Japonský moderní tank
Japonský bojový tank Type 90
Část první : Vznik, vývoj a sériová výroba tanku Type 90
Japonský název tanku je Kyū-maru-shiki-sensya
Projekt nového tanku, který by měl nahradit tanky Type 74 byl zahájen vypracováním technických parametrů v roce 1976, i když se touto myšlenkou velení Japonských sil sebeobrany začalo zaobírat již v roce 1974. Mělo se jednat o tank třetí generace, stroj však některými parametry naplňoval kritéria následné generace. Nový stroj zprvu označený jako STC dostal nový název TK-X. Vývoj zahájený v roce 1977 se měl nejdřív zaměřit na nový systém řízení palby, hlavní zbraň a pohonnou jednotku, v dalším období pak na korbu s věží a pojezdový systém. Dodržení harmonogramu záleželo na financích uvolněných do tohoto programu. Do vývoje se zapojily firmy Japan Steel Works, Mitsubishi Elektric Corporation, Fujitsu a NEC Corporation, přičemž společnost Mitsubishi Heavy Industries převzala vedoucí podíl vývoje tanku. Japonský bojový tank Type 90
Část první : Vznik, vývoj a sériová výroba tanku Type 90
Japonský název tanku je Kyū-maru-shiki-sensya
Japonský tank Type 90 při veřejném předvedení,Tsuchiura, Kanto, Japonsko.V listopadu 1980 byla uzavřena první etapa vývoje a přešlo se na laboratorní testy a stavbu modelů v měřítku 1:10. Po jejich ukončení byla začátkem roku 1982 zahájena kompletace prototypových vozidel. V tomto období, do prosince 1984 byly postaveny dva prototypy s označením TK-X, a ještě v průběhu jmenovaného období testovány. Na základě jejich hodnocení vzniklo v letech 1985 až 1988 dalších šest prototypových strojů, také s označením TK-X, ale s příponou 2. generace (první prototypy obdržely zpětně příponu 1. generace). Stroje TK-X 2. generace se na pár drobných odlišností již velmi podobaly později vyrobeným sériovým tankům. Následně vyrobených šest tanků TK-X bylo bráno již na předvýrobní sérii. Dne 28. října 1987 byl tank poprvé představen na veřejnosti. První ze třicítky sériových tanků vyjel z výrobní haly společnosti Mitsubishi 13. června 1990, ale už z tím, že jeho označení bylo Type 90.
Tank Type 90 při palebných testech.Konstruktéři se hlavně zaměřili na pancéřovou ochranu nového stroje, neboť to bylo největší slabinou nejen druhoválečných japonských obrněných vozidel, ale i jejich následovníků, tanků Type 61 a 74. Výsledkem byl vícevrstvý pancíř, jehož součástí byly i keramické díly. Jmenovaný, vysoce odolný pancíř pak dovolil vyvinout věž s kolmými stěnami, ne nepodobnou věži německému tanku Leopard 2. Tank byl sestaven podle standardu vozidel vyráběných v tomto období, to znamená, že vpředu je umístěno stanoviště řidiče, ve středu se nachází bojový prostor s věží a zadní část vozidla obsahuje pohonnou jednotku. Čelo svařované korby zesiluje vrstvený kompozitní pancíř, který se nachází i na čele (tloušťka až 70 mm) a bocích věže. Boky korby a horní větev pásů navíc chrání pancéřové desky s pravděpodobnou tloušťkou do 15 mm. Samozřejmostí je OPZHN a automatický hasící systém, k ochraně vozidla také přispívá detektor laserového osvitu a vrhače dýmových granátů Type 73 ráže 60 mm. Při zásahu zvyšují šanci na přežití posádky tzv. odfukovací panely, podobnou ochranu využívá i americký tank M1 Abrams. Nebezpečí požáru snižuje elektrický pohon kanonu a věže (samozřejmě v případě poruchy ruční pohon).
Tank Type 90 je vyzbrojen licenčním německým kanonem Rheinmetall 120 s hladce vrtanou hlavní ráže 120 mm, což zajišťuje použití standardní munici NATO. Kanon je stabilizován ve dvou rovinách, hlaveň je opatřena tepelnou ochranou a ejektorem. Ve dvoumístné věži zastupuje nabíječe automat, kadence střelby je 10 až 11 výstřelů za minutu. Počet vezené munice pro kanon je 40 nábojů a pravděpodobně se 15 z nich nachází ve výklenku věže (od bojového prostoru oddělen pancéřovou deskou) a zbytek je pak uložen za stanovištěm řidiče. Sekundární výzbroj zastupuje spřažený kulomet Type 74 ráže 7,62 mm a velkorážný protiletadlový kulomet M2HB ráže 12,7 mm. Kanon je nabíjen automatickým nabíječem vyvinutým společností Mitsubishi Heavy Industries. V zásobníku je 16 polospalitelných nábojů typu APFSDS-T nebo HEAT-MP a lze je doplňovat zevnitř tanku nebo přes poklop ve stropu věže.
Pohonnou jednotkou tanku Type 90 je přeplňovaný dieselový desetiválcový motor Mitsubishi 10 ZG32 WT s výkonem 1 119 kW (1 500 HP) při 2400 ot./min, spojený s hydromechanickou čtyřstupňovou automatickou převodovkou s dvěma stupni zpátečky.
Podvozek tanku se skládá ze šesti párů pojezdových kol, přičemž 1 a 6-tá pojezdová kola mají vylepšené hydropneumatické odpružení a 2 až 5 pojezdová kola jsou zavěšena na torzních tyčích. Systém dává možnost měnit světlost tanku v hodnotách 200 až 600 mm (nejvíce se používá 450 mm). Vozidlo dosahuje na zpevněném povrchu maximální rychlost až 70 km/h, v terénu 50 km/h (průměr 45 km/h) a na zpátečku pak 42 km/h. Bez přípravy stroj překonává vodní překážky do hloubky 1 m, po přípravě pravděpodobně až 4 m. Tanky Type 90 jsou uzpůsobeny na uchycení radlice na úpravu terénu.
Jak už bylo zde uvedeno, řidič má své stanoviště v přední části korby, na levé straně a mimo tři standardní periskopy využívá pro jízdu v noci pasivní noktovizní periskop. V dvoumístné věži se velitel nachází v pravé a střelec v její levé části. Velitel tanku je vybaven laserovým dálkoměrem, přístroji ke sledování a míření stabilizovaného ve dvou rovinách, balistickým počítačem a termovizory. Střelec používá přístroje (laserový dálkoměr a termovizor) ke sledování a míření stabilizovaného v jedné rovině. Mimo moderní systém řízení palby byl do tanku Type 90 asi umístěn i systém automatického sledování cíle, který umožňuje palbu z kanonu na nízkoletící pomalé cíle. Za čtyři roky (do konce roku 1994) sériové výroby sjelo z výrobních linek na 180 tanků Type 90 a do roku 2007 byl jejich počet oproti plánu (400 tanků) o 90 nižší. Nebylo zjištěno kolik tanků Type 90 nyní slouží v japonské armádě, ale v roce 2000 bylo přiznáno na 270 jmenovaných vozidel.
Detail věže tanku Type 90.Technická data tanku Type 90 :
> bojová hmotnost : bojová 52 t, prázdná 50 t
> posádka : 3 muži
> rozměry : délka s kanonem 9755 mm, délka korby 7480 mm, šířka 3420 mm, výška 2340 mm, světlost 200 - 450 mm (nastavitelná)
> výzbroj : kanon Rheinmetall 120 ráže 120 mm (40 nábojů), spřažený kulomet Type 74 ráže 7,62 mm (2 000 nábojů), protiletadlový kulomet M2HB ráže 12,7 mm (1 500 nábojů), 2x3 (2x4) vrhače dýmových granátů Type 73 ráže 60 mm
> délka kanonu : 44 ráží
> náměr : -12° až +15°, odměr : 360° (plně otočná věž)
> kadence kanonu : 10 až 11 výstřelů/minutu
> pancéřování : kompozitní - konkrétní údaje nejsou známy
> šířka pásů : 600 mm
>pohon : přeplňovaný dieselový desetiválcový motor Mitsubishi 10 ZG32 WTo výkonu 1 119 kW (1 500 HP)
> obsah nádrží : 900 l
> měrný výkon : 21,2 kW/t
> měrný tlak : 0,91 kg/cm2
> překonávání překážek : kolmá stěna 1,0m, příkop 2,70 m, brod 2,0 m, brod (s přípravou) 4,0 m
> rychlost : silnice až 70 km/hod, terén až 50 km/h, zpátečka 42 km/h
> dojezd : silnice 350 – 400 km
> stoupavost : 60%
> náklon : 40%
> prototyp : 1. generace (1982), 2. generace (1986)
> vzetí do výzbroje : 1990
> sériová výroba : od roku 1990 (plán 400 tanků)
Technická data tanku Type 90 (jiný zdroj – odlišné hodnoty) :
> hmotnost : prázdná 43 t, bojová 45 t
> rozměry : šířka 3510 mm, výška 2300 mm, světlost (nastavitelná) 200 – 600 mm
> počet vezené munice : 42 nábojů pro kanon
> měrný výkon : 24,6 kW/t
> měrný tlak : 0,89 kg/cm2
Kolona tanků Type 90.Pokračování ve 2. části
