Američané poznali, že na ně útočí palubní letouny z letadlových lodí, stále však nevěděli kde Japonci jsou. Aby jim Ozawa usnadnil hledání, vyslal dopředu bitevně-letadlové lodě Ise a Hjúga s doprovodem s oficiálním úkolem dorazit přeživší americké lodě. Americký letecký průzkum konečně zabral a v 15.40 našel Ise s Hjúgou. O hodinu později byl objeven i zbytek japonského svazu.
Japonci se ve svém odhadu Halseyho nemýlili. Jeho posedlost japonskými letadlovými loďmi se projevila. Velitel 3. loďstva soustředil tři skupiny svých letadlových lodí a ve 23.45 vyrazil na sever za Ozawou.Noční letecký průzkum z Independence objevil Japonce již v 0.25 asi 200 mil severovýchodně od mysu Engano. Teprve ve 2.40 přikázal Halsey vytvořit operační svaz bitevních lodí TF 34. Nikoliv však aby ho nechal hlídat průliv San Bernardino ale vysunul jej 10 mil před letadlové lodě plující maximální rychlostí k severu. V této době opět předal taktické velení svazu viceadmirálu Mitscherovi. Ten poslal za úsvitu mezi 5.40 a 6.00 do vzduchu 180 letadel a nechal je kroužit před TF 38. V 7.10 potom po zpřesnění informací průzkumu nařídil útok na japonský svaz nacházející se asi 145 mil před americkou skupinou.
Útočná skupina našla Japonce těsně po 8.00. Ozawa měl v té době již jen asi 15 stíhaček, zbývající letouny odeslal na Luzon. Celá obrana nyní sestávala jen z manévrování a z protiletadlové palby. První úder byl veden na letadlové lodě, Čitose se po zásahu několika pumami potopila v 9.37. Čijodu zasáhla dvě torpéda a puma jež zničily strojovnu. Loď byla ponechána i s posádkou svému osudu. Zuikaku byla zasažena torpédem a měla problémy s manévrováním. Další zásahy následovaly vzápětí a letadlová loď se v 14.14 během náletu třetí útočné vlny převrátila a potopila. V té době již byla těžce poškozena i Zuiho a během náletu čtvrté skupiny v 15.16 zmizela pod hladinou. Potopen byl i torpédoborec Akizuki a křižník Tama utrpěl těžké škody. Pátá vlna zaútočila na Japonce v 15.00 a napadla bitevní loď Ise. Té se podařilo vymanévrovat 34!! pum a vyvázla bez poškození. Šestá vlna 36 letounů také již žádného úspěchu nedosáhla. Celkem na japonské lodě děhem dne zaútočilo 527 letadel, podařilo se jim potopit pouze tři letadlové lodě a čtvrtou ochromit.
Mezitím však během dne začaly přicházet informace o vývoji situace v oblasti Samaru. Tam právě probíhal útok Kuritova svazu na doprovodné letadlové lodě 7. loďstva. První zpráva z 8.22 nevyvedla Halseye z klidu. Předpokládal totiž, že napadená plavidla mají dostatek letounů na odražení útoku a zdržení japonců až do připlutí Oldendorfových bitevních lodí. V 8.30 přišla další depeše požadující okamžitý zásah bitevních lodí TF 38. Halsey odeslal k Samaru McCainovu TG 38.1 jež se právě vracela z tankování. V 9.00 přišla třetí zpráva o kritické situaci ani ta však nedonutila velitele 3. loďstva přehodnotit své cíle. Teprve čtvrtá depeše z 9.22 změnila jeho pohled na věc. Oznamovala totiž, že Oldendorfovy lodě mají nedostatek protipancéřové munice a navíc jsou vzdáleny několik hodin plavby od oblasti boje. Navíc porovnáním časů se přišlo na to, že právě tato důležitá informace byla odeslána téměř před hodinou, sotva pár minut po první zprávě. Další půl hodiny se však opět nic nedělo, TF 38 pokračoval nejvyšší rychlostí na sever.
V 10.00 však došla depeše od admirála Nimitze z velitelství v Pearl Harboru. Pro vysvětlení musím popsat tehdejší praxi v rádiovém hovoru vysokých důstojníků a štábů amerického námořnictva. Text se doplňoval mnoha dalšími větami tzv. vatou, tak že následně nedával prakticky žádný smysl. Celý se potom zašifroval a odeslal adresátovi. Tak tomu bylo i v tomto případě. Šifranti v Pearlu však použili tyto dodatečné věty tak nešťastně, že část z nich vypadala jako pravé. Tak se z celkem neškodného dotazu stal pro popudlivého Halseye tak urážlivý text, že admirál byl několik minut po jeho přečtení zlostí bez sebe a pouze běhal po admirálském můstku New Jersey a všem spolupracovníkům sprostě nadával.
Ještě další hodinu potom plul na sever a teprve v 10.55 nařídil velitelům TF 34 viceadmirálu Leemu a TF 38.2 kontraadmirálu Boganovi návrat k Leyte. Šest rychlých bitevních lodí se třemi křižníky a skupinou torpédoborců a tři letadlové lodě s doprovodem zamířily rychlostí 20 uzlů k jihu. Později Halsey ze svazu oddělil dvě nejrychlejší bitevní lodě Iowa a New Jersey, tři křižníky a osm torpédoborců a tato skupina uháněla rychlostí 30-32 uzlů k San Bernardinu. Tam dorazila kolem 1.00 ráno 26.10. avšak Kurita tudy proplul před třemi hodinami.
Po odplutí bitevních lodí nařídil Halsey (i on odplul k Samaru na palubě své vlajkové lodě New Jersey) vytvořit nový svaz tentokrát z dvou těžkých a dvou lehkých křižníků a devíti torpédoborců a pověřil ji úkolem pro který si původně nechával bitevní lodě, dorazit plavidla během dne poškozená nálety. Tato skupina narazila v 16.25 na ochromenou Čijodu a během půlhodiny ji rozstřílely a potopily s celou posádkou. Stejně dopadl v 20.59 i torpédoborec Hacucuki. Ve 20.40 zachytil Ozawa jeho volání o pomoc a s Ise a Hjúgou otočil k jihu.Po připlutí na udanou pozici však byl již torpédoborec na dně a americký svaz se stáhl. Až do 23.30 pokračoval Ozawa jižním kurzem v naději, že přinutí Američany k nočnímu dělostřeleckému střetnutí. Teprve půl hodiny před půlnocí otočil k severu a ukončil akci. Poslední japonskou ztrátou se stal lehký křižník Tama, těsně po 23.00 na něj vypálila ponorka Jalao sedm torpéd. Křižník se po trojnásobném zásahu rozlomil a potopil.
Zbylým japonským lodím Ozawova severního svazu se podařilo ustoupit.
Další díly série:
Bitva v zálivu Leyte - 1. část, úvod
Bitva v zálivu Leyte - 2. část, útok ponorek na Kuritu
Bitva v zálivu Leyte - 3. část, Sibuyanské moře
Bitva v zálivu Leyte - 4. část, průliv Surigao
Bitva v zálivu Leyte - 6. část, mys Engano
Bitva v zálivu Leyte - 7. část, závěr a moje zhodnocení
03_battleship_iowa_
Ise u mysu engano.
Zuikaku.
