Tanky (sucasnost)

Petrz · Příspěvek od **Petrz** » 15/9/2010, 23:38

Rabo: A ty lepší zdroje jsou?

Neviem prečo je tu taký rozruch okolo Korneta,

Já s tím problémy nemám....

rabo · Příspěvek od **rabo** » 16/9/2010, 09:34

Rabo: A ty lepší zdroje jsou?

Zasielam ss.

asija · Příspěvek od **asija** » 16/9/2010, 10:25

asija: pokud tam není ERA, tak se na probíjení pancíře podílí i představná kumulativní hlavice...

jo tak nejak sem si to vysvetloval, jen sem si to chtel ujistit

ale stejne by me zajimalo jak velky (nejak kvantitativne) efekt ERA typicky je, i kdyz pochybuju ze se to da vyjadrit jednoduse v mm nebo % RHA ktere supluje
(muzu to par hodin googlovat, ale jestli nekdo mate predstavu tak se radsi pochlupte

)

Ionor · Příspěvek od **Ionor** » 16/9/2010, 10:37

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=424 ... c&start=60 máš tam mimo iné odkaz na mix o ruských obraných systémoch, pusť si to na 6:27

Účinnosť ERA je hlavne pod vyskokými uhlamy, pretože vtedy odlietavajúci panel pretne kumulatívny lúč, zvykne sa udávať hodnota 200-300Rha. Koeficient nemá pri tandemových hlaviciach veľký zmysel, ale pri klasických hlaviciach môže následnú penetráciu redukovať faktorom okolo 2.0.

asija · Příspěvek od **asija** » 16/9/2010, 13:39

Ionor > ohledne toho ze musi byt ERA zklonena - uvazoval jsem jestli by nestacilo naklonit jenom elementy uvnitr ni aby pohyb kovu a razova vlna pusobil na projektil nebo paprsek sikmo, a jak se ted divam ono se to taky tak pouziva.
Podle me to s tom velkou ucinosti pod malym uhlem plati pro ERA tvaru rovinych desek (sedwitch kov-HE-kov) ale ne u takto tvarovanych:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:IDET2 ... etail2.jpg
nebo se mylim?

Ionor · Příspěvek od **Ionor** » 16/9/2010, 14:10

V princípe je to jedno, podstané je aby tam uhol bol, či už je to riešené vnútorným designom ERA, alebo jej celkovým naklonením nieje až tak podstatné.

Ionor · Příspěvek od **Ionor** » 30/9/2010, 23:13

http://www.mindfully.org/Nucs/2005/Depl ... 9may05.htm

Warthog · Příspěvek od **Warthog** » 1/10/2010, 20:51

Tak konečně jsem si našel dost času na prohrabání se starými ATM a našel jsem ten snímek těch penetračních kanálů.

Jinak jsem si ještě vzpomněl, že jihoafrická Mokopa má průbojnost dokonce 1350 mm.

Petrz · Příspěvek od **Petrz** » 1/10/2010, 22:38

Warthog: Díky,je to zajímavé, trochu mi tam jen chybí měřítko.

Co se kornetu týče tak poměrně výmluvné( i když uznávám jen orientační)je srovnání s rodinkou střel HOT.

Parametry kornetu: délka 1,2 m__průměr_150 mm__hmotnost_27kg_hmotnost penetrační hlavice 7kg.

Parametry střel hot ve stejném pořadí:

HOT-1__ 1.27 m__136 mm__23.5 kg__5 kg___800 mm(průbojnost)
HOT-2__ 1.30 m__150 mm__23.5 kg__5 kg__900 mm
HOT-3__1.30 m__150 mm__24.5 kg__ 6.48 kg __1250 mm

Takže pokud by měl mít kornet průbojnost 850mm,bylo by to ekvivalentní asi tomu jako kdyby 125mm střela "svinets" měla průbojnost 105mm DM33.

Ionor · Příspěvek od **Ionor** » 1/10/2010, 22:56

Warthog: tá penetrácia dole vľavo je divná, všimni si stred. Trochu to vyzerá ako by sa testovali tandemové hlavice samostatne a výsledok spojili dokopy.

kopapaka · Příspěvek od **kopapaka** » 1/10/2010, 23:39

Možné to je...
Nebo to " neprobitá " kostka je probitá trochu mimo střed takže v reálu je vidět, že to pokračuje, ale na fotce to nepoznáš.
Pokud by to bylo nějak poskládané, tak už by trochu poupravili aby to vypadalo líp.
Taková tabla jsou něco jako ilustrační fotky...

Ionor · Příspěvek od **Ionor** » 2/10/2010, 00:02

Pokiaľ testovali hlavice samostatne, tak je ta prieraznosť len teoretická a v reale bude menšia.

kopapaka · Příspěvek od **kopapaka** » 2/10/2010, 00:19

Těch možností je víc, může to klidně být seskládané z víc testů a nebo " vyrobené " aby to ilustrovalo uváděnou průbojnost.
Hlavně pro to, že aby průbojnost měla nějaký smysl, tak něco musí vletět do vnitřního prostoru cíle.
A zrovna Ruská norma je myslím přísnější ( nejen u kumulativních hlavic ), ale i kdyby byla Evropská ( NATO ) míň přísná, tak skoro určitě nebude znamenat jen to jak hlubokou díru ta hlavice udělá.

No a vzhledem k tomu, že to na tom obrázku tak je, tak to tablo je jenom ilustrační a nemá smysl bádat jak bylo vytvořené.

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 2/10/2010, 08:27

Skôr by som povedal, že sa im do zostavy kociek "zatúlala" jedna z iného testu - tá v strede (a možno aj celkom vpravo) do zostavy zreteľne nepatrí, inak na seba susedné bloky celkom dobre nadväzujú, aj keby tam stredná nebola. Lenže bez pridanej kocky by asi nedosiahli deklarovanú hĺbku prierazu...

Ionor · Příspěvek od **Ionor** » 7/11/2010, 15:48

Potreboval by som totálny vertikálny rozsah kolesa tankov (čiže od nezaťaženého po maximálne stlačenie pruženia) T-80B a UK (pravdepodobne stejná hodnota), tanku Panther G, Japonského Type 90 a posledného ruského ťažkého tanku T-10M. Pokiaľ niekto natrafil pri čítaní knihy alebo internetu na tieto informácie, uvedením zdroju by ma rozhodne potešil.

komisař · Příspěvek od **komisař** » 15/11/2010, 13:56

Údaje o možném rozsahu výkyvu pojezdových kol tanků ve ( víceméně ) vertikální rovině :

Nejdříve upřesním prostor, který je pro tento výkyv k dispozici. Tím je :

---V první řadě vzdáleností mezi dolní a horní větví pásu. Horní větev je v pohybu vzhůru limitována vodorovnou částí korby nad pásy. Výkyv směrem dolů ( deprese ) je limitován jejich stupněm volnosti, tj. mírou prověšení horní větve pásu. Na netu je spousta videí i obrázků tanků „ve skoku“, tam je nejlépe vidět, jak dokáží poklesnout, když nejsou v kontaktu s terénem. Například tady na Palbě :

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2355

---Průměrem pojezdového kola
---Obecně : výkyv směrem nahoru ( zdvih ) by měl být omezen tak, aby dolní větev pásu byla víceméně v rovině dna korby.
---Typem odpružení pojezdových kol - torzními tyčemi, hydropneumatické, vinuté pružiny ( Merkava ), a také omezovače zdvihu pojezdových kol
---Světlou výškou ( světlostí ) konkrétního typu tanku.

Mnou zjištěné údaje :

…………………………….T-80B (UK)………..Typ.90… …..Leclerc…….M-1…..Leopard-2…Merkava-3…T-54/55…..T-10M……Panter-G
průměr pojezdového kola……625 (660)…….……XXX……….…700……....635……700………XXX………XXX…….460 (500)……..860
světlost tanku………………..380 (410, 470)…450 /*200-600…485 (500)….480.........490……….530……….425……….460………….560
vzdálenost větví pásu……………XXXX………….XXXX……….XXXX.…1320…...1260………XXXX……XXXX……XXXX……XXXX
výkyv : celkový / nahoru…………………………………………………...XXX/370…530/370……………………………………… 510/XXX

Poznámky :

T-54/55 a Panter verze G mají pojezdová kola velkého průměru bez podpěrných kladek, tj. vyplňující celou výšku mezi oběma větvemi pásů.
( údaj v závorce je podle jiných zdrojů )
*hydropneumatické odpružení, měnitelná světlá výška ( v závorce mezní hodnoty )

Merkava :

Každé z dvanácti pojezdových kol je zavěšeno nezávisle na vlastním rameni a odpruženo vlastním párem souosých vinutých pružin. První dvě a poslední dvě pojezdová kola jsou vybavena hydraulickými tlumiči zdvihu, za účelem omezení odskoku těchto kol při jízdě v těžkém terénu. Kombinace zavěšení kol a automatické převodovky umožňuje tanku přes relativně nízký měrný hmotný výkon (přibližně 13,8 kW/t při bojové hmotnosti 65 tun) dosahovat dobré pohyblivosti v terénu, v němž probíhají vojenské operace.

T-10M :

Rozdělení prostoru mezi terénem a vodorovnou částí korby nad pásy ( na výšku to dělá cca 120 – 135 cm ) :

---tloušťka dolní větve pásu : cca 10 – 15 cm
---průměr pojezdového kola : v současnosti nejčastější střední velikost, 60 – 70 cm
---tloušťka horní větve pásu : cca 10 – 15 cm
---mezera mezi horní větví pásu ( jeho nejvyšší část, většinou to bývá napínací nebo hnací kolo ) a vodorovnou částí korby nad pásy : 10 cm. Pro výpočet maximálního možného zdvihu budeme uvažovat, že bude nulová. Proto omezovač zdvihu pojezdového kola musí být nastaven tak, aby se patky pásu neotíraly o tuto část korby.

Tudíž pro zdvih pojezdového kola nám musí zbývat prostor o výšce 30 - 35 cm, a to v případě, kdy se dolní větev pásu nachází v rovině dna korby. Uvědomuji si, že se jedná o výpočet z průměrů, ale pro orientaci a stanovení krajních hodnot to považuji za dostačující.

Ionor · Příspěvek od **Ionor** » 15/11/2010, 15:10

komisař: to pomôže, ďakujem...

Pridávam ešte vlastný zdroj s Jane's Technology of tanks, trebars to niekoho zaujme.
Obrázek

Petrz · Příspěvek od **Petrz** » 15/11/2010, 16:17

Ionor,Komisař: Velmi zajímavé děkuji oběma.

Ionor · Příspěvek od **Ionor** » 17/11/2010, 18:24

Je zaujmavé, že napriek tomu, že hodnota vertikálneho pohybu kolesa má na maximálnu rýchlosť terénom a mierenie počas paľby väčší vplyv ako samotný typ použitého odpruženia je tento údaj dosť nedostupný aj pre staršie tanky.

Samozrejme od typu odpruženia nezávisí len nepriamo, pretože vďaka fyzickým limitáciam najlepších výsledkov v tomto smere dosahujú pruženia s variabilnou výškou ktoré sú v dnešných tankoch výlučne hydropneumatické, čo dáva v spojitosti s vyšším trupom pre dodatočné zvýšenie rozsahu najlepšie predpoklady pre rýchlu jazdu terénom.

Preto je dobré si všimnúť prečo v tomto smere stále vedie 40 rokov starý MBT-70 keďže má najvyššiu hodnotu pohybu kolesa pod záťažou a jeho uvádzaná rýchlosť v teréne bola koli tomu až 35mph resp. 56km/h.

Tvorca Merkavy sa vyjadril, že by mal rád v Merkavách hydropneumatické odpruženie, pokiaľ by sa to stalo skutočnosťou a jednalo by sa o typ s variabilnou výškou tak by Merkava u ktorej je od verzie Mk.3 uvádzaná rýchlosť terénom 50km/h starý rekord ľahko prekonala...

Ionor · Příspěvek od **Ionor** » 28/11/2010, 13:31

Presmerované z
ShKH vz77 DANA a jej nasledovnici
skelet: prežitie posádky tanku zásahom s artilérie závisí od kvality panciera pruženia a sedačký, Merkava novšej generácie s kompozitným pancierom z vzduchovými medzerami by mala uchrániť posádku aj v prípade viacnásobných zásahov u T-90 by som ruku do ohňa nedal.