PALBA.CZ

Skeptiku, ty seš fakt mezek .

Dokážeš nějak jednoduše vysvětlit, proč je na Sněžce dlouhodobě prakticky stejný tlak, jako v nedaleké Svobodě nad Úpou, přestože Svoboda leží o kilometr níže?
https://meteobox.cz/snezka/
https://meteobox.cz/svoboda-nad-upou/

...nebo že by snad obě hodnoty byly přepočtené vůči referenci tak, aby je vůbec bylo možné porovnat? Takže než zase začneš uvažovat, jak vysoko leží Mariánské Lázně, tak se zkus zamyslet nad tím, jestli i ta rekordní hodnota náhodou už nebyla přepočtená na hladinu moře



Alfíku, ono jde o to, že Skeptik sem poslal jako důkaz svého tvrzení screenshot ze špatně nastavené kalkulačky na přepočet TAS/IAS a my mu už asi tři stránky vysvětlujeme, jak tohle celé funguje

Skeptik píše:- provozní ... Jak-3 byl aerodynamicky velmi čistým letadlem a jeho akcelerace v sestupném letu překonávala všechny v SSSR používané stíhací letouny. Piloti Jaků-3 se shodují, že při sestupu museli být velmi opatrní, aby nepřekonali maximální povolenou rychlost. Ta byla u Jak-3 stanovena na 650 km/h IAS (indikovaná rychlost) tj. ve 2.000 metrech cca 750 km/h TAS (skutečná rychlost).

Skeptik píše:

Lodestar píše:Skeptik: Toto mi nějak nevychází:
byla u Jak-3 stanovena na 650 km/h IAS (indikovaná rychlost) tj. ve 2.000 metrech cca 750 km/h TAS (skutečná rychlost).

Nemám to z vlastní hlavy

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

650 km/h je 404 MPH
467 MPH je 751,6 km/h
Ale souhlasím, že to dost závisí na nastavení výškoměru (QFE) a teploty.

1) Funguje to tak, že to závisí velmi silně na viskozitě, a tím pádem na teplotě plynů (vzduchu), a pouze minimálně na tlaku. A na složení už prakticky vůbec - tak např. na DENIS-P J082303.1-491201 b, by to byl stejný rozdíl jako na Zemi.
Vysvětluješ sice správně, už tři stránky, ale zbytečnost.
2) Ve výšce 2000m bude cca stejný rozdíl mezi IAS a TAS jako o 500m níž nebo výš. Metr či dva v této debatě nehrají roli, pokud se výsl. rychlost neliší aspoň o deset km/h, je to akademická debata.
3) A tohle je nejsrandovnější: Všechno se udává v IAS, prostě proto, že pro pilota je IAS jak důležitá, tak snadno změřitelná (jak už zaznělo, IAS v subsonických rychl. se měří celkem triviálním přístrojem, prostě se porovná statický tlak z jednoho měřáku se spolupůsobením statického a dynamického tlaku z druhého), takže pro debatu o rychlosti letadel VVS je to celé o hnojivu

Německá, stejně jako ruská, všecka lítají stejně
Smysl má jen debata, zda tabulkových výkonů dokázala dosáhnout, v daném období, na obou stranách, většina letadel. A protože "nadlidé" prohráli s "podlidmi", přesto že, jak "nadlidé" tvrdí, "měli i tu cukrovku větší", tak nezbývá než konstatovat, že buď "nadlidé" kecají, nebo měli sověti "letadla s křídlama".
A ta, jak oba víme, jsou zvláště nebezpečná
Bez ohl. na IAS x TAS

Dodám ještě jedno - dejme tomu za čtvrté: Jestliže vzpomínky nacistického pilota jsou prohlašovány za automaticky správné a lepší než výsl. testů, údaje z fabrik, apod., a na druhé straně jsou údaje druhé strany, byť potvrzené např. testy z USA, prohlašovány za automaticky špatné či lživé, z ideologických důvodů, nedoberete se pravdy nikdy.
To samozřejmě není na tebe, je to reakce na celou debatu a na několika vláknech

Hans S. píše:Skeptiku, ty seš fakt mezek .

Dokážeš nějak jednoduše vysvětlit, proč je na Sněžce dlouhodobě prakticky stejný tlak, jako v nedaleké Svobodě nad Úpou, přestože Svoboda leží o kilometr níže?
https://meteobox.cz/snezka/
https://meteobox.cz/svoboda-nad-upou/

Hansi, teď nevím, jestli si že mě děláš legraci, nebo je to pozdní hodinou Tvého postu ???
Jasně, že když budeš porovnávat tlaky ve dvou místech ležících vedle sebe PŘEPOČTENÝ NA HLADINU MOŘE, tedy na stejnou nadmořskou výšku, tak budou stejné, nebo téměř stejné.
To ale neznamená, že i tlaky v těch místech, ty lokální (QFE) budou stejné. Nebudou. Budou se lišit o ten kilometr výšky.
Tlakový gradient (tj. to, o kolik je tlak nižší na 100 metrů výšky) je v průměru 8 hPa na 100 m (na úrovni moře dokonce 13 hPa na 100 m).
To jsou základy meteorologie, to snad znáš, ne ???

Pozn. Omlouvám se, na zbytek teď nemám čas reagovat ... takže později.

Takže mi to nedalo a připravil jsem 4 srovnávací print screeny pro všechny Bf-109 / S-199 (jak to nazval Hans )

Podmínky jsou následující:

Varianta 1 ... Mariánské Lázně; výška 578 m n.m.; místní teplota 25°C; místní tlak QFE 943 hPa; výška letu nad zemí (AGL; "A") 2.000 m; rychlost letu IAS 650 km/h
tlak přepočtený na hladinu moře QNH 1010 hPa; výška letu nad mořem (High; "H") 2.578 m; teplota ve 2.000 metrech 12°C


Varianta 2 ... letiště Praha/Ruzyně; výška 281 m n.m. (o 297 m níž než Mariánky); místní teplota 27°C (odpovídá 25°C v Mariánkách); místní tlak QFE 977 hPa (odpovídá QFE 947 hPa v Mariánkách); výška letu nad zemí (AGL; "A") 2.000 m; rychlost letu IAS 650 km/h
tlak přepočtený na hladinu moře QNH 1010 hPa; výška letu nad mořem (High; "H") 2.281 m; teplota ve 2.000 metrech 14°C

Pozn. 1 ... Ano, zvolil jsem tlak nižší než je dle MSA a teplotu vyšší, ale to neznamená, že je tato kombinace nereálná, a že s ní konstruktéři / tvůrci manuálu nemuseli počítat.

Pozn. 2 ... Neumím vložit do jednoho postu 4 přílohy, tak budou následovat 4 příspěvky

Varianta 1 ... pro hodnoty vztažené k Mariánským Lázním = QFE a AGL



Varianta 1 ... pro hodnoty vztažené k k hladině moře = QNH a High



Varianta 2 ... pro hodnoty vztažené k LKPR = QFE a AGL



Varianta 2 ... pro hodnoty vztažené k hladině moře = QNH a High



Obrázky správně vložil Jarl.

Jak se může každý přesvědčit, hodnoty TAS jsou při přepočtu přes QNH i QFE pro danné místo stejné.

Za daných podmínek (QNH 1010 hPa; T=25°C v Mariánkách a odpovídající teplota na LKPR, které je o 297 m víž) znamená IAS / CAS 650 km/h pravou vzdušnou rychlost:

TAS 758 km/h nad Mariánskými Lázněmi
TAS 747 km/h nad Prahou

Pozn. Rozdíl je dán vyšší nadmořskou výškou Mariánských Lázní, kde výška 2.000 m AGL znamená o 297 m vyšší výšku nad mořem.

Hansi, doufám, že už teď všichni chápete, jak to vše funguje

Alfik píše:1) Funguje to tak, že to závisí velmi silně na viskozitě, a tím pádem na teplotě plynů (vzduchu), a pouze minimálně na tlaku. A na složení už prakticky vůbec - tak např. na DENIS-P J082303.1-491201 b, by to byl stejný rozdíl jako na Zemi.

Nikoli, závisí to primárně na tlaku ... protože chyba měření dynamického tlaku
Čím nižší statický tlak, tím pitotka měří celkový tlak nižší než je - a rozdíl je v té dynamické složce.
Čímž neříkám, že to nezávisí i na teplotě ("viskozitě"). Závisí. Čím vyšší teplota tím opět méně přesné (nižší hodnoty) měření celkového tlaku (opět kvůli jeho dynamické složce) a tím větší rozdíl mezi skutečnou (TAS) a naměřenou (IAS) rychlostí.

Alfik píše:2) Ve výšce 2000m bude cca stejný rozdíl mezi IAS a TAS jako o 500m níž nebo výš. Metr či dva v této debatě nehrají roli, pokud se výsl. rychlost neliší aspoň o deset km/h, je to akademická debata.

Jak je vidět výše, rozdíl 297 m mezi nadmořskou výškou Mariánek a Prahy dává rozdíl 11 km/h v TAS ... při 500 metrech by to bylo 21 km/h (při zachování ostatních hodnot)

Alfik píše:3) A tohle je nejsrandovnější: Všechno se udává v IAS, prostě proto, že pro pilota je IAS jak důležitá, tak snadno změřitelná (jak už zaznělo, IAS v subsonických rychl. se měří celkem triviálním přístrojem, prostě se porovná statický tlak z jednoho měřáku se spolupůsobením statického a dynamického tlaku z druhého), takže pro debatu o rychlosti letadel VVS je to celé o hnojivu

Ne, neudává.
Rychlosti letadel měřené při zkouškách jsou všechny v TAS. Stejně tak všechny hodnoty, které udává konstruktér / konstrukční kancelář, protože ti také počítají s pravou vzdušnou rychlostí tj. rychlostí vůči vzdušné mase.
Vše v IAS se udává v provozních manuálech tj. v dokumentaci pro pilota ... jak správně píšeš, "ten čumí na budík a nic nepřepočítává". Tedy ho skutečná (pravá) vzdušná rychlost nezajímá. Na pevnostní výpočty či výpočet vztlaku je již pozdě

Skeptik píše: Hansi, doufám, že už teď všichni chápete, jak to vše funguje

Skeptiku, já tohle samozřejmě chápu celou dobu. Ostatně kdybych to nechápal, tak asi piloťák nemám a těžko bych se cítil erudovaný na vedení podobných debat

Ale jsem rád, že se můžeme konečně odrazit dál. Problém je v tom, že jsi napsal tohle:
byla u Jak-3 stanovena na 650 km/h IAS (indikovaná rychlost) tj. ve 2.000 metrech cca 750 km/h TAS (skutečná rychlost).

Pokud se ale bavíme o letadlech a porovnávání jejich vlastností, pak tyto vlastnosti vždy porovnáváme ve stejném prostředí. Tedy ne v 2500 m nad mořem (nebo kolik to vyjde při nastavení na 950 hPa), ale ve 2000 m nad mořem při nastavení 1013 hPa + teplota okolí. Nejsem si tedy jistý VVS, ale hodně by mě překvapilo, kdyby měli jinou standardní atmosféru a svá měření odvozovali od jiných hodnot. To, kolem čeho se celou dobu točíme tedy je, že ve standardní atmosféře, na kterou jsou letové výkony a charakteristiky přepočítávány, je, že 650 IAS neodpovídá 750 IAS ve 2000 m nad mořem, ale leží zhruba mezi 670 za velmi nízkých teplot až po 740 km/h při naopak velmi vysokých teplotách. No a abychom vliv teploty odstranili, tak nám standardní atmosféra vedle tlaku definuje právě i tuto veličinu a vyjde nám již zmíněných 717. A protože 717 není 750, naopak se jedná při pohledu na rozdíl IAS a TAS o desítky %, tak jsme to tady zdůraznili. Tedy nechci mluvit za Lodestara, ale předpokládám, že jeho poznámka a myšlenka šla stejně jako ta moje touhle cestou.

Jako já vím, že webový ten skript, kterým jsi to původně převáděl, stojí za prd. Že tam sám tlačí nějakých nesmyslných 953 hPa, že má chybu při přepočtu v metrech (ale feety jsou OK) a že jmenuje rychlost vstupu a výstupu v uzlech a mílích, přestože je úplně fuk, v jaké jednotce rychlosti to tam zadáš, ale aspoň teď používáš funkční kalkulačku a dle screenshotů a vysvětlivek to vypadá, že ji (už) i používat umíš . Takže hurá .

Hans S. píše:Ale jsem rád, že se můžeme konečně odrazit dál. Problém je v tom, že jsi napsal tohle:
byla u Jak-3 stanovena na 650 km/h IAS (indikovaná rychlost) tj. ve 2.000 metrech cca 750 km/h TAS (skutečná rychlost).

Aha, tak pokud Ti jde o tohle, a že jsem tam nenapsal "za určitých podmínek", tak to se omlouvám.
Bylo to myšleno tak, že "za určitých podmínek těch 650 km/h IAS může znamenat 750 km/h TAS" (ba i více), a že takovouto rychlost vůči vzdušné mase Jak-3 musel vydržet.
Nešlo o porovnání Jaku-3 vůči jiným letadlům.
Ostatně to, jakou maximální rychlost ve střemhlavém letu letu mohlo letadlo vydržet nebylo dáno jen jeho dřevěnou, smíšenou či kovovou konstrukcí, ale též aerodynamikou a použitým profilem.

Mimochodem Francois de Geoffre uvádí, že jednou v rámci vzdušného boje s Bf-109 dosáhl ve střemhlavém letu rychlost >750 km/h a Zacharov zase, že běžně létal >700 km/h ...
I tak, to ale bylo méně než Bf-109G

Hans S. píše:Pokud se ale bavíme o letadlech a porovnávání jejich vlastností, pak tyto vlastnosti vždy porovnáváme ve stejném prostředí. Tedy ne v 2500 m nad mořem (nebo kolik to vyjde při nastavení na 950 hPa), ale ve 2000 m nad mořem při nastavení 1013 hPa + teplota okolí. .....

Já se o nich nebavil, šlo mi čistě o Jak-3 a jeho schopnost ve střemhlavém letu.
A ta byla pro jeho účel plně dostačující ... ostatně Jaky létaly vždy nízko a soupeři jim mohli unikat hlavně nahoru. A to platilo v případě Jak-1/7/9 ... ale v žádném případě ne pro Jak-3.
A ze souboje v 1.500 metrech se střemhlavým letem uniká fakt blbě. Jo kdyby boje na Východní frontě probíhaly ve výškách 5.000 m a víc ... to by byla jiná. Tedy ony probíhaly, ale to byla "zóna Lavočkinů a Kober"
Mimochodem u P-39Q se uvádí "nikdy nepřekročitelná rychlost" 850 km/h (IAS) a u La-5/7 je u střemhlavého letu uváděna stejná rychlost.

Hans S. píše:Jako já vím, že webový ten skript, kterým jsi to původně převáděl, stojí za prd.

Za to dík, to jsem nevěděl. Už mám uložen ten nový od Tebe.
Zbytek přecházím s úsměvem

Já se trochu chytnu a když už jsem procházel v PC věci ohledně Bf 109, stoupavost Jaku 3 byla, se zavřeným okem o něco nižší než u posledních Gustavů a prvního Kurfursta.
Ale prakticky je to úplně jedno.
Georgij Zacharov to říkal, ale, můžeme mu věřit, po těch letech ?

Ale ne, jenom prudím, nepřetlačuji se o km/h a m/s.

Podle mě limit 650 km/h stačil, Jaky a Lavočki bojovali nízko, s ovladatelností v takových rychlostech to bylo opět, dobový průměr, nic moc.
Myslím si že asi Mustang D byl v rychlostech nejsnáze ovladatelný, možná ještě Tempest. Němci byly obecně o něco slabší, ale neztráceli ovladatelnost. SSSR za němci a pak letadla Japonská.

Skeptik píše: Pozn. 2 ... Neumím vložit do jednoho postu 4 přílohy, tak budou následovat 4 příspěvky

Vložení vice příloh do jednoho příspěvku systém na Palbě neumožňuje, což je jeden z důvodů proč je tento způsob vkládaní obrázku na Palbě zakázán. Protože se tu momentálně rozmáhá porušování tohoto pravidla přidám odkaz na návod pro vkládání obrázků do zdejšího úložiště:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=1&t=5875

Ajajaj ... 7 let a žádný progres
Jsem konzervativnější víc než jsem si myslel
Díky jarle.

Hans S. píše:

Skeptik píše: Hansi, doufám, že už teď všichni chápete, jak to vše funguje

Skeptiku, já tohle samozřejmě chápu celou dobu. Ostatně kdybych to nechápal, tak asi piloťák nemám a těžko bych se cítil erudovaný na vedení podobných debat

Ale jsem rád, že se můžeme konečně odrazit dál. Problém je v tom, že jsi napsal tohle:
byla u Jak-3 stanovena na 650 km/h IAS (indikovaná rychlost) tj. ve 2.000 metrech cca 750 km/h TAS (skutečná rychlost).

Pokud se ale bavíme o letadlech a porovnávání jejich vlastností, pak tyto vlastnosti vždy porovnáváme ve stejném prostředí. Tedy ne v 2500 m nad mořem (nebo kolik to vyjde při nastavení na 950 hPa), ale ve 2000 m nad mořem při nastavení 1013 hPa + teplota okolí. Nejsem si tedy jistý VVS, ale hodně by mě překvapilo, kdyby měli jinou standardní atmosféru a svá měření odvozovali od jiných hodnot. To, kolem čeho se celou dobu točíme tedy je, že ve standardní atmosféře, na kterou jsou letové výkony a charakteristiky přepočítávány, je, že 650 IAS neodpovídá 750 IAS ve 2000 m nad mořem, ale leží zhruba mezi 670 za velmi nízkých teplot až po 740 km/h při naopak velmi vysokých teplotách. No a abychom vliv teploty odstranili, tak nám standardní atmosféra vedle tlaku definuje právě i tuto veličinu a vyjde nám již zmíněných 717. A protože 717 není 750, naopak se jedná při pohledu na rozdíl IAS a TAS o desítky %, tak jsme to tady zdůraznili. Tedy nechci mluvit za Lodestara, ale předpokládám, že jeho poznámka a myšlenka šla stejně jako ta moje touhle cestou.

Jako já vím, že webový ten skript, kterým jsi to původně převáděl, stojí za prd. Že tam sám tlačí nějakých nesmyslných 953 hPa, že má chybu při přepočtu v metrech (ale feety jsou OK) a že jmenuje rychlost vstupu a výstupu v uzlech a mílích, přestože je úplně fuk, v jaké jednotce rychlosti to tam zadáš, ale aspoň teď používáš funkční kalkulačku.

Hansi: ano, myšlenka šla touto cestou. Ale je to marné a ztrácet na tom čas nebudu. Až si skeptik jednou dosadí místo hypotetického tlaku 950 hPa něco ještě výrazně nižšího, tak se z Jaka 3 rázem stane Ufo a o to asi i jde.


Přitom je mi úplně jedno, jak rychle ten ruský křáp létal

Podestát
Tak mi to klidně spočítej a řekni mi, kde mám chybu ... místo hloupých keců.
Tady máš variantu pro výšku 2.000 metrů nad Mariánskými Lázněmi při QNH 1.010 hPa a teplotě 25°C


A nebo si to spočítej pro dnešní den ... třeba v 16:00 LT
Dle předpovědi má být na LKPR (n.v. 281 m)
teplota ... 27°C
tlak ... 1.016 hPa
Otázka: Jakou TAS se bude pohybovat letadlo ve výšce 2.500 metrů nad letištěm Praha/Ruzyně když mu bude rychloměr ukazovat 650 km/h ?

Třeba si pak uvědomíš, že přepočet IAS / TAS nezáleží na tom, zda se jedná o sovětský nebo americký křáp.

Skeptik: spočítal ti to už Hans, proč bych ti to počítal znovu?

Letectví je velice standardizovaný obor a Mezinárodní standardní atmosféra je jedním z těch naprostých základů, které byly uvedeny do praxe před dávnými lety. Tvoji hru s cobykdyby čísly hrát nechci a nebudu. Sorry jako, ale do takové žumpy se stáhnout nenechám. Navíc když takový standard označuješ jako "Hloupé kecy".

A konkrétně kvůli ignorování MSA se zrakvila dlouhá řada lidí.

Ale jak již jsem psal. Je to marný.

Ohledně Jak-3 jsem to napsal, protože když jsem byl v Moskvě, tak jsem si zajel do leteckého muzea v Moninu. Stojí tam Jak-3, a i když je pěkně rekonstruovaný, tak řada detailů na mě působila velice nekvalitním dojmem. Spoje překližek na sebe nenavazovaly, případně byly přelepeny nějakým hrubým fáčem, zpracování uchycení vztlakových klapek, různé přechody a detaily prostě děs. Vedle stojící motůrek jak ze zahradního traktůrku ten rozpačitý dojem ještě umocňoval. Celkem mne to překvapilo, u mašiny vyrobené před koncem války jsem to nečekal.

Vedle stojící La-7, na které údajně létalo ukrajinské eso Kožedub byla ovšem jiná káva. Úroveň zpracování jak z jiného světa a navíc vše působilo solidním dojmem.

Lodestar píše:Skeptik: spočítal ti to už Hans, proč bych ti to počítal znovu?

Takže buď nechceš, aby se neukázalo, že jsi jen plácal, a nebo to spočítat neumíš

Lodestar píše:Letectví je velice standardizovaný obor a Mezinárodní standardní atmosféra je jedním z těch naprostých základů, které byly uvedeny do praxe před dávnými lety. Tvoji hru s cobykdyby čísly hrát nechci a nebudu. Sorry jako, ale do takové žumpy se stáhnout nenechám. Navíc když takový standard označuješ jako "Hloupé kecy".

Jenže MSA byla zavedena hlavně proto, že reálná atmosféra je hodně proměnná ... a bylo nutné mít pro některé výpočty "srovnatelné" prostředí.
MSA není reálná atmosféra, je to zjednodušený model, který se v reálném životě prakticky nevyskytuje ... asi jako když se Země původně "nahrazovala "koulí", pak geoidem až to nakonec dospělo do WGS84. Ale ani WGS84 nepopisuje reálný povrch Země ... pouze zjednodušený model.
Konstrukce letadel se ale musí počítat / ověřovat na reálných hodnotách ... a tak se i dělo v případech letadel WWII.
Vlastně tyto konstrukce se ani nemohly počítat na podmínky MSA ... už prostě jen proto, že MSA byla zavedena ICAO v roce 1952.

Lodestar píše:A konkrétně kvůli ignorování MSA se zrakvila dlouhá řada lidí.

Zajímalo by mne jak ... ale to už je nad rámec této diskuse.

Lodestar píše:Ohledně Jak-3 jsem to napsal, protože když jsem byl v Moskvě, tak jsem si zajel do leteckého muzea v Moninu. Stojí tam Jak-3, a i když je pěkně rekonstruovaný, tak řada detailů na mě působila velice nekvalitním dojmem. Spoje překližek na sebe nenavazovaly, případně byly přelepeny nějakým hrubým fáčem, zpracování uchycení vztlakových klapek, různé přechody a detaily prostě děs. Vedle stojící motůrek jak ze zahradního traktůrku ten rozpačitý dojem ještě umocňoval. Celkem mne to překvapilo, u mašiny vyrobené před koncem války jsem to nečekal.

Hmmm, zajímavé. Jsi pravděpodobně jediný člověk, který viděl v Moninu Jak-3 ... prostě proto, že ho tam vůbec nemají.
Pokud jsi tam skutečně byl, tak vedle La-7 sovětského esa Ivana N. Kožeduba stojí MiG-3 (vlevo) a Jak-9U (vpravo).
Ten "motůrek ze zahradního traktůrku" je dvanáctiválec VK-107A o vzletovém výkonu 1.800 ks (1.300 kW)

Co se výrobního zpracování týče, pak víme, že Sověti se s tím moc nemazlili - konkrétně tento vystavený kus byl vyroben v březnu 1944, a je tedy jedním z prvních.
Jinak já v tom Moninu skutečně byl, a viděl jsem i Jak-3 v Le Bourget, ale tak strašné zpracování, o jakém mluvíš, jsem tam neviděl.

Skeptik: již několikrát jsem napsal, že je to marné. Pro mne za mne si počítej atmosféru třeba v kamenech na krychlovou chobotnici. Přeji ti, ať ti vyjde vysněný výsledek.

Ohledně ignorování MSA ti jen napovím termíny jako převodní výška a převodní hladina. Ale chápu, že si tyto dvě definice najdeš za chvíli na netu a okamžitě se z tebe stane expert třeba i na IFR. I když upřímně řečeno, mě tvá snaha spíše připomíná barokní obrozence, kteří vymýšleli slova jako "Hlubozník" nebo "Klapkobřinkostroj".

Nehody způsobené špatným nastavením výškoměru si už jistě dohledáš sám.

Ohledně Jak3 v Moninu jsem se asi sekl, WWII na východě mě až tak nezajímá, v Moninu jsem nějakého Jaka viděl a také asi v Kyjevě. Čert ví, je to pár let zpět, ale jsem si jist, že se ve mě žádný pozitivní dojem nedochoval. A pro jistotu opakuji, narozdíl od Lavočkina.

Jen znovu dodám, zkus se někdy stavit na blízkém letišti, teď na podzim je to ideální čas a popros někoho o ukázku funkce základních leteckých přístrojů, případně o krátký vyhlídkový let.

Lodestar píše:Skeptik: již několikrát jsem napsal, že je to marné. Pro mne za mne si počítej atmosféru třeba v kamenech na krychlovou chobotnici. Přeji ti, ať ti vyjde vysněný výsledek.

Takže nevíš a plácáš.

Lodestar píše:Ohledně ignorování MSA ti jen napovím termíny jako převodní výška a převodní hladina. Ale chápu, že si tyto dvě definice najdeš za chvíli na netu a okamžitě se z tebe stane expert třeba i na IFR.

Po třiceti letech praxe v civilním letectví to fakt hledat nemusím

Lodestar píše:Nehody způsobené špatným nastavením výškoměru si už jistě dohledáš sám.

Ani to hledat nemusím. Ale přiznám se, že si nepamatuji jedinou LN, která by byla způsobena chybným nastavením tlaku 1.013 hPa resp. QNH na převodní výšce tj. u nás většinou ve výšce 5.000 ft tedy 1.200 m AMSL (i když samozřejmě teoreticky to možné je).
Všechny nehody způsobené chybným nastavením výškoměru, o kterých vím, byly způsobeny chybným nastavením QNH (či dříve QFE) a následným CFIT.

Lodestar píše:Jen znovu dodám, zkus se někdy stavit na blízkém letišti, teď na podzim je to ideální čas a popros někoho o ukázku funkce základních leteckých přístrojů, případně o krátký vyhlídkový let.

Nepotřebuji. Piloťák už mám sice delší dobu propadlý, ale občas mne některý z kolegů či známých vyveze ... a to nejen v "papíráku", takže i ten let v hladinách zažiju, byť jen na jump seatu

___________
Pozn. Stále ale nějak nechápu, co má společného nastavování výškoměru s přepočtem IAS (rychlost kterou ukazuje rychloměr, se všemi jeho chybami a omezeními, danými principem činnosti) na TAS (skutečná rychlost, kterou se letadlo pohybuje vůči vzdušné mase) ... obojí samozřejmě v reálné atmosféře, nikoli v jejím zjednodušeném modelu nazvaném MSA.

Skeptik píše: Pozn. Stále ale nějak nechápu, co má společného nastavování výškoměru s přepočtem IAS (rychlost kterou ukazuje rychloměr, se všemi jeho chybami a omezeními, danými principem činnosti) na TAS (skutečná rychlost, kterou se letadlo pohybuje vůči vzdušné mase) ... obojí samozřejmě v reálné atmosféře, nikoli v jejím zjednodušeném modelu nazvaném MSA.

Musíš to chápat politicky, jako genosse. Nebo spíš kamerade? Pak to dává smysl