Skelet:
Užití vzdušného zásobování je stejně napínavá otázka, jako ta Vallunova o koordinaci se vzdušnou jednotkou. Moderní trendy tímto směrem nakonec šly -
Vzušná a pozemní bitva se tak jmenuje nikoli náhodou. Nicméně první výsledky byly k vidění až v tom Zálivu, a navíc dost opatrné.
V realitě ČSLA, kterou jsem zažil, a se spojařskými možnostmi, které popsal Franta, to vidím v r. 1988 asi nejspíš jako scifi; navíc udělat vzdušnou sílu natolik zajímavou, aby ji okoljdoucí patroly NATO ihned nesmetly z oblohy, je nesnadný úkol.
Zda jsou ušetřené hodiny letu vrtulníku na trase Ulm - Stockach mocnější ochrana doplňovací akce, než zjevně mnohem pomalejší, ale ne tak provokativní parta náklaďáků na silnici, to si netroufám vyhodnotit.
Kdo chce, může tuhle kapitolu o spolupráci vzdušných a pozemních jednotek vypracovat - já na to rozhodně nemám znalosti.
Vallun:
králičí rojnice je vymyšlena efektivně, mohla by fungovat, ale podle mne je nevhodná, neefektivní pro činnost OMS.
Slovo do pranice. Především si nejsem jist, zda jsem vysvětlil ten nejdůležitější kotrmelec na úrovni
velení, který pokládám za naprosto nezbytný -
právě po vícenásobné zkušenosti, jak to vypadá, když se prapor přesouvá po jedné praporní ose.
V realitě ČSLA to vypadalo, jako paní učitelka se školou na výletě - děti se seřadí a jdou tam, kam se jim nařídí, nic víc a nic méně. V zásadě jdou prostě za paní učitelkou. Nemají ponětí, kde jsou, kam jdou, a taky se o to nestarají. Při problému je prostě paní učitelka navede.
Navíc visí celý prapor vysílačkami na jediné frekvenci, takže první poučení, co dostanou velitelé, je zejména to, aby drželi hubu. Velitel čety, tanku nebo i roty hlásí jen něco opravdu důležitého - tanky zleva a tak podobně. Informace proudí čistě od velitele k vojákům, jen výjimečně obráceně.
Tady by to muselo být úplně naopak; ideální králík je ten, o kterém velitel skoro celý den nic neuslyší (sem tam nějakou zprávu, jak je veselý - to proto, aby bylo možno reagovat, když se to nějak nevyvede). Stejně tak velitel má pokud možno držet hubu - žádný "směr Stockach, vlevo vbok", jak bylo běžné. Prostě skoro všechno si musí velitelé rot uvelet sami,a to opět co nejméně pokyny - ideální vojáci tuší, co mají dělat v různých typech situací. Více brífinku večer ušetří debilní dotazy ráno.
Ať rota, prapor, linie nebo koule se srdíčkama, musí to být
samoorganizující seskupení, jako třeba ti agneti v Pánovi prstenů, co hrají umělé bojovníky - nemůže to být řízené z centra.
Teprve po této zásadní odbočce má cenu se bavit o pochodových a bojových sestavách.
Ono totiž ze způsobu organizace jasně vyplyne, že pružná samoorganizující se linie nikdy nedopadne jako opravdová linie.
Králíku 17 jde o dvou tanků blbě motor, Králík 8 právě bojoval hodinu s někým, takže hned deset kilometrů ztráta, Králík 13 jede moc vlevo a jiní prostě kopírují terén. Ono nemá cenu jet přímo přes pole, lepší je to vzít na kraji podél těch stromů, i když je to delší.
Podstatné je, aby
na konci dne byli všicni v identifikovatelných postech, aby je tam spojka našla a neběhala dvacet kilometrů.
Takže nějaké snadné identifikovatelnosti v terénu se moc neobávám. Spíš se bojím toho, aby se alespoň přibližně večer našli.
Krom toho, nepsal jsem linie, ale
klínem vpřed, možná také něco jako
kruhová úseč, rozhodně bych kraje zpozdil, aby dělaly trochu "střechu" jednotkám, co se ukrývají uprostřed. Opět dost přibližně, přes den na nějakém tom kilometru tak úplně nesejde - stejně není způsob, jak to ohlídat.
Takovým způsobem by měl přeci postupovat vlastní front po prorážecí bitvě, napadlo mne hned.
Po prorážecí bitve bych jako velmi nízký velitel, neznalý tajů vysokého operačního umění, navrhl tohle:
Armáda se rozdělí na dva "jazyky", jeden vyrazí na plné pecky k jihovýchodu, druhý k severozápadu, rovnoběžně se Šumavou, za dosud neporušenou linií obrany.
Pojednou tak daleko, až objeví prchající tanky a BVP z obrany, které budou ujíždět právě před tím, aby nebyly obklíčené. Pak to vezmou zpátky ke hranici a ustřihnou to v nějaké vhodné díře, spojením s pěšími divizemi, co od rána číhají stále v lese a dělají kryt hranice (jenže v tuhle chvíli spíš už z německé strany).
Ve dvou velikánských kapsách se ti chytně kořist - zřejmě pár desítek kilometrů obranné linie. Ta je dokonale v pytli. Pak už stačí ji chvíli trápit palbou ze všech stran, nejlépe horní skupinou úhlů, a zničíš všechno živé. Kdo zkusí zdrhnout, schytá to z několika stran najednou.
Jde o to, že obrana se smí odsunout až na pokyn velmi vysokých velitelů, takže je prakticky jisté, že to hodně zoufalců nemůže stihnout a chytí se.
Po této akci máš roztažený front na dvou stech kilometrech, srovnáš ho a jedeš ve směru útoku, čili vlastně skoro čelem vzad. Možná opravdu by ten navržený způsob pro OMS nebyl špatný, ale nevěřím, že přeškolíš celou ČSLA. Moje ambice se týkaly jediné divize, a to by bylo zřejmě nezvládnutelně moc.
Konec odbočky, nechávám front vyšším operačním umělcům.
Dělat menší front před větším mi nedává smysl.
V zásadě dává. Čti toho Vacka -
narušit jeho činnost na co nejširší frontě. OMS jsou hrábě, a nejvíc toho zameteš širokým záběrem; což je linie.
To tě tlačí k četám, kde bys došel k šíleným číslům - 81 čet, čili asi 80 kilometrů - ale uvelet to je fantasmagorie a spolupráce, když se něco semele, je taky zoufalá. Než se ti minikrálíci sjedou z osmdesáti kilometrů, je po bitvě a máš z toho trosky.
Roty deseti tanků pokládám za rozumný kompromis - jsou tak veliké, že je to hodně nepříjemný problém pro kdeco.
Prapory, o kterých mluvil Pravičák, jsem zvažoval taky, a je to pro mne zas naopak horní hranice. Spíš je to neprakticky veliké. A "hrábě" ti vzniknou zatraceně úzké - vydojíš z toho tak 15 kilometrů. A na partu deseti náklaďáků, což je tak nejčastější možnost, co potkáš na silnici, je prapor tanků nesmyslná přesila.
Nakonec myslím, že by každý velitel ještě rád rozehnal svůj prapor do tří rotních proudů... a to jsme tam, kde jsme mohli být už rovnou.
Konečně další důvod pro menší party jsou právě ta letadla - pokud se tam sejde 18 vrtulníků, což je taky docela možný počet, pak je lepší dostat namláceno u jednoho či dvou rot, ne o dvou praporů.
Proč devět? Protože bych 27 rotních smeček rozdělil na třetiny - třetina kryje týl
Aha. O tomhle jsem taky přemýšlel, ale zdá se, že ne dost.
Znamená to rezignovat rovnou asi na třetinu záběru do šířky. Získá se tím ale lepší součinnost, když to hoří zezadu se snáze zapojí další jednotky), a když uvážím, že králík 17 bude mít závadu, králík 8 málo střeliva na králík 4 se stejně ztratí, pak je možná taktické mít zálohu rovnou vzadu, do ní honit tyhle potížisty a vředu to držet v co nejlepším stavu. Náročnější na velení, ale možná se vyplatí. A nenápadně to obnovuje pluky -jeden vlevo, jede vpravo a jeden v týlu.
Možná to bude na edit základního textu.
osobně bych pro jistotu vzal i 18 Dan
Na tohle čekám, že se mi ozve nějaký dělostřelec, jak to je. Já fakt nevím - v bitvě je dělostřelectvo skvělá věc, ale trochu to žere a není snadné s tím šíbovat, aby to bylo na aktuálním místě.
Třetina provádí útok/průzkum bojem
To dělají u mne ty hlavní dvě nebo tři třetiny (no, něco vzadu zůstat musí, viz týlová doplňovací operace).
Jinak mám ještě víc vpředu opravdové průzkumníky na BVP, tiché jako myšky. Ale pokud nestíhají (a je možné, že se klasický průzkum vůbec nedá využít), pak je otázka, zda je vůbec brát s sebou v takovém množství.
Ale zase proti letectvu se těžko brání - i popsaná varianta se Šilkami, Gophery a pěšáky se vším možným bude proti letectvu v nevýhodě.
Zcela jistě. Zejména, pokud se nepřítel opravdu naštve a pokud bude OMS před ostatními OMS (o jejich existenci dál na severu skoro nepochybuji). Pokud se na něj opravdu soustředí více náletů, bude to hodně masakrózní. Taky to je nejpravděpodobnější příčina smrti v tomto podniku.Otázka stojí tak, jak daleko to dokáže dojet.Já to vidím na Tuttlingen - Meskirch - Stockach, a pak Švýcarsko, v nejlepším přestat. Dál to je spíš stále horší - Schwarzwald je vysoký asi jako Šumava a celá OMS se tam nažene nakonec stejně do pár průchodů, možná i víc, než po praporech. A už v dosahu Francouzů. To je hodně kritické místo.
Nejdůležitější tedy bude manévrovat tak, aby letectvo nevědělo kam udeřit.
To je ten základní vtip. Zorganizovat útok na ujíždějící partičky, co jsou každou hodinu jinde, není vůbec žádná sranda.
Myslím, že plán věří, docela důvodně, že nepřítel a jeho letadla budou mít v tu chvíli taky plno starostí. Například chtěli ničit týl VS, přesně jako OMS. Efekt bych tomu při nadšení VS pro vlaky věštil docela veliký.
Kvůli tomu ježdění, tedy vyšší rychlosti při přesunu, bych považoval za lepší nasadit T-72ky.
Všude jsou lepší T-72, protože jsou prostě lepší. Problém je, kde budou víc chybět. A to při drsné kočkovanici ve městech, kde by stále ještě byla větší šance na zapomenutý prapor Leopardů, je docela zásadní otázka. Chápu, proč takto.
Pohrávám si s kacířskou myšlenkou zcela vynechat praporové a plukovní štáby
To tě kolega Pravičák, náčelník štábu praporu, rovnou zruší na tři doby.
Úkolem OMS pak není vyčistit určitý prostor, k čemuž by byla dobrá králičí rojnice, ale buď jen vnést zmatek a způsobit ztráty nepříteli, omezením zásobování a zpožděním přísunu posil zjednodušit situaci frontu
No, v zásadě je to totéž. Víc zmatků a škod mezi náklaďáky naděláš na širší frontě, to má Vacek pravdu.
nebo co nejrychleji dosáhnout Rýna a zajistit přechody přes něj
připomínám, že to je čistě moje spekulace, daná směrem postupu - pak by se OMS vlastně změnil ve velikánský Pátračův předsunutý odřad. No, velikánský - podle toho, co by z něho zbylo.