„…on právě John informace o německé armádě čerpal hlavně z německé literatury - důkazem jak to může dopadnout je pak jeho verze "Operace Bruntál", o které i v německé literatuře kolují dodnes šílené nesmysly.“
............................................................................................................
John je problém. Předně proto, že nad ním nelze mávnout rukou. Přináší i řadu informací, které jsou plně validní a zároveň ne snadno dostupné. Jenže to utápí ve spoustě balastu. Je tedy nutno ověřovat, ověřovat a zase ověřovat, aby nebylo vylito dítě i s vaničkou. „Akce Bruntál“ (to je lepší označení, protože „Operace Bruntál“ reálně proběhla, ale byla o něčem jiném) je toho důkazem. Jádro Johnových úvah je platné. K výsadku dojít mělo a, dle všeho, by skončil velmi špatně. Tečka. Nic dalšího … jenže John nabalil tolik fantasie, že se dnes může zdát, že by tady (na Bruntálsku) pomalu došlo k rozhodnutí o uplném zničení Německa.
Leč, co se zásobování týče, je zrovna dost blízko k pravdě. Je čerpáno z (krom jiného i) memoárů karierních (ne tedy ideologických) důstojníků od, tehdy ještě, plk. Guderiana až po Haldera a archivů (německé branné moci-např.). Navíc to potvrzuje i realita. Vzpomeňme zásobovací obtíže, když před krizí 1938 pochodovali do (vlastního) Porýní a (nebránícího se) Rakouska. A vemme problémy se zásobováním v Polsku, nebo i ty, které přetrvávaly ještě při tažení ve F. jinými slovy-tohle je prověřeno realitou, archivy i účastníky a není tedy třeba se v tom zbytečně pitvat
================================================
„No tak právě naslouchací přístroje bych do hlásné služby moc nezařazoval. Spadaly totiž pod dělostřelectvo proti letadlům a sloužily u světlometných čet. Jejich úkolem bylo zjistit v noci polohu letadla a tu předat právě světlometům. Byly tedy ve vnitrozemí u bráněných míst a spíš pomáhaly řídit palbu PL baterií, něž že by za špatné viditelnosti nahrazovaly systém hlásek.“
............................................................................................................
Nikdy jsem nepsal, že echolokace měla hlásky nahrazovat za špatného počasí. Vždy doplňovat. V horách ji totiž můžete (ozvuky/ozvěny) používat jen s obtížemi, naopak hlásky jsou v nich začasté nad úrovní mraků … . Jinak systémy akustického zaměřování letadel sloužily pro včasné varování, zdaleka tedy ne pouze za špatné viditelnosti, nebo v noci. Zároveň naše protiletadlové dělostřelectvo spadalo, jako součást, pod PVOS, a to i se svým hlásným systémem.
================================================
„A konečně zde byla balónová hlásná služba (měla jak balóny ukotvené, tak s vlastním motorem). Ta měla pracovat i za zhoršené viditelnosti a nad mraky.“
--------------------------------------------------------------------------------------
“Tohle by mě zajímalo - hlavně pod co to spadalo - nějaká jednotka nebo tak. Já zatím četl v souvislosti s čs. armádou jen o dělostřeleckých pozorovacích balónech tak by mě to docela zajímalo - byl by k tomu nějaký zdroj?“(z části VHÚ, NTM a „Letectví“-tuším, název kdyžtak ještě upřesním, teď nemám po ruce).
............................................................................................................
Opět pod protiletadlové dělostřelectvo (kam přešli od „řadového“). Konečně viz p.kolega kopaka. Funkce stejná. Pohyblivosti motor.balónů bylo využíváno roku 1938 a i ostatní byly často „zpohybňovány“. Samozřejmě-žádná žihadla. Šlo o to, že se balón upoutal buď k povozu, nebo k (v lepším případě) vozidlu. Jinak s dislokací nebyl problém-pracovali ve výšce. Aby bylo pochopeno …, když vylezete, za jasného počasí, na věž sv. Víta, tak dohlédnete na všechny hranice Čech (míněno zemsky).
================================================
„Problém s výškou byl pouze do verze III. U verze IV. již bylo vyřešeno.“
............................................................................................................
B-534 ve IV.verzi měly tlakovatelnou kabinu. To samozřejmě nebylo ideální, ale i bez dejcháků tak „nahoru“ mohly. Tady nezaměňovat tlakovatelnou a přetlakovou kabinu. Bk-534 by, s přetlakovkou, mohla zřejmě ještě výš.
================================================
„V případě nutnosti se předpokládal další přísun jak z výrobních kapacit, tak od tankánů…“
--------------------------------------------------------------------------------------
„Byl by k tomu možnému přesunu zdroj nebo je to jen dedukce?“
............................................................................................................
Bylo na armádě a vojenství, ale teď si nevybavím přesně kde.
================================================
„On je spíš v těch leteckých stanicích vz.35 zmatek - např. Němeček je popisuje jako "radiofonní", Vraný zase píše, že "...spojení neprobíhalo přes mikrofon, ale telegrafním klíčem“
...........................................................................................................
Není to tak zlé
Šlo o radiostanice, které mohly pracovat v obou režimech, tedy telegrafní i fonický. V letectvu se používala výhradně jako radiofonie. Přístroj sestával ze 2 dílů, kde přijímač byl prakticky jejím výstupem. Jaký jste měli přijímač, takovou jste měli funkci. Info.poskytl VHÚ. Ke zmatkům spíš dochází proto, že ještě B-534 ve III.verzi byly vybavovány radiotelegraficky.