PALBA.CZ

Však né, přišlo mi to taky dost utažený....i když, jak znám Rusáky a jejich "lásku" k Čečencům, tak bych se tomu nedivil. Spíš je teď zajímavé, jak amíkům (Dle britských novin The Time) ruply koule a pobili těch 15 Iráčanů...i když zase bůh ví jak to bylo že?

Leclerc nema sikmy pancier na vezi. to co vidite su kryty schranok na vystroj (ano, aj vpredu):




ked odstranite predne schranky, tak veza vyzera takto:


po odstraneni tych schranok, blokov vrhacov dymu Galix apod vyzera veza takto (zdrojom je chlapik ktory na Lerlercu sluzi, poslal to na tank-net):



zelenou farbou je zvyrazneny skutocny pancier Leclercu (tiez od toho isteho chlapika):


prototyp Leclercu:


vsimnite si ze veza leclercu ma podobnu koncepciu ako veza Black Eagle a XK-2, t.j. v strede veze je vyvysena cast obsahujuca zaver kanonu (tuto cast uz nemozete znizit, je tam potrebne miesto na zaporny namer a na zaklz), okolo toho je veza podstatne nizsia.

Tak tohle je pro mě úplná novinka! Ty schránky tedy slouží jako představný pancíř...

Francouzi se rádi chlubí tím že Leclerc je tank 4.generace.Zajímalo by mě jak k tomu dospěli.Dle toho co o tomto tanku vím tak teda žádný zázrak.Při výběrovém řízení na nový tank švédské armády nedopadl zrovna dobře a kritici se vyřádily,např. špatný výhled.Tří členové posádky,to taky není novinka.Měl jsem možnost vidět video kde francouzi stříleli na nehybný tankoví cíl na vzdálenost 800m.Jejich tank při tom stál na místě a přesvědčivě minul navzdory tomu jak se frantíci chlubí tím jak je přesný.A teď ještě tahle "novinka" s pancéřováním,což jsem nevěděl.
Tohle všechno mě utvrzuje v přesvědčení že Leclerc nepatří mezi tanky 4.generace jak frantíci tvrdí ale můžou být rádi že je alespoň na úrovni tanků 3.generace.Navíc dle mého názoru je na Leclerku vidět že francouzi tanky prostě stavět neumí.Příkladem budiž AMX-30B2 které se ve válce v perském zálivu setkali jen s pěchotou a taky byli dost kritizované.

I když už to tu někteří byť nepřímo napsali,tak se přidám.Soudobou tankovou techniku představují stroje jež vznikly za studené války nebo krátce po ní.A tudíž je to vidět na jejich konstrukci.Takové názory že Abrams je už ne-špičkový typ jsou dle mého názoru mimo mísu.Abrams a spol. byli stavěny dle požadavků "své" doby kdy se očekávali střety tankových svazků.Tanky v pojetí západní strategie byli určeny k ničení nepřátelské obrněné techniky a k boji s tanky.A to vše v otevřeném terénu,nikoliv ve městě.Naproti tomu "východní" tanky jsou pojaty víceúčelově,ale taktéž ne pro boj ve městě.

Redgar: Dospěli k tomu jednoduše. Stačí porovnat Leclerc s tím, co v té době bylo na světě. Leclerc je jednoznačně nejlepší z nich všech. Teprve pozdější modernizace tanků se dostávají na jeho úroveň (či ji překračují).
To, že si Švédové nakonec vybrali Leoparda je dáno značnou měrou i přidruženýmy offsetovýmy programy.

Moderní bojové tanky

Francouzský bojový tank Leclerc
( tank označen jako AMX-56 Leclerc)


Tank Leclerc nese jméno velitele francouzské 2. obrněné divize, v jejímž čele vstoupil v roce 1944 do Paříže. Zde je vyfocen během vojenské přehlídky na Elysejských polích při oslavách francouzského státního svátku v roce 1997.

Předmluva
V meziválečném období převzala Francie od Velké Británie pomyslné žezlo v konstrukci obrněných vozidel a diktovala směr vývoje. Povedená konstrukce lehkého tanku FT17 Renault, který byl navíc dobře ovladatelný a výrobně nenáročný, ovlivnila na delší dobu směr vývoje, třeba i v Československu. Francouzská obrněná vozidla vyrobená v tomto období byly stroje s tenkým pancířem a společnost Renault počátkem 30. let vyvinula několik typů lehkých tanků vhodných k průzkumné činnosti ( AMR 33, AMR 35, AMC 34 a AMC 35). Následně vyvinuté lehké podpůrné tanky (Renault R-35, FCM 36, Hotchkiss H 35, H 39/40) měly stále slabou výzbroj, ale zlepšení nastalo v pancéřové ochraně. Střední tanky, Renault D-2 a Somua S-35 vykazovaly v pohonu a výzbroji už lepší parametry, nejlépe byl hodnocen Renault B-1, který měl silný pancíř a výzbroj složenou ze dvou kanonů, ráže 37 a 75 mm. Francouzští konstruktéři přišli i se zajímavými konstrukčními prvky, ale nevyužily je, jimi použité technologie v té době již zastarávaly.
Druhá světová válka odstartovala doslova sprint v nových konstrukcích a technologiích obrněných vozidel, což se obsazené Francie netýkalo, zde byl vývoj přerušen. Po skončení války převzaly tankové jednotky převážně americkou techniku (Sherman, Stuart, Chafee), doplněnou německými stroji. V roce 1944, po osvobození se Francouzi snažili dohnat ztracený čas a protože v průběhu okupace tajně pracovali na zbrojním programu, předali firmě Atelier de construction de Rueil (ARL) skoro hotový projekt. Šlo sice o projekt těžkého tanku ARL 40 z roku 1940, ale byl přepracován a obdržel také nový název, ARL 44. Francouzské velení naplánovalo už v roce 1946 dlouhodobý program na vývoj vlastních tanků, ale také rozhodlo vybavit francouzské jednotky co nejdřív francouzským tankem. Z toho důvodu byl tank ARL 44 bez řádných testů produkován již od června 1946. Stroj o hmotnosti 48 t (čelní pancéřová deska s tloušťkou 120 mm), byl vyzbrojen kanonem DCA45 ráže 90 mm a osazen motorem Maybach HL-230 s výkonem 429 k (575 HP). Objednávka zněla na 300 tanků, ale protože stroj byl konstrukčně zastaralý (i když se výkonem a výzbrojí vyrovnal v té době novým tankům) a trpěl poruchami, po vyrobení 60 vozidel byla výroba zastavena. Nezávisle na tanku ARL 44 byl zahájen projekt nového tanku AMX-50 už v březnu 1945. Projekt, který byl nabídnut pěti výrobcům, Atelier de construction d'Issy-les-Moulineaux (AMX), Forges Chantiers et de la Méditerranée (FCM), Renault, Société de Lorraine Dietrich (SLD) a Société d'Outillage Mécanique et d'Usinage d'Artillerie (SOMUA), vycházel z konstrukce německých tanků. Počítal s pancířem a výzbrojí tanku Tiger II a mobilitou tanku Panther, přičemž se jeho korba a zavěšení pojezdových kol nápadně shodovalo s Pantherem. Pohon měl zajišťovat německý motor Maybach s výkonem 745 kW (1000 HP). U projektu AMX-50A (příponu „A“ dostal po postavení prototypu označeného AMX-50B) byly použity také novinky, například oscilující (plovoucí) věž složenou ze dvou pohybujících se částí. Ve věži měl být zprvu kanon ráže 90 mm, ale po zjištění ráže výzbroje sovětského tanku IS-3, byl změněn na ráži 100 mm. Mezitím se z projektu stáhly firmy FMC, SLD a Renault, firmy AMX a SOMUA pokračovaly ve vývoji. Prototypy obdržely společné označení M4S, AMX jej dokončila v roce 1949 a od SOMUA nebyl hotov ani v roce 1956. V roce byl vyroben prototyp AMX-50B s kanonem ráže 120 mm, a do roku 1956 vznikly další tři stroje. Z finančních důvodů, a také nákupem 856 amerických tanků M47 Patton byl tento program těžkých tanků v roce 1956 zastaven, velení francouzské armády dalo přednost projektu AMX-13, tanku s tenkým pancířem a výkonnou hlavní zbraní.

Část první : Společné a uskutečněné projekty


Tank Leclerc, zde je dobře vidět charakteristický tvar korby a věže.

Prototyp AMX-13 byl hotov v dubnu 1948 a první obrněná vozidla s tímto označením začaly opouštět továrny společnosti Atelier de Construction Roanne (ACR) koncem ledna 1952. Kanon ráže 57 mm instalovaný u prototypu byl pravděpodobně pouze testovací, neboť v sériové výrobě byl montován už kanon ráže 75 mm, a v pozdějších výrobních sériích byl tancích kanon ráže 90 mm. Tank s hmotností 13 tun měl tři členy posádky a schopnost jet rychlostí 60 km/h mu dával motor Sofam 8GXb s výkonem 186 kW (250 HP). Podle hodnocení francouzské testovací komise bylo možné tank AMX-13 použít jako stíhače tanků, neboť byl nízký a jeho zbraň (nezjištěno zda-li ráže 75 mm nebo 90 mm) prostřelila pancéřovou desku o síle 250 mm (neuvádí se na jakou vzdálenost). Tank svůj tenký pancíř vyrovnával dobrou mobilitou, proto byla vozidlem vyzbrojena nejen francouzská armáda, ale nakoupily je armády Švýcarska, Izraele a dalších zemí Blízkého východu a Jižní Ameriky. Jak už bylo uvedeno francouzské velení dovezlo mimo americké tanky M47 a M48 Patton i britské Centuriony.
V roce 1953 založilo pět zemí západní Evropy (spíše spolupráce generálních štábů) dohodu nazvanou FINBEL (Francie, Itálie, Nizozemí, Belgie a Lucembursko) s úkolem vypracovat do roku 1956 soubor specifikaci pro nový střední tank, který by vytlačil konkurenční americké a britské tanky. V roce 1956 se do skupiny přidalo Německo a název se změnil na FINABEL („A“ francouzsky Allemagne) a v 27. října 1956 v Colomb-Bechar byla uzavřena dvoustranná dohoda mezi Francií a Německem o vývoji tanků. Ostatní strany skupiny FINABEL, i když nebyly vázány smlouvou, mohly přidávat návrhy k tomuto „Europa-Panzeru (pro účastníky smlouvy Standard-Panzeru) a také se mohly účastnit testování prototypů. Nový tank měl být lehký, s velkou mobilitou, a s takou výzbrojí, že by konkuroval sovětskému tanku T-54. Na konferenci francouzských a německých inženýrů a konstruktérů v Bonnu dne 12. února 1957 byly dohodnuty parametry budoucího tanku.
Technické požadavky nového tanku :
> rozměry : maximální šířka 3150 mm, výška 2150 mm
> výzbroj : kanon ráže 105 mm
> hmotnost : do 30 t
> pohon : zážehový vzduchem chlazený motor
> podvozek : zavěšení na na torzních tyčích, opatřené hydraulickými tlumiči
> dojezd : minimálně 320 km
> měrný výkon : 22 kW/t

Předchůdce tanku Leclerc - tank AMX-30

V květnu roku 1957 se ke smlouvě připojila Itálie, avšak pouze formálně, bez materiálního přispění. Francouzské prototypy byly postaveny ve společnosti AMX, německé si vzala na starost skupina firem vedená společností Porsche. Obě strany měly prototypová vozidla hotova do konce roku 1961 a další byly vytvořeny do srpna 1963. Srovnávací testy probíhaly od srpna do října 1963 na polygonech v Mailly-le-Camp, Meppen, Bourges a Satory. Mimo zúčastněných stran (Francie a Německa) byly přítomny komise z americké, italské, belgické a nizozemské armády. Když se při testech se ukázaly lepší německé stroje nastaly problémy, které vyústily ke zrušení společného projektu a obě strany začaly pracovat na dokončení vlastního tanku. Francouzi dali stroji název AMX-30 a německá armáda označila svoje vozidlo Leopard 1. Jelikož Francie vystoupila ze společenství NATO byla nucena AMX-30 do sériové výroby a francouzské firmy jej začaly vyrábět ve velkém od poloviny roku 1966.
Technická data základní verze tanku AMX-30 :
> hmotnost : 36 t
> výzbroj : kanon ráže 105 mm
> maximální rychlost : do 65 km/h
> posádka : 4 muži
> pancíř : čelo korby 79 mm, čelo věže 81 mm
> pohon : motor s výkonem 537 kW (720 HP)
Tank AMX-30 byl následně modernizován, ale jeho bojová hodnota klesala. Francie v 70. letech dala přednost vývoji atomových zbraní a letectva, jako jejich nosičům a tankové zbraně tím byly odsunuty do pozadí. Velení francouzské armády počítalo, že v případě sovětského útoku nebudou francouzské tankové jednotky nasazeny a zastavit sovětské tankové svazy by měly ostatní armády společenství NATO.

Pokračování

Pokračování - francouzský tank Leclerc

Část druhá : Prototypy francouzského tanku Leclerc


Prototyp tanku Giat Leclerc

Po vyzbrojení sovětských elitních tankových útvarů tanky T-62 a T-64 si francouzské vrchní velení armády uvědomilo, že těmto obrněným vozidlům nynější francouzská pancéřová technika nemůže konkurovat. Druhou věcí k zamyšlení byl fakt, že v té době byly celkové síly společenství NATO poměrně slabé a případě konfliktu by nebyly schopny zastavit protivníkovy tankové jednotky na německém území. Střet by se přenesl i na území Francie, která by tak byla nucena bojovat vlastními zbraněmi. Řešením této situace byla nutnost bezpodmínečně svoji armádu vyzbrojit nejmodernějšími zbraněmi, včetně tanků. Ve Francii byl proto naplánován vývoj tanku se shodnými parametry, ale v tomto směru se v 70. letech neprovedly žádné kroky a zpoždění za konkurenty bylo velmi vysoké. To jen utvrdila návštěva francouzské delegace, vedené ministrem obrany Bourgesem v Sovětském svazu v říjnu 1977. Delegace měla možnost se seznámit s tankem T-72, který byl již tři roky vyráběn a svými hodnotami tank AMX-30 vysoce převyšoval. Zároveň se do Francie donesly informace o plánované výrobě německých tanků Leopard 2 a testech amerického tanku M1 Abrams, u kterých byly použity novinky v oblasti optiky, elektroniky, laserové a výpočetní techniky, spojené s novou pancéřovou ochranou. Tyto vozidla přes svoji vysokou hmotnost, díky výkonnému pohonu, prokázala vysokou rychlost a mobilitu. Ve Francii byl proto naplánován vývoj tanku se shodnými parametry, ale v tomto se v 70. letech neprovedlo skoro nic a ztráta za konkurenty byla velmi vysoká. Startérem byla ctižádost a snaha ukázat celému světu, že Francouzi dokáží udržet ve výrobě moderních bojových vozidel krok se světovou špičkou a tak se v lednu 1979 se kampaň za nový, moderní tank rozjela. Francouzi, aby zkrátili vývoj, opět hledali zkušeného partnera, a tím se stal opět Bundeswehr. Téměř okamžitě, v únoru 1979 byla sepsána dohoda o vývoji společného tanku, který převzal oficiální název PzKpfw 90 (Panzerkampfwagen 90), u Francouzů pak jako Napoleon . Byla zamýšlena i společná obrněná jednotka v síle brigády, vyzbrojená jmenovanými vozidly. Smlouvu podepsali nejvyšší státní představitelé, francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing a kancléř SRN Helmut Schmidt. Projekt ale skončil stejně jako předcházející projekty, pro neshody byl zrušen.
Důvody zrušení projektu :
Francouzská strana nesouhlasila s tím, že prototypy měly být vyrobeny německými společnostmi, pod německým dohledem (což urazilo francouzskou hrdost) a tank měl mít hmotnost pouze do 54 t, se slabou pancéřovou ochranou.
Německá strana vyjádřila nesouhlas s osazením tanku francouzskou elektronikou, dále požadovala vyšší hmotnost tanku se silným pancířem, a jako hlavní důvod nakonec uvedla, že kooperace by oddálila zavedení tanku Leopard 2 do výzbroje. Francouzi opět zůstali sami a vyvinout nový tank urychlil vstup sovětských jednotek do Afghánistánu v roce 1979 a vyhlášení výjimečného stavu v Polsku v roce 1981. Protože si francouzské vrchní velení uvědomilo, že vývoj a zkoušky zaberou několik let, bylo rozhodnuto zmodernizovat tanky AMX-30 doplněním nejmodernějšími optickými a elektronickými přístroji a systémy. Po porovnání s nejmodernějšími konstrukcemi a palebnými systémy cizích armád v té době přišlo plánovaní parametrů nového tanku :
> kanon s hladkým vývrtem ráže 120 mm
> moderní vrstvený pancířem
> moderní maskovací a ochranné prvky
> snadná obsluha (3-členná osádka) i pro tankisty v prezenční službě
> stabilizace a automatika nabíjení kanonu
> možnost další modernizace
> výkonný pohon, zajišťující vysokou mobilitu a dynamiku

Tank Leclerc na polygonu při provozních testech.

Mezitím bylo vytvořeno několik koncepcí nového bojového stroje :
> Projekt TC2 : čtyřčlenná posádka, standardní nabíjení kanonu
> Projekt TC3 : trojčlenná posádka, automatické nabíjení kanonu
> Projekt AS12 : pohon uložen v zadní části korby
> Projekt AS22 : pohon uložen v přední části korby
> Projekt AS31 : jako projekt AS12, ale stanoviště řidiče a velitele v korbě, střelcovo ve věži (pro nevyhovující pozorování velitele ihned zamítnuto
> Projekt AS31 : kompletní posádka v korbě, malá věž s plnou automatizací
Jako nejvhodnější byl vybrán projekt označený TC2, francouzské velení chtělo postavit konstrukčně nižší a kratší stroj než je americký M1 Abrams. Protože už byla známa technická a taktická data tanků Leopard 2 a M1 Abrams, nový tank měl být vybaven ještě modernějšími systémy a přístroji, což se mimo lepší bojové vlastnosti mělo odrazit i v úspoře vnitřního prostoru a tím zmenšení konstrukce vozidla. Celková koncepce prošla schválením v září 1982, ale z neznámých důvodů se ke stavbě prototypu přistoupilo až začátkem roku 1985.

Tank Leclerc při pohledu zepředu. Zřetelně je vidět charakteristický kryt soupravy čidel, umístěných na přední části věže.

Zprvu byly postaveny dvě verze nástaveb s různými typy podvozků, protože se testovalo kvalitnější zavěšení. Korba s označená IBR zkoušela zavěšení na torzních tyčích a druhá verze nazvaná VEDYS testovala hydropneumatické zavěšení pojezdových kol, které se ukázalo nakonec vhodnější. První prototyp (spíše předprototyp) označený jako EPC (Engin Principal de Combat), testoval subsystémy montované do plánovaných prototypových vozidel. Stroj ECP byl kompletní v listopadu 1986 a 10. ledna 1987 předveden francouzské generalitě. Půl roku zpět, v červenci 1986 došlo ke schválení se stavbou šesti prototypů, avšak první z nich byl kompletní až v prosinci 1989. Testy tohoto stroje byly zahájeny téměř ihned, v lednu 1990. Později vyrobená sériová vozidla měla skoro shodné korby s prototypy, rozdíl byl převážně ve věžích, přičemž u prvního prototypu se věž nápadně podobala věži z tanku Leopard 2. Čelo a boky věže byly spojeny pomocí čelních hran s úhlem 45°, kde také měly své místo trojité vrhače zadýmovacích granátů. Velitel prototypového stroje měl na stanovišti panoramatický zaměřovač HL-15 a střelec používal pouze periskop. Dalších pět vozidel mělo boky věží zešikmeny a plánovaná tropická varianta měla u věže ubrán výklenek a na jejím místě se nacházel koš na příslušenství. Při náročných testech vozidla najezdila více než 39 000 km a z jejich kanonů bylo vystřeleno 1800 kusů munice. Blíže neurčený prototyp tanku Leclerc byl poprvé veřejně předveden na zbrojařském veletrhu EuroSatory 90 v Paříži v červnu roku 1990, kde ho provázela náležitá reklama jako nejnovější tank třetí generace.

Pokračování

Pokračování - francouzský tank Leclerc

Část třetí : Sériové tanky Leclerc a následná modernizace


Po mnoho let byl základním tankem francouzské armády zastarávající AMX-30. Zařazením tanku Leclerc znamenalo pro francouzské tankisty obrovskou kvalitativní změnu.

Sériová výroba tanků Leclerc byla zahájena ve výrobních halách společnosti GIAT Industrie v Roanne až v prosinci roku 1991, byly zde vyráběny korby a prováděny konečné úpravy. Sériové výrobě předcházela předsérie o 14 vozidlech, kterou armáda přebrala 14. ledna 1992. I když nový tank Leclerc svými parametry vysoko převyšoval modernizovanou verze tanku AMX-30B2, objevily se závady, které jeho kvality degradovaly. Zde zaúřadovaly malé vývojové zkušenosti a nepodařená kooperace na společných obrněných vozidlech s Německem. Největší problém vykazoval běh motoru v malých otáčkách, kdy docházelo k jeho zhasnutí a řídící počítač následně vypnul celý systém. Nastartovat opětovně vozidlo mohl pouze informatik, a aby se tomu nedošlo, musel řidič udržovat motor ve vysokých otáčkách, přičemž enormně narůstala spotřeba paliva. Další problémy způsobovala změna teploty a prašnost, běžný provoz vykazoval závady systémů, které v laboratorních podmínkách pracovaly bezvadně. Tyto důvody vedly k zákazu veřejného uvedení tanku Leclerc při vojenské přehlídce při příležitosti francouzského státního svátku 14. července 1996, neboť porucha jediného stroje by mohla ohrozit možný vývoz. Elektrotechnikům odstranění závad trvalo skoro rok, a tak se tank Leclerc mohl veřejně představit při přehlídce na Elysejských polích. Zúčastnilo se jí 40 tanků z 501. - 503. tankového pluku a stalo se tak poprvé po dlouhých pěti letech provozu. Závady se nijak nepodepsaly na vyjádření světových odborníků, kteří tank Leclerc v mnoha parametrech hodnotili nejvýše. I když se Francouzům tank Leclerc povedl, plánovanou sériovou výrobu se nepodařilo stoprocentně naplnit. Tu ovlivnily politické změny v Evropě a nedostatek financí. Výroba byla rozplánována na 14 let, s tím ,že bude postaveno 100 tanků ročně, ale francouzská armáda také počty už nepotřebovala. Po přehodnocení byla výroba zastavena po sestavení 796 tanků, cena tanku po zahájení výroby se pohybovala kolem 5,7 milionu dolarů, redukce výroby cenu potlačila směr vzhůru. Označení prototypů a sériových vozidel :
AMX -48 : prototyp tanku Leclerc osazený jiným typem pancéřování a věží podobné tanku Leopard 2.
AMX Leclerc Mk. 1 (1. série) : základní verze tanku Leclerc uzpůsobená pro evropské klimatické podmínky (označen jako AMX-56 nebo také Leclerc T5).
AMX Leclerc Mk.2 (2.série) : nahradil ve výrobě verzi Mk.1 v roce 1998, modifikován např. o klimatizaci umožňující tanku operovat i v oblastech s vysokou teplotou vzduchu a nový systém řízení palby. Pět tanků Leclerc bylo testováno v červnu roku 1999 v Kataru za teplot dosahujících až 54 °C ve stínu.

Tanky Leclerc na polygonu.

Posádka tanku Leclerc využívá instalací méně objemné pohonné jednotky stejného prostoru jako posádky tanků M1 Abrams nebo Leopard 2, ale při menší velikosti korby. Nástavba francouzského tanku používá pancéřovou ochranu vrstveného pancíře, skládající se z pancéřové oceli, keramické vrstvy, dvojité a trojité kalené oceli a pravděpodobně také z ochuzeného uranu a kevlaru. Tento vrstvený pancíř pokrývá nejen čelo a boky korby, ale i čelo a boky věže a je odolný vůči všem nynějším známým protitankovým střelám, přičemž pohlcuje jejich kinetickou energii. Dno korby odolává standardním protitankovým minám a strop nepustí do prostoru korby střely nižší ráže (asi do ráže 35 mm), přitom sílu pancíře a jeho složení lze upravit dle přání zákazníka.
Jak už bylo uvedeno, objemná věž tanku je zpředu a z boků opatřena vrstveným pancířem, v jejím prostoru se nachází stanoviště velitele a střelce, kteří ale na sebe pro vybavení nevidí. Velitel má pro pozorování a řízení palby k dispozici zaměřovač HL-70, balistický počítač CCT, propojený s meteorologickým čidlem IRDAM a navigačním systémem FINDERS. Jeho stanoviště je dále vybaveno třemi pulty, klávesnicí, monitorem TMV 565. Střelec obsluhuje optický termovizní zaměřovač HL-60 s termovizní kamerou Athos. K určení vzdálenosti má laserový dálkoměr HL-58. Systém řízení palby tanku dokáže zajistit palbu na pět cílů za 35 vteřin. Od zjištění cíle k prvnímu výstřelu stačí střelci maximálně šest vteřin. Laserový systém Hardy 20 prověřuje stav chvění hlavně a zabezpečí palbu v nejlepším okamžiku. Počítačový systém tanku, který ovládá všechny subsystémy informuje také o všech hrozících poškozeních a ohroženích virtuálním lidským hlasem. Po spuštění je veškerá elektronika tanku v činnosti za jednu minutu, tedy rychleji než u jiných tanků. Ke spojení posádka používá dvě radiostanice PR4G s kmitočtovým rozsahem 30-80 MHz, s možností fungování na 2320 kanálech. Radiostanice odolávají přirozeným i umělým poruchám, informace předávají v grafické nebo digitální formě a jejich dosah činí 15-20 km. Stanoviště řidiče je umístěno na levé straně korby vpředu a řidič ovládá vozidlo pomocí pedálů a volantu. K pozorování mu slouží dva denní periskopy HL-54 a jeden denně-noční OB-60, mimo to se zde nachází monitor, řídící pult a navigační počítač.
Tank Leclerc je vyzbrojen kanonem GIAT CN-120-26 ,,Lisse'' ráže 120 mm s hladce vrtanou hlavní a klínovým závěrem. Hlaveň kanonu chrání tepelně izolační obal z hořčíkové slitiny a dvojrovinný stabilizátor kanonu se pohybuje díky elektrickým servům. Kanon je nabíjen přes automat se zásobníkem na 22 nábojů, uloženém ve výklenku věže, zbytek (18) se nachází v korbě vpravo vpředu.
Hlavní zbraň doplňuje spřažený kulomet M2HB-QBC ráže 12,7 mm, protiletadlový kulomet NF1 ráže 7,62 mm a dva granátomety Galix ráže 80 mm, upevněné na bocích zadní části věže. Těmito vrhači je možné vystřelovat tříštivé granáty, dýmovnice k vytváření dýmových clon a klamné granáty k obelhání řízených střel. Protiletadlový kulomet může velitel používat v bezpečí zevnitř tanku.
Motorový oddíl tanku Leclerc se nachází v zadní části korby a je uzpůsoben pro dvě verze pohonu :
> FrancePowerPack : motor SACM Diesel V8X-1500 s turbodmychadlem, převodovka ESM 500 a chladící systém Giat/Chausson. Zde se nachází také turbína Turbomeca TM307B, která zabezpečí přes generátor 9 kW při výpadku hlavního motoru elektrickou energii pro napájení hlavních systémů tanku (elektronika a pohon hlavní zbraně).
> EuroPowerPack : německý motor s turbodmychadlem MTU 883 a automatickou převodovkou Renk HSWL 295 TM (plánován do tanků určených na export, nutná úprava – prodloužení korby).

Tank Leclerc v jedné z variant pouštní kamufláže, používané na francouzských tancích při činnosti v poušti.

Technická data tanku Leclerc :
> hmotnost : 52 t, (bojová) 54,6 t
> rozměry : celková délka (s hlavní dopředu) 9871 mm, (s hlavní dozadu) 9000 mm, délka korby 6880 mm, (s přídavnými nádržemi) 7626 mm, šířka (bez krytů) 3310 mm, (s kryty) 3710 mm, výška celková 2923 mm, (po strop věže) 2532 mm , světlost 500 mm
> posádka : 3 muži (velitel, střelec a řidič)
> výzbroj : kanon CN 120/26 (F1) s hladce vrtanou hlavní ráže 120 mm a délce 52 kalibrů (40 nábojů), spřažený kulomet ráže 12,7 mm M2HB-QBC (800 nábojů), další kulomet ráže 7,62 mm NF1 (2000 nábojů), 5x4 granátomety systému Galix ráže 80 mm
> zaměřovací přístroje : termovizor Athos, laserový dálkoměr, binokulární panoramatický zaměřovač HL-70
> pancíř : modulární vrstvený (podrobnější údaje nejsou známy)
> pohon : vznětový osmiválcový motor chlazený kapalinou V8X-1500 s výkonem 1118 kW (1500 HP) při 2500 ot./min.
> obsah nádrží : 1255 l + 400 l v přídavných nádržích
> podvozek : 6 párů dvojitých pojezdových kol s gumovou bandáží, 5 párů nosných kladek, pár hnacích kol, pojezdová kola jsou zavěšena na hydropneumatických tlumičích, pásy německé výroby, kovové s gumovými vložkami typu 570PQ, 570P nebo 570F šířky 635 mm, rozteč 190 mm
> rychlost : (maximální) silnice 71 km/hod. , zpátečka 38 km/hod, terén (průměr) 50 km/hod. (maximální) až 60 km/hod
> dojezd : silnice 550 km ( 700 km s přídavnými nádržemi)
> překonávání překážek : stoupavost 60˚, boční náklon 30˚, kolmá stěna čelem 1,25 m, kolmá stěna zádí 0,60 m , zákop šířky 2,90 m , brod 1 m, brod po přípravě 2,93 m, hluboké brodění 4 m.

Kolona francouzských tanků Leclerc.

Modernizaci v průběhu sériové výroby se nevyhne ani nový tank, neboť systémy a přístroje se neustále zdokonalují a vylepšují. Tento proces potkal i francouzský tank Leclerc. S plánovaným prodejem do zemí s extrémně teplým a suchým podnebím, jako byly země Blízkého východu se rozběhla úprava verze „tropicalisés“, o kterou tyto státy projevily zájem.
Verze tanku Leclerc TROP : Pro tuto variantu výrobci počítali s montáží EuroPowerPack, což byl komplet německého dvanáctiválcového vznětového motoru s turbodmychadlem MTU 883, o výkonu 1 119 kW (1650 HP) při 2 500 ot./min. a s automatickou převodovkou Renk HSWL 295 TM. EuroPowerPack je o poměrnou část delší než FrancePowerPack a to si vynutilo prodloužení zadní části korby a zvýšení hmotnosti o 500 kg. Pomocný motor byl přidán do prodlouženého motorového oddílu, byl zvýšen obsah palivových nádrží, montáž klimatizace je brána jako standard. Do tanku byl přidán (do SŘP) zaměřovač HL-80, který má být využíván jako stabilizovaný přístroj kruhového pozorování. Od standardního zaměřovače HL-70 ho odlišuje laserový dálkoměr a termovizní ALIS, tank má navíc instalován systém FINDERS. První vážný zájem o tank Leclerc ve variantě TROP byl ze strany armády Spojených arabských emirátů. Testy proběhly ve dnech 17. - 24. srpna 1993, v průběhu zkoušek najezdil testovací tank 1600 km pouštní krajinou, přičemž jen za dva dny urazil přes 950 km. Při testech bylo také vystřeleno 135 kusů různé munice a zkouška kvality byla pravděpodobně potvrzena, neboť vrchní velení armády Spojených arabských emirátů skoro ihned zadali objednávku v celkové výši 4 miliard dolarů. Zakázka zahrnovala 390 standardních tanků a 46 vyprošťovacích vozidel na podvozku jmenovaného tanku. Zakázka začala být vyplňována po 36 měsících (únor 1995), kdy dorazilo k tankovým jednotkám prvních pět tanků Leclerc. V dnešní době (pravděpodobně) jsou tankové jednotky armády Spojených arabských emirátů vyzbrojeny 388 stroji Leclerc s instalovanou výkonnou klimatizací, jenž byla testována v únoru 2000 v poušti územního celku SAE.
Verze tanku Leclerc AZUR (Action en zone urbaine - tj. pro činnost v městském terénu) : Pro problematickou bojovou činnost v městské zástavbě vyvinuli francouzští technici a konstruktéři modernizační balík, který mimo jiné představili na zbrojním veletrhu EuroSatory. Modernizační balík AZUR se skládá z nového systému kruhového pozorování integrovaného s obranným systémem Galix a dálkově řízeným střeleckým stanovištěm FHN Arrows s dalším kulometem ráže 7,62 mm. Pasivní obrana stroje narostla o dva typy krytů, přídavný kompozitní kryt chránící přední části bočních stěn korby, trubky motorového oddílu a kryty chránící pohonný systém před zápalnými tekutinami. Přímé spojení s pěchotou zajišťuje síť NCS (network-centric systém) a k bojům ve městech měla být vyvinuta nová tříštivá munice. Montáž či demontáž soupravy AZUR se v polních dílnách provádí za několik hodin.
V současné době jsou tanky Leclerc vybavovány (modernizovány) systémem identifikace pro letectvo IFF BIFF.
Služba tanku Leclerc by měla končit až v roce 2030. Plánované vylepšení a modernizace :
< automatický systém vyhledávání cílů, zvláště výhodný při sledování objektů kryjících se za překážkami.
< vylepšení pancíře, zavedení nového systému řízení palby, termovize
< nový hasící systém a systém vystřelujícího obranné prostředky
< byl vysloven názor na přezbrojení novým kanonem ráže 140 mm při současném snížení zásoby střeliva.

Prototyp tanku Leclerc AZUR, přizpůsobený činnosti v městských podmínkách. Zde jsou vidět klece na ochranu motorového prostoru před prorážením projektily ručních protitankových zbraní.

Charakteristika tanku Leclerc
> Svislé čelo korby, přecházející ostrým zalomením do velmi ploché desky čelního pancíře, věž posazená uprostřed korby, motorový oddíl poněkud zvednutý vůči zbytku korby.
> Charakteristická souprava čidel na střeše věže, vysunutá před stanoviště velitele tanku.
> Podvozek chráněný pancéřovými zástěrami, z nichž dvě přední, kryjící dvě přední pojezdová kola, jsou silnější než zbývající.

Počítačový model tzv. městského tanku Leclerc AZUR. Přizpůsobeného k činnosti v zastavěném terénu.

Pokračování

Pokračování - francouzský tank Leclerc

Část čtvrtá : Služba a bojové nasazení tanku Leclerc


Francouzské tanky Leclerc při veřejné prezentaci u jednoho z obrněných pluků.

Služba tanku Leclerc
Zámysl, že nový tank (Leclerc) bude jednoduché, snadno ovladatelné vozidlo, s posádkou složenou z vojáků v prezenční službě francouzskému velení nevyšel. Mnoholetý vývoj, výroba prototypů a problémový nástup udělal z tanku Leclerc vysoce moderní bojový stroj, který je schopna ovládnout pouze profesionální posádka, vyškolená provozem předchozích tanků AMX-30 (-B2). Počet tanků Leclerc u elitních bojových útvarů ke konci roku 1999 vykazoval 222 strojů. Plánované počty přes 800 vozidel zastavily politické změny a následné škrty na počtu 406 tanků, uváděné k prosinci 2001. V dnešní době se (pravděpodobně) nachází u tankových jednotek 408 tanků Leclerc.
Vyzbrojení tankových jednotek tanky Leclerc :
> 501. - 503. tankový pluk v Mourmelon-le-Grand v roce 1997 ( Kompletně vybaven až v roce 1998).
> 1. - 2. pluk myslivců ve Verdunu v roce 1999 (součást 7. obrněné brigády v Besanconu).
> 2. pluk dragounů ve Fontevraudu v roce 1999 (součást 2. obrněné brigády v Orleans).
> 1. - 11. pluk kyrysníků v Carpiagne v roce 1999 (součást mechanizované brigády v Limoges).
> 6. - 12. pluk kyrysníků v Olivetu v roce 1999 (součást 2. obrněné brigády v Orleans).
V návaznosti na situaci v bývalé Jugoslávii byl v únoru 1999 zvednut do plné bojové pohotovosti 501. - 503. tankový pluk a v červnu (1999) byla do Kosova dovezena jedna rota v počtu 13 vozidel. Tyto stroje byly již vybaveny klimatizací. Jmenovanou jednotku nahradila v září (1999) mechanizovaná brigáda, také s tanky Leclerc, která zabezpečovala klid zbraní v oblasti Kosovské Mitrovice.
Mimo této operace OSN byly tanky Leclerc nasazeny i v operaci mírových jednotek OSN v jižním Libanonu.

Tank Leclerc z jednotky armády Spojených arabských emirátů působící v Kosovu, pod záštitou mírových sil.

Tanky Leclerc slouží mimo francouzskou armádu pouze v tankových jednotkách Spojených arabských emirátů. Uvedená armáda vlastní 390 tanků verze Leclerc TROP, 46 vyprošťovacích tanků Leclerc DNG a výcvikové vozidla Leclerc DTT.
V říjnu 1999 zahájil francouzský ministr obrany Alain Richard v Saúdské Arábii rozhovory, zahrnující mimo jiné dodávku 300 tanků Leclerc v ceně asi 20 miliard franků. Mimo vozidel byl nabízen výcvik tankistů i technické obsluhy. I přes slibně se vyvíjející rozhovory (navýšení objednávky o 50 strojů) odstoupilo nakonec vrchní velení armády této arabské země o smlouvy a vyzbrojilo své tankové útvary americkými tanky M1 Abrams.
Tato zrušená smlouva nebyla první, už v roce 1993, těsně po rozjetí sériové výroby, kdy vozidla vykazovala problémové závady se tank Leclerc účastnil výběrového řízení vypsaného švédskou armádou. Jeho konkurenty byly americký M1A2 a německý Leopard 2A5, který soutěž vyhrál. Oficiální verdikt byl, že francouzský tank má příliš slabý pancíř. Tato část tanku dodnes vyvolává četné kontroverze. Část expertů tvrdí, že pancíř činí ekvivalent 800 mm oceli, další se domnívají, že je identický s pancířem M1A2, kde odpovídá 1000 mm oceli. Neoficiální příčinou prohry byla však nedůvěra Švédů k francouzské elektronice.
O něco později projevilo o tank Leclerc Řecko, ale i zde nedošlo k prodeji. V poslední době se tank Leclerc snaží přesvědčit tureckou armádu, ale o místo bojuje s korejským XK-2, který pravděpodobně uspěje.

Tanky Leclerc v poušti, kryté maskovacími sítěmi, které rozostřují profil vozidel.

„Bojové nasazení“ tanku Leclerc
Tank Leclerc za dobu svého provozu nebyl nikde bojově nasazen, účastnil se pouze operací mírových sil OSN. Francouzská strana v roce 1999 vytvořila počítačovou simulaci bojových operací ve střetu s tankem T-80U. V boji mu měl pomáhat hypotetický tank NATO, zde označený jako NMBT. Je zde podezření k ovlivnění, protože „bojové“ operace řídili Francouzi a mohli by tanku Leclerc pomoci. Ale i tak podle uvedené bojové činnosti si tank Leclerc počínal velmi dobře a svým „ bojovým chováním“ předčil nejen tank NMBT ale i ruský T-80U, který disponoval kanonem ráže 125 mm a střelami AT-11.
Bojové počítačové simulace byly vyzkoušeny ve třech taktických situacích: v průzkumu bojem, střetu a protiútoku z křídla ve třech variantách terénu.

Průzkum bojem : poměr sil 1:1 – skupina 13 tanků na každé straně (asi 1 rota)
Ztráty : poškozeny 3 T-80U – 1 Leclerc / NMBT
Průzkum bojem : poměr sil 1:1 – skupina 26 tanků na každé straně
Ztráty : zničeno 6 T-80U – 2 Leclerc / NMBT

Střet : poměr sil 1:1 – skupina 13 tanků na každé straně (asi 1 rota)
Ztráty : poškozeny 5 T-80U – 2 Leclerc
Střet : poměr sil 2:1 – skupina 26 : 13
Ztráty : poškozeno 7 T-80U – 2 Leclerc

Střet : poměr sil 1:1 – skupina 13 tanků na každé straně (asi 1 rota)
Ztráty : poškozeny 6 T-80U – 5 NMBT

Protiútok z křídla : poměr sil 1:1 – skupina 13 tanků na každé straně (asi 1 rota)
Ztráty : zničeno 13 T-80U – poškozen1 Leclerc
Protiútok z křídla : poměr sil 2:1 – skupina 26 : 13
Ztráty : zničeno 26 T-80U – poškozeny 4 Leclerc

Protiútok z křídla : poměr sil 2:1 – skupina 26 : 13
Ztráty : zničeno 18 T-80U – zničeno 12 NMBT

Francouzský tank Leclerc v poušti při maximální rychlosti.

Z hodnocení provedené simulace vyplývá, že v případě rovnosti sil má Leclerc stejné bojové vlastnosti jako NMBT. V podmínkách převahy nepřítele je bojová účinnost francouzského vozidla jeden a půl násobně vyšší než NMBT, životnost je pak dvojnásobná. Za vysokou efektivitu vděčí tank kanonu ráže 120 mm, s hlavní dlouhou 52 kalibrů, čili mnohem delší než má německý kanon amerického M1 a německého Leopardu 2, spojenému s velice účinným systémem řízení palby. Leclerc může střílet i při vysoké rychlosti jízdy. Umožňuje to udržovat pravidelné rozestupy v šiku a rychlé přiblížení k nepříteli.

Pokračování

Pokračování - francouzský tank Leclerc

Část pátá : Speciální vozidla na podvozku tanku Leclerc

Další verze a varianty tanku Leclerc
AMX -48 : prototyp tanku Leclerc osazený jiným typem pancéřování a věží podobné tanku Leopard 2.
AMX Leclerc Mk. 1 (1. série) : základní verze tanku Leclerc uzpůsobená pro evropské klimatické podmínky.
AMX Leclerc Mk.2 (2.série) : vystřídal ve výrobě verzi Mk.1 v roce 1998. Je vylepšen, např. o klimatizaci umožňující tanku operovat i v oblastech s vysokou teplotou vzduchu a nový systém řízení palby. Pět tanků Leclerc se účastnilo testů v červnu roku 1999 v Kataru za teplot dosahujících až 54 °C ve stínu.
AMX Leclerc TROP : verze dodávaná do Spojených Arabských Emirátů.
Leclerc DNG : vyprošťovací tank na podvozku tanku Leclerc.
Leclerc DNG K2D : verze tanku Leclerc DNG vybavený odminovacími systémy FWMP, DEMETER a SOSNA.
Leclerc DNG Minotaur : verze s šesti dvacetihlavňovými vrhači pro dálkové odminování.
Leclerc EPG : ženijní tank s 142 mm demoličním dělem.
Leclerc PTG : mostní tank vybavený britskými mostovkami No.10 (26 m) nebo No.12 (13,5 m).
Leclerc DTT : verze tanku pro výcvik řidičů se dvěma stanovišti pro řidiče.



Vozidla s konstrukce tanku Leclerc
V poslední době francouzská armáda velmi oceňuje zabezpečovací techniku, a proto dělá vše aby ji měla ve výzbroji jednotek.

Verze tanku Leclerc DNG (Dépanneur de Nouvelle Génération) : vyprošťovací (víceúčelový) tank nové generace, postavený na delším podvozku tanku Leclerc. Jeho možnosti se dají rozšířit doplněním přídavných setů, standardní varianta je osazena dozerovou radlicí a bagrovým ramenem. Vozidlo bylo vyvinuto na základě výboného hodnocení vyprošťovacího tanku Leopard Bergepanzer 2.
< varianta K2D : možnost instalace odminovacích systémů FWMP, DEMETER, SOSNA
< varianta Minotaur : instalace šesti dvacetihlavňovými vrhači pro dálkové odminování.
Francouzská armáda vozidlo označuje také jako Dépanneur Char Leclerc MARS (DNG/DCL), stroj se nachází ve fázi testů.
Technická data vyprošťovacího tanku Leclerc DNG :
< hmotnost : 54,5 t
< rozměry : délka 6880 mm, šířka 3710 mm, výška 2530 mm
< posádka : 3 muži
< výzbroj : 1 kulomet ráže 12,7 mm
< pohon : vznětový motor MTU V12 s výkonem 1500 HP
< dojezd : 700 km
< maximální rychlost : až 65 km/h

Vyprošťovací (víceúčelový) tank Leclerc DNG

Verze tanku Leclerc PTG (Poseur de Travure du Génie) : mostní tank na standardní korbě tanku Leclerc, se zařízením UBLE (Universal Bridge Launching Equipment) s hydraulickým mechanismem rozkládáním mostu, vyrobeným v kooperaci s britskou společností Vickers. Přepravní souprava obsahuje mostovku No. 10 MLC70 o délce 26 m nebo No. 12 MLC o délce 13,5 m, také vyráběnou v kooperaci s Brity. Mostovky vyvinuli ve firmě Vickers v rámci programu BR90 a jejich dvoudílné mostní oblouky lze stavět do různých variant nad překážkami. Přepravní souprava se obnáší jeden mostní tank a transportér k převážení přídavných mostních dílů, obsahující jeden oblouk č. 10 nebo dva č. 12. Stroj Leclerc PTG je dobře pancéřované vozidlo, které může být nasazeno v první linii i při nasazení zbraní hromadného ničení. Stroj ve fázi prototypu.

Mostní tank Leclerc PTG (ve vývoji jsou dvě varianta mostovek)

Verze tanku Leclerc DTT (Driver Training Tank) : jedná se speciálně upravený výcvikový tank se dvěma stanovišti pro řidiče. Armády Francie a Spojených arabských emirátů využívají dva tyto výcvikové tanky.

Verze tanku Leclerc EBG (Egin Blindé de Genie ) : dalším typem je Leclerc EBG, jedná se ženijní tank osazený kloubovým ramenem s bagrovou lžicí o poloměru otáčení 230°. Rameno má dosah 8,80 m, lze provádět hloubení do 3,90 m a se lžicí přesune 140 m3/h. Bagrovou lžíci lze odmontovat a nahradit jeřábovým hákem. Ženijní vozidlo může mít instalován jeden ze dvou navijáků. První o tahu 35 t je už do vozidel montován, druhý o tahu 70 t je testován. Délka lana u hlavního navijáku je 160 m. Pomocný naviják o tahu 15 t má lano dlouhé 230 m. Při tahu stroj využívá svou radlici o šířce 4200 mm jako opěru. I když se na tomto prototypovém vozidle stále pracuje, účastnil se výstav ve Francii a Spojených arabských emirátech, kde vzbudil zájem.

Odminovací možnosti tanku Leclerc.

Verze tanku Leclerc EPG (Engin principal du Génie) : shodný s typem EBG, jen místo pozorovací věžicky, má instalovanou věž s demoličním kanonem ráže 142 mm a velkorážným kulometem ráže 12,7 mm. Volitelná výbava zahrnuje reaktivní pancíř, dálkové ovládání aj. Vozidlo ve stádiu vývoje.

Pár plků ke speciálním vozidlům
<Odminovací zařízení DEMETER : Tento systém přivádí k výbuchu magnetické miny, které se nacházejí poblíž. Bývá upevněn na přední části podvozku, a nebo přímo na pluhu Pearson.
< Raketový odminovací systém Sosna pracuje na principu speciálních bleskovic natahovaných raketami, na jeden odpal vyčistí plochu 110 x 4 m.
< Zařízení K2D je sice vytvořeno speciálně pro tanky Leclerc, ale lze jej upevnit na vozidla s hmotností mezi 50 - 60 t.
<Za špičku mezi vyprošťovacími tanky je obecně považován francouzský Leclerc DNG (Dépanneur de Nouvelle Génération), který má údajně nejlépe řešenou pancéřovou ochranu osádky. Lze na něj současně namontovat hned tři odminovače: britský pluhový vyorávač FWMP, francouzský magnetický Demeter a polský raketový systém Sosna. Jako první jej zakoupily Spojené arabské emiráty a francouzská armáda si jej objednala jako náhradu za starší AMX 13D a AMX 30D.
< Odminovací pluh Pearson : existují dva typy (RORS a SMP)
Pluh je upevněn vpředu na vozidle. Je instalován společně se zařízením Demeter, které přivádí k výbuchu magnetické miny.
Technická data :
odminovací pluh SMP :
< šířka (při odminování) : 4500 mm
< šířka dopravní : 2800 mm
< hmotnost : 1300 kg
< rychlost při odminování : 15 km/h
odminovací pluh RORS :
< šířka (při odminování) : 4200 mm
< šířka dopravní : 2900 mm
< hmotnost : 1435 kg
< rychlost při odminování : 15 km/h

Pokračování

Pokračování - francouzský tank Leclerc

Část šestá : Zajímavosti, fota a doplňující informace

Kamufláže

Tank Leclerc TROP armády Spojených arabských emirátů, v kamufláži používané jednotkami tohoto státu.
Verze dodaná armádě Spojených arabských emirátů se liší od tanků sloužících ve francouzské armádě vylepšeným zaměřovacím systémem, aktualizovanými programy, zesíleným pancířem, pohonem EuroPowerPack, (motor s turbodmychadlem MTU 883 V-12, s automatickou převodovkou Renk HSWL 295 TM), novým chladícím systémem, filtrací vzduchu, novější klimatizací, přídavným motorem, změnou koše věže, přidanými bočními zástěrami a také laserovým dálkoměrem a termickým kanálem zaměřovače velitele tanku.


Tank Leclerc v pouštní kamufláži, používané Technickou sekcí francouzské armády, Katar, rok 1998
Dvoubarevná kamufláž používaná francouzskou armádou v pouštních podmínkách je tvořena nepravidelnými skvrnami v barvě středně hnědé (čokoládová) a pískové. Byla použita při cvičení v Kataru. Mimo tuto kamufláž je známo i maskování pouze pískovou barvou.

Modely francouzského tanku Leclerc



Pár plků nakonec
> Za necelé dva roky po uzavření smlouvy, v únoru 1995 bylo dopraveno do SAE prvních pět tanků, přičemž dva na palubě ruského obřího dopravního letadla AN-124
> U prototypu s označením AMX-50A byl jako pohon byl použit německý motor Maybach o výkonu 745 kW (1000 HP), který byl připraven pro PzKpfw VI B.
> Název Leclerc byl tanku oficiálně udělen 30. ledna 1986 k uctění památky generála Phillipa Leclerca, velitele francouzské 2. obrněné divize, v jejímž čele osvobozoval v srpnu 1944 Paříž.
> V létě 1986 bylo rozhodnuto postavit šest prototypů tanku Leclerc a každé z těchto vozidel obdrželo, jak je ve Francii zvykem, vlastní jméno, jímž bylo jméno důstojníka, který se zasloužil o rozvoj obrněných zbraní této země.
> Hmotnost kanonu tanku Leclerc je 2 800 kg. Zpětný ráz hlavně tlumí brzdný systém složený ze dvou hydraulických brzd. Hlaveň s chromovaným vedením má životnost více než 400 výstřelů, její ventilace se provádí pomocí stlačeného vzduchu.
> Otáčení věže u tanku Leclerc se provádí pomocí elektromotoru o výkonu 30 kW (41 HP) a plnou obrátku (360°) provede za necelých deset vteřin. Náměr kanonu pomocí elektromotoru o výkonu 10 kW trvá 1,5 vteřiny.
> Munice tanku Leclerc : úsťová rychlost protitankové podkaliberní střely s wolframovým jádrem je 1790 m/s. Střela dokáže prorazit pancíř o tloušťce 560 mm na vzdálenost 2000 m. Střela s jádrem z ochuzeného uranu ve stejných podmínkách proráží až 640 mm pancíře.
> Do vývozních tanků Leclerc TROP byl montován německý motor MTU 883, tento pohonný systém byl v poušti vhodnější, ale další důvod byl, že Francouzi nechtěli prodávat za hranice svůj pohonný systém s několika novými řešeními a velice malými rozměry.
> V porovnání s jinými tanky třetí generace má tank Leclerc vyšší koeficient momentálního výkonu, což mu umožňuje pohybovat se vyšší rychlostí jak po silnici, tak v terénu. Má také vynikající zrychlení, s francouzským motorem má zrychlení z 0 na 32 km/hod. za 5,5 vteřiny. V současnosti je to nejpohyblivější sériový tank světa a mezi západními základními tanky zároveň nejlehčí. Spolu s japonským Type 90 rozhodně náleží do třetí generace tanků.
> Po připevnění dvou rour nasávajících vzduch může tank překonávat i vodní překážky do hloubky až 4 m.

v čem jsou zastaralé lehké tanky type 62 a 63 konkurenty Leclercu?

Doposud jediným cizím státem, který má ve své výzbroji tanky Leclerc, jsou Spojené arabské emiráty, které zakoupily 390 tanků tropikalizované verze Leclerc (TROP), 46 vyprošťovacích tanků Leclerc DNG a dva cvičné Leclerc DTT.
V polovině října 1999 vedl francouzský ministr obrany Alain Richard v Saúdské Arabii rozhovory, týkající se mimo jiné dodávek 300 vozidel tohoto typu v ceně asi 20 miliard franků. Kromě prodeje byl nabízen výcvik tankistů i technické obsluhy. Bylo dokonce plánováno rozšíření tohoto kontraktu o dalších 50 tanků. Saúdská Arabie se nakonec rozhodla zakoupit americké tanky M1 Abrams a smlouvu s Francií nepodepsala.

Leclercu je vytýkaný hlavne motor, ktorý je , vraj, nevhodný do veľmi teplého prostredia. Z toho dôvodu došlo aj k výmene motora za Nemecký, v tankoch dodaných do SAE. Celkom veselé je ich odôvodnenie, že výmena je preto, aby sa nedostal ich motor za hranice.

To byla v pořadí druhá exportní porážka Francouzů. K první došlo v roce 1993, krátce po zahájení výroby, kdy se u tanku ještě projevovalo mnoho závad. V tomto roce se francouzské vozidlo zúčastnilo výběrového řízení vypsaného švédskou armádou. Jeho soupeři byli americký M1A2 a německý Leopard 2A5, který v řízení zvítězil.

Už som to raz spomínal, že 4. tankom zúčastňujúcim sa tohto tendra bol T-80U. / z nejakého dôvodu túto informáciu dosť málo zverejňujú aj v odbornej tlači, po internete pred pár rokmi kolovalo aj video z tohto tendra / A neviedol so tam vôbec zle, skôr naopak. Švédsko sa dokonca dlho pohrávalo s možnosťou zaviesť tento tank, minimálne do druhosledových jednotiek. Svoje zohrala politika a hlavne divoké 90. roky v Rusku, v rámci ktorých bol strach s neschopnosti plniť si svoje dodávateľské záväzky / „transformácia“ hospodárstva v rámci ktorého sa štátne podniky dostávali do konkurzu atď. a trhala sa sieť dodávateľov /

Oficiáně bylo zdůvodňováno, že francouzský tank má příliš slabý pancíř. Tato část vozidla dodnes vyvolává četné kontroverze. Část expertů tvrdí, že pancíř činí ekvivalent 800 mm oceli, další se domnívají, že je identický s pancířem M1A2, kde odpovídá 1000 mm oceli. Neoficiální příčinou prohry byla však nedůvěra Švédů k francouzské elektronice.

Francúzka elektronika je vždy problém, kto pozná Francúzke autá, tak vie o čom píšem, ale som presvedčený, že prípadná výmena Franc. komponentov za „inostranné“ by nemusel byť až taký problém.

Osobně jsem slyšel verzi, že hlavní důvodem prohry Leclerca byly německé offsetové programy. Vzhledem k tomu jak znám švédská výběrová řižení (a nebo jak jsme se sami mohli přesvědčit v rámci Grippenů, kdy jejich technická nadřazenost byla ještě mohutně "dotována" právě značnou nabídkou offsetů) tak bych toto bral jako rozhodující důvod. Vše ostatní bych viděl jako hledání technické omluvy.

YAMATO píše:v čem jsou zastaralé lehké tanky type 62 a 63 konkurenty Leclercu?

Tak to by mě taky zajímalo, nedošlo zde náhodou k nechtěné záměně vkládaného textu?

Francúzka elektronika je vždy problém, kto pozná Francúzke autá, tak vie o čom píšem, ale som presvedčený, že prípadná výmena Franc. komponentov za „inostranné“ by nemusel byť až taký problém.

To je teda srovnání za všechny prachy, srovnávat komerční automobilovou elektroniku s armádní. O té se toho většinou moc neví, ale pokud vím, frantíci jsou soběstační ve spoustě věcí. A to je věc, kterou jim můžeme jen tiše závidět.

sa58 píše:

Francúzka elektronika je vždy problém, kto pozná Francúzke autá, tak vie o čom píšem, ale som presvedčený, že prípadná výmena Franc. komponentov za „inostranné“ by nemusel byť až taký problém.

To je teda srovnání za všechny prachy, srovnávat komerční automobilovou elektroniku s armádní. O té se toho většinou moc neví, ale pokud vím, frantíci jsou soběstační ve spoustě věcí. A to je věc, kterou jim můžeme jen tiše závidět.

Souhlas. Trochu se zapomíná, že Francouzi vyvynuli a provozují atomové ponorky, mezikontinentální střely, atomové zbraně, moderní vojenská letadla, lodě... Já bych je v technických věcech nepodceňoval.

A propos: Mám teď druhé francouzské auto a s elektrikou žádný problém. To je holt česká klasika - německá auta jsou super, ale francouz?! Přitom je často naopak. Ale tohle je OT.

To je teda srovnání za všechny prachy, srovnávat komerční automobilovou elektroniku s armádní.

Francúzom prajem nech je rozdiel medzi ich autom a ich tankom obrovský.

Souhlas. Trochu se zapomíná, že Francouzi vyvynuli a provozují atomové ponorky, mezikontinentální střely, atomové zbraně, moderní vojenská letadla, lodě... Já bych je v technických věcech nepodceňoval.

Veď to nikto nespochybňuje, ale to, že všetko to to vyrábajú, nemusí znamenať, že všetko čo vyrobia je super špica a nič v tom nie je kazivé.

A propos: Mám teď druhé francouzské auto a s elektrikou žádný problém. To je holt česká klasika - německá auta jsou super, ale francouz?! Přitom je často naopak. Ale tohle je OT.

No tak to si šťastný človek.

No ale to to je už určite OT.

Pro YAMATA i pro ostatní : Za ty konkurenty tanku Leclerc se omlouvám, nebylo to záměrně ani omylem. A jak je mým dobrým zvykem, dávám ke každému tanku pro porovnání ve zkratce dva typy tanků, ale tentokrát jsem se netrefil a proto jsem za nadpis dal ten vykřičník s otazníkem. Myslel jsem, že to bude stačit, je mi jasné, že tyto tanky nemohou být označeny jako konkurence tanku Leclerc ! Odstraním to..