. N Stavěcí řetěz přímý
81 Pásmo ocelové
82. N Stavěcí řetěz křížový oCAD
87 Souprava dlaždicových křížů
88 Bedna ocelová 400x400x150
89 Bedna ocelová 400x600x200
90 Kolík ocelový k zábradelnímu lanu
95 Záchyt pro pásmo a vodováhu
96 Nájezdový pás zadní
97 Nájezdový pás přední
98 Vysunovací spojka

Další odkazy :

http://ipzv.unob.cz/Knihovna/TMS/V%C3%B ... %A1sti.htm
http://ipzv.unob.cz/Knihovna/TMS/V%C3%B ... ha%201.htm