PALBA.CZ

Při hledání pro kokpitovou a avionickou část A-10 jsem se nachomýtl k zajímavé historce z každodenního života pilotů F-14. I takové věci lze zažít na palubě nejmocnější bojové lodi světa
Přikládám překlad.

Ke konci listopadu jsme zažili pár docela děsivých týdnů. Bylo to protiletadlové dělostřelectvo, rakety, noční doplňování paliva za letu nebo noční přiistání na letadlové lodi? Ale kdepak - skoro nám došly "piddle packy".
Pro ty z vás, kteří netuší, která bije - představte si, že letíte 8,5 hodin - řekněme nonstop z Bostonu do LA - v letadle, které nemá záchod a "pohyb po kabině" nezpůsobí jen nevraživé pohledy, ale je zakázaný (určitě chápete, kam tím mířím). Když se ozve volání přírody, odpovědí na to je "piddle pack" - malý, ale pevný plastový sáček se zavíráním na zip, ergonomicky uzpůsobený pro použití v kokpitu (určitě chápete, kam tím mířím). No a v listopadu se jaksi proslechlo, že se zásoby piddle packů nebezpečně tenčí, včasné doplnění zásob moc nehrozí a "úleva za letu" se musí zpomalit - to jest, pokud si nechceme ve vzduchu ulevovat sami na sebe.
Letkou proletěla vlna paniky a jak už to bývá, někteří zareagovali přehnaně - chovajíce se jako závisláci na piddle pacích, kteří udělají cokoli, jen aby se k jednomu z těch zbývajících dostali: krádeže, loupení, žebrání, šikana, prodávání se v temných zákoutích chodeb za piddle packy - cokoli vás napadne. Jeden pilot byl veprostřed Velké Piddlepackové Krize přistižen s DESETI piddle packy ve svém povleku na přilbu a byl málem umlácen rozzuřeným davem pilotů a radarových operátorů, kteří museli krátce předtím podstoupit záchyt na letadlové lodi s plným měchýřem - byl kapánek moči daleko od smrti. Husté.
Má letka, maje na paměti, že zoufalé časy vyžadují zoufalá (tj. blbá) řešení přežila tuto dobu temna přijetím sebeohrožujícího plánu osobní dehydratace společně s akvizicí několika nouzových letových "strojů humanitární pomoci"/"úložišť moči" v podobě lahví od sirupu pro případy, kdy byla ve výšce 32000 stop nad povrchem země bezpodmínečně nutná evakuace močového měchýře. Krom toho bylo krátce zvažováno i použití produktů firmy DEPEND, ale to bylo vzápětí zamítnuto. Všichni jsme se totiž shodli na tom, že obrázek sestřeleného pilota námořního letectva, promenádujícího se před kamerami CNN pouze v PLENKÁCH by pouze povzbudilo bojového ducha Talibanu a v celosvětovém měřítku i Al Kajdy.

Anglický originál je na adrese http://www.newtotalitarians.com/index_f ... ePacks.htm

Něco z dob dávno minulých,Ruský zájem o F-14,podobný zájem mněli o F-15,
PL systém PATRIOT a PLŘS PHOENIX.Tajné informace mimo stíhačky F-14 jim
poskytl Polský špion-Marian Zacharski.
Tak tedy KOCUR:

F-14 v barvách IRIAF:

Tady bohůžel seznam ztrát F-14 v míru a za války:
http://www.ejection-history.org.uk/Coun ... _F-14_.htm
Údaje aktuální do roku 2008
Letecká patrola F-14
http://www.youtube.com/watch?v=fh9RkKBZ ... r_embedded

Včera, 21.6., uběhlo 44 let od výzvy, kterou USN oslovilo výrobce bojových námořních letounů a na jejímž základu vznikl stroj Grumman F-14 Tomcat.
Zajímavá na tom je skutečnost, že teprve před měsícem, v květnu 1968, US NAVY odstoupilo z programu TFX, který měl dát NAVY nový stíhací letoun. Mělo jít o námořní provedení F-111B.

Jak již tady napsal Pop, je tomu již 44 let co skončil neslavný pokus vyvinout z bombardéru F-111 přepadovou stíhačku


Grumman neslavný konec stíhačky GD-Grumman F-111B předpokládal ,a od roku 1966 již ve firmě pracovali na nové stíhačce . Tyto nové návrhy stíhaček byli označeny Grumman 303


Z jednotlivých návrhů byl nakonec vybrán model 303E- již před prototyp F-14

Měsíc červen byl pro F-14 celkově zásadní. V červnu 1972 USN a Grumman ukončily úspěšně zkoušky letounu na palubě lodi USS Forrestal (CV-59) a NAVY rozhodla o zařazení typu do výzbroje palubních perutí.
Naneštěstí, červen 1972 se zapsal do historie Tomcatu i černě. Nejdříve došlo ke ztrátě prototypu č. 6, když na základně Point Mug v Naval Missile Center došlo při zkušebním odpalu střely AIM-7 Sparrow k poškození přídě prototypu. Poškození zapříčinilo požár letounu a jeho ztrátu - posádka se zachránila. Mnohem horší následky měla ztráta prototypu č. 10, k níž došlo 30. 6. 1972. Katastrofu nepřežil pilot W. Miller. Miller byl členem posádky, která provedla 21. 12. 1970 první let s prototypem č. 1. , a který se spolu s pilotem Smythem úspěšně katapultoval z toho samého letounu 30. 12. 70. Tehdy došlo k masivnímu úniku hydraulické kapaliny. Č.1 se stal neovladatelným a oba piloti opustili letoun pomocí sedaček "MB" GRU7A necelý kilometr před dráhou továrního letiště firmy Grumman v Calvertonu.

Nevím v kterém čísle LaK to bylo, ale pro zajímavost:
Aby ztížili co nejvíc údržbu F-14 a Phoenixů Íráncům, tak USA kompletně zlikvidovali všechny známé náhradní díly (kromě těch pár, co jsou vystavené). Prý existoval černý trh a Írán se občas k něčemu dostal (i z muzejních sbírek).

Zaujala mne tabulka výkonů psaná v azbuce. Některé údaje jsem se učil jinak, třeba Vmax...2 485 km/h, atd. atd..
Kvality letounu F-14 si velení VS uvědomovalo a nasadilo značné zpravodajské úsilí ke zjištění podrobností o "Kocourovi".
V první polovině 80. let 20. století byl do distribuce našich kin připraven film "Podivná záře nad Pacifikem". Již se do okresních půjčoven filmů dostaly letáky, ale nakonec snímek pozdrželo tehdejší MNO a poskytlo jej leteckým jednotkám coby studijní materiál. Snímek byl promítán s nádechem utajované informace.

Flogger G:
asi máš na mysli,že F-14A neměl tak velkou rychlost , ale jen M-1,9 , tak jak pozdější verze F-14D. Na ruském fóru Paralay je to uvedené.
Teď bych se vrátil před rok 1972-jak je popsal Pop. Červenci 1971 se začal Pentagon zajímat o stíhačku McDD F-15 Eagle, která víc manévrovatelná
než F-14A. Navíc v neprospěch F-14 byla i cena,za jednu F-14 by mohli koupit 4 starší stíhačky F-4. Firma McDD pro námořnictvo připravilo námořní
verzi F-15N /SeaEagle/,firma Grumman na to reagovala vývojem výkonnější
verze F-14B. Nová verze měla výkonnější motory P&W F401 o maximálním
tahu 2x124KN- zkušební letci ,kteří s F-14B létali si nemohli novou verzi vynachválit. Letoun dokázal vzlétnout z letadlovky bez zapnuté forsáže, samozřejmě za pomocí katapultu.
Firma Grumman stíhačku F-14B nabídla USAF-náhrada stíhaček F-106.
Tyto plány zhatili problémy s motory F401, při letových zkouškách F-14B
se objevili velké nedostatky. Námořnictvo odmítlo uvolnit finance na odstranění závad a nadále pro své F-14A kupovali motory P&W TF30.
Námořnictvo stíhačku F-15N-odmítlo z důvodu,že F-15 nemohla používat PLŠ AIM-54 Phoenix.

F-14B pro USAF -léto 1972, program F-14B ukončen dubnu 1974





zkušební piloti F-14A, vvýroba F-14

p?pos=-32755][/url]

foto z 90 let-likvidace F-14

V knize Pavučina lží od Dana Browna je popisovaná scéna, kdy je hlavní hrdina převážen na místo pomocí F14, která přistane na kusu neupraveného ledovce v údolí, vyloží pasažéra a odstartuje k návratu. Je to reálná varianta? V knížkách D. Browna jsou události těsně na hraně uvěřitelnosti, tak nevím, jestli to tady trochu nepřepískl

Tak možné je kde - co, ale létání na neupraveném ledu zřejmě ne. Stačí se podívat na postavení kol předního podvozku vůči nasávacím otvorům a hned je to jasné.

Mě to taky přišlo jako blbost, už jen kvůli neovladatelnosti podvozku a nemožnosti brždění. Při vyšších rychlostech ještě snad funguje aerodynamika, ale při nízkých by to bylo spíš tak na turnaj v culingu

Vyloženě nemožné to není, tedy za určitých podmínek. Vím o Tunnanu i Drakenu, který nouzově sedl na zamrzlou hladinu jezera, přičemž to bylo tuším jen kvůli nedostatku paliva a oba letouny vlastními silami odlétly. Viggen to uměl taky, ale ten sem nepočítám, protože ten byl zvýhodněn svým obracečem tahu. S ledovcem to bude problematičtější, ale pokud je led hladký a netaje, nehrozí obvykle že by z něj něco (většího) odlétávalo, takže by to neohrozilo ani vstupy vzduchu jako má F-14. A když se dá běžně létat z neupraveného dna vyschlého jezera, proč by nebylo možné za určitých okolností totéž dělat z rovného kusu ledu. Smyk na něm letadlu hrozí až v překvapivě malých rychlostech, ve vyšších je na něm překvapivě slušná adheze, protože se pod kolem nestačí vytvořit vrstvička vody, která vlastně způsobuje klouzání. Také při teplotách nižších než cca. -15 st. C. klouzavost ledu výrazně klesá.

Sovieti svojho času v rámci veľkého cvičenia sadali s Tu-128 na ľad (ľadovú dráhu) v severnom ľadovom oceáne vybranú, vyznačenú a vybavenú svetlotechnikou dovezenou pomocou jadrovej ponorky, ktorá slúžila zároveň aj ako plniaca stanica a riadiace stredisko.

IMHO - kritická je kvalita povrchu ľadu/ľadovca. Samozrejme, je to značne riskantná operácia, ale myslím, že realizovateľná.

Zas jednou "úžasná" diskuze k tématu
Myslím, že jádro pudla je zakopáno ve slovech "neupravený ledovec"
Jak vzniká?
Nasněží - nataje - zmrzne - nasněží - nataje - zmrzne - nasněží - nataje - zmrzne - nasněží - nataje - zmrzne - nasněží - nataje - zmrzne ......
Povrch je vše, jen ne rovný. Knihu jsem nečetl, ale její název je pro toto dilema jako stvořený

Jenže "údolní" ledovec může být docela rovný, respektive jeho úseky kde nedochází k otevírání trhlin, ale spíše k jejich zavírání. Pak pokud navíc přes den dochází k natátí povrchu a v noci k zamrzání, vytvoří se na něm pěkně rovná plocha.

Jenže "údolní" ledovec může být docela rovný,

Asi takhle?
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... r_3178.JPG

Kdyby to napsal T. Clancy tak bych nad tim jeste snad uvazoval. Ale Dan Brown? Co ten o tom kurva muze vedet?

Skeptik píše:

Jenže "údolní" ledovec může být docela rovný,

Asi takhle?
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... r_3178.JPG

To je problém generalizování podle Google. Na obrázku je "rychlý" ledovec, v němž se trhliny rozhodně nezavírají.

Kolega Flogger G se na věc dívá čistě technickýma očima.

Ve skutečnosti by nikdo neriskoval letadlo a pilota pro něco, co lze zvládnout s jiným létajícím aparátem méně nebezpečně.