Těžký tank IS-2

[Martan]

Ekvivalentom pre "diaľka priameho výstrelu" by mal byť výraz "metná diaľka" - teda diaľka streľby, pri ktorej výška dráhy strely neprekročí dohodnutú výšku cieľa - u protitankových zbraní obvykle 2 alebo 2,5 metra (typická výška tanku), u ručných strelných zbraní 1,8 metra (typická výška postavy) - metná diaľka závisí na výške cieľa (obvykle dohodnutej), počiatočnej rýchlosti a balistických vlastností strely.

Díky za objasnění.Takže pokud střílím na cíl přímou střelbou zásah je jistý i když se nachází blíž ?Nebo je to jinak?

Pozor na pojmy:
Přímá střelba je každá střelba, při které zbraň "vidí" cíl a míří přímo na něj. Např. i minometem lze vést přímou střelbu, pokud od něj vidím cíl a mohu na něj přímo mířit.
Metná dálka je jeden z pojmů u přímé střelby a, jak už psal Alchymista, označuje dálku cíle, při které výška vrcholu dráhy střely nepřevýší výšku cíle. Pro každou zbraň a munici je pro různé výšky cíle různá.
Naopak u nepřímé střelby zbraň cíl nevidí a pro zamíření potřebuje pomocný bod. (zjednodušeně řečeno)
Pokusil jsem se to trochu nakreslit:

Na obr. 1 je názorné vysvětlení metné dálky.
Na obr. 2 je vidět, že při střelbě v rozsahu metné dálky nemusíme při míření brát do úvahy dálku cíle. Zároveň je vidět jak se mění místo zásahu v závislosti na dálce.
Na obr. 3 je vidět, že pokud cíl dále než je metná dálka, musíme při míření počítat i s dálkou cíle.

Snad je to srozumitelné.

[Thór]

Pro pochopení všech zmíněných názvů, sem kopíruji adresu Českého obranného standartu.

http://www.oos.army.cz/cos/cos/100007.pdf

[Petrz]

Snad je to srozumitelné.

Srozumitelné to je,tak nějak jsem to myslel.Není mi ale jasné k čemu byl tento údaj pro tankisty.Chápu že čim plošší trajektorii letu střely kanón měl(čím měl větší rychlost a výhodnější balistický koeficient) tím měl větší šanci cíl zasáhnout,i když střelec neznal dálku cíle(tím byla větší metná dálka).Ale samotná znalost tohoto údaje? Stejně musel střelec vyhodnotit vzdálenost cíle ne.

[Martan]

Dálku střelby musí střelec vyhodnotit vždy a následně ji taky musí správně nastavit na zaměřovači. Pokud se on a/nebo cíl pohybují, tak se mění i dálka k cíli a před každým výstřelem ji musí znovu zjišťovat a nastavovat. Pokud však střílí na vzdálenost do metné dálky, tak dálku nastavovat nemusí.
Typický průběh střelby:
1. Zjistit údaje o cíli, mezi nimi je i dálka k cíli.
2. Vypočítat prvky pro střelbu.
3. Nastavit prvky pro střelbu na zaměřovači, mezi nimi je i dálka střelby.
4. Zamířit na cíl a vystřelit.
5. Pozorovat zásah a pokud je cíl vyřazen tak střelba končí. Pokud cíl vyřazen není tak:
6. Zjistit odchylku místa dopadu střely od cíle (stranová a dálková).
7. Pokračovat bodem 2.

Pokud střílíš v rozmezí metné dálky a prvky pro první ránu jsi vypočítal správně, tak při druhé ráně nemusíš počítat nové prvky pro střelbu a nastavovat je na zaměřovači. To děláš pouze pokud jsou odchylky příliš velké, tzn. že dopad střely je mimo zorné pole zaměřovače nebo na jeho hranici. Opravy prvků pro střelbu se dělají pouze změnou záměrného bodu, např. místo na střed míříš na pravý horní okraj. Tím získáš čas a druhou ránu vystřelíš rychleji.

[TonyHazard]

Zbytek fotografií po ošetření a úpravě úvodního článku o těžkém tanku IS-2
(Kdo by měl zájem, může tam nakouknout, je tam pár zajímavých fotografií)

Polský IS-2 při cvičení v 50. letech.

Tank IS-2 z polského 4. těžkého tankového pluku, i přes ztrátu jednoho pojezdového kola si zachoval manévrovací schopnosti.

Tank IS-2 působící v rámci 1. běloruského frontu, Západní Pomořany, březen 1945.

[Pátrač]

Zaujaly mě obrázky na kterých je na věži tanku namontován kulomet. Je zajíamvé že na většině fotek kulomet není. Ani na tancích focených v muzeích tento kulomet není.

Byl tento kulomet jen doplňková výzbroj nebo to byla jedna výrobní série která byla takto dozbrojena? Má autor možnost dohledat jak to bylo? Zajímalo by mě to

[Mantra]

Zaujaly mě obrázky na kterých je na věži tanku namontován kulomet. Je zajíamvé že na většině fotek kulomet není. Ani na tancích focených v muzeích tento kulomet není.

Byl tento kulomet jen doplňková výzbroj nebo to byla jedna výrobní série která byla takto dozbrojena? Má autor možnost dohledat jak to bylo? Zajímalo by mě to

Pěkné fotky, i ty klády na bocích pro samovyproštění.

[TonyHazard]

Pro Pátrače : Promiň, ale asi čteš moc rychle, tohle je přímo z článku :
"Plánovaný protiletadlový kulomet DŠK ráže 12,7 mm byl u tanku zaveden teprve v listopadu 1944. Prvních 25 tanků s kulometem DŠK opustilo továrnu v listopadu a od ledna 1945 byly už montovány na všechny typy tanků", to by jako důvod, proč není všude stačilo, ale ještě se podívám a doložím.

Pánové, (pokus o vtip ), nejsem tu moderátor, ale založte si téma o češtině jinde.

[Pátrač]

Tony - přečetl jsem si to ještě jednou a propadám hlobokému studu Děkuji za navedení a slibuji větší pozornost.

[TonyHazard]

Pro Pátrače : Ještě jednou promiň, navedl jsem Tě na to poněkud neomaleně. Když vezmu kolik informací zpracováváš, tak se nedivím, že Ti ušla tato "věta", ukrytá v odstavci. Takže už také víš, že zásoba vezené munice do tohoto kulometu byla jen 250 nábojů (to se zdá dost málo, ne?).
Prošel jsem několik zdrojů, ale víc jsem nezjistil.

[Alchymista]

Guľomet DŠK je zásobovaný pásom a do schránky na zbrani sa zmestí pás s 50 nábojmi. To znamená päť schránok s nábojmi. T-55 mal pre DŠK 200 nábojov, T-72 pre NSVT 300 nábojov.
Aj americký guľomet M2 má schránku len na 50 alebo 85 nábojov (kovová bednička). Tank M4 Sherman preň viezol 300 nábojov - oproti IS-2 teda nie príliš viac.
Zásoba streliva pre guľomet M2 u tanku M1 Abrams je 1000 nábojov, ale guľometné stanovište je často vybavované pancierovaním, čo naznačuje určenie guľometu pre ostreľovanie pozemných cieľov pri bežnej bojovej činnosti, teda nie primárne protilietadlovú obranu.

[kopapaka]

Důvod pro tak ( relativně ) malé množství, je určení kulometu, jde samozřejmě především o protiletadlovou zbraň, takže v této oblasti nijak moc časté využití a množství nábojů akorát. Druhým důvodem pro montáž byla vysoká účinnost této zbraně ( oproti 7,62mm ) proti tankoborníkům a to i v případě jejich ukrytí za překážkami. DŠK má myslím 600r/min, jenže to je teoretická rychlost PALBY, když se připočte výměna pásu, případné čekání až to trochu schládne aby to šlo vůbec chytit, tak i 250 nábojů vydrží poměrně dlouho...
Pokud jde o toho ( nejenom ) Abramse, tam už je ještě jedno určení navíc a to střelba po obsluhách PTŘS a tam jde vzhledem k dostřelu běžně přes 1000m o střelbu dlouhými dávkami, tak proto ta vyšší dotace.
Pokud by někoho zajímalo, proč se používá jen 50 nábojů v pásu, jsou dvě vysvětlení:
a) manipulace, nevím kolik váží pás s padesáti náboji, ale delší by byl moc těžký i na zbrani
b) chlazení, již zmíněná M2 má povolených max 75 nábojů při nepřetržité střelbě, nevím jak DŠK ale při výměně každých 50 ran to aspoň trochu schládne

[Alchymista]

Americký náboj 12,7x99 váži 110g, ruský 12,7x108 140g, k tomu článoky pásu a schránka/krabica... Tých 50 rán sa dostane na nejakých 8-9kg u rusov a 7-8kg u američanov (85 rán potom na 11-14kg)

BTW argot a žargón je trochu rozdiel.

[skelet]

Sovětské tanky IS-2 v Ostravě poblíž křižovatky dnešní ulice Sokolská třída/ 28.října. Pár desítek metrů od této křižovatky je Most Miloše Sýkory

fotka pochází z diskuzní skupiny Zapomenutá Ostrava na Facebooku

[krabozubec]

Velmi zaujìmavé grafi. A aj tie obrázky s t34.
Každopádne tá zaoblená maska veže je velká záhada v tom akú skutočnú efektivitu mala. Ale ten štít dela už mohol byť prebitý na tých 2000 m s kwk 43 pokiaľ mal hrúbku tých 120 mm.
Na tejto stráke na fóru Tiger ii vs IS 2 autor príspevku tvrdí že neskoršie verzie mali štít dela zosílený na 160 mm. Aj na iných stránkach aj na wikipedii je písané že pancier max do 160 mm. Ale nikde som nenašiel kedy došlo k takejto úprave že či náhodou to nebola úprava na modelu 1944.
Ak niekto z vás má túto informáciu tak mi prosí povedzte. Veľmi ma to zaujíma.

[Sibirsky_Tygr]

Velmi zaujìmavé grafi. A aj tie obrázky s t34.
Každopádne tá zaoblená maska veže je velká záhada v tom akú skutočnú efektivitu mala. Ale ten štít dela už mohol byť prebitý na tých 2000 m s kwk 43 pokiaľ mal hrúbku tých 120 mm.
Na tejto stráke na fóru Tiger ii vs IS 2 autor príspevku tvrdí že neskoršie verzie mali štít dela zosílený na 160 mm. Aj na iných stránkach aj na wikipedii je písané že pancier max do 160 mm. Ale nikde som nenašiel kedy došlo k takejto úprave že či náhodou to nebola úprava na modelu 1944.
Ak niekto z vás má túto informáciu tak mi prosí povedzte. Veľmi ma to zaujíma.

Sovětské tanky měly za štítem ještě část věže, kdežto německé ne. Ty měly v přední části věže "okno", které bylo kryto jen štítem kanónu. IS-2m má na straně miřiče tloušťku štítu 120 mm, na straně nabíječe 80 mm. Přičemž za štítem kanónu je ještě část věže, která může přidat další milimetry. Těžko lze odhadnout, kolik ta tloušťka je za štítem v každém místě, ale 80 mm je asi reálných. 100 mm asi ne, věž je v místě štítu zeslabená.

[krabozubec]

Tak dík za info.
Pozeral som mnohé stránky kde som hľadal nejaké informácie o tom či došlo k nejakému zosíleniu veže keď prišiel IS 2 m ale všade tá istá omáčka. Na stránke russian battlefield je to že v IS 2 m bol rozšírený mantled (nutná úprava kôly posunutiu zameriavača) s lepšou ochranou z čoho možno vydedukovať že na ľavej strane bola za štítom časť veže. Každopádne by som rád niekedy videl čelo veže bez toho štítu.

A teraz trochu k inej téme.
Na väčšine stránok sa dočítam že rýchlosť palby tohoto tanku bolo 2 až 3 výstrely za minútu. Avšak našiel som článok kde je písané že potom čo došlo k úprave kanónu na D25 T sa na skúškach dosiahla rýchlosť strelby na 4 až 6 rán za minútu.

Tu je link
http://tankarchives.blogspot.sk/2013/07 ... 2.html?m=1

[josefg]

Na väčšine stránok sa dočítam že rýchlosť palby tohoto tanku bolo 2 až 3 výstrely za minútu. Avšak našiel som článok kde je písané že potom čo došlo k úprave kanónu na D25 T sa na skúškach dosiahla rýchlosť strelby na 4 až 6 rán za minútu.

Modernizace a celková koncepce asi byly dost nadčasové protože v aktivní službě na druhořadém válčišti (dálný východ) se podle ruské televize? (youtube) udržel až do poloviny osmdesátých let. Jinak jako hlavní protitankový prostředek pro boj s Tygry a Pantery se podle téhož neprosadil a největší uplatnění nalezl při ničení pevnůstek a jiných opevnění na přístupech k Berlínu

[krabozubec]

Na väčšine stránok sa dočítam že rýchlosť palby tohoto tanku bolo 2 až 3 výstrely za minútu. Avšak našiel som článok kde je písané že potom čo došlo k úprave kanónu na D25 T sa na skúškach dosiahla rýchlosť strelby na 4 až 6 rán za minútu.

Modernizace a celková koncepce asi byly dost nadčasové protože v aktivní službě na druhořadém válčišti (dálný východ) se podle ruské televize? (youtube) udržel až do poloviny osmdesátých let. Jinak jako hlavní protitankový prostředek pro boj s Tygry a Pantery se podle téhož neprosadil a největší uplatnění nalezl při ničení pevnůstek a jiných opevnění na přístupech k Berlínu

Ja si myslím že protitankový boj mu sťažovaly blbé inštrukcie vedenia boja t.j velitel najprv nájde cieľ a podľa typu cieľa dá rozkaz nabiť buď AP alebo HE. Táto taktika bola úplne normálna u väčšiny tankov ale u tohto ani nie.
Tu by bolo vhodnejšie vopred nabiť. Tým by boli šance vyrovnanejši

(příspěvky spojeny) *T*

---

Modernizace a celková koncepce asi byly dost nadčasové protože v aktivní službě na druhořadém válčišti (dálný východ) se podle ruské televize? (youtube) udržel až do poloviny osmdesátých let. Jinak jako hlavní protitankový prostředek pro boj s Tygry a Pantery se podle téhož neprosadil a největší uplatnění nalezl při ničení pevnůstek a jiných opevnění na přístupech k Berlínu

Ja si myslím že protitankový boj mu sťažovaly blbé inštrukcie vedenia boja t.j velitel najprv nájde cieľ a podľa typu cieľa dá rozkaz nabiť buď AP alebo HE. Táto taktika bola úplne normálna u väčšiny tankov ale u tohto ani nie.
Tu by bolo vhodnejšie vopred nabiť. Tým by získal IS 2 velkú výhodu lebo vzhľadom na hmotnosť striel by mohol velitel s kludný svedomým dať nabiť HE. Pancier to síce neprerazí ale aj zásah do korby dokázal vyhodiť rozvodovku či poškodiť hlaveň a fragmenty ešte zabijú pechotu čo podporuje tank alebo zničia ľahké openenia t.j gulometné hniezdo.

---

Sleduji na Palbě, že někteří nevědí, jak se dělá citace ... a jsou z toho pak torza. LORD
Už mě to nebaví opravovat ... text musí být uzavřen např.

Kód: Vybrat vše

[quote]bla ... tanky ... v boji nasazeny ...[/quote]

ne jen [/quote] apod.

[Sibirsky_Tygr]

Věž IS-2m
Na NETu lze najít několk detailních fotek věží, případně je to dobře vidět na zničených mašinách.

Rychlost střelby
Nenašel jsem informaci o rychlosti střelby pro kanón 122 mm D-25T, ačkoliv jsem prohlížel tabulky střelby (orig. sovětské) několikrát. Předkládám tedy data pro kanón A-19 (se šroubovým závěrem). Pro srovnání jsem přidal data pro kanónovou houfnici ráže 152 mm.

Tabulky střelby pro kanón 122 mm vz. 31/37 (české tabulky)
maximální rychlost střelby po dobu 1 minuty … 6 výstřelů

Tabulky střelby pro kanónovou houfnici 152 mm vz. 37 (české tabulky)
maximální rychlost střelby po dobu 1 minuty … 4 výstřely

Rychlost střelby je vázána na tepelnou odolnost (kapacitu) hlavně, nikoliv na fyzickou výkonnost obsluhy nebo typu závěru. Je to vidět z tabulek, protože při delší době palby, se prodlužuje doba mezi jednotlivými výstřely (později mohu přidat další údaje).
Při nedodržení hrozí poškození / zničení hlavně vlivem snížené pevnosti materiálu hlavně v důsledku vyšší teploty.

Nabití kanónu "s předstihem"
Teorie, že lze nabít kanón s předstihem je hezká, ale není dobrá. V praxi, pokud je hlaveň již zahřátá, nesmí se nabíjet bez následného výstřelu. Důvodem je riziko exploze granátu v hlavni. Kanón 122 mm vz. 31/37 je dle předpisu limitován maximální dobou 3 minut. Jinými slovy, po nabití musí následovat výstřel do 3 minut. Dlužno dodat, že se toto nařízení týká projektilů s náplní A-IX-2, což je flegmatizovaný RDX s hliníkovým práškem. Touto náplní jsou (byly) plněny převážně protipancéřové projektily.