Vikingové

[Ljubov]

Vikingové
Hrdinové severských ság..
( 8. až 11. století)

Vikingové, germánský národ obývající Skandinávský poloostrov, po čtyři staletí naháněl hrůzu Evropě. Říká se, že Amerika byla objevena dvakrát: Kryštofem Kolumbem roku 1492 a o pět set let dříve Vikingy. Přesto, že jich bylo jen necelých 300 000, dokázali porazit přesily, dobýt mnohá území a objevit neznámé končiny v Atlantském oceánu. Kdo byli oni neporazitelní válečníci, vynikající mořeplavci, zdatní řemeslníci a vychytralí obchodníci posedlí dobrodružstvím, opěvovaní starými severskými ságami? To si nyní zkusíme přiblížit..



1. část: O původu a životě Vikingů

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA:
Vikingové patřili do početné skupiny germánských národů, řadíme mezi ně předky dnešních Norů, Dánů a Švédů. Dodnes se používá i označení Varjagové ( jak označili severské dobyvatele východní Slované) a Normané ( název používali franští kronikáři pro obyvatele Normandie).
Slovo Viking je pravděpodobně odvozeno od slova "vík" ( záliv) nebo "víking" ( co ve staré norštině znamenalo "vyrazit na loupeživou výpravu" a "víkingr" byl každý muž, který se nájezdu zúčastnil).
Drsné přírodní podmínky dalekého severu, pomalé rozšiřování křesťanství a nejednotnost umožnily vytvoření prvních států teprve koncem devátého století. Počátkem osmého století doposud žili v rodové společnosti, kmeny válčily mezi sebou.
Když se jednotlivé rody začaly sjednocovat a uzavírat mírové dohody, rychle stoupl počet obyvatel, což zapříčinilo náhlý nedostatek orné půdy. Přitom za mořem se nacházely bohaté, raně středověké státy.. Tak vypukla velká expanze do Evropy.



HOSPODÁŘSTVÍ:
Úrodné zemědělské půdy nebylo mnoho, malá políčka oseli ovsem či ječmenem, pro maso chovali ovce a krávy. Velké oblibě se těšila medovina a pivo ( za obzvláštní specialitu považovali zimní pivo: plný sud ponechali v zimě přes noc venku, ráno seškrábli ledovou krustu a koncentrovaný zbytek na spodu sudu nechali znovu zamrazit. Výsledný nápoj podávali mocným bojovníkům).
Většina lidí žila na vesnicích. Typický vikingský dům nazývaný "skalla" byl postaven ze dřeva, kamene a rákosí; na délku měřil tři až osmdesát metrů, záleželo na postavení majitele; jediná místnost byla rozdělena na tři části: na jednom konci domu se nacházely stáje a sklad zásob jídla, na druhém chovali dobytek, vikingská rodina v prostřední části. Později se přistavěly další místnosti ( sklep, koupelna, kuchyně). Uprostřed hlavní haly se nacházelo ohniště, kouř odcházel ze skally dírou ve stropě, která se dala v zimě přikrýt kožešinou. Interiér doplňovaly dřevěné lavice pokryté kůží sloužící jako židle a postele.
Během dlouhé zimy se muži zabývali výrobou zbraní, zpracováním kožešin a plánováním výprav na příští rok. Ženy tkaly látky, vařily a zašívaly plachty. Dlouho do noci se vyprávěly příběhy o statečných bojovnících nebo se hrály deskové hry. S příchodem jara se muži vypravili za obchodem.

PRÁVNÍ SYSTÉMY:
Obyvatelstvo se dělilo do tří společenských vrstev, které podléhaly panovníkovi.
Otroci: Nejnižší vrstva, jako nesvobodným lidem jim byla odebrána všechna práva ( nesměli se například stěhovat, ženit se či mít svůj vlastní majetek, jejich postavení se výrazně nelišilo od toho evropského). Když kolem roku 1000 proniklo křesťanství i do zapadlých vikingských osad, otrocký stav byl postupně rušen.
Selský stav: Nejpočetnější, zahrnoval rolníky, řemeslníky a válečníky
Šlechtický stav ( Jarla): Nejbohatší stav, počítáme do něj majitele velkých pozemků tvořících obdobu aristokracie. Většina z nich vlastnila lodě a otroky.
Velmi důležitou roli hrál v právním systému thing - shromáždění všech svobodných bojovníků, jež společně s králem ustanovovalo nové zákony. Členové thingu volili se svých řad příštího panovníka.

ŽENY VE VIKINGSKÉ SPOLEČNOSTI:
O ženách ze Skandinávie se nejčastěji říká, že jsou emancipované, nezávislé.. Jejich myšlenková svoboda však není otázkou jen posledních desetiletí. Odedávna mohly volně cestovat, navštěvovat se a bylo jim dovoleno se účastnit náboženských obřadů, nejrůznějších slavností i výcviku vojáků. Pro přízeň krásné dívky riskovali Vikingové mnohokrát i svůj život, pořádali turnaje a plánovali výpravy do ciziny, jen aby dovezli cenné šperky..

OBLEČENÍ A HYGIENA:
Navzdory mnohým pověstem, Vikingové o svůj vzhled neobyčejně pečovali. Každou sobotu se koupali ( pro tento den používali název laugardagr), navštěvovali saunu a pečlivě se česali.
Viking měl vždy po ruce meč, pověšený u levého boku, a dýku, přivázanou koženým páskem na břiše. Oblékal si dlouhé kalhoty a tuniku, v zimě přidal plášť sepnutý nad pravým ramenem, aby se mohl pravou rukou lépe bránit. Kožené boty obouvali muži i ženy stejné. Na krku nosili zavěšené Thorovo kladivo, vyrobené ze stříbra, jako amulet.


Thorovo kladivo*

Jejich ženy si oblékaly přes lněnou blůzu dlouhou zástěru, sepnutou kovovými sponami. Vdaná žena si pod krkem zavazovala šátek a připnula si na něj brož. Pro krásu si kolem zápěstí a krku zavěšovaly pestré dřevěné a skleněné korálky.
Průměrný věk: 39 let u mužů a 41 let u žen.

LODĚ:
Viking si bez své lodě připadal zoufale sám. Byla jeho nejcennějším majetkem, ukázkou jeho schopností a postavení.
Roku 1867 byla objevena u norského pobřeží zachovalá vikingská loď, podařilo se ji vytáhnout na pevninu, kde prošla dlouholetým zkoumáním. Díky tomuto nálezu máme dokonalou představu o rozměrech a celkovém vzhledu lodě. Další vědci našli roku 1880 a třetí v roce 1903. Dřevo zůstalo téměř neporušené díky vrstvě jílu, kterou bylo pokryto. Všechny tři lodě klesly ke dnu spolu s náčelníkem a jeho bohatou pohřební výbavou. Vikingové věřili, že duše jejich vládce popluje do říše mrtvých. Proto jej uložili do lodě; zahrnuli zbraněmi, nádobami a potravinami; nasměrovali loď na širé moře a pak ji potopili.
Rozlišujeme tři základní typy lodí: Drakkar, Snekkar a Knarr. Každé z nich velel kormidelník, veslaře tvořili zbývající členové posádky. Průměrná rychlost za dobrého počasí a příznivého větru byla asi 20 km/h, počet vesel ( o délce přibližně šest metrů) závisel na délce lodi, nejčastěji se uvádí třicet. Všechny lodě měly kotvu, od běžné se lišila dřevěným nosníkem.

Nejběžnější lodí byl langskip, po vyzdobení přídě a zádě vyřezávanou dračí hlavou vznikl Drakkar a hlavou hada Snekkar.

Drakkar: Délka: 30 – 40 metrů
Počet mužů: 40 – 60
Drakkary sloužily k rychlé invazi, k výrobě používali jasanové dřevo, v Dánsku borovicové.

Snekkar: Délka: 17 metrů
Počet mužů: 25
Díky malému ponoru ( kolem půl metru) umožňovala tato loď Vikingům bez problému manévrovat v pobřežních vodách a mohli přistát téměř všude.

Knarr: Délka: 25 –30 metrů
Počet mužů: nejvýše 12
Knarr využívali jako obchodní loď, sloužila pro přepravu lidí, zvířat a uloupeného zboží. Na jediném stěžni vlála čtvercová plachta, nejčastěji celá bílá s červenými a modrými pruhy.

Vikingské lodě díky snadnému ovládání, velké rychlosti a odolností vůči špatnému počasí a vysokým vlnám učinily z Vikingů takřka neporazitelné válečníky, umožnily jim přeplout Atlantský oceán až k břehům Ameriky a na čtyři sta let se stát jedinými pány severních moří..

2. část: Náboženství, kultura a tradice Vikingů

NÁBOŽENSTVÍ:
Než přejali křesťanství, vyznávali Vikingové své vlastní severské bohy. Jejich božstva se dělila na dvě hlavní skupinky: Ásové a Vanové.

Ásové: centrum jejich kultu se nacházelo ve městě Uppsala ( dnešní Švédsko), po dlouhých válkách s Vany se oba rody sjednotily. Mezi nejvýznamnější bohy této větve patří:
Odin: Hlavní vikingský bůh bývá zobrazován na osminohém koni, je ochráncem vojáků, bohem moudrosti a poezie, vůdcem hrdinů. Padlé válečníky zval do svého sídla ve Valhale.
Frigg: Odinova žena, která jediná znala osudy všech lidí na zemi, patronka manželství, ochránkyně dětí a zdraví, darovala lidstvu len. Legendy ji popisují jako velmi krásnou a vznešenou ženu v bílých šatech.
Baldr: Jejich syn, pro svou moudrost a laskavost byl mezi bohy nejoblíbenější. Když jeho matka Frigg zjistila, jaký ho čeká osud, prosila všechny věci, aby jejímu dítěti neubližovaly. Bůh Loki proto navedl Baldrova bratra Hoda, aby jej zabil šípem spleteným ze jmelí, které nepřísahalo.
Thor: Druhý syn Odinův, nejsilnější ze všech bohů i lidí; pro rolníky patron dobré úrody; bůh hromu,války a ochránce božstev
Loki: Lstivý lhář, napůl bůh a napůl ďábel, Odinův bratr, zapříčinil mnoho hádek a sporů mezi ostatními bohy, po smrti Baldra byl připoután ke skále. Když se dokázal vysvobodit z kamenných pout, přestoupil ke straně zla
Tyr: Bůh nebes spojován s přísahou, spravedlivou vládou a čestným bojem
Hel: Vládkyně Niflheimu - říše mrtvých, ochránkyně padlých.

Vanové: Druhá skupina bohů je spojovaná s plodností a úrodou.
Njord: Mocný bůh moří a větru, chránil mořeplavce a rybáře
Frey: Njordův syn, vládce slunečního svitu a deště, pečoval o přírodu a dohlížel na zdraví lidí
Freya: Freyovo dvojče, bohyně lásky a krásy, pro svou schopnost předvídat budoucnost se stala patronkou čarodějnic
Skadi: Njordova manželka, vládkyně zimy přezdívaná Ledová královna

POHŘEBNÍ RITUÁLY:
V pohanských dobách pořádali na uctění nebožtíků velkolepé slavnosti. Válečníka doprovázela do jiného světa i jedna z jeho otrokyň, pes, dvě krávy a dva koně. Jeho tělo zahrnuli bohatstvím a zapálili. Na hromadu popela navršili mohylu a doprostřed postavili dřevěný kůl s vyrytým jménem oběti a jménem panovníka.
Svou lásku a oddanosti k moři nezapírali Vikingové ani po smrti. Po přijetí křesťanství se museli vzdát pohřbů v lodích, to ale neznamenalo, že by se symbolu lodi zřekli úplně. Poté, co mrtvého zakopali, na jeho hrob pečlivě rozmístili kameny, aby jejich půdorys připomínal obrys lodi.

PÍSMO:
Vikingské písmo se nazývá runové, jednotlivá písmena jsou runy. Vyrývaly se do dřeva nebo tesaly do kamenů, nejčastěji se dochovaly na náhrobních kamenech. Existovaly tři typy zápisu abecedy, ta, již využívali Vikingové, vznikla v osmém století a obsahovala šestnáct písmen.

UMĚNÍ:
Výtvarné umění se specializovalo na řezbářství. Zvířecí motivy, kříže, spirály byly pečlivě vyřezány do dřeva, kostí, parohů i zlata. Během cest se seznamovali s byzantskou kulturou a její nejtypičtější prvky si po drobných úpravách přisvojili.

LITERATURA:
Vikingové ve svých dílech opěvovali severské bohy, bájné hrdiny a přírodu.
Základem dalšího rozvoje se staly dvě sbírky pojmenované Starší a Mladší Edda.
Starší Edda zahrnuje pohanské písně, Mladší ( pochází z třináctého století z pera islandského historika Snorriho Sturlusona) vysvětluje představy o vzniku světa, shrnuje vývoj náboženství a uvádí, jak mají budoucí básníci správně skládat verše.
Od 12. století se rozšířily ságy, prozaická vyprávění o dávných výpravách, slavných králích, osídlování nových zemí a mystických příbězích.. Psány jsou v islandštině a staré norštině, dodnes si uchovaly svůj půvab a jsou vyhledávány mnohými obdivovateli Skandinávie.

Konec I. dílu

*obrázek Thorova kladiva je převzat z webu http://www.drakkaria.cz

[Thór]

Ljubov-vynikající.Jenom doplním k severskému pantheonu

Odin: Hlavní vikingský bůh bývá zobrazován na osminohém koni, je ochráncem vojáků, bohem moudrosti a poezie, vůdcem hrdinů. Padlé válečníky zval do svého sídla ve Valhale.

Je zván též Moudrý Havran, nebo "oběšenec", či "jednooký" (druhé oko vyměnil za moudrost).Symbolem Ódina je oštěp, který nosil stále s sebou a se kterým sesílal blesky.

Thor: Druhý syn Odinův, nejsilnější ze všech bohů i lidí; pro rolníky patron dobré úrody; bůh hromu,války a ochránce božstev

Zvaný též Thór "Hromovládný",později Týr. Jeho zbraní i symbolem bylo válečné kladivo " Mjölnir".

[Ljubov]

Dobré doplnění, děkuji, severská mytologie zahrnuje příliš mnoho trpaslíků, elfů a jiných fantastických bytostí, že se nedají uvést všichni a už tenhle krátký souhrn je hodně zestručněn.
Ještě v souvislosti s bohem Tyrem: Podle Vikingů přinášela víra v něj štěstí v boji a své meče zdobili písmenem "T", aby je jejich ochránce provázel i na bojišti..

[skelet]

Ljubov opět skvělé. Oni Vikingové a i jejich mytologie jsou dosti fascinující.

[Sturmovik]

Paráda, toto tu treba,:rotuj: O čom budú ďaľšie časti?

[Ljubov]

Pro Sturmovik: Vidím to asi následovně: Třetí část by měla shrnout vikingské výpravy všech tří kmenů, takže Norové budou o objevení Islandu, Grónska a Ameriky; Švédové o jejich obchodování s Byzantskou říší a Araby, a vikingském podílu na vzniku Kyjevské Rusi; Dánové o nájezdech na Západní a Východní Franky, založení Normandie, ovládnutí Sicílie a bojích s Angličany. Skončit bych chtěla rokem 1066 - bitvou u Hastings, případně koncem 11. století, kdy se Vikingové definitivně usazují ve Skandinávii a končí se svými výpravami. Čtvrtý díl zatím neplánuji, třeba někdo přijde se zajímavým dotazem.. Čert ví..
Ale velmi děkuji za motivaci, jen ty obrázky se nějak zmenšily. Jestli jsem je tam vložila nesprávně, tak se omlouvám, mnoho oborů techniky mi zůstává zapovězených a přidávat někomu práci navíc bych rozhodně nechtěla..

[Thór]

Ljubov-přikládám sem ještě nějakou fotodokumentaci, kterou jsem vyštrachal na netu.Pokud by byla nevhod, tak to smažu.

Runová abeceda (futhark)


Ženské oblečení


Vikingové

Vikingové


Poslední cesta válečníka...


Skalla

Skalla

[Ljubov]

Děkuji. Proč by měla být nevhod? Některé ty obrázky jsem našla taky, ale napadlo mě, že bych to příliš zahltila.
Ty fotky Vikingů budou nejpíš z nějakého současného "klubu", který se na jejich historii zaměřuje, ne?
Jak už psal Skelet, celá historie i náboženství těchto Seveřanů jsou natolik fascinující, že se snadnou stanou závislostí.. Dobrá zábava, ale strašně leze do peněz..

[Ljubov]

Vikingové
Hrdinové severských ság..
( 8. až 11. století)

[align=center]3. část: Vikingové na cestách[/align]

"A furore normannorum libera nos domine!"
„Bože, chraň nás před zlobou Nordických mužů!“
(Častá modlitba křesťanů z dob Vikingské éry)

Když Vikingové začínali se svými nájezdy, vybírali si bohaté, slabě chráněné kláštery, kterými bylo členité pobřeží Britských ostrovů doslova lemováno.. Jeden takový se nacházel i na ostrově Lindisfarne v severovýchodní Anglii, založen byl roku 635 Svatým Aidanem..

8. června roku 793 se u jeho břehů objevily drakkary, Vikingové vyskákali na pevninu a vtrhli do kláštera. Překvapené mnichy pozabíjeli nebo vzali s sebou do otroctví, uloupili cenné klášterní poklady a když na místo doběhli vesničané připraveni se bránit, viděli jen obrysy lodí s vyřezávaným drakem na přídi, jak mizí na obzorem..
Křesťanskou Evropu ochromil strach z pohanských válečníků, kteří tak bezcitně rabují jejich sídla. Nic však proti nim nezmohli, od konce osmého století do století jedenáctého patřil Vikingům svět..

Tři hlavní vikingské kmeny se brzy rozdělily, každý se vypravil jinam. Norové na západ za objevy; Švédové na východ obchodovat s Byzantinci a Araby; a Dánové zůstali v končinách Střední Evropy.

A) Norové
Mořeplavci, kteří připravili Kryštofa Kolumba o prvenství v objevení Ameriky

První obětí Norských i Dánských Vikingů se staly Britské ostrovy, byly relativně blízko a nabízely mnoho. Norové počátkem 9. století osídlili Skotsko; přilehlé Orkneje, Hebridy a Shetlandy; Irsko; ostrov Man ( významný svou strategickou polohou mezi Anglií a Irskem) a Faerské ostrovy. Na “Zeleném ostrově“ založili kolem roku 940 osadu, která se poté spojila s blízkým keltským sídlištěm a dala vzniknout dnešnímu hlavnímu městu Irska - Baile Átha Cliath, v angličtině zvaného Dublin.

Území, jež tvoří současný stát Norsko, se sjednocovalo velmi pomalu. Jednotlivá království trvala na samostatnosti, kromě vládců Vestfoldu, říše u fjordu Oslo. Roku 860 se stává jejím panovníkem Harald I. řečný Krásnovlasý. Mladý král se zamiloval do princezny Gydy Eiriksdotter, ale ta ho odmítla se slovy, že si ho nevezme, dokud se nestane vládcem celého Norska. Harald svůj slib splnil, po bitvě u Hafrsfjordu roku 872 (u města Stavanger) sjednotil většinu norských království a mohl si Gydu vzít. Část porobeného obyvatelstva se nemohla sžít s představou života poddaných, sbalili zásoby a vypluly do neznáma, aby se zbavili svého krále.

Kolem roku 880 dorazily první lodě k velkému ostrovu Island. V pusté, zmrzlé krajině Vikingové zakládali malé osady a živili se rybolovem. Islandské sopky, dlouhé zimy a častá zemětřesení jim značně stěžovaly život, víc než polovina obyvatel jim podlehla. Zbývající lidé se však nevzdávali, byli rozhodnutí, že se nikdy do Norska nevrátí. Svého panovníka volili z řad thingu, shromáždění všech svobodných válečníků. Přibližně roku 930 zřídili Althing, nejstarší evropský parlament. Téhož roku se na pláni Thingvellir konala první schůze, v roce 999 se jeho členové zasadili o přijetí křesťanství.

Kolem roku 875 nachází mořeplavec Ulfsson zaledněný ostrov a dává mu jméno Gunnbjornland - Zelená země. O sedm let později přichází do krajiny osídlené Inuity Erik Rudý se svou družinou čítající asi 700 lidí. Roku 1000 přijíždí do Grónska Erikův syn Leif Eriksson a přivádí křesťanského misionáře. Grónští Vikingové přijímají novou víru a staví v jižní části ostrova kostely.

Loď obchodníka Herjofssona při své cestě z Grónska na Island ztratila vytyčený směr a vítr ji zával daleko na západ k pobřeží Severní Ameriky. Psal se rok 985. Po svém návratu do Zelené země se podělil o zážitky z plavby s ostatními. Leif Eriksson se rozhodl, že se se skupinou odvážlivců vypraví v jeho stopách. Vždy, když Vikingové vyplouvali na výpravu, jmenovali mezi sebou Mořského krále - vůdce expedice. Velitelem tohoto plánu byl pověřen právě Leif Eriksson a kolem roku 1000 opouštějí drakkary bezpečné pobřeží Grónska.

Přesné datum přistání lodí na americkém kontinentu neznáme, údaje se rozchází i kolem samotného roku. Nejčastěji se setkáváme s letopočtem 1001 až 1003. Pevninu na ostrově Newfoundland pojmenovali Vinland – "Země dobrých vinic". Slavné objevy Leifa Erikssona upadly na dlouhá staletí do zapomnění, vyprávěly o nich jen ságy.. S nástupem moderní doby se debata kolem vikingského osídlení Ameriky znovu rozvířila. Řada vědců dodnes popírá tuto teorii a přisuzuje titul prvního Evropana janovskému mořeplavci Kryštofu Kolumbovi. Nicméně každý Seveřan s naprostou jistotou odpoví, že je to výmysl.

V průběhu 11. a 12. století Norové nechávají být kolonie v Novém světě a vracejí se domů. Podobný osud stihl i osady v Grónsku, vikingské rodiny je houfně, z neznámých důvodů, opouštějí. Z původních držav zůstává trvalé osídlení jen na Islandu, kde ho zdecimovala morová rána, a Britských ostrovech..

B) Švédové - Varjagové
Bojovníci, díky nimž prý vznikla Kyjevská Rus

Švédové se při svých výpravách vydali na opačnou stranu než Norové a Dánové, na východ. Od sedmého století pronikají do oblasti Finského zálivu, zakládají na pobřeží osady a z nich se plaví po řekách směrem do vnitrozemí. Nejdříve se zastavili u jezera Ilmeň, kde založili město Stará Ladoga a odsud se po dalších splavných tocích a jezerech dostávají k nejslavnější ruské řece Volze. U jejího ústí do Kaspického moře potkávají Švédové Araby, Chazary a jiné kočovné kmeny ze stepí; uzavírají s nimi dohody o neútočení a navazují čilé obchodní vztahy.
Kolem roku 839 se na svých lodích objevují u Černého moře. Byzantská říše s novými sousedy rovněž obchoduje, Vikingové se seznamují s vyspělou středověkou kulturou a dovážejí na sever cenné orientální zboží i z dalekého Bagdádu. Poblíž velkých řek budují dřevěné pevnosti, známý je například Kyjev, Rostov, Černigov či Izborsk.

Slovanské kmeny, přes jejichž území vedly tyto stezky, byly velmi nespokojeny, zvlášť, když po nich Varjagové požadovali vysoké daně. Doposud nejednotné a rozhádané rody se na obranu spojily a vyhnaly nezvané obchodníky zpátky za Baltské moře. Se získanou svobodou si však nevěděly rady, kdo má nyní vládnout? Každý kmen považoval za nejlepšího svého vůdce a odmítal akceptovat sousedního. Šarvátky neměly konce, proto se, podle jedné legendy, Slované znovu obrátili na Varjagy a prosili je, aby se vrátili a pomohli jim. Posel vezl listinu, která zněla přibližně takto: "Naše zem je hojná a bohatá, ale schází nám řád. Přijďte nám vládnout,".

Údajný vzkaz se nedochoval, možná je to tím, že Slované v té době neznali písmo. Tato verze o založení Ruského státu se nazývá Normanská, není zdaleka jedinou, druhou nejrozšířenější verzí je Chazarská, podle níž jsou zakladateli Chazarské kmeny. Normanskou teorii se učí všichni školáci, zná ji nejvíce lidí. Ale stoprocentní jistotu, že je správná, stále nemáme.

Když uvěříme, že skutečně Varjagové obdrželi psaní, vyslali tři bratry – Rurika, Sinea a Truvora - a jejich družiny na dalekou cestu. Nejstarší z nich byl Rurik, který se usadil ve Staré Ladoze, Sineus založil u Bílého jezera město Běloozero a Truvor ovládl jižní Estonsko. Sineus a Truvor zemřeli po několika letech, osamocený Rurik příliš dlouho netruchlil, sjednotil celou zemi pod svoji nadvládu a své postavení potvrdil roku 862 založením města Novgorod. Rurikovým jménem započala jedna ze dvou vládnoucích dynastií na Rusi - Rurikovci.

Chudí zemědělci záhy splynuli s místním obyvatelstvem, nebylo již možné určit, kdo je Slovan a kdo Varjag. Stalo se tak údajně po třech generacích. Příslušníci elitní armády se nechali za plat najmout do osobní gardy byzantských císařů.

A jak vypadala situace ve vlastním Švédsku? Tato země přijala křesťanství nejpozději, přibližně roku 1050. Dlouho se vzpamatovávala z morových ran, první vladaři neměli příliš velkou moc. Základem pro jednotnou zemi se stala dvě království: Svea Rike a Gota Rike. Když si král Svey Olaf Stotkonung kolem roku 1000 podmanil Gotu, spojil obě země a sám byl jmenován jejich prvním společným králem. V 11. století o švédský trůn bojují dvě dynastie - Sverkerovci a Erikovci, ve století dvanáctém vyhrává boj o moc rod Folkungovců..

C) Dánové
Válečníci, kteří měnili mapy Evropy

Dánové znamenali pro Evropu největší pohromu. Nejprve útočí velmi opatrně a pouze v letních měsících. Od roku 840 se řídí novou strategií: U ústí velkých řek zbudují provizorní tábory a dále se plaví proti proudu k bohatým osadám. Vždy si vybrali jeden rok, během něhož válčili na všech "frontách".
Území Anglie tvořilo na přelomu 6. a 7. století sedm států, tomuto období proto říkáme heptarchie. Když si vládci uvědomili sílu Vikingů, roku 802 se sjednotili a králem se stal Egbert. Po jeho smrti roku 839 se říše rozpadla, malá zranitelná království však neušla dánské pozornosti..
V roce 842 dopluli po Temži do Londýna, ukradli cennosti a město vypálili. První velký nájezd uskutečnili roku 845: část Dánů se vypravila po Seině do Paříže a vyplenila ji; druhá se zaměřila na Východní Franky a zdecimovala Hamburk. Franští panovníci vyplatili velkou sumu stříbra a uzavřeli s Dány mír.

Boje s Anglií: Anglosasové platili rovněž vysoké daně, v roce 871 je v jednom hrabství - Kentu - korunován Alfréd, který je přesvědčen, že dokáže osvobodit zemi od nadvlády Seveřanů. Roku 878 se koná slavná bitva u Edingtonu, kdy je mnohonásobná vikingská přesila poražena. Alfréd své vojáky rozmístil do kruhů a tato taktika mu přinesla vítězství. O osm let později Dánové uznali porážku a uzavřeli mír. Anglie se rozdělila do dvou celků podél řeky Temže. Na severu se rozkládalo Danelaw, v němž platily dánské zákony, a na jihu svobodný Wessex. Alfréd byl za svou výhru jmenován Alfrédem Velikým, jediným britským panovníkem, kterému byl kdy tento titul udělen. V roce 920 byli Dánové vyhnáni i ze severní části a Anglie se na krátkou dobu radovala ze svobody.
Roku 1016 zorganizovali Dánové nový útok, získali své državy zpět. Dánský král Knut I. Veliký se tak stal i vládcem anglickým. Když roku 1035 zemřel, Anglosasové se pokusili o převrat. Král Eduard řečený Vyznavač to roku 1042 přece jenom dokázal, vyhnal nezvané dobyvatele zpět za moře. Jenže Vikingové to odmítali vzdát a osnovali další plány, pomohla jim náhoda. Eduard zůstal bezdětný a nastaly zmatky kolem nástupnictví, věčná příležitost pro revoluce.
Jako svého nástupce si Eduard zvolil normanského vévodu Viléma I. Dobyvatele, národ navrhoval jeho švagra Harolda. Tito dva uchazeči o anglický trůn se střetli v roce 1066 u městečka Hastings, Harold byl poražen a Vilém korunován králem. Jeho jménem se chopila moci normanská dynastie vládnoucí do roku 1154. Vilém, aby předešel vzpourám, zabavil anglosaské šlechtě půdu a rozdělil ji mezi svou družinu. Učinil tak po co nejmenších částech a každý majitel pozemku se musel zavázat slibem věrnosti.

Západní Franky: Roku 845, kdy vyhořela Paříž, vládl Západofranské říši Karel II. Frankové tehdy neznali vikingskou taktiku a Normané, jak jim říkali, snadno získávali nová území. Kolem roku 900 vybojovali ústí Seiny a zbudovali blízko něj své pevnosti, aby se po ní za pár let znovu dostali do Paříže. Král Karel III. již pochopil, co zamýšlejí, a počkal si na ně. Roku 911 je porazil nedaleko Seiny a nabídl jim úmluvu. Rád jim přenechá ústí Seiny a přilehlou nížinu, ale oni se na oplátku stanou jeho leníky ( získají půdu ( léno) a stanou se poddanými). Z hrabství Rouen vznikla Normandie, jejím vládcem byl i Vilém Dobyvatel. Francouzi dodnes tvrdí, že jim zčásti patří Britské ostrovy, když jim sto let vládli franští leníci. Tyto spory se později stanou jednou z příčin Stoleté války a ani dnes se tyto dvě země nepřátelí..

Středomoří: S podporou svých norských příbuzných se Dánové roku 859 objevují ve vodách Středozemního moře, odkud vytrvale útočí na jižní Francii, Španělsko a Itálii. Kolem roku 860 vyplenili italskou Pisu a počátkem 11. století dobyli ostrov Sicílie.

Dánský stát: Roku 965 je křesťanství přijato jako oficiální náboženství. Dánové vytvořili nejpevnější a nejbojovnější vikingskou říši. Král Knut I. Veliký k ní připojil Anglii ( 1016-1036) a Norsko. V sedmdesátých letech 11. století se Vikingové naposledy pokoušejí porazit Angličany, dřívější úspěchy jsou však minulostí. Historicky poslední útok na Britské ostrovy je datován do roku 1103, král Magnus III. za svou snahu o ovládnutí Irska zaplatil životem.

Přibližně od počátku 12. století jsou všechny vikingské kmeny usazeny ve svých skandinávských domovech, obyvatelé bývalých kolonií splývají s místními a tradiční pirátský způsob života je nahrazen klasickým středověkým. Éra Vikingů, kteří po čtyři staletí ovládali světové oceány, skončila a uvolnila místo jiným budoucím námořním velmocím. Do dnešních dnů však nepřestávají tito dobrodruhové fascinovat, mnoho hnutí napodobuje jejich tradice. Říká se, že byli krutí, krvelační a s ničením svatostánků si příliš hlavu nelámali. Možná je to pravda, svět, jak jej známe dnes, by bez nich v každém případě neexistoval..

[Thór]

Ljubov-s fotkama máš pravdu, je to nějaká skupina, která se snaží vikingy docela přesně napodobovat.Když jsem se probíral jejich fotoalbem a viděl některé typy zbrojí co nosí........tak "drahý koníček" asi úplně nevystihuje skutečný stav věci. Vybavení v řádu 100000 Kč patří zřejmě k těm levnějším....
Pokračování je super, jen tak dál

[Ljubov]

Je "trochu" OT: U nás na Rusi jsou podobné organizace, které napodobují Vikingy. Třeba v Moskvě je jeden takový vojensko - historický klub Ratniky neboli Bojovníci, kde vyrábějí zbroj pro středověké rytíře a kovají meče. Finanční nákladnost tam řeší tak, že si všechny kluby rozdělí práci a každý z nich tvoří jinou část a potom si je vyměňují, jinak by to neutáhli. Známý říkal, že by rádi nakupovali zahraniční výrobky, ale jsou prý méně kvalitní a při imitaci bitvy se to ukáže.
Jen tak dál? To jsem v oboru Vikingové právě skončila. Nejspíš budu muset vymyslet něco nového, k Vikingům již nemám co dodat..
Nejspíš jsem na to přišla: chybí tu Peloponéská válka

[Alchymista]

V polovici 90. rokov som sa s jedným známym zúčastnil akcie, ktorú rusi nazývajú "polygon" - je to akési stretnutie klubov historického šermu a iných historických klubov a niečo ako terénna hra. Cesta bola drahá, ale stálo to za to, aj keď sme tam boli len ako "chudobný príbuzný".

[Pátrač]

Delší dobu jsem zde nebyl jinak než jen pohledově. Mám toho povíc. Ale tento triptych je tak jak je u Tebe Ljubov zvykem něco, co Palbu kultivuje-jsou to pro nás uceleně podané a většinou neznámé informace. Velmi se mi to líbilo.

Pokud bys našla další zajímavé minformace o těchto válečnících tak je sem nezapomeň dodat. Krásná práce.

[Thór]

Ljubov-pokud myslíš že k tématu Vikingů není co dodat, tak to téma rozeber hloub.
Např.-stavbu lodí, výrobu zbraní /byly ve své době jedny z nejlepších), výrobu zbrojí, oblečení, písmo,architekturu a v neposlední řadě Vikingské Sagy. Jestli se ti chce, tak to zkus.Jde Ti to výborně

[skelet]

Thór mi mluví z duše

[Pátrač]

Připojil bych se k předcházejícím příspěvkům. Zkus do toho zaplout trochu hlouběji a skvělé bude ještě lepší.

[Ljubov]

No.. Upřímně: výroba zbraní a stavba lodí jsou témata, kterým jsem se chtěla vyhnout záměrně, protože nemám sebemenší ponětí, jaký je postup v dnešní době, natož u Vikingů. To bych musela něco opsat nebo citovat, což ani jedno není zrovna dobré, protože co nechápu, nepřevyprávím.
Samozřejmě, k tématu určitě je co dodat, ale z jiné strany než mojí. Víc toho vážně nevím. Až se budu za dlouhých zimních večerů nudit, tak propátrám nějaké stránky případně vypůjčím knihy. Jakýkoli výsledek, pokud nějaký bude, zveřejním zde.
Asi jsem teď zklamala všechny čtenáře, tak se omlouvám.

[Pátrač]

Ale ne, zklamaní nejsme. Když to nejde tak to nejde. A jak sama píšeš, třeba jednou něco přiskočí.

[Mantra]

Do dnešních dnů však nepřestávají tito dobrodruhové fascinovat, mnoho hnutí napodobuje jejich tradice. Říká se, že byli krutí, krvelační a s ničením svatostánků si příliš hlavu nelámali. Možná je to pravda, svět, jak jej známe dnes, by bez nich v každém případě neexistoval..

Připomíná mi to tak trochu husity. Všechno vyplenit a k tomu tvrdě vládnout. Znám několik Norů a Dánů, a tahle jejich minulost z nich je stále cítit. Ze Skotů si dělají srandu, že jsou to jejich potomkové a to pak jsou bitky.......
To jenom na okraj, je to opravdu zajímavé a Vikingští bojovníci a jejich bohové jsou pro mě stále přitažlivý. Mají kolem sebe takový ten závoj mysticismu a tajemna, který přitahuje.

[Alfik]

Vynikající. Děkuji.
U Vikingů mě v poslední době zaujaly dvě věci, které jsou svým dosahem naprosto opačné.
Na jedné straně do posledka používali na svých lodích klinkerovou obšívku, a to i když se už museli na svých cestách seznámit s karvelovou a s jejími výhodami. Rovněž jejich nosný systém (žebra a kýl) lodí nebyl nejlepší, o kormidelním pádlu ani nemluvím. A znovu opakuji - na svých cestách se museli setkat s výhodami těch lepších technologií!
Na druhé straně kamkoli přišli a usadili se (ať už na dobytém území nebo na obchodních "stanicích") tak během jedné - dvou generací zcela přejali tamní kulturu, a to včetně náboženství a jmen! Obzvláště dobře je to vidět na příkladu Rusi, Normandie a Británie.