
závěr typ Krnka (КРНКА)
Radultovského protitanková puška
V roce 1865 zavedla Pruská armáda speciální pušky velkého kalibru – zvané pevnostní pušky. Tyto zbraně byly úspěšně nasazeny během Prusko-Francouzské války (1870-1871) a slávu si získaly především při obléhání Štrasburku a Badenu, kdy francouzští obránci utrpěli citelné ztráty právě od těchto pevnostních pušek. Carští velitelé si povšimli tohoto nepopiratelného úspěchu a rozhodli se zavést obdobnou zbraň. V roce 1873 představil plukovník baron F. T. Gan moderní pevnostní pušku. Zavedena do výzbroje byla v roce 1876 a nesla název po svém konstruktérovi - Gana (ГАНА). Zbraň využívala závěrový systém typ Krnka (КРНКА), který se využíval u pěchotních pušek zavedených do výzbroje carské armády v roce 1869. Jednalo se o zadem nabíjenou zbraň opatřenou důmyslným odklopným závěrem. V polovině délky se nalézal speciální, velký bronzový hák k opření o zeď, který se používal k tlumení zpětného rázu. Délka zbraně byla 914mm a vážila 20,5kg. Původní náboj vážil 204g a obsahoval 23,4g střelného prachu. Úsťová rychlost činila 427m/s. Střela samotná vážila 128g a existovaly dvě varianty. Ocelová střela s olověným pláštěm: Při střelbě na 7,62mm silnou pancéřovou desku, ze vzdálenosti 1200 kroků (853 metrů), prorážely desku všechny vypálené střely (které se trefily do terče). Na 1500 kroků (1067 metrů) prorazilo desku jen 50% střel a zbytek uvíznul ve zmíněné desce. Rozptyl při střelbě na vzdálenost 427m čninil 33,5cm. Na vzdálenost 853m již 86cm. Na vzdálenost 1067m již 104,5cm (což není vůbec špatné). Celo-ocelová střela probíjela na 1000 kroků (711m) dva a půl pytle naplněných zeminou. Na vzdálenost 1500 kroků (1067m) probíjela již jen jeden pytel naplněný zeminou.
Začátkem války se ruská pěchota začala střetávat s německými a rakousko-uherskými obrněnými automobily. Jelikož carská armáda neměla adekvátní odpověď, začali mnozí hledět do minulosti, kde brzy oprášili původní Ganovy pevnostní pušky se závěrem typ Krnka. Koncem roku 1915 kapitán Radultovský zkrátil hlaveň na 305mm. Nová zbraň měla zcela jiné balistické vlastnosti. Přeci jen byla dost razantně zkrácena. Účinný dostřel klesl jen na 350 kroků (250m). Kapitán Radultovský ale především navrhl zcela unikátní munici, pro svou zbraň. Náboj vážil 2,5kg a prachová nálož vážila 256g. Kónicky tvarovaná kulka byla naplněna 170g výbušniny a malými, složenými křidélky pro lepší stabilitu. Úsťová rychlost činila 61m/s a účinný dostřel činil přibližně 250m. Při použití zmíněné speciální munice již šlo spíš jenom o to, zda se střelec dokáže trefit. 256g výbušniny je poměrně slušné množství a i pokud by tato nadkaliberní střela nepronikla pancířem dokázala udělat na chatrném obrněném vozidle dostatečné škody aby jej minimálně znehybněla. Zmíněná puška tak dokázala účině překonávat a ničit pancéře německých a rakousko-uherských obrněných automobilů.
Zdroj:
(jsou tam i fotky):
http://ww1.milua.org/fortrgan1873.htm
