Kriegsmarine - stručný vývoj

mmmichalll · Příspěvek od **mmmichalll** » 6/2/2009, 12:22

Takže pár desítek lodí v porovnání s tím, co za války potopily ponorky je jako kapka vody ve sklenici.

Jo, jenže ponorky operovaly takřka od začátku do konce, zatímco dvojce N lodí jen po nekolik týdnů, takže pokud chceš porovnát skutečně, jaký způsob byl efektivnější, tak musíš rozpočítat tonáž zničenou ponorkami na dané období a pak teprve srovnávat, co bylo účinější.

Cassius Chaerea · Příspěvek od **Cassius Chaerea** » 6/2/2009, 12:26

mmmichalll píše:
Takže pár desítek lodí v porovnání s tím, co za války potopily ponorky je jako kapka vody ve sklenici.
Jo, jenže ponorky operovaly takřka od začátku do konce, zatímco dvojce N lodí jen po nekolik týdnů, takže pokud chceš porovnát skutečně, jaký způsob byl efektivnější, tak musíš rozpočítat tonáž zničenou ponorkami na dané období a pak teprve srovnávat, co bylo účinější.

K tomu ovšem je třeba přičít ještě další bez počet faktoru, jako je finanční stránka udržování hladinových a podmořských plavidel v akci, nebo také jen počet "personálu" daných plavidel a jejich přistavní a jiná podpora.

Příspěvek od **kacermiroslav** » 6/2/2009, 12:32

Na palubě Bismarcka sloužilo nějakých 2.400 mužů. Jak početný byl servis v docích, to si nedokážu představit, ale asi to málo na tak veklké plavidlo není. Naproti tomu na každé ponorce třívy VII sloužilo mezi 44-52 námořníky. Pokud by se namísto Bismarcka postavilo nějakých 20 ponorek (viz. přepočet cen ponoren a Bismarcka výše), tak by na nich sloužilo celkem "jen" nějakých 1.000 mužů plus servis v docích atd. Takže i v tomto případě je podle mě výhodnější investovat lidské zdroje do ponorek (ušetřím odhadem cca 1.000 mužů).

Taky by asi bylo zajímavé se podívat na spotřebu paliva na Bismarcku a na ponorkách. Což vzhledem k problémů s nedostatkem ropy zanedbatelné nebude. Prostě všechny argumenty jsou jasně na straně ponorek a pomocných křižníků a ne majestátního plánu "Z". Pro Němce smůla, že se nenašel nikdo, kdo by dokázal nejvyšší místa včas přesvědčit o této koncepci námořnictva. Minimálně válka na moři by se pak vyvíjela úplně jinak (zásobování Velké Británie, Ruska a afrického bojiště).

ponorka U-47 (třída VIIB) délka 67,1 m

thor03 · Příspěvek od **thor03** » 6/2/2009, 14:25

Nestalo by se pak to, žeby Velká Británie při pohledu nato kolik se spouští ponorek reagovala jinak. Samozrejmě je to jen "kdyby", ale nepřipravenost Britanie na ponorkovou válku byla dána i tím, že Německo těch ponorek nemělo tolik aby se citila ohrožená. Ono 57 ponorek všech typu není mnoho. 39 jich bylo schopno plného nasazení a 18 jich sloužilo k výcviku a nebo procházeli zkušební testy na moři.

lkala · Příspěvek od **lkala** » 6/2/2009, 16:34

Situace po uchopení moci Rašída Alího v Iráku byla zmatená. Hitler neměl žádnou snahu jim pomoci, ale nakonec se nechal přesvědčit Ribbentropem a Němci nějakou (omezenou) pomoc poskytli.
Britové věděli o chytaném útoku na Krétu nejpozději 5.5. 1941, kdy dešifrovali zprávy Enigmy s plány tohoto útoku. Rovněž tak věděli o tom, že souběžně probíhající bombardování Malty je pouze klamný manévr, skutečným cílem útoku bude Kréta. Ještě v průběhu bojů na Krétě, dne 23.5. 1941, tedy v době kdy boje nebyly zcela rozhodnuty, vydal Hitler směrnici č. 30, že o jakémkoliv dalším případném postupu ve východním středomoří bude rozhodnuto, až po úspěšném ukončení operace Barbarossa.
Postupně jsem prošel knihy co mám doma a zjistil jsem, že v žádné z nich není nic, co by popisovalo nějakou bojovou činnost Němců z Kréty po jejím dobití. Tedy kromě podpory rozsahem omezené německé ofenzívy v Egejském moři v roce 1943 (souostroví Jižní Sporady). Nevíte někdo, co vlastně ti Němci na té Krétě po jejím dobití dělali?

"jsou známé podrobnosti této neuskutečněné smlouvy? Protože jak jsi to napsal vše vyznívá značně tendenčně, jakoby úmysl Hitlera byl zabránit Italům v dalším válčení. Což jak jistě sám uznáš, je nesmysl. Nevybavím si jediný případ, kdy by podpora od Itálie byla alespoň srovnatelná s tou jdoucí na opačnou stranu. Pravda, koukám se na to především z leteckého pohledu."

To nebyla smlouva, ale žádost z června 1941 a byla Němci odmítnuta prostě proto, že nebyli takové množství oleje schopni uvolnit. Podrobněji v knize Prokleté moře, Cajus Bekker.

Diskutujeme o možnostech Němců a Italů ve Středozemním moři.

Věta:
"Ne na kanálu, ale nad severní Francií. RAF podávalo asi stejně špatné výsledky, jako v roce 1940 Luftwaffe nad jižní Anglií. Bylo to pro RAF špatné období."

byla myšlena jako "popíchnutí". Jednou vyhrává ten, jindy zase tamten. Já vím, že drtivá většina těch sweepů a ostatních náletů na severní Francii byla ze strany RAF draze vykoupena. Jejich výsledek byl také skoro nulový.

"Francie byla vyřazena, měla své námořní jednotky které mohli Němci ovládnout"

Také Angličané tajně doufali, že by Francouzi mohli i s loďstvem nakonec dezertovat k nim. V toto doufal například Churchill před operací Torch, ale po pravdě tyto naděje asi příliš reálné nebyly (vzhledem k vzájemným britsko-francouzským vztahům).

Příspěvek od **Zemakt** » 19/11/2010, 14:48

Může mi někdo poradit nějaké stránky ohledně německé dunajské flotily, existujíli. Dík

Cassius Chaerea · Příspěvek od **Cassius Chaerea** » 25/4/2011, 23:23

Přehled německých válečných hladinových lodí v průběhu válečných let. Za pozornost stojí rok 1940, kdy německá hladinová Kriegsmarine doslova vykrvácela na invazi do Norska. Případné nepřesnosti nahlašte sem nebo do pm, díky.
Obrázek

Destroyman · Příspěvek od **Destroyman** » 26/4/2011, 07:57

Cassius Chaerea píše:Za pozornost stojí rok 1940, kdy německá hladinová Kriegsmarine doslova vykrvácela na invazi do Norska.

Pro obveselení veřejnosti a naopak k pramalé radosti Hanse S. jen doplním, že torpédoborce Leberecht Maas a Max Schulz omylem potopil He-111 Luftwaffexperta praporčíka Jägera při operaci Wikinger. A sranda taky je, že torpédoborec Theodor Riedel se při stejné operaci poškodil sám, když házel do vody hlubinné bomby a měl moc malou rychlost.

Stuka · Příspěvek od **Stuka** » 26/4/2011, 10:32

Áno, Nórsko bolo pre Kriegsmarine akoby labutia pieseň okrem ponoriek.

stalker · Příspěvek od **stalker** » 26/4/2011, 11:46

Z dobového ilegálního tisku: V severní Evropě nyní dochází nejen k poňemčování Norů, ale i k ponořování Němců :-)

Scrat · Příspěvek od **Scrat** » 26/4/2011, 12:08

K výše uvedeným tabulkám mám jen jednu drobnou připomínku.
Od poloviny listopadu 1939 již v Kriegsmarine neexistuje žádná obrněná loď Deutschland třídy Deutschland. 15. listopadu rozhodl Říšský kancléř o přejmenování na Lützow a o den později kdy se jednotka vrátila do Gotenhafenu to bylo technicky realizováno.

Scrat

Hans Lehmann · Příspěvek od **Hans Lehmann** » 26/4/2011, 16:09

Nech bolo dobitie Nórska Kriegsmarine akokoľvek brutálne a stratové, získali niekoľko až priveľmi dôležitých prístavov, ktoré ostali do konca vojny takmer, podotýkam takmer (nie že mi tu niekto zažne hovoriť koľko krát bombardovali spojenci, dobre to viem) nedotknuté.. čo sa rozhodne nedá povedať o Francúzskych alebo Nemeckých prístavoch ktoré boli oproti tomu len kôpkou mokrého betónu... Medzi najdôležitejšími boli:

Bergen (11. Flotila)

Trondheim (13. Flotila)

Narvik (14. Flotila)

Taktiež potrebovali prístav Oslo na konvoje železa zo Švédska do Nemecka...

Cassius Chaerea · Příspěvek od **Cassius Chaerea** » 26/4/2011, 22:35

Tak jsem doplnil tabulky o pár dat, pomocné křižníky a školní dělostřelecké lodi. Výtlak berte prosím s notnou dávkou rezervy, snažil jsem se jít na "standard" a "max", ale to dělení tun to je věc...

Stuka · Příspěvek od **Stuka** » 26/4/2011, 22:48

Dobrý tabulky, hodí se jako rychlý přehled.
No Hitler měl s Kriegsmarine velký plány. V Operaci Sealion chtěl napadnout Británii. Ale pořád otálel a čekal, myslel, že se Británie vzdá sama, pokud porazí Sovětský svaz. Snad by ta operace nebyla až tak marná. S podporou Luftwaffe nasadit celou sílu Kriegsmarine do celkem malého prostoru a nevelké vzdálenosti mezi Evropou a britským ostrovem.

Destroyman · Příspěvek od **Destroyman** » 27/4/2011, 09:08

Operace Sealion? Tak to mě hodně pobavilo. Představil jsem si, jak třeba Eisenhower šéfoval operacím Die Fackel a Übergebieter nebo Auchinleck Operaci Kreuzritter apod.

Stuka · Příspěvek od **Stuka** » 27/4/2011, 10:53

Kdyby si tak vysvětlil, co tě pobavilo, možná by jsme se dobrali k nějaké rozumné diskusi.

jersey.se · Příspěvek od **jersey.se** » 27/4/2011, 10:57

No nejspíš ten poangličtěný název operace. Přecijenom kdybychom nazvali operaci Barbarossa operací Красная Борода, asi by to taky znělo divně

Destroyman · Příspěvek od **Destroyman** » 27/4/2011, 11:21

Přesně tak. A teď si představte tu srandu s japonštinou (ó díky online slovníku!).:
Operace Olympic - Sousa Orinpituku
Operace Watchtower - Sousa Goeitú
Operace Vengeance - Sousa Fukušijú
Operace Iceberg - Sousa Hijuzan
atd. atd. :razz:

Příspěvek od **skelet** » 27/4/2011, 11:31

chvilku jazykotepectví máme za sebou..

Hans Lehmann · Příspěvek od **Hans Lehmann** » 27/4/2011, 12:00

Má zmysel vôbec preberať Seelowe keď je jasné že Kriegsmarine by takú operáciu nikdy nemohla uskutočniť... ponorky boli dobré akurát na dlhodobejšie obliehanie, alebo na zabavenie nepriateľa samozrejme že so stratami... ak by naliali všetky sily Luftwaffe a Kriegsmarine do malého priestoru La Manche briti by si na nich viac ako pochutnali...

Čo sa týka názvov, vtipné ale nemá to čo námorníctvom robiť...