Po druhé světové válce byla čs. armáda vyzbrojena z větší části lehkými kulomety pocházející z německé výzbroje, konkrétně typem MG 34 ráže 7,92, Zbrojovka Brno dodávala armádě nové lehké kulomety vz. 26 (ZB 26) a byly také používány zbraně dovezené našimi zahraničními jednotkami.
Tato situace nebyla trvale udržitelná, začalo se uvažovat o náhradě těchto zbraní univerzálním kulometem, otázkou ale zůstala volba střeliva. K dispozici byly náboje Mauser 7,92, ruský Mosin a vz.43 ráže 7,62 nebo nový čs. náboj 7,5 mm. V polovině roku 1947 vyzvalo MNO Zbrojovku Brno k výrobě lehkého kulometu ráže 7,5 mm, s maximální hmotností 6 kg a zásobníkem pro 30 nábojů. Zbrojovka mohla vycházek z válečného kulometu ZK 423, který vážil pouhých 5,5 kg a byl určen pro méně výkonný náboj 7,92. Zbrojovka připravila čtyři varianty lehkého kulometu:
ZB 481 a 482 – konstrukce Václav Holek
ZK 475 - konstrukce Josef Koucký
ZJ 483 - konstrukce Ing. Kynčl
MNO během zkoušek v roce 1948 upřesnilo požadavky na zbraň – univerzální kulomet o hmotnosti 6, 8 a 10 kg v provedení lehkém, středním a těžkém. Upravený kulomet Václava Holka ZB 491 se ukázal být nejlepším řešením a v dubnu 1950 bylo rozhodnuto o jeho zavedení do armády. V květnu téhož roku však přišlo rozhodnutí o upravení kulometu pro nový náboj ráže 7,62x45. Upravený kulomet označovaný jako ZB 501 byl v květnu 1952 zaveden do armády jako 7,62mm lehký kulomet vz. 52.
Kulomet vychází koncepčně z předválečných Holkových kulometů ZB 26 a BREN, je na něm použita řada nových konstrukčních řešení. Pohon zbraně obstarávají prachové plyny odváděné z hlavně v přibližně 2/5 její délky od nábojové komory a je použito principu uzamčeného závěru. Pouzdro zbraně je nyní lisované oproti dříve třískově obráběnému, hlaveň je vzduchem chlazená a rychle vyměnitelná, na ústí je opatřena tlumičem plamene. Je také opatřena rukojetí pro přenášení nebo výměnu hlavně. Je možno použít segmentový zásobník zasunutý do zbraně shora nebo nábojový pás přiváděný do kulometu z pravé strany.
V letech 1952-1953 je vyrobeno cca 20 000 kusů kulometu, z toho 1200 přebírá ministerstvo národní bezpečnosti. Potřeba armády je stanovena na 17 767 kusů, výrobou je pověřena Zbrojovka Brno (v té době závody ZJŠ) a cena se v roce 1952 pohybovala okolo 14 500 Kč. V roce 1953 byla produkce zastavena a nebyla již obnovena. Zároveň se ale otvírají možnosti vývozu zbraní. Celá produkce 18 000 kulometů měla dorazit do Indonésie, kde však bylo nakonec vyvezeno jen 280 kusů. 2500 kulometů zakoupila Sýrie, po tisíci kusech Egypt a Jemen. V letech 1960-1962 bylo na Kubu dodáno 6020 kusů tohoto kulometu, vážný zájem u tuto zbraň projevilo Finsko, které však požadovalo úpravu kulometu pro sovětský náboj 76,2x39. Z této zakázky ale pro další vývoj ve výzbroji čs. armády sešlo.
Do výzbroje čs. armády se měly v rámci unifikace zbraní Varšavské smlouvy dostat sovětské zbraně nahrazující československé konstrukce, jmenovitě samonabíjecí puška SKS měla nahradit pušku vz. 52 a kulomet RPD-46 měl nahradit právě kulomet vz .52. Naštěstí došlo k rozhodnutí zbraně upravit pro používání sovětského náboje vz. 43 7,62x39. Po smrti Václava Holka (1954) byl tento úkol v roce 1957 svěřen Ing. Jaroslavu Myslíkovi. Kulomet byl upraven pro použití závěsné nábojové schránky na 50 nábojů. Byla také navržena nová hlaveň s chromovaným vývrtem, změněna délka plynového nástavce a byl použita nová muška a tlumič plamene.
Výrobu zajišťovala Zbrojovka Brno (ZJŠ) a bylo upraveno 8000 kulometů označovaných nyní 7,62mm lehký kulomet vz.52/57. Od roku 1963 předávala armáda kulomety vz. 52/57 Lidovým milicím, část kulometů asi opět skončila v zahraničí. V čs. armádě jej nahradil univerzální kulomet vz. 59 ráže 7,62mm
TTD samonabíjecí lehkého kulometu vz. 52 //52/57:
ráže (mm) – 7,62 // 7,62
úsťová rychlost střely (m/s) – 760 // 735
hmotnost s náboji (kg) – 8,03 // 8,03
délka kulometu (mm) – 1045 // 1045
počet nábojů v pásu – 100 // 50
účinný dostřel (m) – 600 // 600
kadence (ran/min) – 950-1000 //800-900
Použité zdroje:
Lubomír Popelínský – Československé automatické zbraně a jejich tvůrci
časopis ATM
