PALBA.CZ

Mám knihu, jejíž jméno jsem samozřejmě zapomněl, ale v příloze jsou uvedeny veškeré nehody, které se v československém letectvu udály. Takže by teoreticky stačilo jen mrknout, u čeho je napsané L-29 a hodit to sem

Není to kniha Přežij pilote od bývalého velitele 10. LA? Mám ji také, koupila mi ji Pozorovatel - signalista.

Když už diskutujeme u Delfína o všem možném, je třeba zmínit jeho aktivní účast v ozbrojeném konfliktu na straně Nigérijského voj. letectva proti Biafře. Během konfliktu byl PL palbou sestřelen jeden L-29.
29-ka zde byla, v počátečním stádiu bojů, coby nejvýkonnější stroj až do příchodu Migů-17F a Il-28.

Pokud si dobre pamatuju (nebo si to mozna pletu s necim jinym) tak v nekterem L&K byli popsane vsechny nehody L-29. ( tusim, ze vcetne soukromych v USA ).

Již jsme si zde povídali o jednoduchosti ovládání stroje L-29.
Zajímalo mne, kolik času zabralo vyškolení technika motoráře na tento typ a položil jsem tento dotaz kamarádovi - vysloužilému technikovi.
Ten rozdělil adepty školení na tři skupiny:
1. skupina - profesionálové a studenti oboru s patřičným teoretickým vzděláním - čtyřicet vyučovacích hodin, tedy 40 x 45 minut, přičemž posledních 90 minut je věnováno praktickému provedení motorové zkoušky frekventantem kurzu.
2. skupina - povolanci v době války nebo válečného ohrožení - čtyřicet hodin, t.j. 40 x 60 minut + 5 hodin praxe se stejným vyvrcholením kurzu jako u 1. skupiny.
3. skupina - míroví odvedenci - stopadesát vyučovacích hodin, číselně 150 x 45 minut. Doba odpovídá měsíčnímu kurzu ve výcvikovém středisku.

Pro létající personál byl samozřejmě výcvik na L-29 časově nepoměrně náročnější. Jen létání samotné obsahovalo asi 150 letových hodin, pokud začínající pilot absolvoval základní výcvik pouze na tomto typu. K tomu je nutné přičíst hodny na trenažéru TL-29, výuku materiální části letounu a studium parametrů letounu, plus všeobecná teoretická příprava pilota v klasických leteckých předmětech.

Kam se všude nedostane



L-29 Super Delfín, po vybavení motorem Pratt & Whitney J-60 je pronajímán Americké armádě soukromou firmou TAC AIR. Slouží jakou simulátor střel s plochou dráhou letu.
http://www.tacticalairsupport.com/aircraft.html
http://forum.keypublishing.com/showthread.php?t=101299

Letoun "Aero L-29 Delfín" vyniká jednoduchostí pilotáže i technické obsluhy.
Srejně jednoduché je zabezpečení dodávky paliva do motoru při letu na zádech a záporných násobcích - v hlavní nádrži je instakována odsávací hadice, která má volný konec osazen kovovým zakončením, jež působí též jako závaží a hadici ohybá ve smyslu zemských a odstředivých sil, které na letoun a palivo v nádrži působí.
Řešení je jednoduché, levné a spolehlivé.

Pop:seš si tím jistý?
Já si pamatuju ( z monografie v L+K nejspíš ), že jedna z úprav při přestavbě na Aero L-29A Delfín Akrobat byla úprava nádrže pro let na zádech.
Takže mi přijde divné, že by se s tím dělali, kdyby už to bylo v základní verzi.

Ale řešení je to opravdu jednoduché a ve velkém používané v akrobatických modelech...

Jak by řekl Englishmann: ,,Yes, I am."

Kdysi jsem, coby voják zákl. služby, prodělal školení na modernější L-39. Až na mne se kurzu účastnili jen profíci a tak byla výuka přizpůsobena jejich praxi. Při probírání palivové soustavy draku jsme byli upozorněni na změnu dodávky paliva při letu na zádech oproti jednoduchému řešení na L-29. Současně jsme všichni měli na očích veliké tablo se znázorněným schématem pal. soustavy L-29. Tato konkrétní hadice tam byla "in natura" přinýtovaná na obrysu hlavní palivové nádrže.Poté jsme se vrátili k našemu tématu "Albatros" a probíhala další výuka.
Z rozhovoru, který o přestávce mezi sebou vedli účastníci kurzu, jsem vyrozuměl, že to pro všechny ostatní bylo nošením dříví do lesa. Až na mne všichni znali "Delfína" nazpaměť. Pravděpodobně toto odbočení proběhlo kvůli mně.

Hermetizace kabiny L-29 byla řešena zcela klasicky gumovou profilovanou hadicí, která byla napájena tlakem vzduchu. Zajímavé je, že přední kabina byla napájena vzduchem z letounového systému, ovšem zadní kabina měla vlastní zdroj tlaku vzduchu. Tlaková lahev se nacházela přímo v odsouvatelném překrytu společně s tlakoměrem a plnící přírubou. Lahev se plnila na 50 kg/cm2.

Pěkný čánek o L-29 v Nigérii.
http://www.acig.info/CMS/index.php?opti ... &Itemid=47

V době, kdy stíhací pluky vyřadily ze své výzbroje podzvukové letouny, se objevila mezera v jejich schopnosti působit proti pomalu letícím cílům.
Jak již víme, pomohl Delfín vyzbrojený kontejnery s kulomety MG-17. Ideální verzí byl L-29R/RS, který měl přídavné nádrže na konci křídel a závěsníky mohl využít na střeleckou výzbroj při zachování max. doletu/max. doby letu.
Po nehodě, která se stala v Plzni, byla zakázána akrobacie na těchto verzích L-29 - ulomená koncová nádrž i s kusem křídla v průběhu akrobatického prvku.

Ještě doplním údaje o vztlakových klapkách: 15° vzlet, 30° přistání.

MG 17? To používalo ty původní německé letecké kulomety z druhé světové?

Ano Hansi. Těchto zbraní mělp letectvo ještě v 60. letech minulého století dost a střeliva do kulometů MG 17 byly vagony. Kontejnery používaly naše L-29 v první polovině 70. let.
V r. 1970 ukončil službu bezproblémový Mig-17 PF u 11. slp v Žatci ( 4. letka měla i jeden Mig-17 F) - vše popsáno v příslušném tématu. Teprvo v říjnu 1975 se přesunula jedna letka Migů-15 bis SB do Č. Budějovic, kde působila ve prospěch PVOS. I když organizačně patřila do stavu 30. bilp ( 10. LA), vpodstatě se stala 4. letkou 1. slp a plnila úkoly v jeho sestavě.
Období mezi vyřazením Migů-17 a přesunu Migů-15 do Č.B. bylo vyplněno činností vyzbrojených L-29 Delfín. Ty operovaly z letiště Č. Budějovice a Plzeň - Líně.
Fotografie kontejneru s MG 17 je na první straně tohoto tématu.

Hans S. píše:MG 17? To používalo ty původní německé letecké kulomety z druhé světové?

Přesně tak... ...tehdejší naše označení vz.17N

Kopapaka je rychlý jako blesk - díky!
Je třeba dodat, že kulomety MG 17 byly montovány zcela běžně do poválečných C-2A ( Ar-96 B) a také do části dvomotorových C-3A ( Si-204). Zbraň byla kvalitní a při správném skladování mohla vydržet i padesát let v použitelném stavu.

Pro zajímavost. Několik obrázků "amerických" Delfínů z filmu Vysoká modrá zeď, kde měli představovat stroje F-84:

Přesto, že se letouny L-29 jednotlivých výrobních sérií při zběžném pohledu vzájemně neliší, trochu upřenější pohled nás přesvědčí o opaku. První výrobní bloky měly perforované brzdící štíty a záložní PVD se nacházela vysoko na SOP v přední částí vřetenového krytu převodu podélného řízení. Střední série poznáme podle perforovaných brzdících štítů, ovšem obě PVD se nachází na koncích křídla. Poslední bloky postrádají perforaci brzdících štítů, PVD zůstaly na křídle.
Také používaný motor byl dodáván ve verzích M 701 a/b/c.

Já mám Pope pocit, že některé série se rozcházeli i rozmístněním některých agregátů v letounu. Jinak je pravdou že delfínek byl jednoduchost sama - měl jsem to potěšení v něm zažít cca hodinový let - když jsem si asi ve dvou kilákách vzpoměl jak technik letounu dával na letkové kantýně k lepšímu- že do tý svý kolběžky už 1/4 roku nedoplňoval olej - tak jsem ho po přistání tak dlouho kopal do pr---e až jsem ho dokopal k mašince donutil jsem ho otevřít olejovou nádrž a ejhle nějaké to deci chybělo ale oleje bylo dost - kdo pak koho kopal do stejných míst si domyslete.

Pop píše:Ano Hansi. Těchto zbraní mělp letectvo ještě v 60. letech minulého století dost a střeliva do kulometů MG 17 byly vagony. Kontejnery používaly naše L-29 v první polovině 70. let.
V r. 1970 ukončil službu bezproblémový Mig-17 PF u 11. slp v Žatci ( 4. letka měla i jeden Mig-17 F) - vše popsáno v příslušném tématu. Teprvo v říjnu 1975 se přesunula jedna letka Migů-15 bis SB do Č. Budějovic, kde působila ve prospěch PVOS. I když organizačně patřila do stavu 30. bilp ( 10. LA), vpodstatě se stala 4. letkou 1. slp a plnila úkoly v jeho sestavě.
Období mezi vyřazením Migů-17 a přesunu Migů-15 do Č.B. bylo vyplněno činností vyzbrojených L-29 Delfín. Ty operovaly z letiště Č. Budějovice a Plzeň - Líně.
Fotografie kontejneru s MG 17 je na první straně tohoto tématu.

Tak toto môžem potvrdiť, ako účastník týchto zmien počas ZVS. Do presunu bisov slúžili na pomaly letiace ciele v ostrej hotovosti L - 29!