
L159 ALCA a její předchůdci
Supermann - pokud doplní "palivo" za letu chlastuchtivým nepřátelům, ti popadají sami. A nebo lépe, rozflálají se při přistání, čímž si zničí vlastní Runway. Opravdu stealth taktika proti nepřátelským VPD - myslím, že by nás nepřítel podezíral z nasazení nanobotů 
Jen škoda, že se to nedá nasadit proti letectvům muslimských států

Jen škoda, že se to nedá nasadit proti letectvům muslimských států
+Vývoj letounu L-159 a jeho zavádění do výzbroje vzdušných sil AČR nebyly bez problémů.
Kupříkladu jen RL vykazoval ze začátku provozu závady po každém druhém letu. Použitý řídící procesor nejpozději po 1 Hodině a 30-ti minutách činnosti shořel. Podle dodavatele RL měl však vydržet pracovat 300 hod.. Ale záruka výrobce "švába" byla jen na 3 hod. činnosti.
Další nepříjemnou závadou se jevila nespolehlivost spojovacích zástrček elekronických systémů, především opět lokátoru. Po třetím až čtvrtém letu je musel servisní technik rozpojit, vyfoukat vlhkost a zpětně zapojit. Další problém působyl systém přetlakování nádrží inertním plynem OBIGGS, který se v mírové době nepoužívá. Neustálá chybová hlášení přiváděla piloty a techniky téměř k šílenství.
To jsou jen některé problémy, jež sužovaly život leteckému personálu dnešní 212 taktické letky při zavedení letounu L-159 ALCA do provozu.
Další problémy tížily také dodavatele zbraňového systému "PLAMEN".
Jeden příklad za všechny:Při pozemních zkouškách střílela zbraň výborně, ale ve chvíli, kdy byla odpálena dávka granátů ve střední letové hladině, vždy došlo k závadě, obyčejně došlo k rozpadnutí některé součásti - např podavače. Nakonec byl společný jmenovatel objeven. Výrobce zvolil špatný materiál. Při konstrukci nedodržel požadavek zadání, aby kanon vydržel střílet v extrémních mrazech. Konstruktéři zbrojovky, kteří zatím projektovali pouze zbraně pro pozemní techniku, se jaksi pozapoměli a neuvážili, že ve vysokých letových hladinách dosahuje teplota pod -60°C a materiál zbraně prokřehne.
Nakonec patří "PLAMEN" mezi spolehlivé systémy letounu, ale zdržením jeho vývoje jsme přišli o možné zakázky na dodávku letounů zahraničním odběratelům.
Kupříkladu jen RL vykazoval ze začátku provozu závady po každém druhém letu. Použitý řídící procesor nejpozději po 1 Hodině a 30-ti minutách činnosti shořel. Podle dodavatele RL měl však vydržet pracovat 300 hod.. Ale záruka výrobce "švába" byla jen na 3 hod. činnosti.
Další nepříjemnou závadou se jevila nespolehlivost spojovacích zástrček elekronických systémů, především opět lokátoru. Po třetím až čtvrtém letu je musel servisní technik rozpojit, vyfoukat vlhkost a zpětně zapojit. Další problém působyl systém přetlakování nádrží inertním plynem OBIGGS, který se v mírové době nepoužívá. Neustálá chybová hlášení přiváděla piloty a techniky téměř k šílenství.
To jsou jen některé problémy, jež sužovaly život leteckému personálu dnešní 212 taktické letky při zavedení letounu L-159 ALCA do provozu.
Další problémy tížily také dodavatele zbraňového systému "PLAMEN".
Jeden příklad za všechny:Při pozemních zkouškách střílela zbraň výborně, ale ve chvíli, kdy byla odpálena dávka granátů ve střední letové hladině, vždy došlo k závadě, obyčejně došlo k rozpadnutí některé součásti - např podavače. Nakonec byl společný jmenovatel objeven. Výrobce zvolil špatný materiál. Při konstrukci nedodržel požadavek zadání, aby kanon vydržel střílet v extrémních mrazech. Konstruktéři zbrojovky, kteří zatím projektovali pouze zbraně pro pozemní techniku, se jaksi pozapoměli a neuvážili, že ve vysokých letových hladinách dosahuje teplota pod -60°C a materiál zbraně prokřehne.
Nakonec patří "PLAMEN" mezi spolehlivé systémy letounu, ale zdržením jeho vývoje jsme přišli o možné zakázky na dodávku letounů zahraničním odběratelům.
Naposledy upravil(a) Pop dne 14/1/2010, 16:09, celkem upraveno 1 x.
Nektere z problemu nebyly ani tak vinou Zbrojovky.Pop píše:Při pozemních zkouškách střílela zbraň výborně, ale ve chvíli, kdy byla odpálena dávka granátů ve střední letové hladině, vždy došlo k závadě, obyčejně došlo k rozpadnutí některé součásti - např podavače Nakonec byl společný jmenovatel objeven. Výrobce zvolil špatný materiál.
Ta zadala vyrobu nekterych dilu subdodavatelum. Co vim, tak tam doslo k nedodrzeni technologickeho postupu.
Inteligence má své hranice,
ale blbost je nekonečná....
ale blbost je nekonečná....
Je věcí finálního výrobce a garanta dodávky zbraňového systému dohlížet na kvalitu subdodávky. V našem případě si zbrojováci nepohlídali kvalitu zpracování použitého materiálu.
Ale jak jsem uvedl, šlo jen o příklad potíží při zavádění L-159 do výzbroje našeho letectva. Problémů bylo mnohonásobně více a zpočátku letouny vykazovaly závady po každém letu.
Že dnes L-159 patří jednoznačně mezi nejspolehlivější letouny NATO na evropském kontinentu je zásluhou vynikající spolupráce pilotů a techniků voj. letectva s týmem konstruktérů a servisních techniků továrny Aero.
Ale jak jsem uvedl, šlo jen o příklad potíží při zavádění L-159 do výzbroje našeho letectva. Problémů bylo mnohonásobně více a zpočátku letouny vykazovaly závady po každém letu.
Že dnes L-159 patří jednoznačně mezi nejspolehlivější letouny NATO na evropském kontinentu je zásluhou vynikající spolupráce pilotů a techniků voj. letectva s týmem konstruktérů a servisních techniků továrny Aero.
Protože je L-159 určen také ke zbraňovému výcviku, pořídilo letectvo AČR do výbavy letounů cvičný podvěs zvaný "Prkno" ( označení podvěsu dodám později). Jde o adaptér, který obsahuje na bocích čtyři výmetnice neřízených raket r. 70 mm a na spodní část lze podvěsit cvičné pumičky - až čtyři ks o hmotnosti 10 kg nebo dvě pumičky hmotnosti 20 kg. Adaptér se zavěšuje vždy v páru po jednom pod levou a pravou polovinu křídla. Systém umožňuje provést odpal raket jednotlivě ( z každého "Prkna" jednu), dvojici raket nebo plnou salvu. Odhoz pumiček lze provést jednotlivě nebo skupinově. "Prkno" tedy umožňuje provést dva až osm cvičných náletů. Protože se do výmetnic nabíjí standardní neřízené rakety, lze tento adaptér nouzově použít v boji pro odpal čtyř ks neřízených raket.
Musíš uznat, že L-39 / 59 je výběhový typ. Vpodstatě již jen dožívá. Chápu krok maďarského letectva ještě jinak. Po problémech v továrně Aero Vodochody zřejmě nemají Maďaři důvěru v jiná opravárenská zařízení ( např. na Ukrajině). Továrna již revize L-39 neprovádí a hrozí postupný nedostatek náhradních dílů.
Hlavním důvodem je určitě vhodnost L-159 pro větší rozsah výcviku a shodnost avioniky, rozmístění přístrojů a ovladačů v kabině dle unifikace NATO. Kabina l-159 odpovídá standardní kabině dle normy ( až ji najdu dodám její číslo) a je jedno, na který další typ po výcviku pilot přejde. Vždy najde ovladače na stejném místě.
Maďarské letectvo používá stejné stroje jako letectvo AČR, tedy JAS-39 C/D a mají je také jen pronajaté.
Hlavním důvodem je určitě vhodnost L-159 pro větší rozsah výcviku a shodnost avioniky, rozmístění přístrojů a ovladačů v kabině dle unifikace NATO. Kabina l-159 odpovídá standardní kabině dle normy ( až ji najdu dodám její číslo) a je jedno, na který další typ po výcviku pilot přejde. Vždy najde ovladače na stejném místě.
Maďarské letectvo používá stejné stroje jako letectvo AČR, tedy JAS-39 C/D a mají je také jen pronajaté.