V 3 storočí prišlo ochladenie a nestabilné obdobie. Neskôr v 6tom storoči sa ochladilo ešte viac. Dopomohli k tomu erupcie 3 silných sopiek. V tomto chladnom období sa rozšíril Justiniánsky mor.
https://historylab.dennikn.sk/starovek/ ... i-rimanov/
V 3. storočí n. l. sa klíma stala menej stabilnou. Opäť nevieme presne opísať, prečo sa to stalo. Rímsku ríšu postihla v 3. storočí n. l. veľká kríza, za ktorou mohli okrem ekonomických problémov a epidémií stáť aj suchá. Vo viacerých oblastiach, hlavne vo východnom Stredomorí, boli zaznamenané dokonca aj viacročné suchá. V 3. storočí n. l. sa podľa Kyla Harpera a Michaela McCormicka objavila aj zvýšená činnosť sopiek, ktorá mohla v niektorých rokoch ochladiť klímu v celej Rímskej ríši. V 5. storočí však nastali ešte väčšie problémy – v oblastiach severne od Álp sa ochladilo a Blízky východ spolu so severnou Afrikou začali vysychať. Práve na začiatku 5. storočia vrcholilo suchšie obdobie klímy.
Podobné problémy postihli aj Čínu pod vládou dynastie Chan už v 3. storočí. Ročná teplota mohla poklesnúť až o 1–1,5 ºC. Takáto zmena klímy nemusela nutne spôsobiť rozdelenie Rímskej ríše a zánik jej západnej časti, ale určite sa pridala k faktorom, ktoré vtedajšiu krízu prehĺbili. Zmena klímy mala pravdepodobne vplyv aj na sťahovanie národov, keď sa germánske kmene, väčšinou usadené na hraniciach ríše, začali tlačiť do jej provincií. Sťahovanie v Európe spustilo ťaženie Hunov, ktorí v roku 375 n. l. dorazili do Pričiernomoria a zničili ríšu Gótov. Za migráciou nomádskeho obyvateľstva mohli byť klimatické zmeny v Ázii, ktoré mali dopad na veľké nomádske ríše (pozri kapitolu L. Kovárovej: Huni začali migrovať vďaka zmene klímy). Boli to práve migrujúce kmene, ktoré zatĺkli posledný klinec do rakvy Západorímskej ríše.
https://www.myaukrajina.cz/node/1380
Jenže v roce 536 došlo ke katastrofě. Mimořádně silný výbuch sopky (neví se přesně, kde) vychrlil do atmosféry obrovské množství popela a kysličníku siřičitého. Očitá svědectví líčí, že bylo tak šero, jako při úplném zatmění slunce, a tento stav trval 18 měsíců. Výsledkem byla menší „nukleární zima“, kdy letní teplota v Evropě klesla o 2,5 °C, v době žní padal sníh, hynulo obilí, ovocné stromy i vinice. Rostlinstvo poškozovaly také kyselé deště způsobené emisemi kysličníku siřičitého. Další sopečný výbuch s podobným ochlazením následoval na přelomu roku 539/540 a pak ještě jeden v roce 547. Následky se táhly dlouho, „Pozdně antická malá doba ledová“ trvala až do roku 660.
Jako by neúrody a hladomoru nebylo dosti, přidala se v roce 541 další rána: pandemie „Justiniánova moru“, vyvolaná novou, mimořádně virulentní mutantou bakterie Yersinia pestis. Mutace zřejmě vznikla v Africkém rohu, což je vedle Mongolska druhá endemická oblast, kde tato bakterie cirkuluje přirozeně mezi místními hlodavci. První popsané případy se objevily v egyptském přístavu Pelusium, odkud se v následujícím roce rozšířily přes Sýrii a Anatolii do Konstantinopole, dále do Řecka, do Itálie a do severní Afriky. V dalším roce mor zasáhl Galii, Arménii a Britské ostrovy. Další vlna v roce 558 se rozšířila do Mezopotámie a do Persie. Smrtnost se odhaduje kolem 25 – 30 %. V Konstantinopoli, kde byla vysoká hustota obyvatelstva, to bylo až 50 %. Svůj podíl na tom mělo i Justiniánovo nařízení, že dosud zdraví obyvatelé se musejí podílet na odklízení mrtvol z ulic.
Ke klimatické apokalypse a morové pandemii se přidala ještě Justiniánova vojenská dobrodružství: válka s Góty trvala 19 let (535 – 554), další válka s Peršany 21 let (541 – 562). Itálie byla během válek prakticky zpustošena. Vzhledem k tomu, že oblíbenou praktikou obou stran bylo pálit protivníkovi úrodu, výsledek byl ten, že nakonec hromadně umírali hlady nejen Gótové, ale i Římané, vojáci stejně jako civilové. V celé říši se drasticky snížil počet plátců daní, což vedlo k takovým excesům, jako že vesnické komunity byly nuceny doplácet daně i za zemřelé. Městští úředníci opouštěli svá místa, infrastruktura se rozpadala – nikdo neopravoval hradby, silnice, akvadukty. V římském přístavu Ostia ukazují, jak, když přestala fungovat veřejná fontána, zoufalí obyvatelé si vykopali studnu rovnou uprostřed křižovatky. Zemí se potulovaly davy zbědovaných lidí, kteří kradli všechno, co se dalo sníst nebo obléci. Vojsko nedostávalo žold, lupičské gangy měly volné pole, západní část Říše ovládali Frankové, Visigóti, Burgundové, obrana dunajské hranice se hroutila.
https://casopis-strepy.cz/index.php/202 ... ba-ledova/
Účinky erupce z roku 536 byly umocněny erupcemi v letech 540 a 547 a trvalo dlouho, než se severní polokoule vzpamatovala. „Pozdní antická malá doba ledová, která začala na jaře roku 536, trvala v západní Evropě asi do roku 660 a ve střední Asii trvala asi do roku 680,“ říká McCormick.
„Byl to začátek jednoho z nejhorších období života, ne-li nejhorší rok v dějinách,“ řekl McCormick Science.
Toto období chladu a hladu způsobilo ekonomickou stagnaci v Evropě, která zesílila v roce 541, kdy vypukl první dýmějový mor. Mor zabil jednu třetinu až jednu polovinu populace v Byzantské říši nebo Východořímské říši.
Stále mohou existovat další, neobjevené sopečné erupce, které přispěly k mlze 536, říká Andrei Kurbatov, profesor věd o Zemi a klimatu na University of Maine a další spoluautor článku Antiquity. Nyní však známe alespoň jeden z důvodů, proč lidé v roce 536 nemohli vidět své vlastní stíny – dokonce ani v poledne.
