Mig-23

[Pop]

U letounu Mig-23 se konstruktáři vrátili k osvědčené zástavbě palubního kanonu na spouštěné lafetě ( Mig-15/17), která usnadňovala jak nabíjení tak údržbu palubní hlavňové zbraně.
Lafeta se spouštěla pomocí kliky zasunuté do trupu letounu z levé strany těsně nad kanon.

Lafetová montážní klika se také stala několikrát důvodem omylu návštěníků letiště. Obyčejně klika vsazená do montážního otvoru asociovala představu spouštěcího mechanizmu motoru. Samozřejmě že technici tento názor náležitě podpořili vyprávěním o nouzovém ručním spouštění motoru pomocí roztořeného setrvačníku - něco jako měl Messerschmitt Bf-109.

[Alchymista]

jj, na ukázkach široko rozpracované boli tiež teórie prenosu hnacej sily na kolesá prostredníctvom kadanov a kuželových súkolí

Nabíjanie Mig-21 - na to bol fakt vyberaný zdatný zbrojár - ono behať po rebríku a krídle s nejakými 70-75 kilami nábojov namotanými okolo tela na spôsob "námorníka z Aurory" nie je zrovna sranda. Respektíve, hýbať sa dokázali skoro všetci, ale len máloktorý sa pritom cítil bezpečne a isto (tretie pravidlo pohybu po mašine - prvé je "nešahaj na to, čo nepoznáš", druhé "nelez, kam nemáš").

Nabíjanie Mig-23 - u nás nepoužívaný, resp. veľmi málo používaný, ale v predpise uvedený a údajne rusmi preferovaný spôsob nabíjania je výmena schránky na pás.

[Pop]

Bezpečnost létání byla a je na prvním místě
Mne učili ještě další pravidla: Když něco vyvedeš nebo ti něco někam spadne, ihned to řekni. Předejdeš hrozným následkům. Že ti někdo vynadá je úplně vedlejší. A ještě - pokud se ti na letadle cokoliv nezdá nebo je nezvyklé, a nevíš co, okamžitě to řekni komukoliv, kdo je znalý.

[Alchymista]

To platí.
VZS sme snažili vtĺkať do hlavy - lepšie štrnásť ostrých od ILZ ako päť v Sabinove od prokurátora. A mám dojem, že to chlapci chápali.

[Pop]

Když jsem šel kdysi na zkoušky k získání 1. třídy, byl jsem upozorněn na jistého předchůdce, který při získávání dvojky dostal filištínskou podotázku od zkoušejícího: ,, Jak je zajištěn pohon letadla na zemi a jak ve vzduchu?"
Odpověď přesně kopírovala v první části Tvou teorii o převodech uvnitř podvozkových nohou. Na druhou část podotázky dotyčný odpověď neznal.
Nejen že nezískal dvojku, ale přišel i trojku třídu. Něco podobného mi vyprávěl kamarád. Údajně úplně stejný problém.

Když v r. 1998 probíhala jedna z nekonečných výluk na letišti Čáslav, létaly Migy v Náměšti nad Oslavou ( stíhači toto letiště nazývali "trvale obsazené polní letiště"). Z jednoho letu se vrátil Mig-23ML ev. č. 4645 bez podtrupové přídavné nádrže a bez sklopného aerodynamického hřebene. Pylon nádrže byl zlomený vprostřdku. Letoun přistál vpořádku, nemusel ani vysouvat podvozek nouzově i přes únik hydraulické kapaliny z uraženého pracovního válce hřebene.
Příčina nebyla oficiálně nikdy zjištěna.

[Alchymista]

njn, technika-chumaja nie je problém zrušiť, ale čo urobíš s (vtedy) generál-majorom, ktorý do oficiálne zápisu z previerok BoMoPo uvedie:
"...letecká technika je v špatnom stave, na stojánky musela byť ťahaná nákladnými vozidlami Tatra..." (LZ Malacky-Kuchyňa, polovica 90. rokov)
Ale to beriem len ako dôkaz, aké exempláre rozhodujú o slovenskom vojenskom letectve a jeho budúcnosti. Pochybujem však, že v čechách ste na tom nejak výrazne lepšie...
Bohužiaľ

[Pop]

Tak ten pán již předtím pravděpodobně řádil u bývalého 28. sbolp v Čáslavi ( ještě před rozdělením ČSFR). Zápis byl úplně stejný, ale tady ještě neměl hodnost generál. Je vidět, že blb v armádě má obyčejně vývoj kariéry zajištěn.

[skelet]

Upozorňuji, že toto je téma MiG-23, takže se vraťte k tématu.

[Mike]

V tématu MiG-21 Pop nakousl systém výcviku československých pilotů kteří přecházeli na třiadvacítky až po zkušenostech z jednadvacítek. V knížce od Alexandra Zujeva, pilota který uletěl z MiGem 29 do Turecka autor píše, že v jeho ročníku byla vybrána skupina nejtalentovanějších pilotů-absoloventů, kteří šli po elementárce přímo na Migy-23. Údajně se tento systém osvědčil.

[Pop]

Znám několik bývalých stíhacích pilotů, kteří po škole nastoupili přímo na Mig-23. První pokus proběhl v r. 1988.
Protože od r. 1989 měl 1. slp ve výzbroji pouze 34 stroje Mig-23MF/ML/UB + čtyři Albatrosy, mohli čerství absolventi VVLŠ u jedničky létat buď "Bednu" nebo "Bleriota".

[jersey.se]

Osobně nepovažuji za příliš šťastné připouštění naprostých nováčků na začátku provozu typu. Zavádění nového typu provází mnoho problémů, proto je lepší když pilotům stačí prosté rozlétání a taktiku nasazení mají takříkajíc v malíčku. Až když s daným typem létá dostatek jednotek (v roce 88 už tomu tak možná bylo), kde novým pilotům mohou starší pomoci získat potřebné návyky, je samozřejmě z hlediska perspektivní doby služby angažování zcela "zelených" pilotů žádoucí.

[redboy]

Na začátku provozu typu ne, ale v období o kterém píše Pop proč ne. Kdysi sem kdesi čet, že podobný postup zvolili v sojuzu pro Tu-22 a také se to osvědčilo. Do té doby byly na Tu-22 přeškolováni pouze piloti s nalétanou třídou na Tu-16 a nedokázali se zbavit návyků, mladí piloti tento problém neměli a fungovalo to.

[Pop]

Redboy trefil do černého. Důležité je, aby již letectvo mělo s typem zkušenosti. Současně musí mít přeškoleny a dostatečně rozlétány příslušníky štábu letky, instruktory a létající část velení útvaru. Potom je ideální na typ přeškolovat nové piloty přicházející ze školy. Nejen že nemají škodlivé návyky ze starších typů, ale jsou ještě tvární a přístupní jinému názoru na létání.
Navíc takový letecký začátečník si výběru na novější typ velmi váží a zvedne to jeho sebevědomí. A v bojovém létání sebevědomí ovlivňuje úplně vše.

V r. 1988 byl Mig-23 u nás zvládnut a jeho provoz patřil k tomu nejbezpečnějšímu, co stíhači používali.

[Pop]

České letouny Mig-23ML ukončily provoz v r. 1998. Avšak stroj ev. čísla 4857 vyřadilo letectvo o rok dříve.
Během cvičného letu při běžné letové směně došlo k propálení pláště prstencové spalovací komory a celá trhlina měla délku několika desítek centimetrů. Vnitřní potah letounu byl ožehnutý a jen náhodou nedošlo k propálení nějakého potrubí a nevznikl požár v motorovém prostoru.
Letoun již letectvo neopreavovalo a předalo do Kanady.

[istrebiTEL]

Zdravim pani. Vedel by niekto z vas (bud sam Pop alebo niekto kto disponuje podobnymi vedomostami) popisat krok po kroku predstartovnu proceduru? Mam na mysli co sa dialo od usadnutia pilota do kabiny az po rolovanie na start..

[istrebiTEL]

Po par sukromnych spravach s jednym aktivnym členom tohto fora mi bolo navrhnute aby som tu opisal svoju skusenosť (aj keď len staticku) s MiGom-23ML.
Takže pisal sa rok 1997. Slovo dalo slovo a bolo mi ponuknuté krátke posedenie na zahrade s majorom (nebudem ho menovať ďalej len mjr) pilotom MiGu-23ML tigrej letky z Časlavy. To sa nedalo odmietnuť. Z krátkeho posedenia sa stalo viac ako 3hodinové rozpravanie. Prebrali sme veci od vycviku, vystroje cez MiG ako taký až po strelby nad Baltom. Mjr len tak medzi rečou povedal že ho možem prisť pozrieť niekedy do Časlavy. Nebral som tuto ponuku moc važne ale keď mi dával svoju vizitku tak mi došlo že to mysli važne. Okrem vizitky som ešte dostal podpis fotky MiGu v ktorom práve pristava mjr do mojej publikacie 4+ MiG-23 stíhaci verze MF/ML.
Po dvoch týždňoch som mu zavolal a dohodli sme si termin stým že sa ma opytal že či nevadí že prave v ten deň nelietaju. To mi teda vobec nevadilo.
Prišiel dohodnutý deň a už som stal pred velkou modrou vstupnou bránou 4. Stíhacej základny a ohlasoval svoj príchod chlapcom na brane. Po uvítaní som bol usadený v odpočinkovej miestnosti kde sa už nachadzali ďalší piloti. Bol som prekvapeny akí boli kumne pohostinní a milí. Ešte som si ani nestihol prezrieť všetky fotky a nalepky z navštev čo boli na stenach a už som od nich dostal kreslený obraz na ktorom je dvojica MiGov-23ML 4644 a 3303. Zrazu sa tam objavil ďalší pilot ktorý hneď oslovil majora stým že prave musel zrušiť prelet MiGu-23 do opravovní pre zavadu na radiu. Dohodli sa že keď technici závadu opravia sa zrealizuje prelet.
A my sme sa odobrali do úlu kde bol schovaný MiG-23ML 2406 bez podvesených rakiet, ktorý ešte deň predtým lietal a bol pripravený na ďalší let. S týmto strojom potom pplk. Miller na CIAF97 predviedol velmi dobrú ukažku techniky pilotaže v Hradci Kralove. 2406 tam stal v šere ulu so svojimi ostrými tvarmi zastupcu studenej vojny. V jednej dobe najutajovanejší v tej ďalšej dobe nedocenený. Pri 2406 boli dvaja technici v takej istej pohode ako piloti v odpočinkovej miestnosti. Hneď mi otvorili prekryt nech si možem sadnuť do kabiny. Vyliezol som po červenom rebriku a usadil sa do sedačky KM-1M. Predomnou nezamenitelna tyrkysova pristrojova doska s cca 400 ukazovatelmi, prepinačmi a kontrolkami. Posedenie to priliš pohodlne nebolo niečo ako v sedačke závodneho auta. Sklon operadla skoro kolmý. Dal som ruky na knipel a paku ovladania otačok motoru hneď mi bolo jasné na čo je tento stroj predurčený. Ano je to zbraň ale mne sa pači ako výsledok ludského umu a snaženia. Všetko tam bolo usporiadané s prioritou na funkčnosť. V kabine vladla akasi drsnosť žiadna sterilná, uhladná, nechutná F-16ka. Zase by som to pripodobnil k interieru závodneho auta. Nesmiem zabudnuť zmieniť tu nezamenitelnu ťažko popísatelnu zmes vôni leteckeho benzinu, oleja, hydraulickeho oleja a neviem ešte čoho všetko čo bola citiť nielen v kabine ale v celom uly. Nechcelo sa mi ale zliezol som zase na zem (a to do slova). Vtedy padla otazka od technikov či mi to maju naštartovať. Povedal som že netreba keď som si predstavil čo by to robilo v tom uly.
Moja exkurzia pokračovala návštevou šatne pilotov kde vyseli tlakove obleky VKK-6 a nad nimi na poličke boli položené prilby ZS-5 s kyslikovými maskami KM-34 a občas bolo vidieť aj novší typ ZS-7 s KM-35. Nad každou ZS bola schovaná prilba GS-6 v modrej krabici. Skoro každa tretia prilba bola nastriekana niakym motívom. Či už to bol len modrý pas, tiger žlto/čierny alebo šedo/šedý. Tento motív mal aj mjr. Odjakživa sa mi najviac páčila ZS-5 koli jej obrovskej slnečnej clone. Mjr mi ju požičal na vyskušanie a po nasadeni kyslikovej masky a stiahnutí clony to bol dosť klaustrofobicky pocit ale po chvili sa na to dalo zvyknuť.
Posledné miesto mojej navštevy bola miestnosť v ktorej sa nachadzal trenažer MiGu-23 ktory pozostaval z kabiny pred ktorou bola obrazovka na ktorej sa zobrazoval zameriavač. Po chvili som už sedel vo vnutri a zase bola predomnou ta známa pristrojova doska. Ovšem už bez vone ale zato si pamatám velke teplo. Mjr bol prevesený cez bok kabiny a zapínal všetky prepínače v ramci predštartovnej procedury. Keď bol motor nahodený dostal som inštrukcie že potom ako dám plnú forsaž mam ťahať k sebe keď uvidim na rychlomery hodnotu okolo 300kmh. Velmi ma prekvapilo ako rychlo tam tich 300kmh nabehlo, ako rýchlo po odlepení bolo treba zasunúť podvozok, klapky a nasledne zmeniť geometriu. Po chvili som mal jeden Mach a to mi bolo povedane že sa mam krotiť stou forsažou. Tiež ma prekvapilo aké tuhe riadenie MiG ma občas som si musel pomocť druhou rukou pri točení do nakázaného azimutu. Zrazu zo zadu počujem technika kričať „střilééj“ vypalil som raketu na ciel. Po majorovom upozornení som spravil odval aby som sa nezrazil s padajúcim cielom. Za chvilu technik kričí „střilééj“ a tak som střiléél ešte na dva ďalšie ciele ktoré som aj udajne zostrelil. Ale neviem či naozaj alebo mi len chceli spraviť radosť?! Potom prišiel rad na pristatie ale to som už prenechal technikovy a tak som za „letu“ vystupil
Takto sa moj výlet plný nezabudnutelných zažitkov s pohodovymi ludmi a MiGom-23 na 4. Stíhací zakladnu končil. Rozlúčil som sa a poďakoval som majorovi. Týmto mu ešte raz ďakujem. Keď som vychadzal z tej modrej velkej brany zbadal som medzi listami stromov ako za buracania forsaže štartuje MiG-23 už so zrejme opravenym radiom. Nedavno som videl film A stoupej do slunce a musel som sa pousmiať lebo su tam scény velmi podobné mojmu zažitku. Bohužial už bez MiGov-23.

Pred tromi mesiacmi som sa vybral do leteckeho muzea vo Vyškove v ktorom je vystavený okrem iného aj MiG-23ML 3304. Chcel som si tak niak oživiť spomienky na 2406.
Prišiel som tam z Bratislavy iba koli tomuto stroju, tak som po zaplateni 50 Kč oslovil pana v pokladni s otazkou, či tam maju niekoho, kto by sa mi mohol povenovať. Bolo mi stručne povedane, že u každeho lietadla su popisky. Schvalne som sa bol potom pozreť na tie popisky, na ktorych bol uvedený dolet, dostup a maximálna rychlost daneho lietadla s poznamkou, že popisky im darovali priatelia zo Slovinska. Som si tak pomyslel, že ten pan si snaď robi srandu?! Vysvetlil som mu, že nepotrebujem, aby sa somnou niekto vláčil po celom muzeu pol dňa a rozpraval mi omáčky, ale že som prišiel iba koli 23ke, a že by som chcel, aby mi ju odkritoval a otvoril cockpit. Než som to dopovedal, rezolutne ma s tým slušne poslal do prdele s tym, že to ma hermeticky uzavretu kabinu, a že ta sa otvara stlačenym vzduchom a to by musel napajať kompresor. Niekolkokrat som mu zdoraznil, že to nechcem zadarmo, a že sa buď jemu, alebo muzeu, štedro odmenim. Odkázal ma na deň otvorených dverí, ktory je dvakrat do roka a v ramci neho sa vždy vybere jedno lietadlo, ktore sa odkrytuje a otvori. Ďalej sa so mnou nebavil.
Lietadla su tam v katastrofalnom stave, tak rozmyšlam, na čo to tam sušia, keď nevydu v ustrety fanušíkom tejto nedocenenej techniky ako som ja?! Prekvapuje ma ten fatalny rozdiel v pristupe kumne celej 4. Stíhacej zakladne Časlav a Muzea Vyškov. V blízkej budúcnosti sa chystám do Prahy do muzea Kbely kde je vystavený 2406 v ktorom som sedel v Časlavi.
Do albumu som pridal svoje 4 fotky z týchto dvoch vyletov.

Pri tejto priležitosti by som rád spomenul že v sobotu to bude 15 rokov od smrti pplk. Jiřího Trunečku a pplk. Drahoslava Mládka v MiGu-23U 8327 z Časlavi. Česť ich pamiatke †

[jersey.se]

Díky za poutavé vyprávění o letounu, který také považuji za nedoceněný. Stav muzejních letounů stojících na volném prostranství je bohužel všude na světě stejný a měl by na něj být snad nějaký paragraf, týrání zvířat nebo tak něco. Přesto že se vyskytují i názory že letadlo je neživá věc, působí takové zacházení trýzeň alespoň nám, jejich fandům...

[Franz Trubka]

Jersey, v cem byl MiG 23 nedoceneny? Nechci se vracet k diskusi o jednadvacitce, ta se modernizuje, vylepsuje a pouziva stale. A 23? existuji nejake modernizace?

[jersey.se]

Modernizace toho druhu jako podstoupil MiG-21 považuji za ztrátu času i peněz, MiG-23 byl ovšem velmi dobrým letounem se solidním dosahem senzorů ve své době a před 20ti lety byl schopen si své uhájit i před F-16tkami tehdejších verzí. Jinak to byl také spolu s Su-15 přímý protivník stíhacího Viggena, takže možná opravdu dlužím nějaké to srovnání...

[Franz Trubka]

Skacu z jednoho na druhe, ale SU 15 byl snad letadlo trochu jineho urceni ,nez byt protivnikem Viggena. / viz KAL 007/. A jinak tohle sucko je snad "nejhezci letadlo" ktere kdy letalo