Ale protože obraz z ní se musel překreslovat a vyžadovalo to velkou zručnost kreslíře, do doby fotografie se nerozšířila. Již v roce 1859 byl ve Francii zkonstruován první fototeodolit. Další rozvoj fotografie - desky a poté film umožnily v roce 1890 první klasickou leteckou (balonovou) komoru.
Do té doby byla používána průseková fotogrametrie a teprve velkého rozvoje přinesla stereoskopie od roku 1901, kdy Pulfrich (Německo, Zeiss group) zkonstruoval stereokomparátor, který zdokonalil ve Vídni v roce 1908 Eduard von Orel jako autostereograph.
Ten firma Zeiss vyráběl pod názvem stereoautograf, který umožnil sestrojení nejen polohopisných, ale i výškopisných map ze sterografických snímků.
S rozvojem letectví se rychle zlepšovalo mapování, protože pro sestrojování těchto map potřebujete fotografovat z výšky.
Jen na začátku války minimálně polovina letadel sloužila ke snímkování a slavné letecké souboje byly vedeny za cílem co nejvíce znemožnit letecký průzkum (malý příklad - jeden den nasnímáte povrch. V noci se sem utajeně přesune divize a perfektně se zamaskuje v terénu. Další den provedete snímkování. Nevidíte ani vojáčka. ale ze změny konfigurace terénu - teď neřeším, že se stromy v lese a listí objevilo jinde, to řeší až infračervená fotografie - zjistíte, že se tu něco změnilo), takže přelet jediného letadla absolutně zmařil snahu o nějaký překvapivý útok.
No a vyhodnocovací stroje se jen vyvíjely (analogové vyhodnocování, infračervené, kvalitnější a vícevrstvé filmy, nástup digitálního věku - vyhodnocování, zpracování, velké CCD a CMOS senzory - když říkám velké, tak tím myslím 450 mm a více).
Analogy machine - Orthophotoscop
BTW, ty sterofotografické fotografie bez odpovídajícího prohlížeče neoceníte.
