PALBA.CZ

Cassi, asi jsem to blbě napsal.
Měl jsem na mysli PZL-11 v roce 1939 proti LW a Gladiatora v roce 1940 ve Středomoří - zde primárně proti Regia Aeronautica.
Pozor taková SM.79 vůbec nebyla horší než He-111E (1938), spíše lepší.

Gladiatory se ve Středomoří s Luftwaffe už moc nepotkaly, spíš s Italama. Pokud vím, tak sundaly jeden Bf 110 na Krétě a jeden Ju 88 nad Maltou. V Iráku opět jeden Bf 110 (možná dva) a jeden He 111. Ověřeno z německé strany.

Norové a Britové v Norsku nárokovaly nejméně 45 sestřelů, německé záznamy jich potvrzují 27 (3 Norové, 24 RAF + FAA). Mimo tří Bf 110 všechno bombardéry, především He 111.

Farky píše:Gladiatory se ve Středomoří s Luftwaffe už moc nepotkaly, spíš s Italama. Pokud vím, tak sundaly jeden Bf 110 na Krétě a jeden Ju 88 nad Maltou. V Iráku opět jeden Bf 110 (možná dva) a jeden He 111. Ověřeno z německé strany.

Norové a Britové v Norsku nárokovaly nejméně 45 sestřelů, německé záznamy jich potvrzují 27 (3 Norové, 24 RAF + FAA). Mimo tří Bf 110 všechno bombardéry, především He 111.

Díky, dobrý info.

Je docela trpké zpětně sledovat některé politické i vojenské názory ohledně čs. letectva v polovině roku 1937, kdy již bylo více než zřejmé, že vojenský konflikt s Německem je prakticky nevyhnutelný. V některých případech je z níže uvedených citací jasné, že se jednalo o politická prohlášení k masové veřejnosti a za hranice do Německa, protože osoby typu Ministra národní obrany Fr. Machníka si museli být vědomi potíží, které model B.534 představoval (borcení náběžných hran při vysokých rychlostech, problémy s kulometnou i 20mm výzbrojí, hlemýždí výrobní tempo, chybějící krytá kabina atd.).

Pro posouzení ovzduší panujícího v české společnosti v období před prvním zánikem Československa ve vyšších politických a vojenských kruzích je vhodné si připomenout písemně vyjádřené myšlenky poslanců parlamentu či vrcholných náčelníků vojenského letectva u příležitosti letecké výstavy pořádané v Praze v červnu roku 1937.

Široké vrstvy našeho občanstva jsou právem pyšný na naše letectví. Vidí, že jsme si dovedli vybudovat hodnotný letecký průmysl, který dychtivě sleduje všechen světový letecký pokrok, a hledí s ním udržet krok přes to, že jsme jen národ střední velikosti a nemáme k dispozici ohromných prostředků, jakými vládnou velké národy. (Ministr národní obrany Fr. Machník.)

Administrativně trpíme roztříštěností letecké agendy mezi různá ministerstva, kterýžto stav přímo ohrožuje obranu státu a vývoj letectva... Zjednat nápravu co nejdříve bude společným úkolem poslanců i vlády. (Poslanec Ant. Srba, předseda letec. subkomitétu bran. výboru Sněmovny.)

Svému účelu vyhověl náš letecký průmysl na tomto poli tak, že nám netřeba chovat zbytečné obavy z budoucnosti... Proto bych nejraději slyšel, že licenční letouny už u nás vůbec netřeba vyráběti a že časová tíseň, která v ojedinělých případech tuto nutnost vyvolala, již pominula. (Posl. J. David, předseda bran. výb. Sněmovny.)

Pokud se týče materiálu, největší potíž spočívá v tom, že letecký pokrok jest tak rychlý, že materiál velmi brzo zastarává. Během 4 - 7 let je nutno letecký materiál většinou zcela vyměnit, nemáme-li zůstat pozadu za ostatními státy. (Div. gen. p. pil. letec Jaroslav Fajfr)

Zdroj: http://technet.idnes.cz/nasi-stihaci-se ... enstvi_kuz

Tak jsem začal hrát WT za Tomíky a jak tak si poletuji s Fury nebo Nimrodem, říkám si jestli se ten ing. František Novotný nenechal inspirovat přespříliš

B.534 jako polská P-11c v německém filmu Kampfgeschwader Lützow.

p3tris píše:B.534 jako polská P-11c v německém filmu Kampfgeschwader Lützow.

Nikolivěk, alébrž Bk.534 ...

Pochyby o stíhacím letounu

Stala se Avia B-534 standardní čs. stíhačkou konce 30. let oprávněně?

Osobně si pamatuji na vyjádření Ing. Šlechty.............. kde si před „pětistovkou“ doslova odplivl s poznámkou, že toto nepodařené letadlo se dostalo do výzbroje čs.vojenského letectva podvodem jen proto, že všemocná Škodovka nasadila všechny své páky

http://neviditelnypes.lidovky.cz/histor ... p_veda_wag

Kdysi jsem k tomu něco málo psal, protože si taky myslím, že místo Avie B-534 mohlo být za hlavní československé stíhací letadlo vybráno jiné, vhodnější, výkonnější.

"Aero A-102 vs. Avia B-534
Asi největším konkurentem pro Aerovku byla Avie B-534, která byla dne 6.června 1934 MNO vybrána jako nový typ stíhacího letadla pro ČSR. O měsíc později zkoušená Aerovka však byla víc než jen důstojným soupeřem a je tedy otázkou, jestli MNO nemělo své rozhodnutí změnit. Avie dle verze měla max. rychlost 350 až 390 km/h. První verze objednaná v červenci 1934 dosahovala max.rychlosti 353 km/h. Aerovka tak byla o 80 km/h rychlejší a v případě poslední IV.verze B-534 dokončované v letech 1938/39 byla Aerovka stále o 30 km/h rychlejší! Se stoupavostí na tom byly oba stroje přibližně srovnatelně. Avie stoupala rychlostí 15,1 m/s a Aerovka 14,3 m/s. V obratnosti bych si vsadil na Avii, kde dvouplošná koncepce byla zřejmě o něco obratnější (prázdná Avie byla o necelých 100 kg lehčí než Aerovka), nicméně i Aerovka v době svého vzniku byla hodnocena jako velice obratný stroj a díky své výrazně vyšší rychlosti se mohla kdykoliv z boje odpoutat a zaútočit znovu. Výhodou Avie bylo její uplatnění i jako bitevníku s možností nést pumový náklad. O této možnosti u A-102 jsem nikde nenarazil, ale asi by to nebyl až tak dramatický zásah do konstrukce. Jednoznačnou výhodou Aerovky pak byl krátký start (pouhých 135 m), což ji předurčovalo na polní letiště, ovšem za předpokladu že by se dořešil problém s vysokou přistávací rychlostí. Kulometná výzbroj byla shodná v podobě 4 kulometů vz.30 ráže 7,92 mm. Určitou výhodu měla Aerovka ve vyšší kadenci zbraní, ale Avie měla vhodněji umístěné zbraně k zaměřování celým letadlem (pilot měl zbraňový systém v trupu). Trasa střel šla v ose letadla rovnoběžně a byla po celou dráhu letu soustředěna do stejného prostoru. Ovšem koncepce zbraňového systému pouze v křídlech, stejně jako jen v trupu se osvědčila v obou případech v bojích WW2. Aerovka na tom byla ještě o něco lépe s doletem. V případě Avie Bk-534 (kanónová verze) to již byl rozdíl v doletu 170 km. Když pominu náročnost výroby, výrobní kapacity a cenu letounů (nemám údaje k A-102), tak mi jako jednoznačně lepší vychází Aerovka. Je tedy možná s podivem, že MNO nakonec své rozhodnutí nezměnilo (asi v nedůvěře k jednoplošníkům nebo zapracoval lobbing Škodovky, jejíž součástí Avie byla). Náš stát tak v době Mnichovské krize mohla hájit stíhačka s vyššími výkony."

Nevím jestli to je někde zde již psáno, ale dočetl jsem se, že si tři B-534 zahráli i ve filmu a to v roce 1940 ve snímku "Kampfgeschwader Lutzow". Tento snímek německé kinematografie jsem neviděl, ale podle všeho tam Avie měli imitovat polské stíhačky. Rovněž jsem se dočetl, že snad údajně byly tři B-534 spolu s DFS 230 (kluzák) prodány Rumunsku.

Co se úprav Avii na německou letadlovou loď týče, tak ta se měla týkat dvou B-534 a tří Bk-534.

(všechny údaje mám z knížky Letadla zrazeného nebe od Martina Čížka.)

kacermiroslav píše:Nevím jestli to je někde zde již psáno, ale dočetl jsem se, že si tři B-534 zahráli i ve filmu a to v roce 1940 ve snímku "Kampfgeschwader Lutzow". Tento snímek německé kinematografie jsem neviděl, ale podle všeho tam Avie měli imitovat polské stíhačky. Rovněž jsem se dočetl, že snad údajně byly tři B-534 spolu s DFS 230 (kluzák) prodány Rumunsku.

Co mrknout o tři příspěvky víš? Máš to tam i s fotkou

Jj...dík, je to tam, tak jsem snad to i tak trošku doplnil a nebyl úplně mimo téma:-) Taky jsem se dočetl (snad to není někde v těch předchozích 12 stránkách komentářů), že po Mnichovu byla celá řada čs.letadel na prodej. Mezi nimi dokonce i letadla I. linie a mezi nimi hlavně 133 kusů Avia B-534. V důsledku ekonomické a politické situace tak v okleštěné republice mělo zůstat 265 ks Avii B-534 a 120 ks Avii Bk-534.
(info z knížky Letadla zrazeného nebe od Martina Čížka).