PALBA.CZ

Začínám si myslet, že si z nás děláš v lepší variantě srandu.

1) ok jersey, necháme terminologie, skripta u sebe teď nemám, abych opsal definici zcela přesně.

2) pozor, mýlíš se, dokonce velmi. Představ si auto, které jede z kopce, má vyřazenou rychlost, úhel klesání je konstantní. Auto bude zrychlovat až do rychlosti, při které aerodynamický (a v případě vozu i valivý) odpor naroste natolik, že gravitační síla nebude stačit k překonání této síly. Pro můj Ford Escort je tato rychlost při klesání na R4 u Dobříše (i s tahem motoru) cca 215 km/h rychloměrových. Dále to už prostě neroste Můžeme debatovat, zda to u konkrétního auta nastane při 80, nebo 180 km/h, avšak při určité rychlosti to prostě nastane i kdyby byl úhel klesání kolmý k zemi. A vzneseme se do oblak - parašutista také nabírá rychlost pouze do určité fáze, následně zůstává (teoreticky) konstantní, prakticky bude kvůli houstnoucímu vzduchu ovšem klesat (pokud zachová svou polohou vůči nabíhajícímu vzduchu stejný součinitel odporu). A jdeme k letadlům, světe div se, platí to samé. Blaník skutečně nedokáže překročit s vysunutými brzdami rychlost 253 km/h, klidně si to sám vyzkoušej, jestli ti toho letadla není líto (konstrukce je při takto vysokých rychlostech celkem zbytečně namáhána). Právě 253 máš povoleno i dle manuálu Jedná se prostě o rychlost, při níž se pro tento stroj aerodynamický odpor vyrovná s gravitační silou. A Blaníka nic jiného než gravitace podstatně neurychlí Pokud by pilot brzdy zasunul, rychlost bude samozřejmě dále narůstat, avšak opět pouze do další rychlosti X. Jenže dříve by nejspíše došlo k deformacím či zborcení draku.
Pokud se mnou nesouhlasíš, pak bych tě zcela korektně chtěl požádat o nějaké logické vysvětlení.

3) dodám, snad dnes večer

4)

5) já nenapsal, že útočící pilot musí nutně opravu pro střelbu provést natolik správně, že toho před sebou rozebere. Ale ano, troufám si tvrdit, že pokud ten vzadu provede vše správně a ten vpředu začne stoupat, tak ten vpředu spadne Co si budeme povídat, ideálně létal málokdo a ne všichni stříleli jako Hartmann, avšak stojím si za tím, že stoupání před útočícím nepřítelem je to nejhorší, co může obránce provést.

6) Pozor, já nepovažuju Hannu nebo Pokryškina za slabší zdroje kvůli tomu, že bys s nimi přišel ty. Ze stejného důvodu je nepovažuji ani za silnější zdroje. Prostě jsou to zdroje a je mi šumafuk, jestli jsi je předložil ty, nebo někdo jiný. Hannovy ani Pokryškinovy informace i argumenty na adresu I-16 jsou cenné, avšak ne jediné objektivní. Čím více zdrojů, tím lépe. Ostatně ani ta pravda nemusí být jediná jediná
Necítím vůči tobě sebemenší averzi, tím spíše by bylo absurdní, abych ji cítil vůči tvým zdrojům.

7) Ještě k těm manuálovým limitním rychlostem: Záleží na normě. Některá omezení mohou vznikat z požadované řiditelnosti, jiná z pevnosti, většinou kombinace obojeho. Rychlosti mohou být nastavovány s větší či menší rezervou. Letadlo se i při rychlosti nižší, než je povolená, může nevhodným manévrem rozpadnout..když má Fw 190 povoleno v malé výšce 850 IAS, tak to rozhodně neznamená, že by při vytrimování na ocas a velmi prudkém přitažení kniplu nebyly následky pro letoun (i pilota) fatální. Stejně tak by si nejspíše ulomil trup i Blaník, kdyby vytrimovaný na ocas při 250 pilot plnou silou přitáhl. A je úplně jedno, že může letět ještě o 3 km/h rychleji... takže asi tak

Klucí, už jsem ztoho fakt unavenej. Nedaří se vám mě přesvědčit, ale budu už reagovat pouze na bod dva, a pa si třeba myslete že jste mne porazili. Nemáš pravdu. Vlastě je tvá úvaha dost absurdní a platila by pouze za předpokladu, že by měla atmosféra konstantní hustotu. Příklad: u země padající člověk nepřekročí rychlost 240 km/h, ale jak mi vysvětlíš, že teď se nějaký dobrodruh pokouší po seskoku z balónu překročit rychost zvuku?! Letěl by Blaník z výšky 10 km nejvýše 253? Jak říkám, absurdní představa! Nakonc znám pilota, který s ním letěl 300.

Jenže pro porovnávaná letadla budeme samozřejmě vycházet ze stejné výšky, že? (ono i v těch manuálech se uvádí rychlosti pro různé výšky. Škoda že si některý neotevřeš a nepodíváš se, uštřil bys čas psaním dávno objevených věcí se kterýma se tu počítá)

tak tohle uz je fakt prilis...

Kde máš nějakou výšku? Kde? Jedná se o výňatek z manuálu L-13A.


1. OMEZENÍ


a)Rychlosti



Návrhová rychlost střemhlavého letu (VD) EAS
272 km/h
Maximální přípustná rychlost (VNE) IAS
253 km/h
Rychlost pro vlek za letadlem (VT) IAS
140 km/h
Maximální rychlost při startu navijákem (VW) IAS
120 km/h
Maximální přípustná rychlost s vysunutými vztlakovými klapkami (VF) IAS
110 km/h
Návrhová rychlost pro obraty (VA) IAS
145 km/h
Minimální rychlost v přistávací konfiguraci IAS při váze 472 kp
55 km/h
Minimální rychlost v letové konfiguraci IAS při váze 472 kp
60 km/h
Nejmenší klesavost při váze 472 kp
0,82 m/s
Největší klouzavost při váze 472 kp
1:28 +/- 5%

Hansovi taky vůbec nerozumím, protože jsou samozřejmě uváděny přípustné (povolené) rychlosti let střemhlav a přípustné rychlosti pro obraty. U stíhaček jsou předepsány při určitých rychlostech určité násobky a při jejich dodržení nesmí za žádných okolností dojít k destrukci ani přetažení. Proč sem tahá nějaké vyvážení?


EDIT: A kde máte svou nepřekročitelnou rychlost? S Blaníkem se také nemá létat přemet. Že by to bylo fyzikálně nemožné? Jenže on se s ním běžně létá! Fuj to jsem se zas nas..l!

promiň, myslel jsem že se bavíme o bojových strojích 2.sv války a tam se to udává. A "prilise" si odpusť a nedělej ze sebe pořád šaška. Kdyby jsi nakoukl do těch manuálů a kterých jsem ti psal (a nejen já), tak by ti to pravděpodobně došlo. U větroňů se k rychlostem o kterých se tu bavíme díky absenci motorů asi nedostaneme, tudíž porovnání jejich manuálu a manuálu letounu vážícím 5 x tolik s motorem v řádech stovek až tisíců koní není úplně štastné.

Tak se do těch manuálů podívej třeba ty a poreferuj. Najdeš výšky třeba u La-5 nebi I-16?

http://www.targetware.net/modules.php?o ... ic&t=11655

Tady máš ještě Tempesta. Kde měl nepřekročitelnou rychlost?! Pro jaké výšky platí?! A co ta kompresibilita?

Teda nemam ánung jak je to u větroně, ale u normálního letadla značí ta červená štrafička na budíku rychlost (maximální nepřekročitelnou/maximální píipustnou) za kterou se jít nemá z toho důvodu že při vyšší rychlosti už může dojít k nevratnému poškození struktury letadla (bez ohledu na atmosférické podmínky). A ta se udává stejně jako jakákoli jiná mezní rychlost vždy IAS (to nemá s výškou nic společného), s tím jestli letadlo bude nebo nebude zrychlovat díky svému aero. odporu to dle mého soudu taktéž nemá mnoho společného...

strana 30 "kapitola" 55 s názvem Flying limitation. Přeji příjemné počtení.

edit - bleu, právě že i výška(potažmo hustota vzduchu) má na tohle vliv a to právě kvůli "stlačitelnosti vzduchu" v kombinaci s vizkozitou. To už je trochu mimo mě, ale na tyhle rychlostu se nehraje jen čistě na IAS, ale upravuje se to ještě.

Tempik - koukám že zrovna tady to je - u La 7 případně Jaku 9 to prej bylo prostě 650km/h v manuálu pak už nepíšou v jaky vejšce (info mám od Gryzlova)

edit: vypočtený bezpečnostní součinitel (nebo jak se správně jmenuje) by měl být aspoň u Rusů 1,3...

pravda, u rusů se hrálo hlavně jen do výšek 3km a možná nemají vyšší výšky ropzracované. U britů se většinou jako nejnižší udávvaná výška pro tyhle případy používá 10 000 stop. Němci občas používají i 0m, byť to je hodnota již vypočítaná. Američané taktéž jako briti i němci tyhle výšky rozpracované mají.

Jersey, prosímtě: z hluboka dýchej a pak si v klidu přečti to, co jsem psal

- Nenapsal jsem, že by L-13 nebyl schopen překročit rychlost 253 km/h, pouze že toho není schopen s vytaženými aerodynamickými brzdami, za čímž si stojím. Když si přečteš pozorně můj příspěvek, tak najdeš mou zmínku, že bez brzd bude rychlost dále narůstat až k rychlosti X.
- Pokud tvůj známý letěl s L-13 300 km/h a nebyl to případ nějaké zcela mimořádné (nouzové, nebo například testovací během vývoje) události, pak je to výrazem lehkovážnosti - a pokud není vlastníkem toho letounu, pak i výrazem sobectví. Letadlo v tomto režimu zbytečně trpí a za pár let se to na něm může projevit tím, že už ho výrobce odmítne povolit do dalšího provozu. Pak ostatní piloti takovýmhle kamarádům jistě rádi poděkují.
- Rychlost zvuku při letu člověka: Ano, pokouší se a třeba se mu to v nějakém spešl skafandru i podaří. Rychlostí mezi 200 - 300 km/h padají když jsou roztaženi myslím jako "hvězda". Když jdou po hlavě, tak mohou padat rychleji, ale zkusím se u nás na letišti zeptat nějakého paragána, jakou rychlostí padají v jakém režimu.
- Ještě aby nedošlo k mýlce, rychlosti, o kterých jsem u L-13 mluvil, jsou indikované, tedy rychloměrové. Veškerá rychlostních omezení se uvádí v IAS (pokud není řečeno jinak). S rostoucí výškou se bude skutečná rychlost od indikované lišit (směrem nahoru).
- Blaník smí létat přemet, když na to má pilot kvalifikaci. V sólo obsazení měl v době vzniku povolenou akrobacii snad dokonce kompletní (s ohledem na max. možné přetížení samozřejmě). Řada Blaníků má povoleno kompletní dodnes.

V žádném sovětském manuálu pokud vím není údaj o výšce. Je tam jen rychlost, přesně jak píše Bleu. Italové třeba pro změnu žádnou doporučenou maximální rychlost nemají.

Btw - nejvyšší údaj jsem u sovětů našel u Jaku-9U - 720 km/h. Ale je to spíš taková vyjímka.

Bleu: On ten rychloměr ve velké výšce taky ukazuje blbě (menší rychlost než je skutečná), tak se to vyrovná. Tedy myslím u toho Blaníka, ten by při střemhlavém letu bez brzd asi skončil na ukroucení křídel klopným momentem a k rychlosti zvuku by se asi nepřiblížil :-).
Ta reverzibilita křidélek u Spitfira je pravděpodobně způsobená tím, že když se ve velké rychlosti vychýlí křidélko dolů, vlivem větší křivosti profilu tak naroste klopný moment křídla, že se konec překroutí směrem dolů, čímž vztlak na křídle poklesne. Takže efekt je opačný než normálně. Rychlost zvuku se myslím spíš projevuje posunem působiště vztlaku dozadu a neúčinností výškovky.
Jinak tomu Hannovi se třeba líbila pomalejší obratnější I-16 proto, že sám bojoval na pomalejším obratnějším Harrieru, tak na to měl naučenou taktiku :-)

U toho Blaníka není problém přímo v té rychlosti zalétávali ho tuším až na 350 km/h a aerodynamika umožňuje ještě větší rychlost. Problém je v uchycení výškovky která se při táhání na větší rychlosti ráda ohýbá dolu a z toho plynou všechny možné komplikace. Přemet je bez problémovej ale chce ho to dělat tak aby jste měli na zádech 100 km/h a potom hned tahat, nenechat ho rozjet protože jinak se dostanete do situace kdy rychlost prudce narůstá a máte strach tahat aby jste z Blaníka neudělaly Phantoma.

Hans: Znovu opakuji: MÝLÍŠ SE! Tu rychlost schopen překročit i s klapkami. A i kdyby ji byl schopen překonat s připojeným motorem SRB z raketoplánu nebo kdyby ho pustili dolu ze sta kilometrů zatíženého 5ti tunama sraček, pořád to znamená, že ta rychlost je PŘEKONATELNÁ daným letadlem, lhostejno zda se při tom roztaví nebo rozpadne na prach. Něco jako nepřekonatelná rychlost prostě neexistuje.

Tempík: Prosím sem se stranou 30, kapitolou 55.

Jersey....... hodil jsi sem elektronický manuál a já tě odkázal na určitou stranu a kapitolu. Co po mě ještě chceš? Je problém si otevřít dokument, který jsi sem hodil a podívat se na přesné místo kam tě posílám? Opravdu nechápu tvoje pohnutky a myšlenkové pochody.
PODÍVEJ SE TAM SÁM, MÁŠ TO POMALU NA STŘÍBRNÉM PODNOSU.

Jersey, pokud jsi skutečně řídil L-13, tak to letadlo, ve kterém jsi seděl, nedokázalo překročit s otevřenými brzdami 253 km/h (trochu to ovlivní hmotnost, ale ne extra výrazně). Ber to jako fakt.

Z manuálu Blaníku:
kapitola 10 - Použití brzdicích klapek, strana 2-21
"3 - Pro zabezpečení nepřekročení maximální přípustné rychlosti"

Sám jsi uvedl hodnotu, jež je v totožném manuálu uvedena jako "maximální přípustná rychlost"

Pokud bys do něj nalil olovo a posunul by sis tak poláru, byl by výsledek jiný. Pokud bys na něj připojil raketový motor, byl by výsledek opět jiný. Ale pokud se nepletu, nic takového na Blaníku, ve kterém jsi letěl, nebylo. Pokud bys dal Išaku motor z Fw 190, létal by jinak rychle, pokud bys dal Bf 109 posilovač na výškovku, stroj by reagoval na rychlosti opět jinak. Pokud by Me 262 měl jiné křídlo, nebyl by pro něj Mach 1 problém...pokud...pokud...pokud. Jenže my se tady bavíme o reálných strojích a jejich reálných vlastnostech. Pokud jsi to nepochopil, pak jsi hloupý. Pokud jsi to pochopil a děláš teď hloupého, pak jsi zbabělý.

Jo a ještě jedno vysvětlení: proč se na vysokých rychlostech bavím občas o trimu? Protože některým strojům natolik zatuhlo výškové kormidlo (a jiná kormidla), že pilot vlastní silou mohl letoun jen obtížně vybrat, natožpak aby dokázal vyvinout sílu, která stroj poškodí (třeba Bf 109). Pokud ale stroj vyvážil jako těžký na ocas, mohl si vyvážením pomoct k lepšímu vybrání, ale i poškození letounu. Typickým představitelem této druhé možnosti byl Me 262, kde bylo z tohoto důvodu zakázáno střemhlavý let vybírat s pomocí vyvážení. Pravda, u sportovních letadel je tenhle prvek trochu mimo

Nemáš pravdu. Rychlost 253 není s klapkami venku nepřekročitelná ani kdyby ses na hlavu stavěl a viděl koně zvracet. A pokud to teď nepochopíš, jsi opravdu hloupý (což by mi bylo líto, protože jsem tvé znalosti vždy respektoval).

-Blaník má hmotnost 500 kg, čili v letu střemhlav bude tažen silou téměř 5000 N
-Blaník má čelní plochu výrazně pod 5 metrů čtverečních
-Blaník (i s otevřenýma brzdama) má součinitel čelního odporu Cx výrazně pod 1.28, což je odpor rovné desky ležící svou velkou plochou kolmo na proudící vzduch
-Blaník přestane zrychlovat v momentě, kdy se jeho celkový odpor vyrovná právě síle 5000N, která ho táhne k zemi.

Celkový odpor se vypočítá F=(Cx.S.Ro.v2)/2
Cx... čelní součinitel
S... čelní plocha m2
Ro..... hustota vzduchu kg/m3
v..... rychlost m/s

Pokud vypustíme Blaníka z výšky 12000m, kde je hustota vzduchu 0.003996 kg/m3, pak bude jeho rychlost teoreticky výrazně vyšší než námi vypočítaná:

v2=5000/(2x1.28x5x0.003996)
v=312.66 m/s=1125.56 km/h

Prakticky je to v té výšce už nadzvuková rychlost, takže tak vysoké by dosaženo nebylo vlivem vlnového odporu a ještě dříve by si Blaník zatleskal křídlama, nicméně náš spor je doufám vyřešen. Podotýkám, že standardní atmosféra se počítá až do výšky cca. 80 000 m a hustota vzduchu stále klesá.

Ad vyvážení. Já samozřejmě vím k čemu je. Ale jak jsem řekl, výrobce obvykle garantuje rychlost při obratech a také maximální nálož G, je tudíž nesmysl tvrdit, že letadlo se může rozpadnout uvnitř výrobcem schválené letové obálky a trimr s tím nemá absolutně co dělat.