Napsal: 30/11/2009, 18:36
Trochu lingvistiky nemůže uškodit zvláště když je to k věci. Každopádně se toto téma pěkně oživilo a to je jen dobře. Někdy se k tomu vrať a zkus trochu více propátrat jak to bylo s Vikingy a ruskou historií.
Stránka 3 z 4
Napsal: 30/11/2009, 18:53
Taky jsem ráda, že se to tu pěkně oživilo. Úplně jsem zapomněla, že jsem někdy o Vikinzích něco napsala. Jejich vliv na ruskou historii je dobrý nápad na článek, nicméně teorií o vzniku Kyjevské Rusi je několik a každá jim přisuzuje jinou úlohu. Nejstarší ruská kronika je o zhruba tři století starší a těžko říct, z čeho Nestor čerpal. Nevím no, těch spekulací a možných výkladů je na mě příliš mnoho..
Napsal: 30/11/2009, 20:33
To by nevadilo. Můžeš ty jednotlivé pohledy konfrontovat. A my se dočkáme pěkného kousku historie.
Napsal: 30/11/2009, 21:53
Připíšu si to na seznam, ale netuším, kdy se k tomu dostanu.
Válčím s nehoráznou leností něco psát a ta lenost má zatím navrch.
Válčím s nehoráznou leností něco psát a ta lenost má zatím navrch.
Napsal: 1/12/2009, 07:15
To mi povídej. Ale mě se zadařilo a hradiště jsou hotová. Šmarjá to byla fuška!!! Nyní si dám fous a budu prudit v diskuzích - nějakou dobu ze mě bude ZLEJ Pátrač.
Napsal: 1/12/2009, 08:39
Souhlasím, každý ví, co slovem "VIKING" chceš říct a nepíšeš o lingvistice. Problém s nějakým obecným termínem je, že dříve neexistoval. Každý národ si pojmenoval tu část Seveřanů, se kterou měl kontakt. Rusové Švédy, Francouzi obyvatele Normandie apod.
Naše nej autorka Helena Kadečková používá většinou termín Seveřané/severský, v případě lokálních specifik bych se držel Varjagů a Normanů apod. Ale je to asi jedno, jde o obsah a za ten se rozhodně nemusíš stydět, Ljubov.
Apropos, když už jsme u těch lokálních specifik, Lotyši (jako jediní na světě) Rusům a Rusku říkají Krievi a Krievija - protože sousedili hlavně s kmenem/národem Krivičů. Rusové zase dřív Ugrofinům bůhvíproč říkali "Čudové", což zavání téměř magií.
Naše nej autorka Helena Kadečková používá většinou termín Seveřané/severský, v případě lokálních specifik bych se držel Varjagů a Normanů apod. Ale je to asi jedno, jde o obsah a za ten se rozhodně nemusíš stydět, Ljubov.
Apropos, když už jsme u těch lokálních specifik, Lotyši (jako jediní na světě) Rusům a Rusku říkají Krievi a Krievija - protože sousedili hlavně s kmenem/národem Krivičů. Rusové zase dřív Ugrofinům bůhvíproč říkali "Čudové", což zavání téměř magií.
Napsal: 1/12/2009, 16:04
Četla jsem, je to nádhera. Asi si to budu muset ještě několikrát přečíst, abych mohla pořádně vstřebat informace. Taky se mi zadařilo, sice na jiném bojišti – v kuchyni, a výsledkem je pekáč perníčků. Akorát mi zbývá vymyslet, jak na ně zítra naplácám tu zatracenou polevu.Pátrač píše:To mi povídej. Ale mně se zadařilo a hradiště jsou hotová.
Něco magického v tom určitě bude. Původ slova "Čud/Čudové" se nejčastěji vysvětluje odvozením od tří ruských slov: чужой (cizí) - Ugrofinové byli v této krajině cizinci; чудной (divný, zvláštní) - jejich jazyk se řadí do jiného jaz. kmene, pro slovanské obyvatelstvo byl nesrozumitelný, tudíž hodně podivný a zvláštní; a чудный (čarovný, zázračný) – tady se můžeme jenom domýšlet, co všechno bylo pro Slovany na Ugrofinech magické. Možná jazyk, obřady, zvyky nebo třeba světlejší barva vlasů.Zdeněk píše:Rusové zase dřív Ugrofinům bůhvíproč říkali "Čudové", což zavání téměř magií
Pojmenování Čud je dodnes patrné například v názvu Čudského jezera, jehož okolí přímo vybízí ke spojitosti s magikou.
Napsal: 1/12/2009, 16:14
Ljubov:
No, jak vidím, tak v tom nejsem sám...Připíšu si to na seznam, ale netuším, kdy se k tomu dostanu.
Válčím s nehoráznou leností něco psát a ta lenost má zatím navrch.
Napsal: 1/12/2009, 16:58
Ljubov-určitě není nejdůležitější to, jak Vikingy budeme nazývat (i když je to směrující), ale to co ve své éře představovali. Nejlepším příkladem je asi příběh Haralda Sigurdssona, zvaného Hardrada, jinak také Haralda III. Krále Norského.
Napsal: 1/12/2009, 18:49
Řekla bych, že to bude docela častý problém. Lenost je pořádně tvrdý konkurent a taky napsat článek, aby za něco stál, není žádná sranda.Kopapaka píše:No, jak vidím, tak v tom nejsem sám..
To máš pravdu, hlavně že víme, o kom je řeč. I když ten Harald III. mi nikdy sympatický nebyl. Nevím proč. Zato takový Leif Eiríksson nebo Erik Rudý.. To je takový můj ideální typ Vikinga..Thór píše:Ljubov-určitě není nejdůležitější to, jak Vikingy budeme nazývat (i když je to směrující), ale to co ve své éře představovali.
Napsal: 1/12/2009, 18:59
Harald III. Sigurdsson zvaný Hardrada Král Norský v letech 1047 - 1066.
Harald se narodil roku 1015, jako nejmladší z bratrů Norského krále Olafa II. Jeho matkou byla Asta Gudbransdótir a otec byl král Severního Ostlandu Sigurd Syr Halfdansson.
Harald III.
V bitvě u Stiklestadu v roce 1030,stál na straně svého bratra Olafa II., který zde byl poražen a zabit v boji kdy proti němu stáli tři protivníci- Kalv Arneson,Tore Hund a Hårek fra Tjøtta. Sám Harald byl zraněn, ale podařilo se mu s se skupinou družiníků uprchnou do exilu.
Smrt Olafa II.
V roce 1031 najdeme Haralda a jeho družiníky na Kyjevské Rusi, kde přijali žold od Jaroslava I. Moudrého. Aby se to nemotalo, tak manželka Jaroslava I. byla shodou náhod Ingigerd, vzdálená Haraldova příbuzná. Poté co Harald a jeho družina prodělali s Jaroslavem tažení proti Polsku, jako správní vikingové-
, se přesunuli z Jaroslavových služeb do Konstantinopole, hlavního města Byzantské říše. Zde se minimálně od roku 1034 nechali najmout do proslulé Varjažské gardy. Zde vydrželi až do roku 1042. Jeho příběh ve službě je plný bojů na Sicilii a v Bulharsku, kde se natolik vyznamenal, že se stal Císařovým osobním bodyguardem.
Vymstilo se mu to právě v roce 1042. Požádal císaře o propuštění ze služby kvůli tomu, aby se mohl ucházet o norský trůn a císař ho ze služby nevyvázal!
Nakonec musel tajně utéci. Svůj nárok na trůn by zřejmě nemohl prosadit, nebýt peněz, které vydělal službou u byzantského císaře. Po útěku z Konstantinopole učinil Harald oddechovou zastávku na Kyjevské Rusi ( 1042-1045 ) a při té příležitosti se zde oženil s Jaroslavovou dcerou Elisabeth. Poté se konečně vydal do Norska, vyřešit problém s královským trůnem. Problém to totiž byl. Norský královský stolec, byl totiž obsazen pozadím Magnuse Dobrého, který byl Haraldovým synovcem. Válka byla na spadnutí, ale nakonec došlo k dohodě že synovec se strýcem budou vládnout společně. Toto společné vládnutí jim vydrželo do roku 1047, kdy Magnus zemřel zřejmě otráven ze společné vlády se strýcem
a Harald III. se stal jedinným vládcem Norska.
V následujících letech zkoušel Harald zlomit Dánsko a připojit jeho Korunu k té Norské. Přes léta vyčerpávajících bojů, se mu tento úkol nepodařil. Došel dokonce tak daleko, že začal mít problém s vlastními poddanými. Upřel tedy svůj pohled kam? No na Anglii!
V Anglii v té době vládl syn Knuta Velikého, Hardaknut ( Hörthaknútr ). Tento vládce učinil dohodu Magnusem Dobrým, že pokud Hardaknut zemře bez potomků, Anglický trůn připadne Magnusovi. No, jenže zemřel Magnus, Harald se pasoval na adepta anglického trůnu a najednou bylo "zaděláno".
Haraldova smrt u Stamford Bridge
Na anglický trůn usedl Harold Godwinson. Toto uspořádání sil se zřejmě nelíbilo jeho bratru Earlu Tostigu Godwinsonovi, který se přidal na stranu Haralda III. Hardriady. Vojska protivníků se střetla v bitvě u Stamford Bridge. Na straně Harolda II. Godwinsona bylo 8.000 mužů v dobré a pevné zbroji. Na straně Haralda III. Hardriady 7.000 mužů, převážně lehkooděnců. To také rozhodlo bitvu. Padl Harald III. Král Norský poté,co mu šíp prostřelil hrdlo, padl i Earl Tostig Godwinson. Jenže.........psal se 25 den měsíce září, roku 1066. A jestli nevíte co se ještě přihodilo v roce 1066, tak Vám to povím. Na pobřeží Anglie, se za 19 dní vylodí se svými rytíři Vilém z Normandie, zvaný Dobyvatel...................nedaleko vísky Hastings. To je ovšem jiné povídání. Smrt Haralda III. Hardriady, je některými historiky popisována jako konec Vikingské éry.
Mapka bitev u Stamford Bridge a u Hastingsu.
Harald se narodil roku 1015, jako nejmladší z bratrů Norského krále Olafa II. Jeho matkou byla Asta Gudbransdótir a otec byl král Severního Ostlandu Sigurd Syr Halfdansson.
Harald III.
V bitvě u Stiklestadu v roce 1030,stál na straně svého bratra Olafa II., který zde byl poražen a zabit v boji kdy proti němu stáli tři protivníci- Kalv Arneson,Tore Hund a Hårek fra Tjøtta. Sám Harald byl zraněn, ale podařilo se mu s se skupinou družiníků uprchnou do exilu.
Smrt Olafa II.
V roce 1031 najdeme Haralda a jeho družiníky na Kyjevské Rusi, kde přijali žold od Jaroslava I. Moudrého. Aby se to nemotalo, tak manželka Jaroslava I. byla shodou náhod Ingigerd, vzdálená Haraldova příbuzná. Poté co Harald a jeho družina prodělali s Jaroslavem tažení proti Polsku, jako správní vikingové-
, se přesunuli z Jaroslavových služeb do Konstantinopole, hlavního města Byzantské říše. Zde se minimálně od roku 1034 nechali najmout do proslulé Varjažské gardy. Zde vydrželi až do roku 1042. Jeho příběh ve službě je plný bojů na Sicilii a v Bulharsku, kde se natolik vyznamenal, že se stal Císařovým osobním bodyguardem. Vymstilo se mu to právě v roce 1042. Požádal císaře o propuštění ze služby kvůli tomu, aby se mohl ucházet o norský trůn a císař ho ze služby nevyvázal!
Nakonec musel tajně utéci. Svůj nárok na trůn by zřejmě nemohl prosadit, nebýt peněz, které vydělal službou u byzantského císaře. Po útěku z Konstantinopole učinil Harald oddechovou zastávku na Kyjevské Rusi ( 1042-1045 ) a při té příležitosti se zde oženil s Jaroslavovou dcerou Elisabeth. Poté se konečně vydal do Norska, vyřešit problém s královským trůnem. Problém to totiž byl. Norský královský stolec, byl totiž obsazen pozadím Magnuse Dobrého, který byl Haraldovým synovcem. Válka byla na spadnutí, ale nakonec došlo k dohodě že synovec se strýcem budou vládnout společně. Toto společné vládnutí jim vydrželo do roku 1047, kdy Magnus zemřel zřejmě otráven ze společné vlády se strýcem
a Harald III. se stal jedinným vládcem Norska.V následujících letech zkoušel Harald zlomit Dánsko a připojit jeho Korunu k té Norské. Přes léta vyčerpávajících bojů, se mu tento úkol nepodařil. Došel dokonce tak daleko, že začal mít problém s vlastními poddanými. Upřel tedy svůj pohled kam? No na Anglii!
V Anglii v té době vládl syn Knuta Velikého, Hardaknut ( Hörthaknútr ). Tento vládce učinil dohodu Magnusem Dobrým, že pokud Hardaknut zemře bez potomků, Anglický trůn připadne Magnusovi. No, jenže zemřel Magnus, Harald se pasoval na adepta anglického trůnu a najednou bylo "zaděláno".
Haraldova smrt u Stamford Bridge
Na anglický trůn usedl Harold Godwinson. Toto uspořádání sil se zřejmě nelíbilo jeho bratru Earlu Tostigu Godwinsonovi, který se přidal na stranu Haralda III. Hardriady. Vojska protivníků se střetla v bitvě u Stamford Bridge. Na straně Harolda II. Godwinsona bylo 8.000 mužů v dobré a pevné zbroji. Na straně Haralda III. Hardriady 7.000 mužů, převážně lehkooděnců. To také rozhodlo bitvu. Padl Harald III. Král Norský poté,co mu šíp prostřelil hrdlo, padl i Earl Tostig Godwinson. Jenže.........psal se 25 den měsíce září, roku 1066. A jestli nevíte co se ještě přihodilo v roce 1066, tak Vám to povím. Na pobřeží Anglie, se za 19 dní vylodí se svými rytíři Vilém z Normandie, zvaný Dobyvatel...................nedaleko vísky Hastings. To je ovšem jiné povídání. Smrt Haralda III. Hardriady, je některými historiky popisována jako konec Vikingské éry.
Mapka bitev u Stamford Bridge a u Hastingsu.
Napsal: 1/12/2009, 19:15
Chlape, není škoda to dávat sem? Něco mi říká, že stačí přihodit pár vět (možná ani ne) a je z toho skvělý článek. Nemluvě o parádních obrázcích. Co ty na to?
Jo, ale chtěla bych se zeptat: netušíš, co znamená za Haraldovým jménem to Hardrada? Myslím si, že by to mělo značit něco jako přísný, krutý nebo něco podobného, ale nejsem si jistá.
Jo, ale chtěla bych se zeptat: netušíš, co znamená za Haraldovým jménem to Hardrada? Myslím si, že by to mělo značit něco jako přísný, krutý nebo něco podobného, ale nejsem si jistá.
Napsal: 1/12/2009, 19:58
Ljubov-ve staré norštině je to Haraldr harðráði. Mělo by to znamenat něco jako vážný nebo tvrdý vládce.
Jestli je to škoda dávat sem? Podobné věci neřeším od 28.11.09.
V klidu to nechám jako součást debaty ke tvým článkům.
O Haraldově smrti se zmiňuje Heimskringla-saga ( saga o historii norských králů). Je tvořena těmito jednotlivými manuskripty:
Ynglinga saga
Saga o Halfdanu Svartovi (zvaném Černý)
Saga o Haraldu Hårfagrem (Hårfagre "krásnovlasý"zemřel r. 931)
Saga o Håkonovi Dobrém (zemřel r. 961)
Saga o Králi Haraldovi Grafeldovi (zemřel r. 969)
Saga o Králi Olafovi Tryggvasonovi (zemřel r.1000)
Saga o Olafovi Haraldsonovi (zemřel r. 1030)
Saga o Magnusovi Dobrém (zemřel r. 1047)
Saga o Haraldovi Hardrådovi (zemřel r. 1066)
Saga o Olafovi Kyrrem (zemřel r.093)
Saga o Magnusovi Barefootovi (zemřel r. 1103)
Saga o Sigurdovi Křižákovi (zemřel r.1130)
Saga o Magnusovi Slepém (sesazen z trůnu r. 1135) a o Haraldovi Gillem (zemřel r.1136)
Saga o Sigurdovi (zemřel r. 1155), Eysteinovi (zemřel r. 1157) a Ingem (zemřel r. 1161)
Saga o Håkonovi Herdebreidovi (zemřel r.1162)
Saga o Magnusovi Erlingsonovi (zemřel r. 1184)
Heimskringlu měl sepsat Snorri Sturluson. Docela by mě zajímalo, jestli sepsal Snorriho Edu. Někde to zjistím.
Už jsem zjistil. Snorri Sturluson je skutečně autorem prozaické Snorriho Edy. Takže tento rodilý Islanďan byl v podstatě stejný dobový historik vikingů, jako pro římany Cassius Dio.
Jestli je to škoda dávat sem? Podobné věci neřeším od 28.11.09.
V klidu to nechám jako součást debaty ke tvým článkům.
O Haraldově smrti se zmiňuje Heimskringla-saga ( saga o historii norských králů). Je tvořena těmito jednotlivými manuskripty:
Ynglinga saga
Saga o Halfdanu Svartovi (zvaném Černý)
Saga o Haraldu Hårfagrem (Hårfagre "krásnovlasý"zemřel r. 931)
Saga o Håkonovi Dobrém (zemřel r. 961)
Saga o Králi Haraldovi Grafeldovi (zemřel r. 969)
Saga o Králi Olafovi Tryggvasonovi (zemřel r.1000)
Saga o Olafovi Haraldsonovi (zemřel r. 1030)
Saga o Magnusovi Dobrém (zemřel r. 1047)
Saga o Haraldovi Hardrådovi (zemřel r. 1066)
Saga o Olafovi Kyrrem (zemřel r.093)
Saga o Magnusovi Barefootovi (zemřel r. 1103)
Saga o Sigurdovi Křižákovi (zemřel r.1130)
Saga o Magnusovi Slepém (sesazen z trůnu r. 1135) a o Haraldovi Gillem (zemřel r.1136)
Saga o Sigurdovi (zemřel r. 1155), Eysteinovi (zemřel r. 1157) a Ingem (zemřel r. 1161)
Saga o Håkonovi Herdebreidovi (zemřel r.1162)
Saga o Magnusovi Erlingsonovi (zemřel r. 1184)
Heimskringlu měl sepsat Snorri Sturluson. Docela by mě zajímalo, jestli sepsal Snorriho Edu. Někde to zjistím.
Už jsem zjistil. Snorri Sturluson je skutečně autorem prozaické Snorriho Edy. Takže tento rodilý Islanďan byl v podstatě stejný dobový historik vikingů, jako pro římany Cassius Dio.
Napsal: 1/12/2009, 21:07
Ale to je velmi působivé příteli. A najednou téma přímo kvete. Všechna čest.
Jinak v Olomouci je uložena skvostná replika slavného plátna či přesněji tapisérie z Bayeux. Je na něm jeden z nějvětších vojenskýc příběhů anglosaských dějin. Přijeďte a uvidíte. Ale jak píše kolega Thór, to je úplně jiné kafe, zde raději zůstaneme u Vikingů.
A já jsem chtěl být zlý. Nějak to nejde.
Jinak v Olomouci je uložena skvostná replika slavného plátna či přesněji tapisérie z Bayeux. Je na něm jeden z nějvětších vojenskýc příběhů anglosaských dějin. Přijeďte a uvidíte. Ale jak píše kolega Thór, to je úplně jiné kafe, zde raději zůstaneme u Vikingů.
A já jsem chtěl být zlý. Nějak to nejde.
Napsal: 1/12/2009, 22:08
To v Samaře máme naprosto velkolepé muzeum Lenina v domě na Leninské ulici, kde pobýval v letech 1890-1893. Podobný skvost se také jinde najít nedá!
Nemyslím, že je nutné se pevně držet nadpisu. Přežila jsem, že se debata rozvinula od počátků křesťanství v Kyjevské Rusi po Banderovce, takže v tomhle nevidím problém. Naopak je to velmi zajímavé.
Provedla jsem něco špatného? Nemůžu si teď nic vybavit.
Nemyslím, že je nutné se pevně držet nadpisu. Přežila jsem, že se debata rozvinula od počátků křesťanství v Kyjevské Rusi po Banderovce, takže v tomhle nevidím problém. Naopak je to velmi zajímavé.
Copak se stalo?Thór píše:Jestli je to škoda dávat sem? Podobné věci neřeším od 28.11.09
Provedla jsem něco špatného? Nemůžu si teď nic vybavit. Miniaturní chybička. Jméno Inge zde neznačí ženu (i když v dánštině a nizozemštině je to skutečně ženské jméno), nýbrž muže. Inge I. Haraldsson, ve staré norštině Ingi, byl jediný syn Haralda IV. a Ingrid Ragnvaldsdotter.Thór píše:Saga o Sigurdovi (zemřel r. 1155), Eysteinovi (zemřel r. 1157) a Inge (zemřela r. 1161)
Napsal: 1/12/2009, 22:10
Pátrač-tapisérie z Bayeux, je kapitola na samostatné vlákno. Anglie a její králové by byly také super témata počínaje anglosaským Egbertem-r. 829, přes Dány,Normany,Plantagenety,Tudorovce a Stuartovce, konče Hannoverskou dynastií. No ale to už je OT.
Ale není to OT, kdy byl, tak to jako zlotřilý moderátor už dávno (a s velkým požitkem) smažu. L.
Ale není to OT, kdy byl, tak to jako zlotřilý moderátor už dávno (a s velkým požitkem) smažu. L.
Napsal: 1/12/2009, 22:26
Co se stalo 28.11.2009? Thóre začínáš být tajemný.
Jinak vy dva vikingologové. Jaký byl rozdíl mezi titulem král a titulem jarl v jejich sociální či mocenské struktuře?
Jinak vy dva vikingologové. Jaký byl rozdíl mezi titulem král a titulem jarl v jejich sociální či mocenské struktuře?
Napsal: 1/12/2009, 22:28
Ljubov-máš pravdu, spěchal jsem, ten "článečíček" jsem spíchnul bleskově. Při krácení textu mi vypadlo důležité "and Inge (died 1161), the sons of Harald". Takže je to jasné, Inge, Haraldův syn. Omlouvám se 
28.11.09 se naprosto netýká tebe. Je to takový trochu můj osobní problém.
28.11.09 se naprosto netýká tebe. Je to takový trochu můj osobní problém.
Napsal: 1/12/2009, 22:34
Pátrač- Jarl byl ve skandinávii titul náčelníka či hodnostáře postavením hned po králi. Jarlové byli vlastníky půdy, statků,lodí a ozbrojené družiny. V dějinách mezi nejznámější patří Jarl Skule Tostesson, Jarl Toste,
Jarl Erling Skakke, nebo Jarl Hakon Galen.
Jarl Erling Skakke, nebo Jarl Hakon Galen.
Napsal: 1/12/2009, 22:44
V pohodě, dyť se nic neděje. Jak jsem si ten článek četla, tak mě to jméno Inge zmátlo taky a říkala jsem si, co je to vlastně za královnu, že ji vůbec neznám. A tak koukám a zjišťuji, že je to chlap. Jinak bych si toho vůbec nevšimla.
S těmi osobními problémy promiň. Přemýšlela jsem, co jsem zase kde napsala za fíkovinu. Jinak, jestli bych mohla třeba nějak pomoct, hlásím se. Doufám, že tohle "nečlánkování" nebude dlouhodobý proces a brzo se to vyřeší. Protože pokud by skončily římské legie, tak bych.. bych.. no, nemohla bych to nechat jen tak.
Takže, vikingologu, hlavu vzhůru. Žádný trápení netrvá věčně.
S těmi osobními problémy promiň. Přemýšlela jsem, co jsem zase kde napsala za fíkovinu. Jinak, jestli bych mohla třeba nějak pomoct, hlásím se. Doufám, že tohle "nečlánkování" nebude dlouhodobý proces a brzo se to vyřeší. Protože pokud by skončily římské legie, tak bych.. bych.. no, nemohla bych to nechat jen tak.
Takže, vikingologu, hlavu vzhůru. Žádný trápení netrvá věčně.