Flogger G píše:
...
Nejen že má každé palivo jinou měrnou hmotnost, to působí problémy hlavně na velkých transportních letounech, ale mnohdy jde i o jinou molekulární soudržnost - jev zvaný kavitace, kdy dochází vlivem nízkého tlaku k rozpadu molekul paliva či oleje ( platí samozřejmě i pro jiné kapaliny).
...
Tak tohle kavitace opravdu není - viz.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kavitace
Rozpad molekul vlivem nízkého tlaku? To jako že tlak v palivovém potrubí u US letadel je vyšší, než u zbytku světa?
Správně jsem měl napsat soudržnost molekul paliva. Tím, že dochází k oddělování molekul, objevují se v kapalině t. zv. dutá místa. Zatím co v medicíně se využívají vlivy tohoto jevu k léčení, v případě leteckého paliva jde o nebezpečnou situaci, které se předchází přetlakováním nádrží.
Tak kavitace to určo není. A co se týče tlakování nádrží dusíkem tak jsem si myslel že to má jiné důvody - a sice 1) pomáhá to k vytlačování paliva směrem k čerpadlu a tím snižuje jeho namáhání a hlavně 2) je to opatření proti zapálení paliva při zasažení nádrže.
Je tu nějaký Péhámák - chemik který by to rozlouskl? Zajímá mě totiž jestli opravdu k něčemu takovému může docházet - třeba na základě prudkých změn tlaku?
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Nádrže se přetlakují především vzduchem. Běžně se trupové nádrže konstruují tak, aby palivo mohlo za normálního letu přitékat k motoru samospádem a jeho tlak potom narůstá až za motorovým čerpadlem. Jde o konstrukční opatření, které počítá s možností poruchy čerpadel drakové části palivové soustavy. Přetlak je důležitý především pro dodávku paliva z podvěsných přídavných nádrží, které jsou montovány do nejnižších bodů letounu - přetlak je zde nejvyšší z celé palivové soustavy. Dusík je používán v bojové situaci jen jako inertní plyn, vzduch je vháněn neustále.
Např. olejová soustava motorů R-11/13 v letounech Mig-21 a Su-15 je t. zv. polouzavřená. Páry jsou z olejové instalace částečně odváděny do atmosféry. S přibývající výškou však dochází k postupnému snižování odvodu olejových par a ve výšce okolo 9 100 - 9 700 metrů se odvod úplně uzavře a olejová soustava je zcela uzavřena ( jde o konstrukční řešení proti jevu KAVITACE - nesoudržnost molekul kapaliny).
Jojo, takhle jsem si to představoval. Hm, vypadá to že termín kavitace se používá v širším smyslu než dříve. Já totiž znám pod tímto pojmem toto: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kavitace
a nikdy jsem neslyšel že by ke kavitaci mohlo docházet jinde než na rozhraní energetických hladin - typicky na pevném tělese rychle se pohybujícím kapalinou, nebo na stěnách nádoby v níž se prudce pohybuje kapalina. Což nakonec může být náš případ, při obratech se kapalina může prudce pohybovat. Ale myslel jsem si že to se řeší vlnolamy - tedy přepážkami.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Kavitácia je problém v čerpadlách, rôznych regulátoroch a na tryskách v spaľovacej komore - všade, kde palivo prúdi tenkými trubkami a kanálmi vysokou rýchlosťou/pod vysokým tlakom a kde plynová bublina môže spôsobiť prerušenie kontinuity prúdu.
V čerpadlách a regulátoroch to spôsobuje narušenie činnosti (v plynovej bublinke sú iné tlakové pomery ako v tekutine a pri zániku vznikajú tlakové rázy) a navyše je kavitácia aj príčinou rýchleho opotrebenia agregátov a môže viesť k mechanickému poškodeniu.
Článok na wiki, na ktorý odkazuje Alfík, dobre ukazuje ako vyzerá kavitačné poškodenie lodnej skrutky - takmer presne rovnaké poškodenie by sa vytvorilo aj na palivových čerpadlách.
V rozprašovacej tryske v spaľovacej komore to môže viesť k mechanickému poškodeniu a plynové bublinky zasa k nerovnomernému horeniu alebo až k odtrhnutiu/zhasnutiu plameňa v komore - to znamená vysadenie motoru za letu.
Kavitácia v nádržiach lietadla je vyslovene blbosť - k niečomu takému dôjde asi len pri priestrele nádrže, inak je rýchlosť pohybu paliva v nádrži hlboko pod limitnou rýchlosťou pre vznik kavitácie.
Inou možnosťou by boli nejaké akustické javy a vibrácie, ale to by sa zrejme na medzu mechanickej odolnosti dostal aj zvyšok konštrukcie draku...
Naposledy upravil(a) Alchymista dne 10/5/2011, 11:47, celkem upraveno 1 x.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
No právě, mě totiž přinde jako blbost aby vlivem kavitace docházelo k nějakým změnám molekul paliva - a kterých vlastně? Palivo přece není jedna látka, je to směs.
Že to poškozuje pevné povrchy lopatek šroubů, čerpadel, a podobně, to je problém, a že se může přerušit dodávka paliva taky - a je to kavitace, ale chem. změny???
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Je to síce už extrém, ale i chemické zmeny sú v mieste kavitácie možné.
Vznikajú údajne jednak polyméry, jednak sa molekuly štiepia na jednoduchšie, (vzniká/odštepuje sa vodík, metán, etán, voda....) a tiež vznikajú uhlíkové častice - keď totiž bublinka imploduje, tak v jej strede vzniká celkom celkom solídny ráz a tlak... Za vhodných podmienok urobí implodujúca bublinka väčší otlačok ako keď by tam vybuchol rovnaký objem brizantnej trhaviny.
To poškodenie lopatiek na fotke sú práve otlačky rázových vĺn po takýchto mini implóziách, energie tam teda je celkom dosť i na chemické zmeny.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Takže, pokud vám někdo bude bude tvrdit, že JAS-39 není kompatibilní s NATO, tak od pondělí to není pravda.
Tedy, ne že by to ze strany Saabu byl problém i před tím, že...
Načítaní kódového klíče pomocí terminálu MIDS.
Docela by mě zajímalo, jestli to načtení toho klíče nebyla jediná věc nutná ke spolupráci s Linkem-16 a tedy s NATO...
Další fotka je pouze ilustrační, ale moc hezká
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Co ty víš, třeba vyštrachal bojové nasazení našich dobrovolníků ve Vietnamu - nebo si přečetl věci od Red Zone Publishing a jako správný novinář to bez otázek přejal jako realitu
Jinak kopapaka - na Link-16 musíš mít i ten terminál/kus HW a ten bude podle mně také podléhat vývoznímu povolení NATO.
panove kdepak, autor je autorka, dokonce kapitanka ... takze bud vi neco co my ne ...anebo ... anebo se cvicne sestrely v ramci Tiger meetingu pocitaji jako skutecny
Našel jsem nějakej záznam ze srovnávacích zkoušek které před lety provádělo Flygvapnet s JAS39A. Některé výkony verze C jsou pochopitelně lepší. Ovšem dá se předpokoádat že se zlepšili i "protivníci".
Flygvapnet srovnávalo JAS39A s F-16C/D Block 40/42, F/A-18C/D a Mirage 2000-5.
1. Zrychlení Gripenu v podzvukové a transsonické oblasti je lepší než u F/A-18C/D a M2000-5, ale horší než u F-16C/D
2. Okamžitá rychlost otáčení Gripenu: výrazně větší než u F-16C/D, F/A-18C/D i M200-5
3. Ustálená rychlost otáčení Gripenu: horší než u F-16C/D a F/A-18C/D, ale lepší než M200-5
4. Během letových zkoušek Gripen dosahoval úhlů náběhu vyšších než 100 stupňů, ovšem z bezpečnostních důvodů byl pro běžný provoz u verze A úhel náběhu jeho FCS systémem omezen na 50 stupňů
5. Čelní RCS Gripenu činí 1/5 F/A-18C/D, 1/3 F-16 C/D Block 40/42 a 1/2 M2000-5
6. Efektivní dosah radaru PS-05A je o něco kratší než u AN/APG-65/73 (F/A-18C/D), ale o 20% delší než RDY (M2000-5) a o 40% delší než u AN/APG-68 (F-16C/D Block 40/42)
7. Při hypotetickém boji na velkou vzdálenost (BVR) se základní verzí MiG-29:
--JAS39A: efektivní vzdálenost ze které Gripen zachytí MiG-29 je o 60km delší než na jakou MiG-29 zachatí Gripen
--M2000-5: efektivní vzdálenost ze které Mirage zachytí MiG-29 je o 32 delší než na jakou MiG-29 zachytí Gripen
--F/A-18C/D: efektivní vzdálenost ze které Hornet zachytí MiG-29 je o 25km delší než na jakou MiG-29 zachytí Hornet
--F-16C/D: efektivní vzdálenost ze které Falcon zachytí MiG-29 je o 5km delší než na jakou MiG-29 zachytí Falcon
8. Údržba Gripenu:
--Střední doba mezi opravami je u JAS39A 7,6 letových hodin, zatímco SAAB udává že střední doba mezi opravami u prvoliniových bojových letounů USAF (zřejmě mimo F-22) není delší než 4,1 letové hodiny
--počet osobhodin údržby na letovou hodinu je u Gripenu zpočátku 12, později klesá na 10 (pro F/A-18E/F je udáváno 15).
Ta data ohledně radaru a RCS mi přijdou nějaká divná. Hlavně co do RCS Hornetu a MiG-29 a k tomu se vztahujícímu dosahu radaru - APG-65 měl dosah dost mizerný, viz patřičné téma, kde jsem to rozebíral. Plus poměry oněch radarů a RCS. Ale nemám teď sílu se tím nějak víc zabývat, tak leda kdybys sám něco našel, jersey.
No skutečně je v tom rozpor - otázka je jestli někdo nepřehodil výsledky AN/APG-68 a AN/APG-73. 68 má teoreticky mít větší dosah. Otázka je, jak to bude vypadat s reálným zachycením malých cílů... ještě popátrám, ale dnes už na to asi taky nemám.
