Motory hvězdicové vs. motory řadové.

Vocko · Příspěvek od **Vocko** » 22/8/2010, 16:48

Pokud by stačil modelářskej pětiválec tak zkusim prohrabat PC.

kapo · Příspěvek od **kapo** » 24/8/2010, 13:19

No jde mně právě o výrobu toho motoru tak do průměru 800mm. Ideální by byl 7válec a ještě lepší kdyby se dal někde takovej motůrek sehnat ale to je zatím nulabodou a když tak nefunkční (dolítanej) za cca 120tis.
Vocko kdyby se ti podařilo něco najít to by bylo supr páč jestli se nemýlím tak modeláře nejsou mazaný pomocí čerpadla, ale míchá se olej do benálu což by znamenalo o něco míň práce.

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 24/8/2010, 14:16

Výrobné výkresy
Silne pochybujem - na internete sa údajne nachádza všetko, ale toto je veľmi špeciálna vec, a hodne drahá. I slušnejší technický popis je už na celkom dlhé hľadanie.

Sancho · Příspěvek od **Sancho** » 24/8/2010, 16:20

http://www.geocities.jp/pinealguy/tatsuo/tatsuo.htm
Na téhle stránce jsou 2 modrotisky Nakajima Ha44 (nárys a bokorys sestavy s díly rozkreslenými dole), Bohužel v japonštině. Ale výrobní výkres radiálu to je a jak píše Alchymista- na netu toho moc není (ikdyž tohle byla 1. strana v google pod heslem "Radial Engine Blueprints")

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 24/8/2010, 16:56

rotačný motor http://thevintageaviator.co.nz/node/113 ... screensize

Povedal by som, že tieto linky zhruba zodpovedajú tomu, čo podľa mňa Kapo hľadá. Ale zadarmo to nebude...
Ponuka - plány hviezdicového motoru
http://www.rotecradialengines.com/0RotecR3600/R3600.htm
http://www.rotecradialengines.com/0RotecR2800/R2800.htm
detto http://www.agelessengines.com/sng-plan.htm

asija · Příspěvek od **asija** » 1/3/2011, 09:12

strucny dotaz (nevim jestli kvuli nemu zakladat novy thread)

Proc se u stihacek ve wwII nepouzivaly nejake kolme zakonceni kridle?
Vzdyt u stihacek te doby byl docela tlak aby mely co nejkratsi kridlo ale zaroven vysoky vztlak. Napr. spitfire mel kvuli efektum konce kridla kridlo elipticke coz je dost vyrobne narocne. Namisto toho zarizeni jako winglety jsou jednoduchy lehky kousek plechu.

http://en.wikipedia.org/wiki/Wingtip_device

argument ze to v te dobe proste nebylo vynalezeno neplati - efekty konce kridla jsou zname od zacatku aerodynemiky, a tohle je docela samozdrejme reseni, a bylo zname prinejmensim od zacatku 20.stoleti

proto se ptam - maji winglety a podobne veci nejake negativa ktere kvuli kterym je konstrukteri stihacek nepouzivaji?

jersey.se · Příspěvek od **jersey.se** » 1/3/2011, 09:47

Jenže je docela rozdíl mezi tím o něčem vědět a umět to používat. Winglety jsou poměrně složitě tvarované plochy, které byly navrženy matematickým modelováním, což se nedělá zase až tak historicky dlouho. Rovná deska (pro hnidopichy symetrický profil) byla poměrně známá už před wwII - používaly ji některá experimentální samokřáídla jako SOP, klasické letouny s dvojitými SOP byly známé také, ovšem pravda je taková, že takto se sice do jisté míry mohl snížit odpor způsobený vyrovnáváním tlaku nad a pod křídlem, ale zároveň stoupla interference. To bylo znamo z tunelovych měření. Až později, s počítačovým modelováním se podařilo najít vhodný prostorový tvar který při dostatečně malých rozměrech fungoval. Také předesílám že winglety znamenají umístění ne vždy zanedbatelných hmot na konce křídla, což není u stíhacího letounu žádoucí. Navíc mohou mít vliv na rychlost výkrutu aniž by se tato hmotnost započítávala, proto jsou i dnes vhodné jedině na dopravní letouny. Nebo zkrátka takové letouny, u nichž se nepředpokládá potřeba rychlých stranových manévrů. Winglety v pravém slova smyslu každopádně asi nebudou to pravé pro křídlo s malou štíhlostí a velkým zúžením ke konci (např. delta) nebo pro nadzvukové letouny obecně (krom toho že prakticky všechny mají málo štíhlé křídlo, winglet zrovna neodpovídá tvarování dle pravidla ploch).

Příspěvek od **Hans S.** » 1/3/2011, 12:16

Hezky to ten Švéd popsal, co?

Alfik · Příspěvek od **Alfik** » 1/3/2011, 13:41

Perfektně to popsal. Zaslouží 5 praček Vírpůl

jersey.se · Příspěvek od **jersey.se** » 1/3/2011, 14:13

Rozkaz zněl neplevelit.

Autocensored. Prosím smazat

Příspěvek od **skelet** » 1/3/2011, 14:49

neplevelit prosím

asija · Příspěvek od **asija** » 1/3/2011, 16:28

jersey.se > heh, to jsem ani necekal ze na strucnou otazmu dostanu v jenom prispevku uspokojivou odpoved

diky

ale nedami to to se nezaptat - a co u vrtuli ? Proc vrtule bezne nemaji neco takoveho na konci, pripadne proc nebyvaji primo v kruhu/obruci)
Teda ta obluc by byla mozna trochu tezka (?) a prekazela vyhledu (?) zalezi jak by muslea byt hluboka (nemam predstavu) ale nejake mensi plosky mi prijdou velkem neskodne.
To je opet tim interferencnim odporem?

( moc ten interferencni odpor porad nechapu, i kdyz sem si o nem uz trochu neco cetl )

Vladimír · Příspěvek od **Vladimír** » 1/3/2011, 16:53

asija píše: ale nedami to to se nezaptat - a co u vrtuli ? Proc vrtule bezne nemaji neco takoveho na konci, pripadne proc nebyvaji primo v kruhu/obruci)

O něco takového se snad pokoušel před x lety Luigi Colani, to je ten autor prapodivných kamionů a dalších věcí. Někdy v polovině 80 let snad i tvrdil, že by se dostal s vrtulovým pohonem na rychlost zvuku. Jak je dnes vidět, jenom tvrdil.

jersey.se · Příspěvek od **jersey.se** » 1/3/2011, 16:54

Zjednodušeně řečeno sis odpověděl sám. Vše je kompromisem mezi výrobními náklady. Takže konce vrtulí se dnes modifikují, ale jen tam kde se dá předpokládat úspora vyvažující větší náklady a choulostivost takových listů. Prstence také hodně pomohou, ale jsou výrobně náročné, protože prstenec který se točí společně s vrtulí není to pravé. Představuje velkou rotující hmotu, což vytváří ve většině případů neakceptovatelný gyroskopický moment. Další řešení s pevným prstencem je velmi náročné z toho důvodu, že mezera mezi prstencem a koncem listu nesmí být větší než cca. 3mm, jinak je kontraproduktivní. No a taky si nesmí škrtnout, že. Další problém jsou vibrace, které pohyb listů uvnitř prstence způsobují. Pro představu u lodí se používá podobného řešení - Kortyho dýza a prstenec je z důvodu snížení přenosu vibrací obvykle vylit betonem.
Interferenci zjednodušeně řečeno působí vzájemné ovlivnění dvou rozdílně tvarovaných ploch letounu, které by zvlášť měly odpor menší. Typickým příkladem jsou všechny spojníky ploch s ostrou hranou, které způsobují víření i když je hrana ve směru letu.

kopapaka · Příspěvek od **kopapaka** » 1/3/2011, 18:28

Vladimír píše:O něco takového se snad pokoušel před x lety Luigi Colani, to je ten autor prapodivných kamionů a dalších věcí. Někdy v polovině 80 let snad i tvrdil, že by se dostal s vrtulovým pohonem na rychlost zvuku. Jak je dnes vidět, jenom tvrdil.

Colaniho rychlostní vrtule je přeci jen " něco jiného ".
K tomu co tvrdil, on svoje návrhy prodává, nejsou peníze není stroj.
Takže kdo ví...

EDIT: Vrtule je ta " podivná květinka " na konci i začátku letadla

EDIT2: co takhle původní vrtule na An-2? Říkalo se jí " šavlový tanec "

http://piloti.snadno.eu/an-2_c.jpg

jersey.se · Příspěvek od **jersey.se** » 11/11/2011, 09:34

No, já Colaniho alespoň některé práce naprosto žeru, dle mého názoru je to génius, ale je to designér, ne aerodynamik. I to vrtulové letadlo z obrázku výše je designový počin a s reálným strojem toho moc společného nemá - pokud vím tak se to ani nikdy neměřilo v aerodynamickém tunelu - je to jen socha, i když krásná...