Obrněné vozidlo budoucnosti, část 2, střední podvozek
Promin, porad ti moc nerozumim, asi bude problem v tom ze nemam vubec zadne znalosti ohledne konstrucke vozidel (co je gufero jsem si musel najit na wikipedii 
)
Mam motor v kole, tzn. stator tvori jadro za ktere je kolo z obou stran uchyceno, rotor tvori obruc s pneumatikou ktera se toci kolem jadra.
Jako urcite to bude slozitejsi (napr. je potreba zajistit aby rotor nezklouzl z jadra.... taky si nejsem jisty jak by takovy motor snasel zatizeni (aby pri jich rotor nedrel o stator), a vubec si nejsem jisty jestli by takovy elektromotor bez prevodovky mel rozumny tocivy moment ).
) Mam motor v kole, tzn. stator tvori jadro za ktere je kolo z obou stran uchyceno, rotor tvori obruc s pneumatikou ktera se toci kolem jadra.
Jako urcite to bude slozitejsi (napr. je potreba zajistit aby rotor nezklouzl z jadra.... taky si nejsem jisty jak by takovy motor snasel zatizeni (aby pri jich rotor nedrel o stator), a vubec si nejsem jisty jestli by takovy elektromotor bez prevodovky mel rozumny tocivy moment ).
Asia: zkus se podívat sem: http://www.faymonville.com/files/87.pdf Tam je uchycení kol přesně podle Tvých představ.
Elektromotor v kole bude potřebovat reduktor v každém případě. Vem si jen, že bys chtěl jet minimální rychlostí a kolo o průměru 1m má obvod 3,14 m, takže na rychlost chůze potřebuješ cca 50ot/min, což nezvládne pod zátěží žádný motor (krom speciálních hydromotorů)
Elektromotor v kole bude potřebovat reduktor v každém případě. Vem si jen, že bys chtěl jet minimální rychlostí a kolo o průměru 1m má obvod 3,14 m, takže na rychlost chůze potřebuješ cca 50ot/min, což nezvládne pod zátěží žádný motor (krom speciálních hydromotorů)
to pdf je zajimave, asi to resi muj problem s mistem, ale moc tam nevidim jak je realizovane.
ohledne toho jestli elektromotor v kole potrebuje reduktor vim opravdu malo, ale ze stranek jako tyto
http://home.deds.nl/~daihard/electroCar ... 0Drive.pdf
http://en.wikipedia.org/wiki/Wheel_hub_motor
http://www.printedmotorworks.com/in-wheel-motors/
http://www.mtbeurope.info/news/2008/810035.htm
jsem nabyl dojmu ze ne. Mimo jine se tam pise ze si zachovava tocivy moment pri nulovych otackach a ze ma vykon 120kW pri hmotnosti 25kg.
ohledne toho jestli elektromotor v kole potrebuje reduktor vim opravdu malo, ale ze stranek jako tyto
http://home.deds.nl/~daihard/electroCar ... 0Drive.pdf
http://en.wikipedia.org/wiki/Wheel_hub_motor
http://www.printedmotorworks.com/in-wheel-motors/
http://www.mtbeurope.info/news/2008/810035.htm
jsem nabyl dojmu ze ne. Mimo jine se tam pise ze si zachovava tocivy moment pri nulovych otackach a ze ma vykon 120kW pri hmotnosti 25kg.
btw. tady je hezka a animace a obrazek
motor i odpruzeni v kole (samozdrejme u tanku by asi bylo potreba vetsiho vykonu a vetsiho zdvihu oidpruzeni)
http://green.autoblog.com/2009/08/06/gr ... el-motors/
http://www.blogcdn.com/green.autoblog.c ... el-630.jpg
motor i odpruzeni v kole (samozdrejme u tanku by asi bylo potreba vetsiho vykonu a vetsiho zdvihu oidpruzeni)
http://green.autoblog.com/2009/08/06/gr ... el-motors/
http://www.blogcdn.com/green.autoblog.c ... el-630.jpg
Pokud je elektromotor schopen plného točivého momentu od nulových otáček, pak samozřejmě reduktor nutný není. Elektromotory nejsou můj obor. Je otázka, jak vyřešit chlazení, protože dost času by pracovaly v nízkých otáčkách a navíc i často znečištěné od bláta, které zalepí chladicí plochy.
Pro bližší představu o tom podvozku: http://autoline-eu.co.za/bp/photo-semit ... html?img=5 nebo: http://autoline-eu.co.za/bp/photo-semit ... html?img=1
To odpružení na videu je hezké, ale jen na silnici (a ještě k tomu rovnou). Na velký podvozek do terénu potřebuješ nezávislé zavěšení kol, ale to letmé není zrovna nejlepší, protože nebude zvládat velké boční tlaky a smykové řízení už vůbec ne. Jedině za cenu velkého předimenzování a v tom případě už se to nevyplatí
Pro bližší představu o tom podvozku: http://autoline-eu.co.za/bp/photo-semit ... html?img=5 nebo: http://autoline-eu.co.za/bp/photo-semit ... html?img=1
To odpružení na videu je hezké, ale jen na silnici (a ještě k tomu rovnou). Na velký podvozek do terénu potřebuješ nezávislé zavěšení kol, ale to letmé není zrovna nejlepší, protože nebude zvládat velké boční tlaky a smykové řízení už vůbec ne. Jedině za cenu velkého předimenzování a v tom případě už se to nevyplatí
-
El Diablo
- Kapitán
- Příspěvky: 1925
- Registrován: 21/11/2008, 14:11
- Bydliště: Xeenemünde
- Kontaktovat uživatele:
Vytvořte nové vozidlo pro vojáky v misích, vyzývá veřejnost americká agentura DARPA. Navrhnout jeho podobu může prakticky každý. Na vývoji novinky se mohou podílet profesionálové, ryzí nadšenci i fandové z celého světa. Vítěz získá 7 500 dolarů.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/navrhnete-nove-v ... r_nato_inc
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/navrhnete-nove-v ... r_nato_inc
"Co cítíte, když střílíte teroristy?"
"Zpětný ráz."
Takže se sejdeme v Šestce na Šedesát šestce zejtra ráno v šest. Zapamatuješ si to?
Můžeš mi to ještě šestkrát zvopakovat?
I šestiletý dítě by si to pamatovalo.
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Petrz: proč ne, profíci jsou víc vázaní zkušenostmi a stereotypy...
Možná by to chtělo zjistit přesné propozice ( v Češtině ), ať se je od čeho odpíchnout...
Navíc, pokud jsem to pochopil správně, tak podvozek s nosným rámem je v podstatě daný...
Možná by to chtělo zjistit přesné propozice ( v Češtině ), ať se je od čeho odpíchnout...
Navíc, pokud jsem to pochopil správně, tak podvozek s nosným rámem je v podstatě daný...
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
-
El Diablo
- Kapitán
- Příspěvky: 1925
- Registrován: 21/11/2008, 14:11
- Bydliště: Xeenemünde
- Kontaktovat uživatele:
Tak zbytek věcí je asi tady:
http://www.local-motors.com/XC2V
Zřejmě jsi omezen motorem a základem rámu který je daný. Zbytek je na soutěžících... Záleží co ti taky dovolí ten soft ve kterém se to má skládat, aby to nebylo jen takové lego. Nezkoušel jsem to.
http://www.local-motors.com/XC2V
Zřejmě jsi omezen motorem a základem rámu který je daný. Zbytek je na soutěžících... Záleží co ti taky dovolí ten soft ve kterém se to má skládat, aby to nebylo jen takové lego. Nezkoušel jsem to.
"Co cítíte, když střílíte teroristy?"
"Zpětný ráz."
Takže se sejdeme v Šestce na Šedesát šestce zejtra ráno v šest. Zapamatuješ si to?
Můžeš mi to ještě šestkrát zvopakovat?
I šestiletý dítě by si to pamatovalo.
Kopapaka: Souhlasím člověk který není v určitém oboru tak ponořený může přijít s originálnějším nápadem než profesionál. jde však o to na jaké úrovni a hlavně jak moc do detailu to má být navrhnuté. Já třeba neovládám žádný grafický program a mé znalosti z konstrukce vozidla jsou dost obecné, to co bych zvládl je rozložen prvků, osádky, tvar pancéře z oné(anglické) stránky, kterou sem dal El diablo, jsem toho moc nevyčetl(to je vina moje né té stránky)....proto jsem navrhl ať se na tom podílí víc lidí, zde je spousta členů jež v určitém oboru vysoce převyšují znalostmi ostatní (a konec konců každý může přijít s neotřelým nápadem),tak kdybychom to dali dohromady....
Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
asija, pružinové pneumatiky by zas nemuseli zlé keď vyhovujú luno - a marso-chodom. Aj odolnosť voči mínam vďaka rozptylu tlakovej vlny by bola vyššia. Odpadlo by dofukovanie, E-motory v náboji kolesa by boli multipólové, tak môžu pracovať s vysokým krútiacim momentom aj pri malých otáčkach. Som za 7 - 8 nápravové vozidlo s priemerom kolies pod 1m, pričom prvé 2 a posledné 2 nápravy by boli s možnosťou obmedzeného natočenia, ostatné nápravy by pomáhali k natáčaniu rozdielnou rýchlosťou Ľ a P kolesa, elektronika na 3 a 4 nápravách je už v praxi. Z dôvodu unifikácie by mohli byť natáčavé všetky nápravy, manévrovateľnosť voči tankom by neporovnateľne vzrástla. Možnosť pohybu v teréne šikmo vpred/vzad by bola zaujímavá napr. pri hlavňových prostriedkoch bez možnosti odmeru(raketomety).
Návrh stroje jež je určen pro vyhledávání cílů, jejich likvidaci PTŘS nebo jejich předání sesterským strojům, jež by odpálily střely z většího odstupu či z výhodnějších pozic. Tento stroj by mně doplnit či nahradit tanky.
Snažil jsem se navrhnout průzkumný a bojový obrněný prostředek s hmotností max.35-37 tun, ale s ochranou na úrovni tanků 3.geberace a to pomocí dnes dostupných, levných a osvědčených technologiích . Toho jsem se snažil dosáhnout, inspirován asijovou myšlenkou,tak, že téměř každý celek tanku má kromě primární funkce i funkci ochrany. Tak např. motor je zezhora chráněn věží a nádržemi, z boku pak pojezdovými koly,jež jsou prokládaná, přitom ale sám plní funkci ochrany prostoru pro osádku. Ta je dále chráněna téměř všemi ostatními prvky tanku: zepředu nádržemi a bateriemi,z hora věží zboku koly a zezadu chladiči. Též odpružení kol pomocí pryže(viz níže) působí jako velmi účinná ochrana boků korby(resp. motoru,osádky,uložení věže) zejména proti heat granátům.
Dalším způsob kterým jsem redukoval hmotnost je snížení přední a střední části korby, čemuž jsem obětoval možnost stroje pálit kanóny do zadní sféry. Věž je totiž moc nízko a prostor pro osádku, jež už snížit nelze, jí brání pálit dozadu v nulové či záporné elevaci.
To jsem však částečně kompenzoval umístěním výsuvného stožáru se senzory a 4-mi PTŘS do zadní části korby.
Základní schéma ukazuje obrázek:
Princip zmiňovaného způsob odpružení: použil jsem odrpužení pomocí pryže. Z osy zavěšení kol v trupu by se přenášel točivý moment pomocí dvou ozubených kol(jednoho šnekového připevněného na kyvné ose a jednoho přímého spojeného s osou v pryži viz. obrázek)do svislé ose v pryži, jež by bala namáhána na krut. Přitom pryže by byly uchyceny mezi dvěma bočními pancéřovými pláty, celé to ukazuje obrázek.(ozubená kola by mohla být tvarována tak aby odpružení bylo progresivní)
Proč jsem použil tento neobvyklý způsob odpružení. Klasické umístnění torzních tyčí na dno korby zvyšuje výšku a neposkyuje žádnou ochranu(sporadicky proti minám). Navíc při použití prokládaných kol musí být jedna strana pojezdu zavěšena proti směru jízdy,což přenáší rázy do tanku při jízdě terénem. Systém christie je zase složitý a zranitelný neboť potřebuje tlumiče .Oproti tomu mnou navržené pryžové odpružení je maximálně jednoduché,levné, slouží jako ochrana boku korby(zejména při šikmých zásazích kumultivních hlavic) a podle mne vydrží i nějaký ten zásah(pryž bude fungovat i bez nějaké své části). A navíc dovoluje stejné zavěšení kol na obou stranách (oproti torzním tyčím na dně korby). Nevýhodou by mohla být životnost pryže a její citlivost na teplo.
Druhý návrh se týká dynamické ochrany. Ve stručnosti proč nezkombinovat účinek vrstveného a dynamického pancíře. Myšlenka je následující: funkce era spočívá ve vymrštění realtivně tenkého plátu šikmo proti paprsku tak, aby se do jeho dráhy dostával stále nový materiál a paprsek se tak spotřebovával. Proč ale nepoužít místo tenkého ocelového homogenního plátu, např. sklolaminát(či korund) v ocelovém pouzdru, tedy např. jakousi miniaturní obdobu čelního pancíře ruských tanku. Jaká by byla výhoda? No přiznám se že to vidím spíš intuitivně. Moje představa je, že pokud bych chtěl zvýšit účinek era pak bych mohl použít silnější ocelovou destičku. Ta by sice účiněji bránila kumulativnímu paprsku průchodu skrz ní ale zároveň bych potřeboval na její urychlení větší množství výbušniny,naproti tomu u kompozitní destičky bych dosáhl vyšší rezistence při stejné hmotnosti, tudíž bych nepotřeboval zvětšovat množství výbušniny=úspora hmotnosti, ceny.
Možná realizace v naší armádě:
Pancéřování: Zde pro hodnocení předpokládám, že by pro česko byl západ ochoten uvolnit složení chobhanu z roku 1985, či by naši konstruktéři byli schopni na složení přijít sami, dále předpokládám použití ERA DYNA s tím, že jeho účinek vůči tandemovým hlavicím je poloviční než proti "single warheads"(tedy místo trojnásobku, 1,5 násobek základního pancíře). Za těchto předpokladů by mělo čelo korby ,proti APFSDS-T s ERA sílu 580mm, proti tandem tandem HEAT s ERA cca. 900 mm. Čelo věže(140mm ocelový plát při sklonu 76°+ era) by pak s era mělo sílu vůči APFSDS 750mm vůči Heat 870mm. Hodnota odlonosi korby vůči APFSDS se může zdát nedostatečná, nicméně je si třeba uvědomit, že zásah je zde méně pravděpodobný a probití této partie není pro osádku nijak nebezpečný, stejně tak je málo pravděpodobné vyřazení motoru (vzhledem k umístění na dně korby). Jinak v ovládání elektronických,optických a zbraňových systémů na dálku nevidím problém(možná se ale mýlím),stejně tak v konstrukci motoru. Nejedná se o nic neznámého a jak dokazuje Vega či T-72M4CZ,či Sněžka naši konstruktéři umí.
Homotnost 35-37 tun
Výkon motoru 1000-1500 koní
výška po věž 1800mm
Zrychlení z O-30 4-6 sec
Snažil jsem se navrhnout průzkumný a bojový obrněný prostředek s hmotností max.35-37 tun, ale s ochranou na úrovni tanků 3.geberace a to pomocí dnes dostupných, levných a osvědčených technologiích . Toho jsem se snažil dosáhnout, inspirován asijovou myšlenkou,tak, že téměř každý celek tanku má kromě primární funkce i funkci ochrany. Tak např. motor je zezhora chráněn věží a nádržemi, z boku pak pojezdovými koly,jež jsou prokládaná, přitom ale sám plní funkci ochrany prostoru pro osádku. Ta je dále chráněna téměř všemi ostatními prvky tanku: zepředu nádržemi a bateriemi,z hora věží zboku koly a zezadu chladiči. Též odpružení kol pomocí pryže(viz níže) působí jako velmi účinná ochrana boků korby(resp. motoru,osádky,uložení věže) zejména proti heat granátům.
Dalším způsob kterým jsem redukoval hmotnost je snížení přední a střední části korby, čemuž jsem obětoval možnost stroje pálit kanóny do zadní sféry. Věž je totiž moc nízko a prostor pro osádku, jež už snížit nelze, jí brání pálit dozadu v nulové či záporné elevaci.
To jsem však částečně kompenzoval umístěním výsuvného stožáru se senzory a 4-mi PTŘS do zadní části korby.
Základní schéma ukazuje obrázek:
Princip zmiňovaného způsob odpružení: použil jsem odrpužení pomocí pryže. Z osy zavěšení kol v trupu by se přenášel točivý moment pomocí dvou ozubených kol(jednoho šnekového připevněného na kyvné ose a jednoho přímého spojeného s osou v pryži viz. obrázek)do svislé ose v pryži, jež by bala namáhána na krut. Přitom pryže by byly uchyceny mezi dvěma bočními pancéřovými pláty, celé to ukazuje obrázek.(ozubená kola by mohla být tvarována tak aby odpružení bylo progresivní)
Proč jsem použil tento neobvyklý způsob odpružení. Klasické umístnění torzních tyčí na dno korby zvyšuje výšku a neposkyuje žádnou ochranu(sporadicky proti minám). Navíc při použití prokládaných kol musí být jedna strana pojezdu zavěšena proti směru jízdy,což přenáší rázy do tanku při jízdě terénem. Systém christie je zase složitý a zranitelný neboť potřebuje tlumiče .Oproti tomu mnou navržené pryžové odpružení je maximálně jednoduché,levné, slouží jako ochrana boku korby(zejména při šikmých zásazích kumultivních hlavic) a podle mne vydrží i nějaký ten zásah(pryž bude fungovat i bez nějaké své části). A navíc dovoluje stejné zavěšení kol na obou stranách (oproti torzním tyčím na dně korby). Nevýhodou by mohla být životnost pryže a její citlivost na teplo.
Druhý návrh se týká dynamické ochrany. Ve stručnosti proč nezkombinovat účinek vrstveného a dynamického pancíře. Myšlenka je následující: funkce era spočívá ve vymrštění realtivně tenkého plátu šikmo proti paprsku tak, aby se do jeho dráhy dostával stále nový materiál a paprsek se tak spotřebovával. Proč ale nepoužít místo tenkého ocelového homogenního plátu, např. sklolaminát(či korund) v ocelovém pouzdru, tedy např. jakousi miniaturní obdobu čelního pancíře ruských tanku. Jaká by byla výhoda? No přiznám se že to vidím spíš intuitivně. Moje představa je, že pokud bych chtěl zvýšit účinek era pak bych mohl použít silnější ocelovou destičku. Ta by sice účiněji bránila kumulativnímu paprsku průchodu skrz ní ale zároveň bych potřeboval na její urychlení větší množství výbušniny,naproti tomu u kompozitní destičky bych dosáhl vyšší rezistence při stejné hmotnosti, tudíž bych nepotřeboval zvětšovat množství výbušniny=úspora hmotnosti, ceny.
Možná realizace v naší armádě:
Pancéřování: Zde pro hodnocení předpokládám, že by pro česko byl západ ochoten uvolnit složení chobhanu z roku 1985, či by naši konstruktéři byli schopni na složení přijít sami, dále předpokládám použití ERA DYNA s tím, že jeho účinek vůči tandemovým hlavicím je poloviční než proti "single warheads"(tedy místo trojnásobku, 1,5 násobek základního pancíře). Za těchto předpokladů by mělo čelo korby ,proti APFSDS-T s ERA sílu 580mm, proti tandem tandem HEAT s ERA cca. 900 mm. Čelo věže(140mm ocelový plát při sklonu 76°+ era) by pak s era mělo sílu vůči APFSDS 750mm vůči Heat 870mm. Hodnota odlonosi korby vůči APFSDS se může zdát nedostatečná, nicméně je si třeba uvědomit, že zásah je zde méně pravděpodobný a probití této partie není pro osádku nijak nebezpečný, stejně tak je málo pravděpodobné vyřazení motoru (vzhledem k umístění na dně korby). Jinak v ovládání elektronických,optických a zbraňových systémů na dálku nevidím problém(možná se ale mýlím),stejně tak v konstrukci motoru. Nejedná se o nic neznámého a jak dokazuje Vega či T-72M4CZ,či Sněžka naši konstruktéři umí.
Homotnost 35-37 tun
Výkon motoru 1000-1500 koní
výška po věž 1800mm
Zrychlení z O-30 4-6 sec
Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
K tomu odpružení: jakým způsobem by byly spojeny kovová osa a pružicí pryž? Nejrozumnější by byla vulkanizace a namáhání na na krut, ploché železo mezi dvěma pryžovýma deskama by bylo rozměrné a s malým zdvihem. Možná by šlo použít "anglické pérování" dnes hojně používané u přívěsných vozíků, kdy je do prostoru mezi dva profily čtvercového průřezu vložena čtveřice gumových prutů a ty jsou stlačovány, ale to už je v podstatě varianta torzní tyče. Šnek a šnekové kolo bych nahradil dvouramennou pákou kvůli nižšímu tření a větší odolnosti vůči nečistotám a taky výrobní jednoduchostí. Obavy bych měl se zahříváni pryže při pérování (mechanická energie se mění na teplo), bylo by nutno použít tlumiče pérování, protože pryž má malou samotlumící schopnost (možná by se ale našel nějaký vhodný materiál). Použitím tohoto pérování ale přijdeš o možnost měnit (světlou) výšku celého stroje a příadnou možnost příčného vyrovnávání (viz Strv 103). Tebou navrhované pérování bude mít velký přesah boční linie nad linií pásu, což se projeví při jízdě v těžším terénu. Navrhoval bych umístnit jednotky pérování nad pás, případně vést horní stranu pásu až nad těmito jednotkami. Ale to už by zase zvýšilo výšku pásu a omezilo tím boční náměr, takže z prostorových důvodů zase zůstane i klasiky. Odolnost proti poškození taky nebude nijak úchvatná, protože při poškození, přenášený tlak utrhne (rozmačká) zbývající materiál, protože zatížení zůstane, ale pružicí materiál prostě nebude. Výhodou by byla velmi levná výroba
knezdub: Díky za velmi zajímavou kritiku a návrhy. Moje znalosti s konstrukcí strojů a podvozků nedosahují (zdaleka) tvojí úrovně- proto , nemohl bys nakreslit obrázky (tu dvou ramenou páku a tebou navrhované umístění odruž. nad pás). Jinak se přiznám, zběžně jsem si přečetl dokument na internetu o způsobech odpružení kol, takže jsem způsob uchycení pryže detailně neřešil, ale předpokládal jsem že to jde a že pryž bude namáhána na krut. (Původně jsem místo pryže chtěl použít torzní tyče.)
Jinak nemožnost měnit světlou výšku mi přijde jako velká nevýhoda.
Ohledně samotlumící schopností, v onom článku psali, že pryž jí má naopak dobrou,jsi si jistý že by byli tlumiče nutné?
Nicméně vzhledem k mým omezeným znalostem v této oblasti tě prosím o odpovědi- u torzních tyčí-jakým způsobem lze měnit světlou výšku?, nešlo by v mém uspořádání nějak odpružení zálohovat? A nešlo by pryž nějak vyztužit např. vlákny pro vyšší pružící účinnost,či tepelnou a balistickou odolnost(tak aby příliš nevrostla cena)?
Díky za odpovědi...
No moje představa, odpružení bude mírně předimenzované(třeba mírně tužší) , apfsds projektil i heat paprsek působí spíš bodově, tudíž jeden zásah by pružící jednotka mohla vydržet.Odolnost proti poškození taky nebude nijak úchvatná, protože při poškození, přenášený tlak utrhne (rozmačká) zbývající materiál, protože zatížení zůstane, ale pružicí materiál prostě nebude.
přiznám se tohle nevím jak jsi to myslel.Tebou navrhované pérování bude mít velký přesah boční linie nad linií pásu, což se projeví při jízdě v těžším terénu.
Jinak nemožnost měnit světlou výšku mi přijde jako velká nevýhoda.
Ohledně samotlumící schopností, v onom článku psali, že pryž jí má naopak dobrou,jsi si jistý že by byli tlumiče nutné?
Nicméně vzhledem k mým omezeným znalostem v této oblasti tě prosím o odpovědi- u torzních tyčí-jakým způsobem lze měnit světlou výšku?, nešlo by v mém uspořádání nějak odpružení zálohovat? A nešlo by pryž nějak vyztužit např. vlákny pro vyšší pružící účinnost,či tepelnou a balistickou odolnost(tak aby příliš nevrostla cena)?
Díky za odpovědi...
Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Obrázky: nemám bohužel žádný kreslící program, takže bych to mohl případně jen načrtnout na papír a poslat Ti to, abys to pak překreslil do nějaké publikovatelné podoby.
Pryžové odpružení se používá několikerého druhu: Mezi rám a nápravu (rameno) je vložen vhodně tvarovaný kus gumy (různé variace kuželů), který se tlakem deformuje a péruje tak, dnes hlavně jako různé dorazy, případně pomocné pero při plném zatížení. Nebo špalek gumy navulkanizovaný na dvě železné plotny, které se vzájemně posunují proti sobě a celý kus je namáhaný na střih, toto bylo použito u odpružení nějakého skůtru, ale už nevím, co to bylo zač. Pak již zmíněné "Anglické pérování" u přívěsů. A poslední je Tebou navrhované odpružení.
Odolnost: záleží, kam jde zásah a co je poškozeno. Pokud utrhneš uchycení na jednom nebo druhém konci, nepomůže Ti nic, pokud bude poškozena jen guma v malém rozsahu, tak se nic neděje. Ale každá střela má i kinetickou energii, která může pružicí jednotku a držáky zdeformovat natolik, že bude nepoužitelná, ač v podstatě nepoškozená.
Přesah: Pružicí zednotky + krytování, držáky atd budou přesahovat do boku stopu pásu a budou tak drhnout o okolní terén, vegetaci a pod.
Samotlumící schopnost: záleží na použitém materiálu. Je pravda, že moderní materiály jsou úplně někde jinde, než v době, kdy jsem se to učil, takže tento argument beru zpátky. Dnešní spektrum jde od materiálů s téměř nulovou samotlumící schpností (různé hopíky a pod) až po materiály, které mají dokonce progresivně programované tlumící schopnosti (silentbloky motorů).
Změna světlé výšky je v praxi použitelná jen u pneumatického (velké pružicí elementy), hydropneumatického a hydraulického pérování. Byly i snahy použít to i u mechanického pérování, ale pro přílišnou komplikaci se do výroby nedostaly. Osobně preferuju hydropneumatické pérování, už jen , pro tu krásnou možnost, mít u kola jen pracovní válec a samotný pružicí element mít schovaný téměř kdekoliv ve vozidle (kde může zároveň plnit i funkci překážky střely).
Pryžové odpružení se používá několikerého druhu: Mezi rám a nápravu (rameno) je vložen vhodně tvarovaný kus gumy (různé variace kuželů), který se tlakem deformuje a péruje tak, dnes hlavně jako různé dorazy, případně pomocné pero při plném zatížení. Nebo špalek gumy navulkanizovaný na dvě železné plotny, které se vzájemně posunují proti sobě a celý kus je namáhaný na střih, toto bylo použito u odpružení nějakého skůtru, ale už nevím, co to bylo zač. Pak již zmíněné "Anglické pérování" u přívěsů. A poslední je Tebou navrhované odpružení.
Odolnost: záleží, kam jde zásah a co je poškozeno. Pokud utrhneš uchycení na jednom nebo druhém konci, nepomůže Ti nic, pokud bude poškozena jen guma v malém rozsahu, tak se nic neděje. Ale každá střela má i kinetickou energii, která může pružicí jednotku a držáky zdeformovat natolik, že bude nepoužitelná, ač v podstatě nepoškozená.
Přesah: Pružicí zednotky + krytování, držáky atd budou přesahovat do boku stopu pásu a budou tak drhnout o okolní terén, vegetaci a pod.
Samotlumící schopnost: záleží na použitém materiálu. Je pravda, že moderní materiály jsou úplně někde jinde, než v době, kdy jsem se to učil, takže tento argument beru zpátky. Dnešní spektrum jde od materiálů s téměř nulovou samotlumící schpností (různé hopíky a pod) až po materiály, které mají dokonce progresivně programované tlumící schopnosti (silentbloky motorů).
Změna světlé výšky je v praxi použitelná jen u pneumatického (velké pružicí elementy), hydropneumatického a hydraulického pérování. Byly i snahy použít to i u mechanického pérování, ale pro přílišnou komplikaci se do výroby nedostaly. Osobně preferuju hydropneumatické pérování, už jen , pro tu krásnou možnost, mít u kola jen pracovní válec a samotný pružicí element mít schovaný téměř kdekoliv ve vozidle (kde může zároveň plnit i funkci překážky střely).
Ohledne odpruzeni - pryz ma docela nizkou specifickou energii (mnozstvi mechanicke energie kterou akumuluje nez se roztrhne). Kovova pruzina ma nekolikanasobne vyzsi, ale jeste o mnoho vyzsi maji sklenene vlakna S-glass.
Nevim jak by to slo realizovat, ale cetl sem ze kompozitni pancir ruskych tanku pouziva silnou vrstvu S-glass kompozitu. Ale sklolaminat asi nebude jako pruzina tak vhodny jako samotne svazky vlaken.
Dale mne napada ze kovove pruziny by bylo mozne tvarovat i jako plosne (takova harmonika ... jak plat vlniteho plechu). Tvarove se to dost podoba tomu jak vevnitr vypada ERA
http://en.wikipedia.org/wiki/File:IDET2 ... etail2.jpg
kdyz popustim uzdu fantazii, tak by mohla byt sendwitch 2 plosnych kovovych pruzin s vrstvou trhaviny uprostred slouzit zaroven jako ERA
samozdrejme by to ale znamenalo ze pri zasahu upadne kolo - takze pro pasovy podvozek kde kolo neni postradatelne se to asi moc nehodi.
jo jeste me napdalo - jako tam mams ocelovy a hlinikovy pancir - v cem se v principu lisi funkci?
Dale mi pripada ze mozna zbytecne pancerujes strop korby pod vezi - lepsi je podle mne pancerovat primo vez, protoze to nebude o mnoho vetsi plocha, a ochranis tim vetsi objem (tj. i zarizeni veze)
Nevim jak by to slo realizovat, ale cetl sem ze kompozitni pancir ruskych tanku pouziva silnou vrstvu S-glass kompozitu. Ale sklolaminat asi nebude jako pruzina tak vhodny jako samotne svazky vlaken.
Dale mne napada ze kovove pruziny by bylo mozne tvarovat i jako plosne (takova harmonika ... jak plat vlniteho plechu). Tvarove se to dost podoba tomu jak vevnitr vypada ERA
http://en.wikipedia.org/wiki/File:IDET2 ... etail2.jpg
kdyz popustim uzdu fantazii, tak by mohla byt sendwitch 2 plosnych kovovych pruzin s vrstvou trhaviny uprostred slouzit zaroven jako ERA
samozdrejme by to ale znamenalo ze pri zasahu upadne kolo - takze pro pasovy podvozek kde kolo neni postradatelne se to asi moc nehodi. jo jeste me napdalo - jako tam mams ocelovy a hlinikovy pancir - v cem se v principu lisi funkci?
Dale mi pripada ze mozna zbytecne pancerujes strop korby pod vezi - lepsi je podle mne pancerovat primo vez, protoze to nebude o mnoho vetsi plocha, a ochranis tim vetsi objem (tj. i zarizeni veze)
no rozhodne by nevybouchla (jestli narazis na to), ale je fakt ze by se asi dlouhodobym namahanim mohla nejak znehomogenizovat a byla by pak mene effektivni jako ERA.
Plech by asi potreboval vedeni kdyby byl pouzit jako tlacna pruzina (ale to vedeni by zase predstavovalo pancir). Ale je mozna si predstavit i tazkou pruzinu na ktere je kolo zaveseno.
(jestli narazis na to), ale je fakt ze by se asi dlouhodobym namahanim mohla nejak znehomogenizovat a byla by pak mene effektivni jako ERA.Plech by asi potreboval vedeni kdyby byl pouzit jako tlacna pruzina (ale to vedeni by zase predstavovalo pancir). Ale je mozna si predstavit i tazkou pruzinu na ktere je kolo zaveseno.