Ne ne Horny, špatně.
Firmy VPK jsou vlastněny nikoli přímo státem, ale státními korporacemi, jenž jsou držiteli akcií a obchodují s nimi. Korporace jsou sice státní, ale nejsou státem přímo řízeny. Ty vznikly, jako důsledek marasmu 90tých let a snaha trochu to uspořádat a to zafungovalo. Už za sojuzu systém fungoval jako dost konkutenčně a politikařením, to ale přestalo v 90tých letech fungovat, protože podniky nebyly schopny přežít. Ty zdatnější, jenž byly schopny vyrábět a prodávat se začaly spojovat a kupovat navzájem a tím vzniklo to, co v Rusku nikdy nebylo, vznikly společné firmy, které v sobě združují jak výrobní, tak vývojovou základnu. Bez toho by KB prostě zanikly (a dost jich zaniklo) všechny.
Stát nijak neřídí, co kdo bude vyvíjet a vyrábět, to je ekonomický problém firmy (proto se taky nevyvíjí, že?) Pokud něco vyvine a má kapacitu vyrábět (pokud nemá, obrátí se na korporaci) začne shánět zákazníka, pokud ho sežene v zahraničí požádá MO o ečkovou verzi a vývozní povolení. O tom, jestli bude to či ono uvolněno na export rozhoduje technická komise u MO a podepisuje až president. Pokud tedy dostane E glejt může prodat, pokud má oprávnění k vývozu (část velkých firem je má, třeba právě Tula) může vyvést na základě povolení sama (smlouvu schvaluje vláda) a pokud nemá (většina) vyveze přes státní vývozní firmu (Rosboronexport), jenž podléhá vládě. Je to ekonomická hra firmy. Systém funguje samozdřejmě i naopak, zákazník v zahraníčí u Rosboroněexportu poptá to či ono a ten potom osloví korporace ať to někdo dodá, prostě zprostředkuje obchod.
Pro domácí je to jinak. léta se nenakupovalo a firmy pokud chtěli přežít museli prodávat ven, které nemohli bu´d prostě zanikly (spousta), nebo postupně rozprodali majetek do zahraničí a pak zanikli, nebo se spojily. Ve vyjímkách to období přežili a pak dostali státní podporu (firmy nenahraditelný, takovéto stříbro), ale to až po roce 1999.
Pokud armáda něco chce, požádá vládu o rozpočet, pokud ho dostane poptá korporace a buď ta věc existuje a prostě ji koupí, nebo neexistuje a stát zaplatí vývoj. Pozor ale často řekně yvviňte to za vlastní, já to pak koupím, ale peníze na vývoj si sežeňte kde umíte a oni prostřednictvím korporace osloví banky. Normálka. Pokud se to státu nelíbí, prostě financování zastaví (Il-114, T-95) a dělějte si s tím krámem co chcete). Stát nijak formou MO, nebo jiné části vlády nerozhojuje ve smyslu: toto mi vyvinete a vyrobíte a tady máte peníze právě vy. Kdo je schopen prostě nabídne na poprávku.
Je pomězně známý nedávný případ kdy VMF přes MO vypsalo tendr na dodávku jednoho Ka-31R za cenu nějak 400MR... a , za tu nesmyslnou sumu to nidko vyrobit nemohl a tudiž prostě na tendr nikdo neopověděl. A konec. Nikdo nic nenařiroval, neřídil. Obchod.
Podobně ty Su-30M. Ty byly vyvinutay za peníze berkutu, stát v tom žádnou roli nehrál, jen povolil prodej. No a teď prostě jen vypsal tendr na letadlo a to berkut dodal.. a je to. Podobně Su-35, tam není státní ani rubl, stát nic neřídil, jen potom VVS o ty letadla projevila zájem, tak je koupí.
Kdyby to bylo jak Ty jsi představuješ, nebyly by ty tahanice s podpisem smlouby na kde co, poslení dva roky, nedávno ta šaráda s 955 (mimochodem včera sem někde čet že tu smlouvu nestihnou, což se dalo čekat

) Je to obchod a licitování, nelze nařídit a prostě to dodejte a tady máte peníze, to nebylo ani za sojuzu. Pravda, ono se to zkoučelo ale až výrobce neměl na elektriku a zboží nedodal, tak přišli na to, že je to nesmysl. Problémy posledních let má dva důvody špatně vypisované tendry ze strany MO, nízké nabídky a nechopnost firem správně ekonomicky rozhodnout a tím poté neplnění smlouvy.
Edit: Takhle nějak vypadá, když zákazní MO shání 5 vrtulníků Ka-32 a kdo je za ty prachy vyroví, má je (mimochodem taky dost podstřeleno, ale to je fuk)
http://zakupki.gov.ru/pgz/public/action ... Id=3145471