PALBA.CZ

Vláda Slovenské republiky schválila rezoluci č. 717/2024 ministerstva obrany (MO SR). Dokument Transformace transportního letectva vzdušných sil Ozbrojených sil Slovenské republiky stanovuje kompletní výměnu flotily transportních letadel – dvou C-27J Spartan a sedmi L-410 Turbolet.

MO SR počítá s odprodejem většiny svých dopravních letadel a nákupem tří středních dopravních letadel (s opcí na čtvrté) a dvou biz-jetů s kapacitou 15 osob. V případě biz-jetů slovenská média mluví o kanadském Bombardier Global 5000.

To potvrdil také slovenský ministr obrany Robert Kaliňak: „Global je pravděpodobně nejběžnějším letounem ve vojenských letkách, který je určen pro takovéto úkoly, to znamená buď pro individuální odsun, nebo evakuaci, pro přepravu pacientů, kteří jsou v kritickém stavu.“

V případě středního dopravního letadla je favoritem brazilský C-390 Embraer. Podle slovenského ministra obrany na „oplátku“ může mít Brazílie zájem o slovenské houfnice. „Během nadcházející cesty pana premiéra do Brazílie bychom mohli podepsat memorandum, které by znamenalo začátek diskusí o tom, zda ano, či ne, zda budou podmínky pro nás vyhovující,“ uvedl Kaliňák.

Dodávka všech pěti až šesti strojů má proběhnout do roku 2030. Kolik chce MO SR za letadla utratit, ale nebylo nikde uvedeno. České ministerstvo obrany za dva C-390 (a provozní zázemí) zaplatilo 11,3 miliardy Kč (450 milionů EUR).

Důvodem výměny C-27J a L-410 je podle předkládací zprávy jejich „nedostatečná přepravní kapacita, provozní rozsah a velmi nízká dostupnost (, která) omezuje jejich použití k provádění letecké přepravy do oblastí vojenských operací, zajišťování evakuačních letů a plnění úkolů v prostředí moderního bojiště.“ To se ukázalo během misí slovenských vojáků v Lotyšsku, na Kypru nebo Libanonu. Jmenované státy Středního východu jsou na hranici operačního doletu C-27J. Krátký dolet C-27J se pak plně projevil při dvou evakuačních letech do Afghánistánu v roce 2021.

Slovenské C-27J jsou přitom v provozu jen šest, resp. sedm let – první stroj byl dodán 24. října 2017 a druhý 9. dubna 2018. Nedávno byl přitom funkční jen jeden stroj, protože v roce 2022 poryv větru poškodil zaparkovaný C-27J v Gruzii. Podle internetových zpráv opravený C-27J provedl první zkušební let letos v říjnu.

U obou letounů předkládací zpráva uvádí: „Dalším kritickým faktorem se zdá být nízká dostupnost obou typů provozovaných letadel. V důsledku nedostatečné logistické podpory a nedostatku náhradních dílů poskytovaných výrobci v důsledku ukončení technické podpory těchto typů letadel.“

Dostupnost flotily je opravdu tristní. „Byl jsem u dopravní letky v Kuchyni a z devíti letounů ministerstva obrany byl v provozu jeden,“ uvedl pro slovenská média Kaliňák. Dlouhodobě je nasaditelný jeden C-27J a dva L-410.

Navíc změny v leteckých předpisech a standardů (ICAO, NATO) vyžadují nákladnou modernizaci obou typů v oblasti komunikačních, navigačních, identifikačních a obranných systémů. Podle předkládací zprávy odhady provozních nákladů (do konce životnosti?) a nutné modernizace C-27J přesahují 266 milionů EUR (bez DPH). V případě L-410 je nutné do roku 2028 za stejným účelem investovat 5,8 milionu EUR (bez DPH).

„Aby byla dosažena požadovaná dostupnost [C-27J], bylo potřeba v prvních pěti letech provozu vynaložit více než 21 milionů EUR bez DPH a smluvní cena za komplexní logistickou podporu do roku 2027 činí více než 35 milionů EUR bez DPH,“ uvádí pro dva C-27J dokument Návrh na určení investičního projektu „Obměna flotily letecké dopravy Vzdušné síly ozbrojených sil Vzdušných sil Slovenské republiky“.

V případě dosažení dostupnosti dvou L-410 stejný materiál uvádí, že „od roku 2010 bylo na tuto dostupnost vynaloženo více než 33 milionů EUR (včetně DPH), které byly použity na generální opravy, revize a kontroly a také na nezbytné modernizace.“

C-27J zůstanou v provozu až do předání nových strojů do výzbroje slovenských vzdušných sil. V případě L-410 si slovenské letectvo ponechá dva až tři letouny pro účely výcviku letových posádek (posádek C-390).

Dobré připomenout: Na Slovensku přepravu ústavních činitelů zajištuje ministerstvo vnitra a vládní letka je tak mimo ministerstvo obrany a vzdušné síly. To vyvolává určité napěti mezi obranou a vnitrem. Možná tedy nákup Bombardier Global 5000 je skrytou snahou nahradit dosluhující Fokkery 100 ministerstva vnitra.

Pokud dojde k nákupu C-390, je dobré položit si upřímnou otázku: Co bránilo Maďarsku, Slovensku a ČR společně nakoupit a případně dokonce provozovat C-390? Výhody takového kroku jsou jasné – zcela nepochybně levnější a provozní náklady. Společná integrace a provoz zbraňových systémů jsou a měly by být v Evropě trendem. Pro příklad se můžeme podívat na společný provoz A400M Belgii a Lucemburskem a K/C-130 Německem a Francií. Když už ne společný provoz, tak společný nákup C-390 Nizozemskem a Rakouskem.

Ukazuje se, že i tak blízké státy jako ČR a SR se vydaly odlišnou cestou a jen málokdy jsou politické a vojensko-politické orientace kompatibilní, aby byla vůle po společném postupu. Hlavním problémem je, že typické funkční/volební období vlád/parlamentů na obou stranách jsou kratší než typická délka akvizice moderních zbraňových systémů.

Zdroj z českého leteckého prostředí pro Armádní noviny navrhl jako ideální „integrační“ řešení společnou česko-slovenskou letku (K)C-390 na letišti Brno-Tuřany. Je to krajské (tedy vlastně státní) letiště financované z veřejných zdrojů. Málo vytížené, ale dobře vybavené.

Stačilo by vybudovat vojenskou část s hangáry, sklady/balení nákladů na palety a balení nákladních padáků, plus výcvikové centrum se simulátory. Vznikl by tak civilní/vojenský transportní a nákladní hub. Tímto krokem navíc české dopravní letectvo může opustit muzeální letiště Kbely v Praze.

Zdroj: rokovania.gov.sk