Tento článek pojednává o zbrani, která patří do malé skupiny samonabíjecích zbraní, které se vyrovnají přesností opakovačkám.
Některé zdroje uvádějí, že počinem pro vývoj tohoto typu zbraně pro protiteroristické jednotky policie Německé Spolkové republiky, byl Mnichovský masakr na Olympijských hrách v roce 1972.
Na rozdíl od konkurence konstruktéři od firmy Heckler & Koch z německého Oberndorfu měli jednu velikou výhodu. Měli podobný typ zbraně již ve svém sortimentu. Byla to zbraň G3 SG1, která používala značné množství součástek z útočné pušky G3 v ráži 7.62x51 NATO, zavedené do výzbroje Bundeswehru.
Díky pozitivním zkušenostem uživatelů této zbraně, konstruktéři firmy Heckler & Koch se rozhodli použít stejný koncept. To značně urychlilo vývoj a snížilo celkové náklady na vývoj této zbraně. Konstruktérům se podařilo vyřešit všechny požadavky na ně kladené, a počátkem 80-tých let byla zbraň označená Heckler & Koch PSG-1 (Präzisions Scharfschützen Gewehr) uvedena na trh. I když byli v konstrukci použity prvky, které částečně zlevňují výrobu, výslední cena při uvedení na trh byla značná. Ale i přes tento fakt, zbraň byla ihned zavedena do několika protiteroristických jednotek. Pravděpodobný důvod tohoto komerčního úspěchu v porovnání s konkurencí bylo to, že v té době byli standardními zbraněmi speciálních jednotek jiné zbraně od stejné firmy ( samopaly řady MP5 případně automatické pušky G3 nebo HK33/53 ).
Odstřelovací puška PSG-1 je jedna z mála vysoce přesných samonabíjecích zbraní. Dobrým příkladem přesnosti této zbraně může být test časopisu Combat Arms z léta roku 1984, kde výsledky rozptylu byli následující: 100 yardů - 0,47 palce ( 0,45 MoA ), 400 yardů - 1,75 palce ( 0,42 MoA ) a na 600 yardů – 4,25 palce ( 0,68 MoA ). Všechno nastříleno s továrním střelivem! Při tomto rozptylu, můžou i opakovačky blednout závistí.
Puška byla standardně dodávaná s optickým zaměřovačem Hensoldt 6×42, který byl vyvinut přímo pro tuto zbraň, a nebylo ho možno zakoupit samostatně. I když zbraň byla schopná střelby i na větší vzdálenosti, zaměřovač byl mel stupnici maximálně do 600 metrů s možností regulace po 100 metrech. I když pro policejní použití je tento dosah vyhovující , tak toto omezení poněkud snižovalo prodejnost na civilním trhu. Dalším problémem byla nemožnost servisních oprav zaměřovače Hensoldt ( od roku 2006 Carl Zeiss Sports Optics GmbH ) na území Spojených Států.
To vedlo firmu Heckler &Koch k uvedení na trh v roce 2006 modernizované verze známé jako PSG-1A1. Tato verze se od původní PSG-1 odlišovala vlastně jenom použitím nového optického zaměřovače s variabilním zvětšením, kvůli kterému musela být zbraň poněkud pozměněna.
Odstřelovačka PSG-1 byla konstruována čistě jako policejní zbraň a tudíž nebyla vhodná pro vojenské účely. Jelikož i některé složky armády uvažovali o podobném typu zbraně, firma Heckler&Koch vyvinula z PSG-1 militarizovanou verzi známou jako MSG90.( Militarisch Scharfschützen Gewehr).
Tato verze byla uvedena na trh v roce 1987.
Samonabíjecí PSG-1 si získala velice rychle oblibu u svých uživatelů. Nespornou výhodou je rychlost opakovaných výstřelů kombinovaných s vysokou přesností. Střelec při opakovaném výstřelu nemusí dělat žádný pohyb, takže nedochází ke změně záměrné.
Konstrukce PSG-1
Puška PSG-1 je samonabíjecí odstřelovačská puška v ráži 7,62x51 NATO s polouzamčeným závěrem. Systém použitý u PSG-1 je upravený systém z pušky G3.
Pouzdro závěru je plechový výlisek, kterého součástí je i zásobníková šachta, a ve kterém je navařeno pouzdro hlavně s hlavní. Tento typ plechového pouzdra je znám z útočné pušky G3. S pouzdrem závěru jsou nerozebíratelně spojeny úchyty pro optický zaměřovač Hensoldt Wetzlar 6x42. Horní část přechází směrem do cylindrické části, která vizuálně připomíná systém odběru plynů. Tuto pouzdro slouží pouze k vedení sklopné rukojeti napínací páky. V zední části drážky pro tuto rukojeť je ozub, který slouží k zaaretování napínací páky při otevřeném závěru.
Na pravé straně pouzdra závěru, hned za výhozným okénkem je tlačítko pro tiché uzavření závěru. Je to vlastně tlačítko, které dovírá závěr v poslední fázi. Jelikož napínací páka není pevně spojena s nosičem závorníku, může se stát, že při pomalém- tichém dovíraní se v poslední fázi úplně nedovře závěr. Je to dané konstrukcí závěru. Samotné tlačítko pro tiché dovíraní závěru je úplně konstrukčně stejné jako dorážeč závěru u automatických pušek M16 ( od verze A1 ), pouze s rozdílným důvodem použití.
Hlaveň je plovoucí , to znamená že není v kontaktu ani s předpažbím, ani s jinou částí zbraně, kromě samotného pouzdra hlavně. Hlaveň je těžká sportovní vyrobena metodou rotačního kování. To umožnilo použít pro tuto zbraň čtyř vrcholový pravotočivý polygonní vývrt o stoupání 305mm.
Tento typ vývrtu nemá klasické drážky a pole, které mají ostré hrany, ale je to vlastně mnohoúhelník se zaoblenými rohy. Díky tomu střela v hlavni lépe těsní a samotný vývrt má delší životnost. Výrobce zaručuje stejný rozptyl až přes 15000 výstřelů!
Vynikající přesnost je daná i použitím polouzamčeného systému. Pro pohon automatiky využívá impuls výstřelu působící na závěr přes dno nábojnice. Závěr je neuzamčený brzděný. To znamená, že zpomalení závěru způsobuje kromě hmotnosti závěru ( bicí pružiny ), tření a síla vratné pružiny, i další člen. Tím dalším členem jsou dva válečky, které pomocí části nosiče závorníku zvané uzamykač, zapadají v přední pozici závěru do vybrání v pouzdru hlavně.
Při výstřelu působí impuls výstřelu na závorník. Ten při pohybu vzad působí na uzamykací válečky, které působí na šikmé plochy uzamykače. Díky působení válečků na šikmé plochy uzamykače, dojde k urychlení nosiče závorníku při je ho pohybu vzad. Po překonání určité dráhy dojde k přiblížení uzamykacích válečků a tím rozpojení uzamčení mezi závěrem a pouzdrem závěru. V tomto okamžiku se už střela nenachází v hlavni. Závěr se pohybuje setrvačností vzad, a při tom dojde k vytažení a vyhození prázdné nábojnice a natažení bicího mechanizmu. Nosič závorníku vrací do přední polohy předsuvná pružina, která je v horní části pouzdra závěru. Při tom podává nový náboj ze zásobníku.
Zásobník je v šachtě zásobníku přidržen záchytem zásobníku, jehož tlačítko se nachází na pravé straně za zásobníkovou šachtou před modulem s bicím a spoušťovým mechanizmem. Zásobníková šachta je vylisovaná z plechu jako součást pouzdra závěru. Ke zbrani se standardně dodávají pětiranné zásobníky vylisovaných zásobníků, které nezvětšují siluetu zbraně a tím střelce. Je možné použití i standardních dvacetiranových zásobníků do pušek G3.
Bicí a spoušťový mechanizmus je v samostatném bloku, který je uchycen v modulu s rukojetí. Bicí mechanizmus je kladívkového typu. Spoušťový mechanizmus je laděný se stavitelným odporem. Blok má hodně shodných prvků s blokem u pušky G3, z kterého vznikl samozřejmě vyrobených v menších tolerancích. Stejné je vnější provedení modulu se hmatníkem pojistky na levé straně, která má ale jenom dvě polohy – zajištěno a odjištěno.
Rukojeť je dřevěná se stavitelnou opěrkou pro malíkovou hranu ruky. Předpažbí je plastové, s Té drážkou ve spodní části. Té drážka je stejných rozměrů jako u sportovních pušek Anschutz a složí k uchycení příslušenství, jako například dvounožky nebo Laserového ozařovače. Pažba je plastová se stavitelnou lícnicí a botkou.
PSG-1 nemá žádná mechanická mířidla. Používá se optický zaměřovač Hensoldt Wetzlar 6x42 speciálně vyvinutý pouze pro tuto zbraň. Zaměřovač má záměrnou osnovu s přisvícením a s regulací jasu. Točítko k výškovému posuvu záměrné osnovy má dvoje značení. Bílé číslice 1 až 6 pro vzdálenosti 100 až 600 metrů. Žluté značky jsou pro 75, 45, 30, 20, 15 a 10 metrů. Stranové točítko posune záměrný bod o 1cm na 100 metrech. Objektiv je chráněn pryžovou krytkou a na okuláru je pryžová opěrka oka. Optický zaměřovač je přišroubován na úchytech, které jsou přivařeny na pouzdru závěru.
Konstrukce PSG1A1
Díky některým problémům s optickým zaměřovačem Hensoldt, které už byli popsané v úvodu, firma Heckler & Koch uvedla na trh v roce 2006 verzi PSG1A1. Zbraně se v zásadě dotkli jen úpravy které souvisí s požitím nového optického zaměřovače.
Při použití delšího optického zaměřovače by u původní verze nebylo možné úplně natáhnout napínací páku. Proto došlo ke změně polohy drážky pro napínací rukojeti.
Na rozdíl od původní verze není zaměřovač přišroubován na úchytech ale uchycen v objímkách pro průměr 34mm. To umožňuje použití i jiných zaměřovačů o daném průměru tubusu.
Hlavní rozdíl byl samotný optický zaměřovač. Konstruktéři, zvolili zaměřovač s variabilním zvětšením a přisvícenou záměrnou osnovou Schmidt & Bender 3-12x50 PMII.
Příslušenství
Zbraň je standardně dodávaná v zpevněném hliníkovém transportním kufru s příslušenstvím. Kromě náhradních zásobníků příslušenství obsahuje stavitelnou, ale rozebíratelnou Trojnožku Garbini. Použití trojnožek u ozbrojených sil je spíče raritou. Zcela běžně se ale požívají ve sportovní přesné střelbě na velmi dlouhé vzdálenosti známé jako Benchrest.
Ke zbrani je dodávaná i stavitelná dvounožka, ale při použití adaptéru je možné uchytit v Té drážce předpažbí jakýkoliv typ dvounožky. Samozřejmostí je čištění pro zbraň a pro optický zaměřovač a také nosný popruh.
TTD PSG1:
Ráže: 7.62x51mm NATO
Kapacita zásobníku: 5 nábojů
Délka hlavně: 650mm
Délka zbraně: 1208mm
Hmotnost zbraně*: 7,2kg + 0,55kg
*- hmotnost bez optiky + hmotnost optiky
Epilog
Puška PSG1 je vynikajícím příkladem toho, že je možné vyrobit samonabíjecí odstřelovačku, která se přesností nejen vyrovná ale i předčí řadu opakovacích přesných zbraní. Bohužel, díky značné výrobní náročnosti je cena zbraně několika násobně vyšší než u opakovacích zbraní. To brání i masovému rozšíření jako u opakovacích zbraní.
Na rozdíl od konkurenční WA2000 je ale do dnes v produkci. Důvodů může být hodně, jako například více tradiční vzhled, o něco nižší cena. Nejpravděpodobnější příčinou ale asi bude fakt, že jednotky ve kterých byla tato zbraň zavedena, měli už ve výzbroji jiné zbraně od firmy Heckler & Koch.
Manuál k pušce je k dispozici zde.
Zdroje
www.snipercentral.com
http://world.guns.ru/
http://en.wikipedia.org/
http://www.hkarms.eu/
http://www.gun-world.net/
Střelecká Revue
Katalog firmy Heckler & Koch
diskuse (vášnivé) na téma samonabíjecí vs opakovací pušky a co je přesnější se tu vedly. Já osobně si myslím že opakovačky vždycky budou samonabíječky předčit. Je možné vytvořit samonabíječku s přesností opakovačky ale otázkou je (za jakou cenu a s jakou periodicitou opakování). Proto si myslím, že opakovačka je vždy lepší volba, raději dát ty peníze do custom opakovačky - viz foto a nástřelka třech ran na 100 metrů 
.
