PALBA.CZ

Já bych zájemce o otázku momentu překvapení odkázal přece jenom sem http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=299&t=5975
kde se drtila tato otázka ze všech stran.
osobně sdílím Qvakův názor, že to NATO s tím časem tak úplně vyřešené nemělo, a projevilo by se to na mnoha místech.

Tady se začíná dnem 4. a nikdo by už moc překvapený být neměl; snad jedině tím, že už jsou ti komunisti tak daleko, případně VS by mohla být překvapena kam se poděla 7. rota,ale větší význam to nemá. Spíš jde o to, že OMS nemá nikdo moc snadno po ruce.

K OMS, než dorazí Pátrač s týlovým zabezpečením, případně Qvak s dělostřelbou na letiště a jinam, doplním z přehledu vedle (Pátrač III) pár protivníků pro OMS.

Jo, a má cenu zabírat letiště? jde to vůbec?
Ono totiž, jak se fronta vzdaluje od hranic, přibývají letectvu VS kilometry jaksi navíc, co musí přeletět. Zabrat takový Leipheim v tomto smyslu by mohlo být slovo do pranice.

Zabrat letiště jde, ale v Evropských poměrech to má smysl jen z hlediska ochrany letiště před zničením - využít letiště zabrané OMS by šlo jednorázově k nějaké šílené akci, jinak se na to protivník soustředí a letiště se zárukou zničí...

cover72 píše:Ehm, v Orleans to bylo dané politikou. Doporučuji na toto téma biografii GWB.
Pokud se dobře pamatuji, problém byl v tom, že guvernér(ka?) dotyčného státu odmítal(a) federální pomoc s tím, že to zvládnou sami. Až když se to fest začalo sypat, tak milostivě dovolili federales, aby jim pomohli.

Máš pravdu to bol asi najhlavnejší dôvod problémov.Je preto aj otázne nakoľko by bola taká OMS flexibilná aby dokázala operatívne meniť taktiku, podľa konkrétne vzniknutej situácie.Aká by bola flexibilita a samostatnosť veliteľov jednotiek a či boli na to trénovaní.

Kevnaf:
Přece na flexibilitě tebou zmíněné, je postavená myšlenka všech rychlých skupin, či OMS.
Podle řádů všech armád se nedala a nedá realizovat.
Cíl je pevně stanovený a k jeho dosažení je vše dovoleno, i třebas převlek za čínské kuli, kdyby to pomohlo.

Materiál pro OMS.

Zajištění velkého vojenského celku materiálem PHM a materiálem vůbec, JE OŠEMETNÁ ZÁLEŽITOST. Ale není nerealizovatelná. ČSLA k tomu byla na vojskovém stupni, tedy stupni, který nás zajímá nejvíce, k tomu byla poměrně dobře vybavena kapacitně a technicky.

Ale samotná technická úroveň prostředků pro přepravu a doplňování PHM byla velmi rozdílná a u útvarů bylo k nalezení ledacos. Byla poměrně nevyvážená. Pro zopakování se pokusím pár základních informací.

Jelikož jsem na Palbu ledacos napsal, my Palbáci už víme, že pohyblivé zásoby jsou základem týlového zabezpečení útvarů jednotek ČSLA. Byl to materiál všech materiálových tříd potřebný k tomu, aby bojující divize byla schopna vést boj na dobu 3 až 5 dnů. A jelikož jde o zásoby pro divizi, tedy i pro naši 16. tankovou byly vyváženy silami jednotlivých osob a vozidel a dále silami týlových útvarů a jednotek.

Základní jednotkou zabezpečení vojáka pro boj byl voják sám. To samé platí pro vozidlo, zbraňový systém a zbraň. Takže napřed se podíváme na tyto zákaldní nosiče materiálního zabezpečení boje.

Střelecký materiál
-jednu polovinu palebného průměru své zbraně, například u SA vz. 58 šlo o 150 nábojů, u RPG-7 nesl pancéřovník 3 střely a jeho pomocník dalších 7 a to vlastních střel a stejný počet rozložených raketových motorů. K tomu samozřejmě osobní zbraně - pancéřovník pistoli a pomocník samopal-žádná sranda. A kulometník - táhl kulomet a k němu pistoli. K tomu 450 nábojů. Jeho pomocník 600 nábojů a samopal se 150 kusy odpovídající munice.
-2 kusy ručních granátů: jeden RG 4-útočný a jeden F-1 obranný

Tanková osádka byla vyzbrojena a vybavena jinak.
Každý tankista byl vyzbrojen pistolí jako osobní zbraní
Každý tank přepravoval jeden kus samopalu vz. 58 se sklopnou ramenní opěrkou se 360 náboji a 25 kusů obranného granátu F-1.

Ochrana proti ZHN
-kompletní protichemický oblek, individuální protichemický balíček a univerzální odmořovací soupravu

Zdravotní materiál
-kapesní obvaz, osobní dozimetr, autoinjektor GAI, radioprotektivní látku CISTATMIN a látku pro úpravu vody DIKACIT do konce 70-tých let, nebo PANTOCIT později

Proviantní materiál
-malou polní s jídelním nádobím třídílným, příbor, denní dávku potravin a jednu sadu nedotknutelné dávky potravin, polní láhev s vodou.

Výstrojní materiál
-náhradní soupravu prádla

Ženijní materiál
-ženijní lopatku, jednu nálož 100g tritolu se zapalovačem se s požděním na 30 sekund.

Následuje tabulka, která přesně ukáže, jak to tenkrát bylo s vývozem pohyblivých zásob.


Je tam všechno a je to přesně.

Zde se je možno podívat kolik materiálu pro boj – tedy jaký díl pohyblivých zásob vezla vozidla, což je souhrnný název pro všechno na kolech, pásech, s motorem, hořákem či turbínou, co má nějakou hlaveň nebo slouží k odpálení čehokoliv.

Pohyblivé zásoby se pak dále dělily na:

- spotřební část - spotřebovávané při přesunech nebo bojové činnosti na základě vydaných rozkazů, které obsahovaly i týlovou součást kde byly stanoveny normy spotřeby jednotlivých druhů materiálu

- nedotknutelné zásoby, které musely být vždy zachovány. O jejich spotřebování rozhodl nadřízený velitel podle hlášení o potřebě podřízených. Tyto zásoby byly tvořeny:

stanovenou částí munice, zpravidla šlo o 0,1 až 0,2 palebného průměru zbraně nebo zbraňového systému

jednou denní dávkou potravin a jednou nedotknutelnou dávkou potravin

0,25 náplně PHM u všech prostředků vyjma letecké techniky kde to byla 1 náplň

1. na stupni vševojskový tedy tankový nebo motostřelecký prapor, dělostřelecký oddíl nebo samostatný prapor druhu vojsk nebo služeb šlo o: ČETU TÝLOVÉHO ZABEZPEČENÍ

Četu týlového zabezpečení řídí přímo velitel praporu, oddílu. Její velitel je mu přímo podřízen stejně, jako je mu podřízeno praporní obvaziště. Byla tvořena těmito celky:

A/ hospodářským družstvem, které vytvářelo hospodářskou výdejnu - HV - která se starala o žaludky vojáků

B/ dopravním družstvem, které vytvářelo:
- bojovou výdejnu - BV - pro výdej munice jednotkám
- výdejnu PHM – PHM- která zajišťovala doplnění vozidel praporu palivem a mazivy
- v sestavě dopravního družstva se pohybovala o vozidla jednotlivých rot nebo baterií s rotním materiálem.

Složení techniky a počty lidí:

Motostřelecký prapor:
- jako praporní obvaziště měl vozidlo OT 64 ve zdravotnické úpravě. Sloužilo ke sběru raněných od rotních hnízd raněných a k jejich evakuaci mimo přímý bojový prostor nebo přímo k zdravotnické etapě vyššího stupně
- HV byla tvořena jedním NATS a třemi vozidly POKA s přívěsy s vodou.
- BV byla tvořena pěti NATS s municí
- výdejna PHM byla tvořena jedním NATS a jedním CA P-V3SCR
- rotní materiál vezly tři NATS

Celkem zde bylo 25 lidí a schopnost přepravit 4,5 m3 PHM a 35 tun ostatního materiálu

Tankový prapor na T-54,55 nebo dělostřelecký oddíl:
- jako praporní obvaziště měl vozidlo OT 64 ve zdravotnické úpravě. Sloužilo ke sběru raněných od rotních hnízd raněných a k jejich evakuaci mimo přímý bojový prostor nebo přímo k zdravotnické etapě vyššího stupně
- HV byla tvořena jedním NATS a dvěma vozidly POKA s přívěsy s vodou.
- BV byla tvořena šesti NATS a dvěma NATT s přívěsy na přepravu munice
- výdejna PHM byla tvořena jedním NATS, dvěma CA P-V3SCR a dvěma CA T-138/148 PPT
- rotní materiál vezly tři NATS

Celkem zde bylo 28 lidí a schopnost přepravit 28 m3 PHM a 58,5 tun ostatního materiálu

VŠIMĚTE SI DRAMATICKÝ NÁRŮST VEZENÉHO MATERIÁLU A PHM U čtz TANKOVÉHO PRAPORU

2. Na stupni vševojskový tedy tankový nebo motostřelecký pluk, dělostřelecký pluk nebo samostatná brigáda druhu vojsk nebo služeb šlo o: ROTU TÝLOVÉHO ZABEZPEČENÍ

Samotná rota týlového zabezpečení pak vytvářela tyto celky:
- 1. dopravní četu materiálu – muniční se dvěma muničními dopravními družstvy
- 2. dopravní četu materiálu s družstvem PHM a družstvem ostatního materiálu- tedy proviantem, stavebně ubytovacím materiálem, výstrojním materiálem, silničním materiálem a tak dále. Jako další části obsahovala:
- hospodářské družstvo
- družstvo úpraven vody UV-2000, celkově dvě soupravy speciálního ANTT s přívěsem UV-2000, 2 řidiči a 4 hydroženisty
- dílna technické pomoci - tvořena vozidlem PAD-1 s přívěsnou EC a 3 vojáky a
- jednotlivé sklady

Složení osob a techniky rtz u motostřeleckého pluku:

Motostřelecký pluk:
- 1 kus POP-1,
- 2 kusy ZAM,
- 2 kusy OT 64 zdrav
- 2 evakuační autobusy
- 14 kusů ANTT
- 31 kusů NATS
- 5 kusů PVT - přívěsů valníkových těžkých na 5 tun materiálu
- 9 kusů PVS – přívěsů valníkových středních na 3 tuny materiálu
- 2 kusy CA T-148 CAP 17
- 3 kusy CA T-138/148 PPT
- 5 kusů přívěs cisternový CP-3
- 2 kusy polní kuchyně přívěsná PK- 26
- 2 kusy POKA -1 s přívěsem na vodu
- 2 soupravy UV 2000
- 1 souprava PAD-1
Celkově se jednalo o 93 osob a přepravní kapacitu 342 tun materiálu a 73 m3 PHM

Složení osob a techniky rtz u tankového pluku:

- 1 kus POP-1, tedy pojízdná ošetřovna převazovna
- 2 kusy ZAM, tedy zdravotní automobil malý
- 2 kusy OT 62 zdrav
- 2 evakuační autobusy
- 13 kusů ANTT- automobilů nákladních terénních těžkých
- 27 kusů NATS- automobilů nákladních terénních středních
- 6 kusů PVT - přívěsů valníkových těžkých na 5 tun materiálu
- 16 kusů PVS – přívěsů valníkových středních na 3 tuny materiálu
- 2 kusy CA T-148 CAP 17- cisternový automobil přepravník s kapacitou 17 000 lt
- 3 kusy CA T-138/148 PPT- cisternový automobil plnič pozemní techniky s kapacitou 11 000lt
- 2 kusy CA P-V3S CR- cisternový automobil s kapacitou 3 000 litů
- 2 kusy polní kuchyně přívěsná PK- 26
- 1 kus POKA -1 s přívěsem na vodu, tedy pojízdné kuchyně automobilní
- 2 soupravy UV 2000 úpraven vody s hodinovou kapacitou 2000 litů pitné vody
- 1 souprav PAD-1-pojízdná automobilní dílna

Celkově se jednalo o 82 osob a přepravní kapacitu 345 tun materiálu a 73 m3 PHM

VŠIMĚTE SI, ŽE U STUPNĚ PLUK JE OBJEM VEZENÝCH PHM A MUNICE UŽ SKORO SROVNANÝ. JE TEDY SKORO JEDNO, JESTLI JE TO PLUK TANKOVÝ ČI MOTOSTŘELECKÝ.

Každý prostředek působící u 16. tankové divize si ve svých integrálních nádržích a předepsaných přídavných obalech vezl jednu náplň PHM. Ta pro vozidla měla zajistit proběh

- 550 až 650 kilometrů u kolové techniky – tedy kolová technika takto vybavená by vystačila s tím co vezla po celou dobu působnosti v OMS, navíc u většiny z nich nebyl problém PHM navýšit o několik přídavných obalů s palivem a dojezd tak prodloužit.

- 250 až 350 kilometrů u pásové techniky. Zde by to asi nestačilo, ale třeba tanky jde vylepšit pro úvodní část operace dvěma sudy s PHM a tím o 100 kilometrů jejich dojezd prodloužit a to už zdaleka není málo.

Navíc podle TTD tanku T-55 a o ten nám v OMS 1. armády v provedení 16. tankové divize jde, je dojezd až 500 kilometrů a s pomocnými sudy tedy 600 kilometrů. Tyto dojezdy jsou uvedeny zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=322&t=2630

- 24 motohodin u agregátů, u vybraných pak 48 hodin – bez problémů, zde neřešíme

Praporní výdejny potom vezli pro kolovou techniku PHM na dalších cca 150 až 200 kilometrů a pro 150 kilometrů u techniky pásové. Přičemž praporní týlové jednotky by bylo možno kvalitně ochránit i při této divoké operaci.

Takže takto můžeme říci, že poměrně bezpečně máme k dispozici PHM na minimálně 600 kilometrů pro kolová vozidla a pro až neuvěřitelných 700 kilometrů u pásové techniky. To je údaj, který je zásadní, je možno sním kalkulovat a můžeme říci, že z hlediska PHM je operace 16. tankové divize jako OMS uskutečnitelná.

Zde ale musíme trochu přibrzdit. Ujet 100 kilometrů není jen tak. Skutečně ujeté kilometry jsou totiž omezeny vlivy, které nelze nebrat v úvahu.

Vliv počasí. Čím je počasí horší, tím klesá ujetá vzdálenost a přitom roste spotřeba PHM

Vliv terénu: Čím je terén členitější a výškově diferencovanější tím opět klesá ujeté množství kilometrů a výrazně roste spotřeba PHM a to hlavně u pásové techniky.

Vliv bojové činnosti: Obrana je na spotřebu PHM méně náročná než přesun. Útok nebo střetný boj je nejvíce náročný.

Jestliže v rovinatém terénu bez bojové činnosti urazí naše pásová technika na jednu náplň 500 kilometrů, pokud povede boj v různých variantách, na stejnou náplň může urazit jen 350 kilometrů, ale s praporními zásobami dalších 100. To je poctivých 450 kilometrů a to je pořád dost pro úkol OMS a tedy z pohledu PHM v tom nevidím zásadní problém.

3. Na stupni divize pak šlo o: PRAPOR MATERIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Tento týlový útvar nebudeme řešit, pro OMS z pohledu PHM není důležitý. Zde oněm budeme mluvit jako o UFO - každý o něm slyšel, ale nikdo neví přesně o co jde a to platí i pro mě, za což se stydím. Musím se na to blíže podívat, ale zde musím odpovědně prohlásit, že jen naprostý blbec by tento kolos nesmírně složený z křehkých vozidel poslal hluboko do území nepřítele.

Ze stejných důvodů se domnívám, že je možno ze sestavy OMS vyjmout cisternovou techniku rot týlového zabezpečení pluků. Možná bych situaci pomohl tím, že bych ke každé tankové rotě přičlenil jedno vozidlo s 20 sudy 200 litrů PHM a jedno s tankovou municí. Po spotřebování části PHM by se tanková rota zastavila, vozidlo by u každého tanku shodilo na zem 2 kusy a osádka by si za pomoci čerpadla, které bylo ve výbavě každého tanku T-55 palivo přečerpala do nádrží. Prázdné vozidlo by pokračovalo za rotou a mohlo by být použito k přepravě raněných, aby nezůstaly na milost a nemilost nepříteli, nebo krajně naštvanému obyvatelstvu.



Ze sestavy OMS nelítostně VYŘADIT NEPOTŘEBNOU TECHNIKU. Nepotřebnost by měl stanovit velitel OMS a zde bych zařadil vše, co by mohlo plnění úkolů OMS ztížit a nebo by mohlo být snadno zničeno.
- cisternová technika – je pomalá, křehká a při pohybu hluboko v týlu nepřítele ji nelze důsledně ochránit. Tedy vyřadit celý prapor materiálního zabezpečení, a část rot týlového zabezpečení.
- úpravny vody
- polní kuchyně, zde je potřeba OMS vybavit studenou stravou, na vaření a výdej stravy nebude čas.

U pluků a divizních jednotek provést stejnou selekci.

JE NUTNO: Silami rot týlového zabezpečení a praporu materiálního zabezpečení zajistit vytvoření maximálních možných zásob PHM u vozidel všeho typu, zvýšené zásoby pěchotní munice u motostřeleckých jednotek, divizních jednotek a tanků.

DÁLE: U každé tankové roty vytvořit doplněk materiálu cca 400 litrů PHM na tank v sudech a 20 tankových dělostřeleckých granátů na tank. De facto by stačila jedna valníková P-V3S s naftou a jedna možná dvě s tankovou municí.

Podle přidělené síly vojskové PVO zajistit vývoz minimálně 2 palebných průměrů u raketové munice a 3 palebných průměrů u dělostřelecké protiletadlové munice. Zde naopak musí pomoci dělostřeleckým materialistům posily z praporu materiálního zabezpečení.

Je otázka zda by měla do OMS nastoupit tato tělesa:

- prapor chemické ochrany asi je to zbytečné, pro jeho činnost nejsou podmínky, ale hlavně nepředpokládá zamořené prostory v hloubce nepřátelského území

- prapor oprav techniky – pro jeho činnost opět nejsou podmínky.

Ženijní jednotky musí jet zcela určitě, ale ženijní prapor diverzifikovat a techniku, kterou nebude OMS potřebovat, opět ponechat na místě

Divizní dělostřelectvo nedovedu rozhodnout. Pokud by bylo samohybné a to asi nebylo mělo by jet. Pokud by bylo tažené, bylo by přítěží a tedy ponechat na místě.

Platí podle mě tato zásada: CO NEPOTŘEBUJI, TO NEBERU. ČÍM MÉNĚ VOZIDEL POJEDE, TÍM MÉNĚ CÍLŮ NEPŘÍTELI DÁM A TÍM MÉNĚ LIDÍ VYSTAVUJI SMRTI NEBO ZRANĚNÍ ČI ZAJETÍ A TÍM MÉNĚ ZÁSOB MUSÍM VÉST.

Tím by se dal divizní kolos výrazně zmenšit, mohl by získat na taktické mobilitě a stát se materiálně méně náročným.

Zdravotní zabezpečení: z toho mě bolí hlava a nedovedu k tomu zaujmout rozumné stanovisko.

Pánové doporučuji si prostudovat toto:Proč studená válka nikdy nepřerostla ve válku horkou.
https://www.mzv.cz/file/16394/RB_24_5_01.pdf
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------•Erich von Manstein:„Válka je prohraná jen tehdy, když ji vzdáme.“

Pátrači,pokud si ještě dobře pamatuji,tak PRMZ-Prapor Materiálního Zabezpeční měl tyto jednotky.
1.Rota Přeprava munice
2.automobilová rota byla rámcová a sloužila pro přepravu proviantu (měla dva mrazíci vozy typu Orlík),výstroje a pod.
3.rota byla cisternová měla asi tři nebo čtyri SHD (soupravy hromadného doplňování)
Roty měly tři automobilní čety
Rotu PP (polní pekárny)-tři čety,každá měla jednu soupravu na pečení,dvě UV -2000 (upravny vody) plus štipačky dřeva,cirkulárky a pod. cca 100 vojáku
Divizní sklady TAM (tankový a automobilový materiál divize)
ČTZ (Četa týlového zabezpeční)-zabezpečovala týl útvaru
ČOT (Četa oprav techniky)
Jinak PRMZ v poli zřizovalo vel.týlové stanoviště divize.
Na válečných počtech měl prmz cca asi 400 vozidel a asi 600-700 vojáku.

U RTZ tankového pluku chci opravit,PK byl už většinou PK-60 s lejtnou vody na 800 l,u RTZ byla i jedna souprava SHD.
Válečný stav RTZ pluku byl cca kolem 110 vojáku,OT 62 zdrav.u tankového pluku nebyl.Evakuační autobusy též nebyly u RTZ,tyto většinou bývaly u DZP (divizní zdravotní prapor).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
•Erich von Manstein „My vojáci máme s lidem společnou neschopnost prohlédnout pravý charakter režimu.“

Pravičák:
Díky, četl jsem, a na mnoha místech nesouhlasím. Některé poznámky jsou ale velice trefné, napřílad k těm jaderným zbraním, nebo k pohotovosti NATO.

Pátrači,
díky. Než začnu zběsile editovat, pár věcí si ještě ujasním.

Ženijní materiál
-ženijní lopatku, jednu nálož 100g tritolu se zapalovačem se s požděním na 30 sekund.

Někde uvnitř mých pěšáků se skrývá nejméně jeden ženista, nejsem si jist, zda na některé věci nemusí být dva na rotu a zda nebude potřeba bagr (na divizi nejméně dva). Například, když zdechne náklaďák a zatarazí cestu, nebo tam imperialista nahází ježky nebo miny. V takovém případě to lopatka nerozsvítí.

Následuje tabulka, která přesně ukáže, jak to tenkrát bylo s vývozem pohyblivých zásob.

Pohyblivé zásoby se pak dále dělily na:

Základní problém pohyblivých zásob je v tom, že když se spotřebují, už nejsou pohyblivé, resp. náklaďák dál putuje prázdný a není k ničemu. Takže té dobrodružné výpravě na front do týlu nelze uniknout - nákla´dák se stejně nakonec musí vrátit pro nové zásoby.

jednou denní dávkou potravin a jednou nedotknutelnou dávkou potravin

Konzervy na týden nebo i čtrnáct dní fakt nejsou velký problém. A navíc, jsme v Německu, ne na poušti. Tím jsou vyřešeny potraviny a to dokonce lépe, než na vojenském cvičení - tam občas nebylo jídlo vůbec žádné, a taky jsme to přežili.

0,25 náplně PHM u všech prostředků

Tady vidím problém jako hrom. 0,25 PHM je celkem k ničemu, protože žádný problém neřeší, spíš oddaluje.

Tankový prapor na T-54,55 nebo dělostřelecký oddíl:
- jako praporní obvaziště měl vozidlo OT 64 ve zdravotnické úpravě.

Jasně, a když ty raněné seberu, tak...? Co dál? Běžná logika sběru raněných po hnízdech tu naprosto nefunguje. Buď se zranění vyřeší, na místě, nebo ne. Není kam to dál předávat.

- BV byla tvořena šesti NATS a dvěma NATT s přívěsy na přepravu munice

Musím říci, že u munice tonu ve tmě ještě víc, než u PHM, protože fakt nevím, kolik se toho spotřebuje. Na cvičení jsme totiž vždycky vystříleli pár granátů a bylo, maximálně tak 25% nebo méně.
Kdyby šlo jen o tanky, tak zřejmě vybojuje VS všechno s původním palebným průměrem až k Atlantiku - převaha 2:1 zaručuje, že každému stačí zničit méně než 1 nepřátelský tank. Na to mu stačí pár granátů - buď se trefí, nebo ne, a je po něm.
Jenže ono samozřejmě nejde jen o tanky. I na pěšáky se občas musí prásknout velkým granátem. I na náklaďáky.
A zatraceně to může naskákat v boji s vrtulníky - dvě roty vlaží z lesa na jeden vrtulník a 95% a více ran jde mimo. Přesto, když někdo trefí, tak je vyřešeno a vyplatí se to.
Takže po pár letištích by to chtělo určitě doplňovat munici. A tam je asi jádro problému. Navíc přívěsy nebrat - chce to víc NATS. Osm na prapor, to je 72 na celý OMS? Takže z toho kouká časem ta výprava do Ulmu.

- výdejna PHM byla tvořena jedním NATS, dvěma CA P-V3SCR a dvěma CA T-138/148 PPT

Teď jsem nedával pozor - to je pro prapor? pak pro celý OMS krát devět, to je zase docela hodně.

- dílna technické pomoci - tvořena vozidlem PAD-1 s přívěsnou EC a 3 vojáky a

To s těmi opravami, to bych taky nepodceňoval. Závady s T-55 na pěti stech kilometrech, ještě s tím bojem, budou se zárukou. Nejsem si jist, co je schopna PAD zbastlit na koleně, ale pokud ano, pak opravený tank je docela zásadní věc.
Zkušenost z Doupova - urvaná torzní tyč. Tank je bez ní vpodstatě nepojízdný a nebojeschopný. Opravu ovšem zmákla posádka sama a v zimě, jen to chtělo mít tu torzní tyč. Mít blbou tyč, to je rozdíl mít a nemít celý tank.

- 550 až 650 kilometrů u kolové techniky –

t
Jasně. Kolová technika dojede od Ingolstadtu k Rýnu bez problémů, tady není nad čím bádat.

- 250 až 350 kilometrů u pásové techniky. Zde by to asi nestačilo, ale třeba tanky jde vylepšit pro úvodní část operace dvěma sudy s PHM a tím o 100 kilometrů jejich dojezd prodloužit a to už zdaleka není málo.
Navíc podle TTD tanku T-55 a o ten nám v OMS 1. armády v provedení 16. tankové divize jde, je dojezd až 500 kilometrů a s pomocnými sudy tedy 600 kilometrů. Tyto dojezdy jsou uvedeny zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=322&t=2630

nejdramatičtějkší závěr tvého postu. To by znamenalo, že úplně všechny PHm prostředky jsou zbytečné, neb celý OMS dojede k Rýnu na svoje vlastní nádrže (a pak se uvidí).
Já si ale nejsem úplně jist, jak je to spolehlivé. V tom údaji "po silnici" vidím možnou zradu - v terénu to totiž naroste, a nevím o kolik. Možná neúnosně, třeba o 50% (350 km je akorát na hraně průseru).
Možná to je ale další velmi zajímavý bod, kde má T-55 nečekaně navrch nad T-72 (první a úplně jasný jsou vrtulníky!)

Vliv bojové činnosti: Obrana je na spotřebu PHM méně náročná než přesun. Útok nebo střetný boj je nejvíce náročný.

Jasně. To je další zrada - popojíždění v honičce s vrtulníky je patent na problémy.
Jo, a možná v tom nadělá bordel to dělostřelectvo, pakliže by bylo (stále nemám jasno, nakolik je nutné).
Zkrátka, nějaká ta cisterna se stále ještě vznáší nad problémem.
Ještě další zásadní zvrat by nadělalal uloupená benzínovka.

Ale souhlasím s tím, že problém PHM, což je velikánský objem nebezpečného materiálu, asi nebude to hlavní. S tou municí je to možná daleko větší problém. jeden granát je čtyřicet kilo...

Možná bych situaci pomohl tím, že bych ke každé tankové rotě přičlenil jedno vozidlo s 20 sudy 200 litrů PHM a jedno s tankovou municí.

To je slovo do pranice. 54 nákla´dáků. Ale nemohou jet s rotami, protože ty budou fakt bojovat; musí jet v nějakém týlu uvnitř sestavy, někde kolem velitele divize.

Ze sestavy OMS nelítostně VYŘADIT NEPOTŘEBNOU TECHNIKU.

To se shodujeme. Kuchaři, oblečení, mosty, většina spojařů, chemici, velké rakety, cokoli taženého, tam je jasno. Méně cisteren je méně průserů, méně nákla´dáků s municí je to samé (tam je jediná výhoda, že není na první pohled jasné, o co jde).

Podle přidělené síly vojskové PVO zajistit vývoz minimálně 2 palebných průměrů u raketové munice a 3 palebných průměrů u dělostřelecké protiletadlové munice.

Obzvláštní problém je PVO munice. Té může být vystříleno opravdu hodně.

Zdravotní zabezpečení: z toho mě bolí hlava a nedovedu k tomu zaujmout rozumné stanovisko.

No, ona je to válka a v OMS umře lidí docela hodně na každý způsob. Pokud chceš ty lidi zachránit, nedělej válku.
Já to vidím na dost malou pravděpodobnost, že se podaří zachránit těžce zraněné a vezené vybavení na tom moc nezmění.

Argonautus:
Malá připomínka k zásobám paliva u OMS.
Guderianovo řešení z 1941
- Tankový oddíl doprovází panc. vozidlo s 1 500 l PHM
- Tankový pluk doprovází panc. vozidlo ( -a) s 3 000 l PHM.
Nebylo uvededeno jestli v kanistrech, či sudech.

Argonanate, to je to co jsem chtěl říci.

Z týlového zabezpečení bych posílil rotní zásoby, tak jak jsem uvedl. Praporní týly, tedy čety týlového zabezpečení jsou malé, relativně pohyblivé a dokážou ledacos. Tedy nechat.

Z plukovních týlů vybrat co je potřeba na co nejlepší mobilnost čétézetek a jinak je nebrat.

Prázdná vozidla - proto chci jen maximum valníků - nelze poslat zpět přes frontu, ale je možné je použít pro transport raněných s OMS. Cisterny ertézetek je potřeba šetřit, jsou příliš cenné pro obnovu sil OMS po splnění úkolu, pokud bude co obnovovat.

Dojezd tanků v konfrontaci s proběhem na silnici a v bojové činnosti jsem nastínil a snad je to jasné. Bohužel nemám potřebné podklady, abych to spočítal nade vší pochybnost.

Ženijní výbava jednotlivce je to, co měl mít každý blátošlap. Jestli měli všichni nálož nevím, ale měli ji mít. Lopatka neslouží pro likvidaci zátarasů, vyprošťování či zakopávání tanku. Je to pro jednotlivce aby se v případě potřeby zahrabal. Já to dával poměrně dobře. Byl jsem dobrý krtek. Pro výše uvedené úkoly byly řenijní roty pluků a ženijní prapor divize.

Strava - skutečně bych to neviděl jako nosný problém....

Pravičáku - děkuji, já jsem kdysi byl na stáži u prmzu v Postoloprtech, ale jelikož to byl rok 1982, mám to z hlavy dávno pryč.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pár vzpomínkových vět.......
Podruhé jsem tam byl v roce tuším 1991 nebo 2, kdy byla 1. tanková divize postupně likvidována a my tam přebírali nádhernou cisternu T-815 CAPL 15, určenou pro plnění letadel. Na co byla u tankánů a ještě na benzin jsem nikdy nepřišel, možná by byla určena pro doplňování MI-2 vrtulníkového odřadu. Ale ty lítali na petrolej.

Vrtulník mě a Vodoucha - což byl náš silničář, dobrý řidič a moc prima kámoš jménem Milda Vondráček , ale jelikož rád kropil v létě letištní plochy, proto Vodouch - hodil z Prostějova do Žatce na letiště. Z tama nás hodil do jetelinového pole asi tak 500 metrů od okraje Postoloprt. Způsobil tam drobné pozdvižení, vezla nás tam bitevní Mi 24-ka. Představte si jak se taková obluda snese z nebe, vyloží dva maníky a a za velkého řevu zase zmizne.

Převzali jsme to druhý den a vyrazili domů do Prostějova. Přetím jsme si ale dali v jakémsi občerstvení neskutečně dobrejoběd a MIlda předváděl jak se nacpe do huby celej koblih a to několikrát za sebou. Paní co nás obsluhovala byla u vytržení.

No a tak jsme si to hasili domů do Prostějova a ta mrcha nám na dálnici u Lhotky začala hořet. Obě prostřední kola na prostřední nápravě. Špatná údržba. Já si podřimoval, Vodouch řídil a najednou slyším: "Vole máš pod prdelí hasičák?" Já sáhl pod sedalo a říkám: "Mám". A slyším: " Tak si ho nachystej, hoří nám Máňa".

Zastavil na dálnici a já hasil jednu stranu a on druhou. Podařilo se. Lehce ožehlý kotel cisterny plný výbušných par mi radost nedělal, ale Vodouch říká, že "jestli zde budeme stát jak debilové a bádat co dál, někdo to do nás narve". Nakopl motor a frčeli jsme dál. Po třech kilometrech kola hořela znovu, ale bylo zde odpočívadlo. Přes plamen jsem otevřel boční skříň, vytáhl hasičáky z nádstavby a uhasili jsme to podruhé.

Po dvou hodinách se nám podařilo vytáhnout náboje kol, kola vyvěsit a ze šestikolky byla čtyřkolka jak na DAKAR. Z obou kol se nádherně kouřilo a my valili dál. K Devíti křížům jsme dorazili asi v 11 v noci. Máňu jsme vrazili mezi kamiony a šli na buřta. Když jsme po půl hodince vylezli ven, všechny kamiony byly z parkoviště pryč a uprostřed úplně opuštěné plochy stála naše kouřící cisterna. Okolí projevilo nedostatek odvahy....

V jednu ráno jsme byli v Prostějově a bylo hotovo. Bylo to takové, že na to nikdy nezapomenu. Vodouch byl dobrej chlap a věřím, že to pořád je dobrej chlap. Od zrušení letiště v Prostějově jsem ho už nikdy neviděl. Cisternu jsme dali do pořádku a potom s ní jezdil jeden z nejlepších cisternářů co jsem kdy měl, Franta Hlobílek.

Palbáci, omlouvám se za tento vzpomínkový nostalgický žblecht...

Prapory materiálního zabezpečení
(stručné upřesnění)
Byly vytvořeny v rámci motostřeleckých a tankových divizí od října 1983 sloučením automobilního praporu, polních pekáren a divizních skladů. Organizační struktura: velitelská četa, 1. a 2. muniční rota, 3. dopravní rota (ostatní materiál), 4. cisternová rota, rota polních pekáren, divizní sklady, četa oprav techniky, četa týlového zabezpečení. Válečné počty představovaly 480 osob, okolo 170 nákladních vozidel a 100 přívěsů. Přepravní kapacita činila cca 2 700 tun, v tom 1 000 tun munice. V případě potřeby tedy mohly vézt pohyblivé zásoby všech druhů materiálu pro celou divizi na dva dny boje. Kapacita polních pekáren byla 12 000 denních dávek chleba.

Možná to je ale další velmi zajímavý bod, kde má T-55 nečekaně navrch nad T-72 (první a úplně jasný jsou vrtulníky!)

Prosím o připomenutí toho, v čem má ta výhoda spočívat, v kulometu DŠK?

Já to vidím na dost malou pravděpodobnost, že se podaří zachránit těžce zraněné a vezené vybavení na tom moc nezmění.

Už jsme to tu říkal - být to na mně, předám je německým civilním lékařům, mají povinnost pomoci a věřil bych, že Němci své povinnosti dostojí, zejména s vyhlídkou na to, že za dva, tři dny budou obsazeni...ovšem to předpokládá o možná nejhumánnější způsob vedení války, tedy respektovat, pokud lze, civilisty...i vedle citovaná větička ohledně používání pojmu protivník by mohla nasvědčovat tomu, že by to šlo...

Vallun píše:Už jsme to tu říkal - být to na mně, předám je německým civilním lékařům, mají povinnost pomoci a věřil bych, že Němci své povinnosti dostojí, zejména s vyhlídkou na to, že za dva, tři dny budou obsazeni...ovšem to předpokládá o možná nejhumánnější způsob vedení války, tedy respektovat, pokud lze, civilisty...i vedle citovaná větička ohledně používání pojmu protivník by mohla nasvědčovat tomu, že by to šlo...

Po tom co v poslední válce předvedl německý národ na bojišti - při zacházení s raněnými vojáky nepřítele, zajatci, či podel jejich vidění světa nižšími rasami a to i na vlastním území bych se na toto nespoléhal ani trochu. Navíc my bychom byli ti zlí a oni by se bránili - proč tedy nějaké ohledy a humanita. To že se dokázali chovat podle nějakých regulí na západní frontě je nemožné generalizovat. Proti východu to bylo zásadně jiné. A tato válka by přišla z východu.

Argoantus: mám dojem -- nebrat mne za slovo! --, že jsem kdysi bádal nad spotřebou Abramse versus T-72 a Tčku rostla v terénu spotřeba oproti silnici dvakrát nebo třikrát.
K tomu si ale ještě připočti, že mnohokráte bude nejlepší obrana před vrtulníky a jinými nosiči PTŘS položit dýmovou clonu vstřikováním nafty do výfukového potrubí tanků, což naftu mizelo vskutku nedostižným tempem.

Suma sumárum si jsem celkem dost jistý, že žádná Tčka by jen na vlastní nádrže plus ten barel vzadu k Rýnu nedojela a nějaké náklaďáky potřeba budou.

A když si představím, že bych se měl jako řidič nákladní cisterny plížit hloubí nepřátelského týla, potom přes frontovou linii do svého týla a pak s pár tunami vysoce hořlavého paliva přes frontu a nepřátelské týlo zpět k OMS, no, to bych si asi raději zvolil chocholouška a prezentoval se jako parádně vyšinutý pyroman.

Pátrač -- naopak, takovéto "zábavné historky z natáčení" jsou nejlepší, neb se z nich člověk dozví mnohé
Sám jsem se snažil do své poslední práve sehnat co nejvíce historek od posádek.

Nie je mi tak úplne jasné:
OMS by sa stále len snažila nájsť volný postup smerom k Francii(po najrýchlejších komunikáciách) s tým že by bojovala len vtedy,keď by sa jej nejaká jednotka snažila zabrániť v postupe?Alebo by OMS sama aktívne napadala vojenské ciele(kasárne s technikou a pod.) pozdĺž svojej trasy a zároveň postupovala smerom k Francii.
Ako by neutralizovala obsadené kasárne a vojakov?Nechávala by tam strážne oddiely?
Ako by si chránila boky než by za ňou prišiel front(aby sa nedostala do obklúčenia)?

kenafv - sorry, ale na tohle nelze reagovat jinak, než aby sis přečetl úvodní články, tam je to vypsané dopodrobna...

Cover:

žádná Tčka by jen na vlastní nádrže plus ten barel vzadu k Rýnu nedojela a nějaké náklaďáky potřeba budou.

Já tyto pochyby sdílím. 500 kilometrů na plné nádrže je spíš Guinessova kniha rekordů, než reálná možnost. Vidím to na jedno kompletní natankování u Stockachu (takže jsem zatím neměnil text v článku), a nebo několik "přikrmení" podle příležitosti. No, a u toho Rýna se tankovat bude taky zcela jistě, tedy pokud tam něco dojede.

kenafv
- jak řekl Vallkun, viz začátek článku, zejména 2. a 3. kapitola.

OMS by sa stále len snažila nájsť volný postup smerom k Francii

To najdeš prstem po mapě hned. Na to OMS netřeba.

bojovala len vtedy,keď by sa jej nejaká jednotka snažila zabrániť v postupe?

Bojovala by prakticky se vším, co potká, jediný problém je přesila tanků, dopodrobna řešený v článku.

Alebo by OMS sama aktívne napadala vojenské ciele(kasárne s technikou a pod.)

Kasárna jsou nesjpíš už prázdná, ale letiště nikoli - a tam se vyplatí i odbočit z trasy. Viz článek.

Ako by neutralizovala obsadené kasárne a vojakov?

U těch letišť se na to právě ptám, zda je jediná možnost vyhodit je do povětří, nebo lze i jinak.

Ako by si chránila boky než by za ňou prišiel front(aby sa nedostala do obklúčenia)?

Nijak. Nepřítel nemá nic, čím by mohl obklíčit divizi tanků. Je to překvapivé, ale je to tak.
Je několik možností, poměrně akademických, že zboku najde drsná tanková divize a nadělá obrovské škody. Ale opravdu dost akademických; podobných divizí není na mapě mnoho a hlavně mají docela dost jiných úkolů. Viz článek, edit Bludná divize.

Z webu Ministerstva obrany Ruské federace:
http://encyclopedia.mil.ru/encyclopedia ... Dictionary

V překladu jsem zvýraznil pasáž o samostatných armádních sborech, předurčených jako OMS.

OPERAČNĚ MANÉVROVACÍ SKUPINA (OMS)

Prvek operační sestavy frontu (armády) v útočné operaci, který je určen k rychlému zvýšení síly úderu a vedení operačních přepadů v operační hloubce obrany protivníka, v odtržení od hlavních sil. Byly zařazovány do operační sestavy vojsk v 70.- 80. letech 20. stol. Předobrazem byly pohyblivé skupiny frontů (armád) v útočných operacích ve Velké vlastenecké válce 1941-1945. Úkoly OMS: zničení prostředků jaderného napadení, obsazení důležitých čar a prostorů; nanesení úderů proti zasazovaným zálohám, narušení operační stability bránících se vojsk, míst velení a práce operačního týlu, dezorganizace, narušení mobilizačních opatření a jiné. Tempo postupu až do 100 km za den, odtržení od hlavních sil až 200 km. Jedna z problematických otázek - týlové zabezpečení činnosti OMS. Na konci 70. let a počátku 80. let byly v řadě vojenských okruhů SSSR vytvořeny samostatné armádní sbory, speciálně připravované k zasazení jako OMS, např. 5.samostatný armádní sbor BVO. Ve 2. polovině 80. let přijetí obranné doktríny v SSSR vedlo ke změnám v metodách přípravy a provádění operací, v souvislosti s tím i k vyřazení takového prvku, jako OMS, z operační sestavy vojsk. Samostatné armádní sbory OMS byly předurčeny k plnění jiných úkolů a na začátku 90. let rozpuštěny.

Tyto armádní sbory, předurčené jako OMS, měly ovšem speciální brigádní organizaci. Konkrétně složení bojových útvarů uvedeného 5. samostatného gardového armádního sboru Běloruského vojenského okruhu bylo následující:
1. a 2. samostatná gardová tanková brigáda
176. a 177. samostatná gardová mechanizovaná brigáda
310. gardový samohybný dělostřelecký pluk
1045. gardový protiletadlový raketový pluk
276. samostatný vrtulníkový pluk
1318. výsadkový úderný pluk
1180. raketometný oddíl

Zbrojnoš: Díky moc.

v souvislosti s tím i k vyřazení takového prvku, jako OMS, z operační sestavy vojsk.

Tady slovník malinko kecá, nevím, zda záměrně - ale v plánu 1986 OMS zjevně ještě jsou a podepsali to Achromejev a Kulikov, takže určitě to není nějaká protestní partyzánština ČSLA.
Možná je změna v tom, že uznali, že nedokážou podobně "prohodit frontou" celý armádní sbor.