Je dobře, že naše strana má jasný přehled o tom co portugalci koupili. A je zajímavé že portugalci koupili takové "šunky" a bez zázemí. Asi už ho měli předtím................
Tady je přehled verzí pro portugalce:
http://en.wikipedia.org/wiki/Pandur_II# ... e_variants
A k tolika verzem není třeba logistika a výcvikové zázemí??
A my jsme koupili jenom "bigo" verze a pár speciálních jako průzkumných a ženijních atd.
Je zajímavé, že větší množství stejných vozidel nesníží cenu......prostě 10% ze zakázky tu někde je.
Obrněný transportér PANDUR II 8x8 pro AČR
Tiskové prohlášení Ministerstva obrany
k ceně obrněných transportérů Pandur
ze dne 22. 2. 2010
Porovnejte s prohlášeními, které zde již zveřejnil Padouch dne 8.12. 2009 a 18.2. 2010
Ministerstvo obrany musí uvést na pravou míru dezinformace v médiích, především v MF DNES, týkající se cen obrněných transportérů Pandur.
Celková cena
Původní kontrakt, dojednaný za vlád ČSSD, měl hodnotu 23,6 mld. Kč za 234 obrněných transportérů Pandur (199 + opce 35 vozidel). 199 vozidel mělo hodnotu 20,8 mld. Kč. Nový kontrakt dosahuje výše 14,4 mld. Kč za 107 vozidel.
V době, kdy současný ministr obrany Martin Barták působil na postu 1. náměstka tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové, řešil rezort zakázku obrněných transportérů Pandur jako dědictví po předešlých vládách. Projekt byl tehdy ve velmi problematické fázi. Celou situaci komplikovala skutečnost že dodavatel nebyl řádně a včas schopen plnit podmínky vyplývající z původní smlouvy, uzavřené za ministra obrany Karla Kühnla. Nové vedení Ministerstva obrany z těchto důvodů dodavateli smlouvu vypovědělo a přistoupilo s ním k novým jednáním. Nepokračování v jednáních by mělo za následek arbitrážní jednání s potenciální škodou v řádech miliard korun. Vláda projekt projednala a schválila, a zároveň k němu byla vypracována nezávislá auditorská zpráva.
Porovnání cen za obrněné transportéry
V článku „Velké, rychlé – a pekelně drahé“ (MFD, 17. 2. 2010) byly uvedeny nepravdivé a zavádějící informace.
Česká a portugalská verze jsou nesrovnatelné, protože se liší v mnoha parametrech. Specifikace českého projektu rozhodně není na nejvyšší úrovni, ale odpovídá nasazení našich vojáků v operacích v současném i budoucím bezpečnostním prostředí. Je bezpodmínečně nutné naše vojáky ochránit ve složitých podmínkách, například v Afghánistánu. Navíc vybavení musí odpovídat úrovni mezinárodních sil a musí být tedy v souladu s jejich vybavením mj. komunikačních, vyhledávacích a zbraňových systémů. Projekt vycházel z požadavků Armády ČR v rámci komplexního přezbrojení. Armáda nenakupovala pouze obrněné transportéry, ale zbraňovou platformu, která bude schopna integrovat všechny systémy od zbraňových až po komunikační. Pandur je navíc vozidlo, které v sobě mj. integruje všechny vstupy a výstupy pro projekt "Voják 21. století". Pandur tedy musíme chápat jako moderní zbraňovou platformu 21. století podporující sesednutou pěchotu integrovanou do společného obrazu digitalizovaných bojišť (NEC).
a) Porovnání „staré“ a „nové“ ceny vozidel
• Je nepopiratelné, že nový kontrakt znamenal úsporu ve výši 9 miliard Kč proti původnímu záměru předchozí vlády. Parametry projektu vycházely z požadavků Armády ČR, s cílem zajistit maximální ochranu vojáků a kvalitu nezbytných bojových schopností těchto vozidel v současných bojových podmínkách. To vše v rámci přezbrojení armády a jejího vybavení moderní technikou. Počet vozidel byl upraven na objem, který odpovídá reálným potřebám armády.
• Zdánlivý nepoměr celkové ceny původního a obnoveného kontraktu ve vztahu k počtu pořizovaných vozidel je způsoben zejména tím, že původní kontrakt byl snížen o ty modifikace vozidel, jejichž cena byla podstatně nižší než cena ostatních modifikací, které jsou obsahem obnoveného kontraktu (cena „nejlacinější“ a „nejdražší“ modifikace se přitom liší až o cca 70%). Kontrakt pro AČR kromě dodávky vozidel zahrnuje i další související materiál a položky, včetně logistické podpory a nezbytného školení.
• Jednotková cena jednoho vozidla v bojové verzi u původního a obnoveného kontraktu zůstala stejná a liší se pouze o inflační vliv. Toto bylo zdůrazňováno už před podpisem smlouvy v březnu 2009. Není pravda zveřejněná v MF DNES, že tento inflační vliv činí 30 %.
b) Porovnání cen vozidel portugalské a české armády
Základní srovnatelnost vozidel
• Seriózní porovnání nákladů musí vycházet z rozdílnosti vybavení těchto vozidel a celkových podmínek kontraktu. Zároveň se v takových případech uplatňuje množstevní leva podle počtu dodaných kusů.
Vybavení věžovými komplety
• Zásadní rozdíl v ceně mezi těmito projekty tvoří vybavenost velkými věžovými komplety. V českém projektu se pořizuje 99 finančně nejnáročnějších vozidel (tj. vozidlo s velkým věžovým kompletem, další speciální výbavou a plnohodnotnou softwarovou podporou) ze 107, tj. 93 %. Z nich je 16 ks ještě navíc vybaveno dalšími optoelektronickými průzkumnými senzory a z nich dalších 8 ks vozidel je ještě vybaveno navíc bojovými přehledovými lokátory ve finanční náročnosti několika desítek milionů korun na vozidlo, přičemž tuto variantu vozidel portugalský kontrakt vůbec neobsahuje!
• U portugalského projektu se pořizuje 260 ks vozidel a z tohoto počtu je přibližně srovnatelných s vozidly pořizovanými pro českou armádu s velkým věžovým kompletem, ale nižším stupněm výbavy a softwarovým zabezpečením pouze 32 ks, tj. 12 % celkového počtu vozidel. Přitom tato kategorie vozidel je finančně nejnáročnější díky tomu, že obsahuje nejen věžový komplet, který tvoří zhruba 30-40 % ceny celého vozidla, ale i další speciální výbavu a softwarovou podporu.
Uplatnění DPH
• Finanční údaje uváděné u českého projektu, zahrnují celkové finanční náklady na celý projekt, včetně DPH. Finanční údaje o portugalském projektu, uváděné pro porovnání nákladů, však zahrnují náklady na celý projekt bez DPH. Již toto porovnání zavádí 20 % chybu.
• Při srovnávání nákladů na český a portugalský projekt bez DPH, tzn. 10,7 mld. Kč na 260 ks samotných vozidel, vůči 12,1 mld. Kč na 107 ks vozidel a souvisejících prostředků logistického zabezpečení, učebně výcvikové základny a další podpory českého projektu, by jenom prostým matematickým dělením (cena dělena počty vozidel) vycházel poměr 41 mil. Kč k cca 110 mil. Kč na prosté vozidlo nikoliv 134 mil. Kč. I tento výpočet je dále zatížen v neprospěch českého projektu zahrnutými náklady, tak jak je výše uvedeno, tj. cca 15 % z celkového objemu kontraktu.
Logistická podpora
• V celkových nákladech českého projektu jsou zahrnuty náklady nejen na pořízení vozidel, ale i na logistickou podporu, učebně výcvikovou základnu, školení a munici. Tyto náklady však portugalský projekt nezahrnuje! Výše uvedené součásti českého projektu tvoří zhruba 15 % z celkového objemu kontraktu.
Kvalitnější vybavení české verze
Nelze absolutně srovnávat jednotkové ceny vozidel české a portugalské verze, neboť portugalské kolové bojové vozidlo pěchoty, které by se mělo srovnávat s vozidlem pořizovaným pro armádu České republiky z hlediska technických parametrů a výbavy, za českým produktem výrazně zaostává, a to například:
neumožňuje plavbyschopnost,
protichemická ochrana a klimatizace je pouze v základní úrovni,
brzdová soustava je v základní úrovni, bez možnosti připojení přívěsu,
chybí různé typy přídavného vnějšího a vnitřního osvětlení,
neobsahuje sofistikovaný bojový vozidlový informační systém (BVIS) a systém detekce indikace ozáření (SDIO), významně zvyšující schopnost použití vozidel na bojišti,
elektrická instalace provedená nestíněnou kabeláží,
menší počet přepravovaných osob, atd.
Offsety
• Článek vůbec neobsahuje problematiku zapojení českého průmyslu do celého projektu. České firmy se nejen podílí na výrobě komponent pro vozidla, ale i na jejich výrobě, navíc jsou zapojeny do plnění tzv. Programu offsetové spolupráce, jehož objem představuje objem přímých a nepřímých offsetů ve výši 150 % z celkového objemu zakázky bez DPH (tj. 18,151 mld. Kč) kontraktu.
• Podmínka realizace Programu průmyslové spolupráce, byla jednou ze základních podmínek udělení zakázky jako určitá kompenzace za vynaložené prostředky státního rozpočtu na pořízení vozidel logistické podpory kontraktu.
• Přínosem není jen zakázka v objemu několika mld. Kč při vlastní realizaci jednotlivých offsetových transakcí, ale i udržení pracovních míst v některých podnicích a regionech, možnost využití nových technologií, přínos know how, atd.
Lucie Kubovičová
Tisková mluvčí Ministerstva obrany
k ceně obrněných transportérů Pandur
ze dne 22. 2. 2010
Porovnejte s prohlášeními, které zde již zveřejnil Padouch dne 8.12. 2009 a 18.2. 2010
Ministerstvo obrany musí uvést na pravou míru dezinformace v médiích, především v MF DNES, týkající se cen obrněných transportérů Pandur.
Celková cena
Původní kontrakt, dojednaný za vlád ČSSD, měl hodnotu 23,6 mld. Kč za 234 obrněných transportérů Pandur (199 + opce 35 vozidel). 199 vozidel mělo hodnotu 20,8 mld. Kč. Nový kontrakt dosahuje výše 14,4 mld. Kč za 107 vozidel.
V době, kdy současný ministr obrany Martin Barták působil na postu 1. náměstka tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové, řešil rezort zakázku obrněných transportérů Pandur jako dědictví po předešlých vládách. Projekt byl tehdy ve velmi problematické fázi. Celou situaci komplikovala skutečnost že dodavatel nebyl řádně a včas schopen plnit podmínky vyplývající z původní smlouvy, uzavřené za ministra obrany Karla Kühnla. Nové vedení Ministerstva obrany z těchto důvodů dodavateli smlouvu vypovědělo a přistoupilo s ním k novým jednáním. Nepokračování v jednáních by mělo za následek arbitrážní jednání s potenciální škodou v řádech miliard korun. Vláda projekt projednala a schválila, a zároveň k němu byla vypracována nezávislá auditorská zpráva.
Porovnání cen za obrněné transportéry
V článku „Velké, rychlé – a pekelně drahé“ (MFD, 17. 2. 2010) byly uvedeny nepravdivé a zavádějící informace.
Česká a portugalská verze jsou nesrovnatelné, protože se liší v mnoha parametrech. Specifikace českého projektu rozhodně není na nejvyšší úrovni, ale odpovídá nasazení našich vojáků v operacích v současném i budoucím bezpečnostním prostředí. Je bezpodmínečně nutné naše vojáky ochránit ve složitých podmínkách, například v Afghánistánu. Navíc vybavení musí odpovídat úrovni mezinárodních sil a musí být tedy v souladu s jejich vybavením mj. komunikačních, vyhledávacích a zbraňových systémů. Projekt vycházel z požadavků Armády ČR v rámci komplexního přezbrojení. Armáda nenakupovala pouze obrněné transportéry, ale zbraňovou platformu, která bude schopna integrovat všechny systémy od zbraňových až po komunikační. Pandur je navíc vozidlo, které v sobě mj. integruje všechny vstupy a výstupy pro projekt "Voják 21. století". Pandur tedy musíme chápat jako moderní zbraňovou platformu 21. století podporující sesednutou pěchotu integrovanou do společného obrazu digitalizovaných bojišť (NEC).
a) Porovnání „staré“ a „nové“ ceny vozidel
• Je nepopiratelné, že nový kontrakt znamenal úsporu ve výši 9 miliard Kč proti původnímu záměru předchozí vlády. Parametry projektu vycházely z požadavků Armády ČR, s cílem zajistit maximální ochranu vojáků a kvalitu nezbytných bojových schopností těchto vozidel v současných bojových podmínkách. To vše v rámci přezbrojení armády a jejího vybavení moderní technikou. Počet vozidel byl upraven na objem, který odpovídá reálným potřebám armády.
• Zdánlivý nepoměr celkové ceny původního a obnoveného kontraktu ve vztahu k počtu pořizovaných vozidel je způsoben zejména tím, že původní kontrakt byl snížen o ty modifikace vozidel, jejichž cena byla podstatně nižší než cena ostatních modifikací, které jsou obsahem obnoveného kontraktu (cena „nejlacinější“ a „nejdražší“ modifikace se přitom liší až o cca 70%). Kontrakt pro AČR kromě dodávky vozidel zahrnuje i další související materiál a položky, včetně logistické podpory a nezbytného školení.
• Jednotková cena jednoho vozidla v bojové verzi u původního a obnoveného kontraktu zůstala stejná a liší se pouze o inflační vliv. Toto bylo zdůrazňováno už před podpisem smlouvy v březnu 2009. Není pravda zveřejněná v MF DNES, že tento inflační vliv činí 30 %.
b) Porovnání cen vozidel portugalské a české armády
Základní srovnatelnost vozidel
• Seriózní porovnání nákladů musí vycházet z rozdílnosti vybavení těchto vozidel a celkových podmínek kontraktu. Zároveň se v takových případech uplatňuje množstevní leva podle počtu dodaných kusů.
Vybavení věžovými komplety
• Zásadní rozdíl v ceně mezi těmito projekty tvoří vybavenost velkými věžovými komplety. V českém projektu se pořizuje 99 finančně nejnáročnějších vozidel (tj. vozidlo s velkým věžovým kompletem, další speciální výbavou a plnohodnotnou softwarovou podporou) ze 107, tj. 93 %. Z nich je 16 ks ještě navíc vybaveno dalšími optoelektronickými průzkumnými senzory a z nich dalších 8 ks vozidel je ještě vybaveno navíc bojovými přehledovými lokátory ve finanční náročnosti několika desítek milionů korun na vozidlo, přičemž tuto variantu vozidel portugalský kontrakt vůbec neobsahuje!
• U portugalského projektu se pořizuje 260 ks vozidel a z tohoto počtu je přibližně srovnatelných s vozidly pořizovanými pro českou armádu s velkým věžovým kompletem, ale nižším stupněm výbavy a softwarovým zabezpečením pouze 32 ks, tj. 12 % celkového počtu vozidel. Přitom tato kategorie vozidel je finančně nejnáročnější díky tomu, že obsahuje nejen věžový komplet, který tvoří zhruba 30-40 % ceny celého vozidla, ale i další speciální výbavu a softwarovou podporu.
Uplatnění DPH
• Finanční údaje uváděné u českého projektu, zahrnují celkové finanční náklady na celý projekt, včetně DPH. Finanční údaje o portugalském projektu, uváděné pro porovnání nákladů, však zahrnují náklady na celý projekt bez DPH. Již toto porovnání zavádí 20 % chybu.
• Při srovnávání nákladů na český a portugalský projekt bez DPH, tzn. 10,7 mld. Kč na 260 ks samotných vozidel, vůči 12,1 mld. Kč na 107 ks vozidel a souvisejících prostředků logistického zabezpečení, učebně výcvikové základny a další podpory českého projektu, by jenom prostým matematickým dělením (cena dělena počty vozidel) vycházel poměr 41 mil. Kč k cca 110 mil. Kč na prosté vozidlo nikoliv 134 mil. Kč. I tento výpočet je dále zatížen v neprospěch českého projektu zahrnutými náklady, tak jak je výše uvedeno, tj. cca 15 % z celkového objemu kontraktu.
Logistická podpora
• V celkových nákladech českého projektu jsou zahrnuty náklady nejen na pořízení vozidel, ale i na logistickou podporu, učebně výcvikovou základnu, školení a munici. Tyto náklady však portugalský projekt nezahrnuje! Výše uvedené součásti českého projektu tvoří zhruba 15 % z celkového objemu kontraktu.
Kvalitnější vybavení české verze
Nelze absolutně srovnávat jednotkové ceny vozidel české a portugalské verze, neboť portugalské kolové bojové vozidlo pěchoty, které by se mělo srovnávat s vozidlem pořizovaným pro armádu České republiky z hlediska technických parametrů a výbavy, za českým produktem výrazně zaostává, a to například:
neumožňuje plavbyschopnost,
protichemická ochrana a klimatizace je pouze v základní úrovni,
brzdová soustava je v základní úrovni, bez možnosti připojení přívěsu,
chybí různé typy přídavného vnějšího a vnitřního osvětlení,
neobsahuje sofistikovaný bojový vozidlový informační systém (BVIS) a systém detekce indikace ozáření (SDIO), významně zvyšující schopnost použití vozidel na bojišti,
elektrická instalace provedená nestíněnou kabeláží,
menší počet přepravovaných osob, atd.
Offsety
• Článek vůbec neobsahuje problematiku zapojení českého průmyslu do celého projektu. České firmy se nejen podílí na výrobě komponent pro vozidla, ale i na jejich výrobě, navíc jsou zapojeny do plnění tzv. Programu offsetové spolupráce, jehož objem představuje objem přímých a nepřímých offsetů ve výši 150 % z celkového objemu zakázky bez DPH (tj. 18,151 mld. Kč) kontraktu.
• Podmínka realizace Programu průmyslové spolupráce, byla jednou ze základních podmínek udělení zakázky jako určitá kompenzace za vynaložené prostředky státního rozpočtu na pořízení vozidel logistické podpory kontraktu.
• Přínosem není jen zakázka v objemu několika mld. Kč při vlastní realizaci jednotlivých offsetových transakcí, ale i udržení pracovních míst v některých podnicích a regionech, možnost využití nových technologií, přínos know how, atd.
Lucie Kubovičová
Tisková mluvčí Ministerstva obrany
Jsou toto opravdu důvody, které zvednou cenu jednoho stroje o cca.40mil?komisař píše: neumožňuje plavbyschopnost,
protichemická ochrana a klimatizace je pouze v základní úrovni,
brzdová soustava je v základní úrovni, bez možnosti připojení přívěsu,
chybí různé typy přídavného vnějšího a vnitřního osvětlení,
neobsahuje sofistikovaný bojový vozidlový informační systém (BVIS) a systém detekce indikace ozáření (SDIO), významně zvyšující schopnost použití vozidel na bojišti,
elektrická instalace provedená nestíněnou kabeláží,
menší počet přepravovaných osob, atd.
Lucie Kubovičová
Tisková mluvčí Ministerstva obrany
K čemu je přívěs za OT? Jak by pak sesedala pěchota?
Osvětlení? Hm tak to je zásah do konstrukce.....
Jaká je potom "nestandartní" úroveň chemické ochrany?
Že by měly dvouzónovou klimu? A že by portugalci nepotřebovali lepší klima pro jejich podnebí a možné nasazení v Afghánu? Nebo šetřili na klimě a koupili něco jiného, podstatnějšího?
Víc osob, víc mrtvých najednou. Sice větší palebná síla ale o kolik vojáků se tam vejde víc? 1 nebo 2?
Ta nestíněná kabeláž, co to je? Ta stíněná je odolná vůči atomovému výbuchu?
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Tedy nevím, co mají portugalci - ale jestli to není tím, že by oni měli 6x6 a my 8x8... A vím, že tu plavbyschopnost dělali "pro nás" a tedy nám do kusové ceny rozpustili i všechny vývojové a testovací náklady vč. oprav mizerných vlastností po prvním neúspěchu... Ale samozřejmě je jasné, že se na tom někdo napakoval - jako ostatně téměř u všech zakázek MO.
Tohle mne vždycky rozesměje... Pokud byl důvod pro výpověď smlouvy, pak by oni platili nám a nikoliv my jim...Nové vedení Ministerstva obrany z těchto důvodů dodavateli smlouvu vypovědělo a přistoupilo s ním k novým jednáním. Nepokračování v jednáních by mělo za následek arbitrážní jednání s potenciální škodou v řádech miliard korun.
Ve válce: Rozhodnost; Po porážce: Vzdor
Po vítězství: Velkomyslnost; V míru: Dobrá vůle
sir Winston
Po vítězství: Velkomyslnost; V míru: Dobrá vůle
sir Winston
Takže klidně takových 80-90 milionů Kč (půlmiardička jako vyšitá) za bojový přehledový radar...Z nich je 16 ks ještě navíc vybaveno dalšími optoelektronickými průzkumnými senzory a z nich dalších 8 ks vozidel je ještě vybaveno navíc bojovými přehledovými lokátory ve finanční náročnosti několika desítek milionů korun na vozidlo
Fakt by mne zajímalo, jestli má alespoň takové parametry jako PSNR-5K a co je to za typ a od jakého výrobce (ajajaj, to by mohl někdo srovnat ceny)...
A tady se jasně ukazuje, že přezbrojení bylo za požadavku aby to alespoň bylo odpovídají stávají výzbroji... Protože jinak by to asi těžko prošlo, protože průser v tom, že se pořizuje výzbroj, která umí méně než zastaralá, by možná po průsaku této informace a následné mediální masáži pár lidí šlo od válu.
Tady je další povídání:
http://web.volny.cz/noviny/komentare/cl ... DC/129539/
Kdyby měl aspoň pořádnou ochranu pro lidi uvnitř tak neřeknu, ale takhle je to pojízdná rakev....
http://web.volny.cz/noviny/komentare/cl ... DC/129539/
Kdyby měl aspoň pořádnou ochranu pro lidi uvnitř tak neřeknu, ale takhle je to pojízdná rakev....
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Vallun: Nechápu, co jsi tím vlastně myslel, to je odpověď jak od politika.
Já se bavím o částce za bojový přehledový radar a srovnávám to s typem BPzV Svatava (BVP-1 - na Palbě je to bohužel nic moc http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=810), který mají Pandury plně nahradit.
Já se bavím o částce za bojový přehledový radar a srovnávám to s typem BPzV Svatava (BVP-1 - na Palbě je to bohužel nic moc http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=810), který mají Pandury plně nahradit.
Věž RCWS-30 v akci. Nebylo by špatné touto věží vybavit staré BVP-1 anebo BVP-2, až časem bude armáda přemýšlet nad modernizací BVP tak tohle je jasná volba.
http://www.youtube.com/watch?v=wT2mUSIkD1s
http://www.youtube.com/watch?v=wT2mUSIkD1s
Jasně, ty penízky co to bude stát, to marný nebude.
Jen stále přemýšlím, jak ty schránky na munici odolají střelbě či střepinám a proč Rusko např. u BTR-90 používá na věži aktivní pancíř...
Ale neznám armádní testy a uvidíme jak dopadnou testy na aktivním polygonu v Afghánistánu.
Určitě bude zajímavé, jak za boje bude prováděno dobíjení nebo opravování schránek... Jak vidno, jsou ze "silného" a určitě "nerezového" plechu nebo jiného kvalitního materiálu a voják zde bude kryt přátelskou palbou, aby ho nikdo náhodou netrefil.
Jen stále přemýšlím, jak ty schránky na munici odolají střelbě či střepinám a proč Rusko např. u BTR-90 používá na věži aktivní pancíř...
Ale neznám armádní testy a uvidíme jak dopadnou testy na aktivním polygonu v Afghánistánu.
Určitě bude zajímavé, jak za boje bude prováděno dobíjení nebo opravování schránek... Jak vidno, jsou ze "silného" a určitě "nerezového" plechu nebo jiného kvalitního materiálu a voják zde bude kryt přátelskou palbou, aby ho nikdo náhodou netrefil.
Podvozok BVP-2 s vežou RCWS 30 bol predvedený na IDEE-2007. Mne sa zdá na tú nosnú platformu dosť široký, vysoký a ťažký.Nebylo by špatné touto věží vybavit staré BVP-1 anebo BVP-2,
A nemôžem si pomôcť, ale vyzerá to / RCWS 30 / ako "rozvinutie" veže z obj.688, ktorý bol hotový už v 81., ale do výzbroje sa nedostal a prednosť dostal verzia s inou vežou - "klasickou" obj.688M / z neho vyšlo BMP-3 /.
Výzbroj
2 "Konkursy", 1 x 30mm 2A42 a 1 x 30mm AGS-17 + 4x zadym. granátomety.