PALBA.CZ

Co se týká oběhu vody, tak bych spíš řekl, že byl nucený/čerpadlo vody/. Protože známý má na dvoře takové malé muzeum stacionárních ben. motorů vyrobených v RU a pístové! čerpadlo chladicí vody se tam objevuje už na motoru z r.1910.Jinak chladič byla plechová bedna na vodu a na horní straně je mřížka z mědi na kterou je z hřebenu rozvedena chladicí voda/horká/.
Pro srandu - váha 300kg, výkon 1,5ks, otáčky rozpětí 50-100/min.!!!!!! A pufá to na vše co hoří a teče.
Ale to byly motorky pro sedláky nebo hasiče.

Taky si myslím, že to mělo spíše nucené oběhové chlazení. On už to byl poměrně solidní motor, navíc pro armádu, a to bejvá většinou lepší.



Připojuji ještě hezký průřez tankem. Pokud z toho něco vykoumáte. Je vidět zpětná trubka a váleček u motoru, což může být čerpadlo.



Legenda:
1. Traverza k samovyproštění
2. Tlumič výfuku
3. Válcová maska kanonu
4. Trubka chladicího systému
5. Startovací klika
6. Redukce
7. Kondenzátor
8. Zadní poklop
9. Palivová nádrž
10. Hnací kolo
11. Váleček
12. Řetěz pro přenos
13. Větrák
14. Převody
15. Pancéřové dveře
16. Olejová nádrž
17. 7.7 mm kulomet Lewis
18. Motor Daimler
19. Kanon Hotchkiss
20. Sedadlo řidiče

Lord píše:Na co všechno se při snaze a zvídavých otázkách u těchto mašinek nenarazí ?! Staré již zapomenuté technologie. Bylo tedy kapalinově chlazení samooběžné, u něhož je proudění chladicí vody způsobeno rozdílnou hustotou při různě teplotě v místech ohřívání a ochlazování. Podobně jako u starších topných soustav s radiátory. Dost tomu nasvědčuje, včetně masivní trubky.

Lord píše:Taky si myslím, že to mělo spíše nucené oběhové chlazení. On už to byl poměrně solidní motor, navíc pro armádu, a to bejvá většinou lepší.

Tedy ve dvou po sobě jdoucích příspěvcích takovýto názorový kotrmelec diskutujícího to už je na nobelovku.
Tak jakým chlazením byl tento tank vybaven? Samoběžným ale asi těžko když je "chladič" ve zhruba stejné úrovni jako samotný motor, sice by to jakž takž fungovalo ale žádná sláva by to nebyla. Jedině snad kdyby konstruktéři použili heatpipe technologii.

Scrat

To, že je chladič ve stejné výšce jako motor není na závadu. Ještě po válce jezdily traktory Fordson se samotížným chlazením a bez problémů zvládaly chladit. Chladič je ochlazován proudem vzduchu, takže voda z nejteplejšího místa motoru stoupá do nejvyššího místa chladiče (ochlazovaného proudem vzduchu hnaného vrtulí), kde se ochlazuje a spodní trubkou se vrací do motoru, odkud pomáhá vytlačovat teplou vodu do chladiče. Síla tohoto okruhu byla tak silná, že se i do těchto systémů vkládal termostat, aby se motor prohřál. Někdy je tento systém nazýván "termosyfonový"

Vlastně jo, staré Wartburgy měly také termosifonové chlazení, takže za tu ironickou poznámku se omlouvám. Ale je to vlastně jedno nic to nemění na mé první připomínce.

Scrat

Problém s chlazením u starých motorů byl hlavně vodní kámen. Voda se dolévala, při hrozbě mrazu denně vypouštěla a o destilované vodě něco slyšel jen pan lékárník. O nedostatku nemrznoucích směsí netřeba zmiňovat. Většina dochovaných traktorů té doby má popraskané bloky (dneska jsem byl v malém soukromém muzeu historických traktorů a podobně poškozených byla minimálnš polovina) a tento problém se dařilo řešit až hodně dlouho po válce.

Pokud se podíváte na průřez tanku , co sem dal Lord, tak tam je vidět horní přívod horké větve vody/ od čela motoru k chladiči/ která tvoří obrácený sifon, což spolehlivě zastaví samotížný oběh. Tedy pokud je obrázek pravdivý.

Scrate, když to vytrhneš z kontextu, zní to trošku blbě. Ve skutečnosti jsem uváděl, že existovaly oba systémy. A dále jako příklad motory Slavia.


Což je třeba případ této mašinky. Moje "chyba", snažím se o širší záběr / chci, aby to bylo zajímavé pro čtenáře.

Lord píše:Možná docela velká nádrž (pro jistotu, ale spotřeba vody mohla být skutečně značná), "hnali proudem" či samotíží?

Mirek pochopil správně a na tuto moji otázku svým příspěvkem reagoval. Předtím jsme se bavili k čemu nádrže na vodu. Ano, trubky mi přišli poměrně o velkém průměru, že by se hodily i pro termosifonové chlazení, funguje tím lépe čím je větší tepelný rozdíl mezi chladičem a motorem. Kdyby se voda odpařovala, vzniknul by větší rozdíl.

Mirek58 píše:Jediný "spotřebič" vody tam bylo chlazení motoru a musela se doplnovat do chladiče. Ztráty odpařováním byly veliké. Přetlakové chladicí soustavy se tenkrát nepoužívaly. Psal se rok 1916-17.

Když uvažujeme o nuceném oběhu, tak jsem si našel řez tankem, koumal, vyšel mi spíše nucený oběh (pro jistotu). K tomu je nutné čerpadlo, a také větrák na chladič - obě věci Mark IV asi má, ale jako nouzovka by šlo možná oboje. Není třeba za to udílet nobelovku. Normální vývoj diskuse a klidně se nechám poučit od toho, kdo tomu více rozumí

Scrat píše:Tak jakým chlazením byl tento tank vybaven? Samoběžným ale asi těžko když je "chladič" ve zhruba stejné úrovni jako samotný motor, sice by to jakž takž fungovalo ale žádná sláva by to nebyla. Jedině snad kdyby konstruktéři použili heatpipe technologii.

Děkuji Knezdubovi za doplnění, není třeba heatpipe.

knezdub píše:To, že je chladič ve stejné výšce jako motor není na závadu. Ještě po válce jezdily traktory Fordson se samotížným chlazením a bez problémů zvládaly chladit. ... spodní trubkou se vrací do motoru, odkud pomáhá vytlačovat teplou vodu do chladiče. Síla tohoto okruhu byla tak silná, ... Někdy je tento systém nazýván "termosyfonový".

Ano, termosifon znali, chlazení může být výše či v úrovni motoru. Dnes se princip používá třeba u solárních systémů. U tanku horní trubka, která pojme také určitý objem vody vede částečně u stropu, viz. výkres. Bavíme se čistě teoreticky. Vysvětlím i pro ostatní. Konkrétně u Mark IV jde horká voda trubkou do výparníku (radiatoru, kde dochází k odpařování vody) a nad ním je zřejmě kondenzátor (páry po zkapalnění můžou stéct zpět do výparníku).

Mirek58 píše:... je vidět horní přívod horké větve vody /od čela motoru k chladiči/, která tvoří obrácený sifon, což spolehlivě zastaví samotížný oběh. Tedy pokud je obrázek pravdivý.

Hmm, to je možný, ovšem jestli "spolehlivě", je otázka. Každopádně čerpadlo je jistota, pro armádu vše Asi bych se v tom už dál nematlal

Nechci vám do toho kecat, tankům zase tak moc nerozumím.(I když teď jeden stavím) Ale vodní chlazení s nuceným oběhem bylo za WWI u leteckých motorů zcela běžné. Nemyslím, že by pilot za letu doléval vodu z konve do hrnce jako Kemr ve filmu Na samotě u lesa.

Lord píše:

Připojuji ještě hezký průřez tankem. Pokud z toho něco vykoumáte. Je vidět zpětná trubka a váleček u motoru, což může být čerpadlo.

Tu fotografie motoru Foster-Daimler si vzal kde? Mělo by se jednat přesně o model používaný v tanku MARK-IV ?
Jinak ten průřez tankem mám i s legendou v mém úvodním článku

S tím co píše Scrat také souhlasím
Jsem opravdu překvapený k čemu všemu se tady dostáváme...
Přiznám se, že motorům skoro vůbec nerozumím a tím pádem jsem motorové části tolik pozornosti nevěnoval.
Spíš by mě zajímali nové informace a nebo zajímavé fotografie k bojovému prostoru a nebo jiným částem tanku
Třeba včera jsem narazil na pěknou fotografii pásu tanku MARK-IV, kde je nasazený ocelový výstupek...

Tuchačevskij, motor jsem "vygooglil". Podle tý cedule to je snad on, co se týče průřezu doplnil jsem, protože se mi hodil k vysvětlení. Možná to vypadá, že to moc řeším, ale to Ty děláš tlak na rozebírání do posledního šroubku

Fokkere, letadlové motory je trochu něco jiného, když provádíš "akrobacii", resp. manévry, ale i letadla z WW1 se dokázala dobře "otáčet", tam je čerpadlo na místě, bezpochyby. To se fyzikální zákony, resp. co je nahoře a dole, můžou měnit. Při letu "na zádech" či když "zatlačíš na páku", dochází ke stavům přepolohování výparníku a kondenzátoru. Oba stavy jsou krátkodobého charakteru, takže by bylo možné se teoreticky spolehnout na tepelnou setrvačnost. Ovšem tím zase nechci nic dokazovat, tak mě prosím Vás nechytejte za slovo!

Jinak i dnes je snaha navrhovat chladící systémy, tak aby při výpadku proudu (poruše čerpadla a jiné) bylo možné chlazení samotížnou cirkulací. Rozebírali jsme spíše, jak činili předkové, třeba u zemědělských strojů, traktorů. Nejde tady o žádnou skálopevnou argumentaci, že u tanku to bylo tak nebo onak, nýbrž seznámení se systémy chlazení. Někoho to může zajímat, jiného nikoliv. Osobně už nemám zájem se v tom dál pitvat.

Tuchačevskij píše:Třeba včera jsem narazil na pěknou fotografii pásu tanku MARK-IV, kde je nasazený ocelový výstupek...

A k čemu to? Jaký to mělo význam, to by jich muselo být více, aby se roznášela váha tanku...

Tuchačevskij píše:Spíš by mě zajímali nové informace a nebo zajímavé fotografie k bojovému prostoru a nebo jiným částem tanku.

Tohle by Tě mohlo trochu uspokojit
http://www.landships.freeservers.com/mk4_interior.htm



Zajímavější to je ke konci videa, když jsou sundány pancéřové pláty...

Lord píše: Možná to vypadá, že to moc řeším, ale to Ty děláš tlak na rozebírání do posledního šroubku

Jo, tak v tom máš pravdu Jak už jsem psal. Tyhle stroje se mi moc líbí a jsem rád, že i zde se najde pár lidí, kteří je mají také rádi...

Ten ocelový výstupek měl hlavně za úkol umožnit větší záběr v pásech, když se tank pohyboval v blátivém terénu...
Jak už jsem psal v mém úvodním článku (jsou tam i obrázky). Bylo ho možné namontovat na každý třetí, pátý a nebo devátý článek pásu.
Na pásech jich opravdu bylo namontováno více.
Tady máš obrázek


Jinak video je moc pěkné! Jste někdo na těch stránkách http://www.landships.freeservers.com/mk4_interior.htm registrováni?

Ještě k tomu chlazení: Na fotce motoru nevidím vodní čerpadlo, trubky vystupující z horní části motoru jsou výstupy horké vody směrem do chladiče. "Válečky" na motoru jsou: rezavý - magneto zapalování, mosazný svislý - karburátor, bílý vepředu - pravděpodobně regulátor otáček, bílé potrubí - sací potrubí, měděná trubka na držáku na sacím potrubí - vedení zapalovacích kabelů. Tubular radiator na černobílém obrázku, je trubkový chladič. Ventilátor je na převodovce, sání chladicího vzduchu přes žaluzie v levé zadní části korby a teplý vzduch z chladiče vystupuje směrem dolů pod krytem uprostřed zádě. Chlazení s kondenzátorem bylo v té době běžné, podobný druh chlazení se používal i na parních lokomotivách a měl ho ostatně i náš první nákladní automobil NW (později Tatra)

Snímek kořistního Mark - IV.

Tuchačevskij píše: Jinak když se podíváš, tak zdroje dole na konci článku uvedeny jsou. Včetně i té publikace OSPREY. Nikomu jsem nezamlčel a ani nepopírám, že nějaké informace a obrázky z téhle publikace také jsou. Většina starších publikací OSPREY se dá i volně stáhnout...

Tohle jsou dle tebe správně uvedené zdroje?

Zdroj: Chrystoper Chant-ENCYKLOPEDIE TANKŮ, Osprey a vlastní poznatky...

To budeš mít u diplomky těžký

Sice mám Osprey taky v mnoha kusech stažené a už i to není legální, ale případné skenování jejich stran a následná veřejná publikace je trestná též a s větším postihem (nelegální šíření). To je hlavně pro tvé upozornění, že za to můžeš být popotahován. Jistě jsi už zaregistroval případy, kdy byl někdo odsouzen k placení nesmyslně vysokých částek za sdílení hudby a filmů.
Ne nadarmo je na každém začátku uvedeno:

All rights reserved. (...) no part of this publication may be reported, stored in a retrieval system, or transmitted in any form by any means, electronic, electrical, chemical, mechanical, optical, photocopying, recording or otherwise, without the prior written permission of the copyright owner.

Případů postihovaní takového jednání se množí, takže opatrně do budoucna.

Jinak sorry za offtopic, ale tohle si myslím není jen k řešení přes SZ, ale veřejně i pro ostatní.
Příspěvky spojil kopapaka

badaxe píše: A zpět k Mark IV povedlo se mi najít jak to bylo s 13 mm T-Gewehr, Jednotka BAKP 20 v Charleroi která opravovala kořistní tanky měnila veškerou výzbroj, kulomety u Beute tanků byly Maxim 08 a kanony belgické 57 mm Nordenfeldt, přišel ale pokyn že všechny tanky mají být vyzbrojeny kanony 57 mm, to u Female tanků pochopitelně bylo problémem a tak jednotka BAKP 20 zamontovala do ženských tanků T-Gewehr jako náhradu. Zbraň se montovala do předního pancíře místo předního kulometu. Jednotka BAKP 20 patřila pod Bavorskou armádu, která byla v rámci německých sil autonomní. BAKP znamená Bayerischer Armee Kraftwagen Park.

Dnes jsem našel tuhle zajímavou fotografii týkající se umístění 13 mm protitankové pušky T-Gewehr do ukořistěného stroje MARK-IV. Protitanková puška je usazena do přední části stroje místo kulometu...

Překlad:
Německé jednotky používaly tank "Saint Chamond" pouze k pokusným účelům. Takto byl kromě jiného místo 75 mm kanonu nahrazen belgickým 57 mm kanonem a místo jednoho ze čtyř kulometů zabudována 13mm protitanková puška T-Gewehr.

Jsem si na 100% jistý, že tato fotografie nezachycuje uchycení protitankové pušky ve francouzském tanku Saint Chamond, ale v britském tanku MARK-IV!
Zde je fotografie pro upřesnění mého zjištění...

Mark VIII Tank 1918 US Army Tests & Demonstrations of WWI Ordnance Materiel

To video jsem již viděl a je vážně parádní! :-) Hlavně ta použitá hudba :-)

Pokud jde o tanky Mark V, tak během první světové války se Němcům nepodařilo ukořistit ani jeden kus. Poněkud překvapivě se ale jednoho zmocnili ve válce následující. V SSSR se jim podařilo ukořistit jeden z tanků Mark V, který byl dodán proti-bolševickým silám v časech občanské války a následně ukořistěn Rudou armádou. Tento tank byl převezen do Berlína, kde byl nějaký čas vystaven. V roce 1945 jej zde ukořistila Rudá armáda a dnes je k vidění v tankovém museu v Kubince.

Za druhé světové války nasadila Rudá armáda, při ústupu z Tallinu v srpnu 1941, čtyři prehistorické tanky Mark V, které původně sloužily u estonské armády. Byly znovu vyzbrojeny kulomety a po jednom sovětském kanónu ráže 45 mm, usazeny v okopech podél řeky Pirita fungovaly jako jakési pevnůstky. Není známo zda si vůbec zabojovaly, ale po zabrání Němci, byly dva sešrotovány. Osud dvou zbylých není znám. Jeden tank Mark V stál před vchodem do katedrály ve Smolensku a vrak druhého byl dokonce nalezen Sověty po bitvě o Berlín. Zda se jednalo o původně tyto estonské tanky není známo, ale je to možné.

http://talesanecdotesandtrivia.blogspot ... ntage.html