PALBA.CZ

mno, koukám, že mi utekl Argonantův příspěvek, takže po dvou měsících reaguji
- omlouvám, se, že ukazuji příklady z Čech, ale jsem si zde jistější

1) Jindřichův Hradec, Lichnice, Osek, Stráž ... já se přikláním spíše k Durdíkově názoru, že se jednalo o původně zěměpanské hrady, které v různém stavu rozpracovanosti přešly na šlechtické majitele.
Byť jejich první soukromí majitelé byli opravdu maximálně významní, nemyslím, že by jejich ekonomické podmínky umožnili takové založení. Jejich plochu se v některých případech nepodařilo po celý středověk využít. Srovnatelně velkých šlechtických hradů ve 14. století se objevilo jen několik (vybavuji si vlastně jen Lipnici) a to byla jiný doba, kdy šlechta byla obecně bohatší a "hutě" běžnější, tudíž levnější.

2) dvoupalácové dispozice jsou jihočeskou specialitou (Vítkovci) ? Kde má tohle tvrzení základ? Vybavuji si dva (Helfenburk, Dívčí kámen), případně tam můžeme zařadit i Č.Krumlov. Jsou to výstavní kousky, ale regionální omezenost mi tu chybí.
Líšno, Kožlí, Vysoký Chlumec, Libštejn, Egerberg, Litice, Potštejn v zásadě i Trosky, Hamrštejn nejsou v oblasti vlivu Vítkovců. A koneckonců i královské hrady Vyšehrad, Sulzbach a Točník si z tohoto typu berou inspiraci.

3) drobnost - Bezděz není řazen mezi bergfritové dispozice, je to královské založení a spíše tzv. hrad s obvodovou zástavbou, byť s výraznou stavbou okrouhlé věže. Jenže to by pak mohl být bergfritovým typem i Týřov.

Mám trochu odveci otázku. Vedel by mi niekto povedať odkedy približne sa datuje použitie nepálených tehiel pri výstavbe hradov resp. skôr hradísk na území Slovenska?

Včera jsme si dali menší trek v okolí Rabštejna nad Střelou, mimochodem moc pěkné, doporučuji. Ale k věci, večer doma jsem pak něco málo gůglil o samotných hradech Rabštejně a Sychrovu a moc moudrý jsem z toho nebyl, nebo jsem jen blbě hledal. Může mi někdo více znalý vysvětlit polopatě nevšední blízkost obou hradů. Proč to? Účel?

Z toho co jsem našel.. se o tom nic neví.
Dokonce jsou dvě hypotézy, jedna, že je to samostatný hrad, druhá, že to byla součást opevnění městečka.

Vzhledem k tomu, že má Sychrov v jednu dobu prokazatelně odlišného majitele od Rabštejna, přikláním se k verzi samostatného hradu.

Mohla to být prostá ochrana hranice panství, zde v extrémně blízké poloze. Máme u nás i jiné příklady Landštejn-Markl, Lamberk - Sedlecký hrad.

Spousta jich je za hranicemi, známá je třeba dvojka Rudelsburg - Saaleck 51.108901474542655, 11.703949585712511


Někde to kromě ochrany panství či kontroly obchodní stezky byly i prestižní důvody (když vy břízolit, tak my to poženeme o škok vejš)

Dalším případem jsou tzv. obléhací hrady (německy Trutzburg) stavěné za účelem blokování obléhaného objektu hradu/města.

Jeden krásný příklad je Trutzeltz Balduina Trevírského postavený necelých 250 metrů od obléhaného hradu Eltz.
50.20694191426934, 7.336114065879755

Z mého pohledu nejznámější obléhací hrad pak byl postaven v Levantě, kde hrabě Raimond de Saint Gilles postavil donjon k blokování Tripolisu z vnitrozemí. Dnes je součástí pevnosti Sindžíl.

Mohla to být prostá ochrana hranice panství, zde v extrémně blízké poloze. Máme u nás i jiné příklady Landštejn-Markl, Lamberk - Sedlecký

To jsem netušil, juknu na to. Je to docela mazec . Mimochodem lépe zachované podhradí jsem ještě neviděl.

Chebská falc z období Fridricha Barbarossy, kolem roku 1 150. Kaple stojí ještě vně hradu.

Je nějaký důvod proč ji postavili zrovna takhle?

Ty jo, to netuším. Hrad byl vždy integrální součástí města, respektive městského opevnění. Tak bych si tipnul, aby byla přístupná veřejnosti, veřejný zájem . A nebo nejdříve byla falc a potom kaple, no a první podoba falci byla mrňavá. Zde je už v hradním jádru, zastíněná palácem.

Dávalo by to smysl – takhle si nemuseli do hradu pouštět při každé bohoslužbě lidi z okolí, kteří mohli v určitých situacích představovat bezpečnostní riziko; teda pokud ve městě neměli vlastní kostel.

Kostel už v té době byl.

Na Jánském náměstí, prvním známém tržišti v Chebu, stával nejstarší chebský kostel. V listině z doby kolem 1140 je již jako svědek jmenován farář chebský. Dokládá existenci farnosti a lze předpokládat, že kostel byl v té době už dokončen. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, ohrazený zdí, což celému komplexu dodávalo charakter útočištního kostela. Později byl kostelík opatřen barokním průčelím. Po velkém požáru severní části města už nebyl obnoven. Z tohoto kostela pocházel kámen s tajemnými znaky, který se ztratil v polovině 19. století.

Kolem roku 1150 bych chebský hrad s dvěmi okrouhlými věžemi v čele neoznačoval jako falc, ale pouze jako "hrad" Vohburgů. Na Falc jí přestavěl až Barbarossa, kdy vznikl rozměrný císařský palác, byly sneseny obě věže a místo té jižní vznikl bosovaný čtverhranný bergfrit Černá věž. A vznikla nádherná patrová kaple.

Právě rozměrný a výstavný palác s přestavbou, či spíše novostavbou kaple do značné míry určuje typ hradu - falc.

Domníval jsem se, že kaple byla novostavbou, ale patrně našli archeologové v Chebu starší základy. Stavba kaple na předhradí nebyla zas takovou výjimkou. Dost často už jen proto, že v jádře nebylo místo. To že na rekonstrukci "1150" místo je, neznamená, že kolem dokola nádvoří nebyly roubené nebo hrázděné stavby. Díky valům pevnosti to asi nezjistíme.

Vzhledem ke slovanskému hradišti zde mohl být starší svatostánek a Vohburkové jej jen přestavěli. Tradice "místa" se často drží velmi dlouho. Rozhodně kaple sloužila hradu a předhradí a ne městu.

Tomáš Hájek píše: ↑9/2/2026, 20:41 Vzhledem ke slovanskému hradišti zde mohl být starší svatostánek a Vohburkové jej jen přestavěli. Tradice "místa" se často drží velmi dlouho. Rozhodně kaple sloužila hradu a předhradí a ne městu.

Postavíli se člověk před vchod do kaple, tak cca na úrovni jejího levého rohu, cca 2 metry nalevo jsou odhalené slovanské náhrobní kameny.

Kostel na Jánském náměstí byl od kaple cca 300 metrů vzdušnou čarou.

Sedí to Tomáši.

Šebesta 1998

Dvojitá kaple

Vedle paláce se tyčí nejcennější stavba falce, hradní dvojitá kaple. Postavena byla na počátku 13. století na místě dávno zrušeného slovanského hřbitova. Mnoho koster bylo porušeno při kopání jejích základů, několik pohřbů bylo nalezeno uvnitř pod podlahou
V severní sakristii byla v prosinci 1997 objevena část kamenného základu starší fáze kostelíka z počátku 12. století. Pod podlahou jižní sakristie byla zjištěna dosud neznámá přestavba kaple ve 14. století. Mezi kamennou destrukcí se vedle keramiky nalezla drobná mince z hornofalckého Laufu a jako první nález svého druhu v Chebu také železné votivní zvířátko, používané jako obětina v kultu sv. Martina, patrona dolní kaple

Vzhledem ke slovanskému hradišti zde mohl být starší svatostánek a Vohburkové jej jen přestavěli. Tradice "místa" se často drží velmi dlouho. Rozhodně kaple sloužila hradu a předhradí a ne městu.

Nejspíš tam opravdu byl už v devátém století, což mě dost překvapilo, a používal se až do jedenáctého, kdy jej přestavěli na kapli.

Mimochodem, Zemakte, odkud jsou ty rekonstrukce? Je to nějaká výstava na hradě, nebo klasická kniha?

Je to když procházíš hlavní branou do hradu. Nalevo hned naproti kase pověšené na zdi vedle vstupu do Černé věže. Je tam postupný stavební vývoj. Těch znázornění je víc. Měl jsem na ruce dva psi, tak jsem fotil jednoruč a jen vybrané. Také mne to bouchlo do očí, je to pěkně udělané.

Edit.
Hele
https://www.hrad-cheb.cz/cz/fotogalerie ... ku-casu-13

Super, díky. Na e-Středověku se na to ptal jeden uživatel, který mě nasměroval k tomu Šebestovu článku, tak mu dám vědět.

Kostel je současný se slovanským kostrovým pohřebištěm, takže ho lze historicky datovat do doby krátce po roce 845, kdy bylo v Řezně pokřtěno čtrnáct českých velmožů, mezi nimiž byl i vládce chebského hradiště. Po roce 1183 nechal císař Friedrich Barbarossa na jeho místě postavit štaufskou patrovou kapli. Až v době této přestavby vznikl kostel sv. Jana Křtitele jako náhrada za zbořený slovanský kostel. Ve 13. století vznikla první synagoga, děkanský chrám sv. Mikuláše a Alžběty, vedle něj karner sv. Michala a dalších pět kostelů u klášterních domů waldsassenských cisterciáků, minoritů, klarisek, křižovníků s červenou hvězdou a dominikánů.

Tohle jsem fakt nevěděl díky.

Zemakt píše: ↑10/2/2026, 12:48 Je to když procházíš hlavní branou do hradu. Nalevo hned naproti kase pověšené na zdi vedle vstupu do Černé věže. Je tam postupný stavební vývoj. Těch znázornění je víc. Měl jsem na ruce dva psi, tak jsem fotil jednoruč a jen vybrané. Také mne to bouchlo do očí, je to pěkně udělané.

Edit.
Hele
https://www.hrad-cheb.cz/cz/fotogalerie ... ku-casu-13

Pěkný. Je tam ještě obraz s Kněbortem?

Myslíš Valdu co tu každej rok cválá na koni? Ten je tady svého času každoročně na každém bilboardu. Takže asi určitě jo.

Jo jo, toho myslím, bejvávál na hradě u pokladny jeho obraz v životní velikosti.

Heiss píše: ↑10/2/2026, 13:00 Super, díky. Na e-Středověku se na to ptal jeden uživatel, který mě nasměroval k tomu Šebestovu článku, tak mu dám vědět.

Tak jsem projel tu diskuzi a hned jsem naklusal pro tu knihu o ministeriálech. Potřebuju si odfrknout u jiného období. No, jen k tomu co mne upoutalo. Ta kniha je z roku 1996 a když si člověk listuje ve fotopříloze, tak si tak říká jak před cca 30ti lety vypadal Starý Hroznatov, Libá, Skalná, Seeberg, Pomezná i Chebský hrad. Hazlov se opravuje. Klobouček smekám, kdoby to tehdy tušil.