V středověku se předávaly zprávy o ohrožení pomocí kouřových a ohňových signálů z kopců. Potom se teprve vysílal jízdní posel. Na kopcích bývaly neustále hlídky a tyto kopce se nazývali Stráže.
V okolí Brna býval nejvýznamnější kopec „Špilberk“, jehož původní jméno se nezachovalo, ze kterého je dobrý výhled do okolního kraje, jenž byl centrálním kopcem strážních signálů. Po vybudování hradu na kopci, z důvodů nebezpečí požárů, tuto úlohu převzal „Červený kopec“, který zřejmě dostal jméno po ohních, na něm zapalovaných.
Z obou kopců je výhled na severozápad, na vrcholky kopců „Kuřímská hora“, „Sychrov“ a „Bába“.
Na severovýchod a sever je výhled na kopce okolo potoka Ponávky a vranovskou vrchovinou kde vyčnívá kopec „Babylon“. Nedaleko Lelekovic je vidět kopec „Strážná“, který sloužil asi jako strážný kopec Lelekovického hradu. Ve směru na Kuřim je další „Červený vrch“ (na jeho úpatí je ve starých mapách uváděna lokalita „Pod stráží“. Další vrchol se jmenuje „Opálenka“. Z „Červeného vrchu“ u Kuřimi je vidět další vrchol kopce „Strážnice“s výškou 501m, který byl asi centrálním hlídkovým kopcem pro křižanovickou planinu k hradu „Perštejn“, k „Víru“, „Zvoli“ a „Bobrové“.
Z „Červeného kopce se předávaly signály na kopec „Strážný“ u Moravských Knínic a odtud na vrch Strážnice u Lažánek. Odtud signál šel přes „Strážnici“ u Pávova, Rouměřov až po kopec „Vort“ (neboli „Varta“), které v nejnovějších mapách má jméno „Stráž“ (u Žďáru nad Sázavou).
Dále ze Špilberku je vidět na „Strážnici“ u Lažánek, ze kterého je vidět „Strážnici“u Veverských Knínic. Dále jsou vidět „Stráž“ nad Lhotu u Lysic, na ni navazuje „Strážnice“ u Černovic“, který byl ještě v roce 1945 nazýván „Špilberk“.
Strážní zeměpanského hradu „Špilberk“ odtud sledovali, co se děje v okolí.
Poznámka:
Prof. Vermouzek spočítal, že na Moravě je 72 „Špilberků“, na Jižní Moravě 275 „Stráží“. Pokud ve vašem okolí se nachází nějaký, v článku zmiňovaný název, nebo podobný, tak tam asi dříve bývalo středověké strážní stanoviště.
Výklad, že brněnský hrad „Špilberk“ má pojmenování po „Spielberku“ – „Hravého kopce“, nebo „Hracího kopce“ je mylný z těchto důvodů:
1/ rytířské turnaje se uskutečňovali na rovině, ne na kopci.
2/ mýlí se i prof. Šujan, který odvodil jméno Špilberk dle střelby na ptáka, která se odehrávala na úpatí kopce. Ale tato zábava byla známa v Brně až od konce 16. století. (Otakar Franěk).
3/ Že jméno Špilberk vychází z německého slova ,,spile“ – tenký zahrocený kolík užívaný při hrazení opevněných míst. Takto podle archeologů se ale označují kultovní místa.
Jméno Špilberk (Spielberch, Špimberk, Špilnberk, Špimberk) je podle R. Šrámka odvozeno z latinského „specula“ – stráž, hlídka, vyvýšené místo a „speculum“ – zrcadlo, odrážející polohu (přeneseně odrážející signály dál).
Zdroje:
Čtení o Špilberku, Forum Brunense, Brno 1990
Osudy hradu Špilberku jeho pánů a vězňů, Luboš V. Koláček
