Němečtí a rakouští odstřelovači
Úspěchy německých odstřelovačů v druhé světové válce jsou všeobecně známé, leč na jejich předchůdce a zakladatele německé ostrostřelecké tradice se zapomíná. Vojáci všech zúčastněných armád nastupovali na bojiště vybaveni nejrůznějšími typy pušek. Na začátku války se palba vedla většinou na vzdálenost 1400m, ale přesnějších zásahů bylo dosahováno jen na vzdálenost 600 metrů. Rychlost střelby se pohybovala kolem osmi až dvanácti výstřelů za minutu. Britské expediční síly ale dokázaly u Monsu dosáhnout kadence až 15 ran za minutu (!) Odstřelovačské jednotky se sice osvědčily již stovky let před vypuknutím první světové války, ale právě v této poziční válce se objevil nečekaný potenciál. Na začátku první světové války byli přesnými puškami osazenými zvětšovacím zaměřovačem, vybaveni jen němečtí vojáci. Jednalo se o běžnou pušku Mauser vzor 98 ráže 7.92mm. Ač trpěla několika nedostatky jako pomalou rychlostí střelby a omezeným zásobníkem jen na pět nábojů, byla tato zbraň velice spolehlivá a přesná. Pokud byla osazena optickým zaměřovačem, vznikla vynikající zbraň pro ostřelovače, jak se brzy přesvědčili nepřátelští vojáci. Z počátku se britští a francouzští velitelé domnívali se, že jedná jen o náhodné zásahy, zbloudilé kulky. Když se ale podařilo ukořistit první z upravených pušek, zjistilo se, že Němci přišli s velice zajímavým řešením. Jednalo se o pušky vybavené velice kvalitní optikou, díky které dokázali velice přesně zasahovat nepřítele. Britové začali své ostrostřelce cvičit až v roce 1915 a bojového nasazení se dočkali až roku 1916. Odstřelovači na obou stranách fronty působili ve dvojicích, přičemž druhým vojákem byl vždy pozorovatel. Zajímavé je i zmínit působení německých odstřelovačů na východní frontě, kdy měli zcela volné pole působnosti, jelikož v ruské armádě se obdobné jednotky nikdy necvičily. Ač byly počty obětí této taktiky poměrně malé, jejich psychologický dopad na vojáky byl značný. Němečtí odstřelovači také často nosili 12,7mm tlusté ocelové kryty tváře, které sice byly velice těžké (více než 6kg) a velice neforemné, leč poskytovali výtečnou ochranu před nepřátelskou palbou. Později se používaly zesilující pláty na přilbu M16 (Stirnpanzer). Často se také používaly různé ocelové kryty, maskované jako strom nebo mrtvá zvířata. Původní strom byl během noci nahrazen zcela totožnou replikou vytvořenou z neprůstřelné ocele a maskovacího krytu. Tyto kryty pak byly osazeny pozorovacím zařízením a využívány buď dělostřeleckými pozorovateli, nebo odstřelovači. Němečtí odstřelovači si své pušky také často upravovali a vylepšovali. Kupříkladu nejlepší německý odstřelovač, první světové války, Walter Schmidt si svou pušku Mauser vzor 98 upravil předěláním kliky závěru a demontáží pevných mířidel. Jelikož klika závěru narážela do optického zaměřovače, byly později upravovány i při samotné výrobě. Je také zajímavé že na počátku války Němci používali různé lovecké pušky, nejrůznějších ráží, vybavené dalekohledy a optickými zaměřovači. U těchto pušek byl ale problém se zásobením municí.

Walter Schmidt

povšiměte si ostřelovače v pozadí

fotografie pořízená patrně při výcviku

vojáci 23. rezervní divize, vyfoceno 6.května 1915, povšiměte si lovecké pušky uprostřed

povšiměte si stirnpanzeru na přilbě

velice zvláštně upravená německá puška Mauser, povšiměte si zásobníku, netradičních mířidel (asi z dalekohledu) a upraveného závěru

francouzská zpráva z novin o německých ostřelovacích puškách
Zdroje:
forum.axishistory.com/viewtopic.php?t=28542
firstworldwar.com/weaponry/rifles.htm
lagrandeguerre.cultureforum.net/t9160-sniper-allemand
oldmagazinearticles.com/World_War_One_Snipers
militaryimages.net/photopost/showphoto.php/photo/9173