Obecné Mechanizmy Boje

Bleu · Příspěvek od **Bleu** » 17/12/2011, 13:47

Malej Achil - srovnáváš nesrovnatelné, nebo spíš je to samo o sobě blábol to vůbec zkoušet srovnávat. I ty předpovědní modely počasí do značné míry vycházejí z v minulosti naměřených dat. Ovšem mají v sobě daleko víc exaktnosti než věda vojenská, historie, sociologie. Proč je "art de guerre" společenská věda - no protože se týká lidí - společnosti (čeho jiného by se měla týkat?)

asija - ono je to podobné i v jiných vědách stačí se podívat na teorie v historii jako vědě - teorie vztahu centra a periferie, teorie systému, v sociologi teorie závislosti. V archeologii existuje celý sub obor s názvem "teoretická archeologie". Ale je to jen bohapustá teorie. Abych byl správně pochopen - netvrdím tu, že nějaké části "válčení" nejdou nasypat do ščotu a nelze z nich vygenerovat matematický model. Otázka je jestli pak takový model má hodnotu vyšší než čistě popisnou, navíc popisující minulou událost. To znamená, že ten model v podstatě nějakým způsobem vyjádří minulou situaci byť třeba poměrně komplikovanou, ale nikde nemáš záruku toho, že kdyby si V REÁLU změnil vstupní podmínky tak ta událost dopadne tak jak by to spočítal ten model, který byl vytvořen pro danou situaci. Znovu zdůrazňuji - lidi neválčí podle matematických modelů.

asija · Příspěvek od **asija** » 17/12/2011, 14:14

Malej Achil >

... díky kterým se inženýři dokáží něčeho dopočítat (byť úplné teoretické vysvětlení není) .... Každopádně potom moc nechápu, proč jsi odmítl ten Sovětský přístup ....
Ono ani z teorie podobnosti a kriteriálních rovnic nic víc nedostaneš (než tu "kuchařku").

No prave ze ja to vidim vlasne naopak. Aerodynamika ma docela jasnou matematickou teorii, ale ta teorie sama predikuje chaos (tedy sama rika ze v urcitych situacich nedokaze predpovedet jednoznacny vysledek). To ale neznamena ze ta teorie neni. Ja chci neco podobneho ve vojenstvi - znat rovnice podle kterych se valka vyviji, i kdyz si priznam ze na zaklade tech rovnic nedokazu jednoznacne predpovedet reseni.
V inzenyrske praxi se pak ten nedostatek v matematickem popisu osefuje nejak jinak (emperickyma / fenomenologickyma parametram, zkusenosti, citem, statistikou, tolerancema a tak dale ....). Ale mne tady nezajima priliz nejake prakticke reseni / predpovidani realnych bitev. Me zajimaji ty rovnice (principy, mechanizmy), aby si clovek ujasnil alepson ty aspekty ktere si takto ujasnit muze.

Bleu >

Otázka je jestli pak takový model má hodnotu vyšší než čistě popisnou ...
nikde nemáš záruku toho, že kdyby si V REÁLU změnil vstupní podmínky tak ta událost dopadne tak jak by to spočítal ten model

Ano, to je co se tu snazim porad rict. Nejde mi o to simulovat zadnou konkretni bitvu v praxi (ani budouci, ani minulou). Jde mi prave o tu hodnotu popisnou / objasnujici. Jde o to ze matematicke vztahy jsou mnohem jasnejsi, maji mnohem vetsi vypovidaci hodnotu nez slova. Kdyz nekdo nejaky jev dokaze vyjadrit matematickym vztahem, je to mnohem jasnejsi uchopeni, a mnohem lepe prenositelne nekomu jinemu, nez kdyz o tom napise filozofickou esej.

Bleu · Příspěvek od **Bleu** » 17/12/2011, 14:53

To jestli jsou matematické vztahy v tomhle případě jasnější by se dalo, myslím, s úspěchem pochybovat. Ten model bude už z principu zjednodušující. Navíc velmi podstatná ( ne-li podstatnější) je interpretace takového modelu.

edit: Představa, že všechno vyjádřím pomocí nějakého matematického vztahu mi přijde zcestná :/

Příspěvek od **Lord** » 17/12/2011, 15:00

Začíná to být dobrá debata

Jako v případě války nebo boje očekáváme jaký výstupní výsledek?
Zpravidla vítězství či prohru.
Když si zajistím matematicky převahu, tak i v ekonomii je pro to pojem Ceteris paribus „za jinak stejných podmínek“ si zajistím vítězství.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ceteris_paribus

V podstatě to znamená, že jiné faktory / proměnné se nemění. V ekonomii a ve společenských vědách, kde nezávisle proměnných bývá celá řada, je při zkoumání vlivu určité proměnné velmi důležité pečlivě vyloučit vlivy všech ostatních.

To je sice hezké pro stanovení obecných modelů, ale ve skutečnosti se většinou mění i ostatní faktory. No a podobně v tom válečnictví, pokud budu mít stejné technologie, stejné velitelé, resp. důstojnický kádr na určité úrovni – třeba při válce v SSSR, čistka mezi veliteli, postupně za pochodu se vyprofilovali schopní, včetně Žukova, růst zbrojního průmyslu, skvělých tanků T-34 … to byly proměnné, které se začaly měnit.
Z německé strany do toho začalo vstupovat špatné zásobování, ale i opotřebení vojsk, zima, bláto, další změna proměnných. Kdyby „za jinak stejných podmínek“, tedy měl Wehrmacht stejně kvalitní zásobování, neměl opotřebená vojska, nepřišla zima - možná by mu blitzkrieg dál vycházel a postupoval dál

Dále další důležitý faktor je tzv. moment překvapení. Lze to vidět třeba v bitvách v Tichomoří, kdy se amíkům dařilo rozluštit japonské kódy a věděli co chystají. Příklad bitvy o Midway. Kdyby amíci o ničem nevěděli, těžko by mohli zasadit Japoncům takovou ránu, protože oni měli čistě matematicky převahu, ale nepočítali třeba „s poškozeným“ Yorktownem.
Postupem času americká technologická a materiální převaha, včetně radaru začala taky ovlivňovat boje. Takže podmínky se změnily a dostávali jsme třeba jiné výsledky. Japonské letadlové lodě neměly navíc pancéřované paluby, a tak utrpěly při zásahu větší poškození.

Takže zpětně z toho mohu vyvozovat závěry a možná nějaká protiopatření. A pokud zůstane charakter boje podobný, nepřítel nepřijde s nějakou novou technologií, či způsobem boje, nebo to neovlivní nějakým způsobem tzv. lidský faktor (blbost, fanatismus, génius), měl bych teoreticky dostat i podobný výsledek

Na závěr Minardova mapa – model znázornění změn napoleonské armády … do Ruska vtáhl s armádou 500 tisíc můžů, ale v prosinci jich měl jen něco přes 50 tisíc. To byl samozřejmě matematicky významný faktor.
http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Joseph_Minard

Příspěvek od **Lord** » 17/12/2011, 17:49

Asija ještě přidám nějaký dodatek. Myslím, že v poslední době lze díky počítačům a programům očekávat „zmatematizování bojiště“. Nebude to pochopitelně sloužit k hlavnímu rozhodování, ale jako podpůrný faktor. Vyžaduje to informační systémy a data na vysoký úrovni.
------------------------------------------------------------------------------------
Technologická vsuvka …
Více třeba systémy FCS
www.palba.cz/viewtopic.php?t=3472
www.palba.cz/viewtopic.php?t=494
www.palba.cz/viewtopic.php?t=504

Tohle je bomba – DARPA - XC2V – super vozítko místo Hummera
http://design-engine.com/ideas-thoughts ... ry-vehicle
www.youtube.com/watch?v=FQ_LwpfU8oE
www.youtube.com/watch?v=8ZoX7WafYno

Jde hlavně o technologickou převahou zbraní pro specifické očekávané budoucí konflikty.

Je to jak z románu science fiction, kdyby na tom Američané skutečně nepracovali. Systém bude zobrazovat každého vojáka a všechny síly společně a umožní tak situační přehled o bojišti. Podzemní síly tak budou moci například zvětšit svojí palebnou sílu soustředěním na jedno místo z různých vzdáleností od cíle.

Do budoucna se předpokládá, že bitvy se budou více odehrávat v nepředvídatelných prostředích jako například v městském terénu nebo horách. Bude se tedy jednat o nekonvenční bitvy, které lze částečně srovnat s něčím podobným s čím se setkávají americké síly v Iráku a Afghánistánu. Ale systém by měl být efektivní i při konvenčních bitvách, tedy například proti Severní Koreji.
------------------------------------------------------------------------------------
Dále existují tzv. genetické algoritmy

Genetický algoritmus (GA) je heuristický postup, který se snaží aplikací principů evoluční biologie nalézt řešení složitých problémů, pro které neexistuje použitelný exaktní algoritmus. Genetické algoritmy, resp. všechny postupy patřící mezi tzv. evoluční algoritmy používají techniky napodobující evoluční procesy …

Princip práce genetického algoritmu je postupná tvorba generací různých řešení daného problému. Při řešení se uchovává tzv. populace, jejíž každý jedinec představuje jedno řešení daného problému. Jak populace probíhá evolucí, řešení se zlepšují.

Nyní jde jen o aplikaci v praxi.
www.grc.nasa.gov/WWW/RT/RT2001/5000/5530kobayashi.html

Computational military tactical planning system
Výpočetní systém nazývaný fuzzy-genetická optimalizace rozhodování v sobě spojuje dvě měkké výpočetní metody, genetické optimalizace a fuzzy ordinální preference, a tradiční tvrdé výpočetní metody, stochastické simulace systémů, řešení obtížných úkolů vytvářet bitevní plány pro taktické vojenské síly.

Plánování taktické vojenské bitvy je komplex vícerozměrných úkolů, který často komplikuje život zkušeným profesionálům. V fuzzy-genetické optimalizaci zadá vojenský velitel své preference výsledků bitvy do uživatelského rozhraní pro generování fuzzy řadových preferenčních modelů.

Genetický algoritmus generuje opakované populace bitevních plánů pro hodnocení stochastické simulace boje. Fuzzy preference modelu převádí výsledky simulace do fitness hodnoty pro každého člena populace pro generování další populace. Evoluce pokračuje, dokud systém produkuje vysoce výkonné plány, které dosahují velitelova záměru pro tuto misi. Analýza experimentálních výsledků vyplývá, že co-evoluce přátelské a nepřátelské plány konkurenčních genetických algoritmů zlepšují výkon systému plánování.

Pokud se vyvvijí dostatečně dlouho, tak produkuje automatické algoritmy na signifikantně vyšším průměrném výkonu, než ty vytvořené zkušenými vojenskými experti.
Zdroj: http://ieeexplore.ieee.org/xpl/freeabs_ ... er=1039200

http://programujte.com/clanek/200507260 ... e-v-praxi/
Velké uplatnění nacházejí genetické algoritmy při vytváření rozvrhů práce pro stroje v továrnách, v teorii her, v managementu, pro řešení optimalizačních problémů multimodálních funkcí, při řízení robotů, v rozpoznávacích systémech a v úlohách umělého života.

A jak vidno, „ušetřena“ nezůstala ani armáda.

V příloze si pak můžeš stáhnout konkrétnější příklady pro plánování konvojů.
-------------------------------------------------------------------------------------
Teoreticky je možné rozdělit celé bojiště na buňky … šestiuhelníky, kdo hral hru Panzer general, ví o čem mluvím

www.palba.cz/viewtopic.php?t=1688
http://hartmann.valka.cz/panzergeneral/pacpg/

Americké aplikace …
http://paxsims.wordpress.com/2011/12/02 ... -war-game/
http://www.military.com/news/article/ar ... mpact.html

Nová hra slouží mimo jiné k posouzení vlivu armádních taktických operací vliv na obyvatelstvo hostitelské země. Systém hry je navržen tak, aby se zaměřil na taktickou úroveň praporu, jednotky s mapami Afghánistánu a dalšími prvky na základě informací získaných z reálných zdrojů. Ve vývoji je od roku 2008 a používá ji už několik organizací je cvičení a testování.

Válečná hra má určitý počet buněk, které si efektivně konkurují a navzájem ovlivňují. Hráč skupiny – prapor USA má typicky modrou barvu, "červený" jsou síly, které řídí Taliban a kriminální živly, jako je obchod s drogami ve hře, jsou také "zelené" sily, které jsou tvořeny místními domácími silami, jako je armáda a policie.

Přes všechno modelování a sofistikovanou techniku to stejně v Afghánistánu projeli, taková je realita.

Asija toto vše ti sem dávám, abys viděl, že existují určité modely, snaha řešit věci matematicky, statisticky, či stochasticky pomocí počítačů a programů. Že to slouží k podpoře rozhodování, ale taky, že to není samospasitelný. Nicméně to má určitý řád, techniky a metody a nespoléhá se to jenom na intuici či zkušenosti lidí, byť expertů.

Příspěvek od **Lord** » 17/12/2011, 19:04

Nu ještě něco přidám k pochopení problémů a účinků bojové činnosti. Co je z toho možné vyvodit a jak to převést na nuly a jedničky?

Článek se zabývá problémy s taktickými identifikátory bojové akce s rozlišením na dílčí oblasti. Bojovou sílu je třeba rozdělit rozumně, aby přežila. Důležitá je také sychronizace úsilí podřízených jednotek ke splnění dané mise.

Funkce bitevního pole (manévr, palebná podpora, atd.) jsou simulovány prostřednictvím „válečné hry“. Jako proměnné, vstupní parametry máme:

1. Shromážděné prostředky.
2. Seznam všech spojeneckých sil.
3. Seznam předpokladů.
4. Seznam známých kritických událostí a rozhodujících bodů.
5. Určit kritéria hodnocení.
6. Vybrání válečné hry - metody.
7. Zvolení metody záznamu a zobrazení výsledků.
8. Zhodnocení bitevního výsledků.

Bod 4 je docela ošemetný a nejtěžší ho stanovit. Obvykle to je ad-hoc proces, kdy se bojové jednotky a dopady na každé straně analyzují. To zpravidla provádí operační důstojník a důstojník inteligence – zpravodaj, rozvědčík.

Ovšem tato fázová analýza trpí několika problémy. Tyto problémy souvisí především s omezeným časem a potížemi sdělování myšlenek mezi zaměstnanci a vojáky.

Doba omezení procesu umožňuje většinou jen zběžnou prohlídku. Komunikace vyžaduje určitý čas. Je těžké vytvářet, sdílet a udržovat společné chápání a řešit ihned události. Štábní důstojníci mají různé představy o metody, které by měly být použity k řešení taktických akcí. Kvůli těmto jednotlivým chybám interpretace a objasnění se zpomaluje proces rozhodování, zatímco bojiště se může dynamicky měnit každou půlhodinu.

Vtip je tedy v tom navrhnout takový systém, který bude poskytovat lepší rozlišení možností, které se zabývají každým problémem. Celý proces musí být rychlejší než tradiční metody. Řešení spočívá v následujících možnostech:

1) Omezení času překonat automatickou podporou, velkou část ad-hoc ručního procesu může těžit z automatizace.
2) Poskytnutí grafického uživatelského rozhraní pro rychlý vstup, vzájemné porozumění a vizualizaci. To pomůže zajistit, že každý zaměstnanec má stejné pochopení toho, co se děje.
3) Začlenění volitelných pravidel nebo možnost vybrat zaujatý názor. To umožní názory různých lidí o tom, jak by se měla událost řešit, aby to bylo zřejmé všem ostatním.
4) Vzhledem k tomu, že systém bere v úvahu různé způsoby jak řídit akce. Musí být schopen si uvědomit spotřebu zdrojů a musí existovat možnost vrátit se do předchozí úrovně v případě potřeby.
Systém by měl automaticky sledovat vše od zdroje, spotřeby až po ukončení průběžných výsledků taktické akce. V konečném důsledku by tento systém měl poskytovat vyšší úroveň systému plánování.

Přitom se využívá již zmíněných genetických algoritmů pro rozhodnutí optimalizace, včetně testu přežití. Vyšší fitness mají genomy s vyšší pravděpodobností reprodukce nových genomů pro další generace. Genom je matice, která představuje dané objekty a události.

Například efekt palby mechanizované pěchoty, tanku, minové pole, účinky jsou organizovány podle úrovně. Např. Level 0 je jedna základna a jedna mechanizovaná pěchota. Level 1 přidává hlavní obranné síly – účinek mechanizované pěchoty a minové pole. Level 2 k tomu přidává účinek tanků a rezervních sil.

A tak dále … viz. příloha.

Příspěvek od **Lord** » 17/12/2011, 20:49

Nu a ještě něco v Risk managementu …

Risk management není přidaná funkce v rozhodovacím procesu, ale plně integrovaná součást plánování a provádění operací ... Řízení rizik pomáhá zachovat bojové síly a udržet flexibilitu pro odvážné a rozhodné kroky. Správné řízení rizik je bojový multiplikátor.

Základním cílem armády je boj a vítězství národa. Pro tento účel dávají země svým armádám kritické zdroje, včetně těch nejcennějších, své syny a dcery. Armáda využívá své zdroje k výrobě ohromující bojové síly k boji, který má být vyhrán rychle a rozhodně minimálními ztrátami. Risk Management je účinný postup pro zachování zdrojů.

Velké riziko je možné akceptovat jen za mimořádných okolností. Řízení rizik je proces identifikace, hodnocení, kdy náklady vzhledem k riziku dávají misi potřebné výhody.

Skrz historii ozbrojených konfliktů, vlád a vojenských vůdců zde vždy byl pokus počítat s účinkem obětí na politiku, strategie a poslání. Vláda a vojenští velitelé hleděli na ztráty z různých perspektiv. Ovšem většinou to mělo být vyváženo určitou hodnotou národního cíle.

Dopady války byly strašlivé:
- Účinky na obětí.
- Dopad na civilní obyvatelstvo.
- Poškození životního prostředí.
- Ztráta zařízení.
- Úroveň reakce veřejnosti.

Válka je ze své podstaty složitý a dynamický proces. Je charakterizována nejistotou, dvojznačností a třením. Nejistota výsledků, neznámo a nedostatek informací. Obtížnost rozlišit skutečnost od představy o situaci a nepříteli. Operační rizika, únava a strach způsobený nebezpečím.

Příklady dlouhodobých rizik, které mohou nastat:
- klimatické extrémy.
- NBC a nebezpečná kontaminace.
- místní nemoci určité oblasti nebo původní populace.
- teroristické (partyzánské) hrozby.

Je nezbytně nutné mít také takové vůdce, kteří mají důvěru ve schopnosti svých podřízených a jejich úsudek. Nesmí se tolerovat neschopnost či laxnost, ale také musíme uznat, že armádní představitelé nejsou dokonalí …

V minulosti se stávalo, že například jednotka nasazena několik měsíců byla velmi spokojená sama se sebou a svým výkonem. Byla dobře vyzbrojená, vybavená, disciplinovaná a vycvičená. Myslela si, že má rizika pod kontrolou a není třeba nic měnit. Toto podvědomí a uspokojení pak vedlo k hazardu. Vždy je nutné identifikace rizika - určení nebezpečí – co máme a nemáme pod kontrolou, další faktory zahrnují historické poučení, zkušenost, úsudek, vybavení a životní prostředí. K tomu se prakticky využívají i různé matice.

Více v příloze …
----------------------------------------------------------------------------------

A na závěr jedna nekopromisní chuťovka

Lanchesterovy modely boje

Vojenští stratégové odedávna znají pravidlo 3:1. Podle něho musí mít v bitvě útočník trojnásobnou převahu, aby měl šanci překonat obránce. V roce 1916 zobecnil tuto poučku anglický vynálezce a matematik Frederick William Lanchester.

Odvodil několik modelů boje - jednoduché soustavy dvou obyčejných diferenciálních rovnic, které popisují dynamiku ztrát obou válčících stran. Ztráty útočníka jsou přímo úměrné síle obránce a naopak. Za druhé světové války Lanchesterovo pravidlo fungovalo například v bitvách u Kurska, v ponorkové válce v Atlantiku a na bojištích v Pacifiku.
[highlight=yellow]Perfektně například popisuje průběh bitvy na ostrově Ivodžima.[/highlight]

Předpokládejme, že proti sobě stojí vojsko X & Y.

Označme: b, resp. c je bojový koeficient vojska Y, resp. X (udává kvalitu výzbroje a výcviku vojska). Nezáporná konstanta udávaná v jednotkách den -1.
g, resp. h je bojový koeficient účinnosti vojska Y, resp. X. Nezáporná konstanta v jednotkách časová jednotka –1 x počet bojeschopných prostředků -1.
a, resp. d je koeficient ztrát vojska X, resp. Y, závislých na nebojových ztrátách (např. dezerce, nemoci, nehody apod.). Nezáporná konstanta udávaná v jednotkách den –1.

t je počet dnů od začátku boje.
P(č), resp. Q (t) je velikost posily (počet nových bojeschopných bojových prostředků vstupujících do boje) za den vojska X, resp. Y.
x (t), resp. y(t) je počet bojeschopných bojových prostředků v čase t vojska X, resp. Y.

Xo, resp. Yo je počet bojových prostředků vojska X, resp. Y na začátku boje.

S použitím tohoto označení lze sestavit 3 typy Lanchestrových modelů boje:

Konvenční boj
Tento model popisuje například historické bitvy z dob Napoleonské války nebo Občanské války. Vojska stojí proti sobě a útočí dokud jedno z nich nezvítězí a druhé neprohraje. Hlavním předpokladem tohoto modelu je, že každý voják z vojska X je bojeschopný a může přímo útočit na jakéhokoliv bojeschopného vojáka z protilehlého vojska Y a naopak.

Partyzánský boj
Tento model popisuje situace, které se například odehrály mezi partyzánskými skupinami v Libanonu. Partyzáni nevidí své protivníky, ale ví, že se nachází na určitém ohraničeném území. Čím větší skupina partyzánů se na území nachází, tím je větší pravděpodobnost zásahu. Proto partyzánský boj většinou probíhá mezi malými skupinami bojovníků.

Smíšený konvenční a partyzánský boj
Tento model využívá kombinaci konvenčního vojska Y a partyzánské skupiny bojovníků X. Například válka ve Vietnamu nebo některé boje války mezi Afghánistánem a Irákem.

Konvenční boj: Kvadratický model
[highlight=yellow]Kvadratický model boje patří mezi nejjednodušší analytické modely popsané soustavou obyčejných diferenciálních rovnic.[/highlight]
Aby boj mohl být popsán Lanchesterovým kvadratickým modelem, musí bojové sestavy, procesy boje i prostředí bojiště splňovat řadu podmínek.

1. Bojové sestavy
Předpokládáme, že bojové síly strany X jsou tvořeny stejnorodými bojovými prostředky (například tanky jednoho typu), jejichž počet na začátku boje je XQ. Strana Y má k dispozici y stejnorodých prostředků. Prostředky obou stran nemusí být totožné.
Každý bojeschopný prostředek jedné strany může v libovolný okamžik působit na libovolný bojeschopný prostředek strany druhé a naopak.

2. Procesy boje
Všechny bojové prostředky zahajují boj současně. Každý prostředek jedné strany vede palbu na bojeschopné cíle druhé strany, dokud není sám zničen nebo dokud boj neskončil. Jedním výstřelem může být zničen pouze jeden cíl. Je-li cíl zničen, pak přesunutí palby na další cíl je okamžité.

3. Prostředí bojiště
Dovoluje po celou dobu trvání boje každému bojeschopnému prostředku jedné strany působit palbou na libovolný prostředek strany druhé a naopak.

Dále předpokládejme, že ztráty závislé na nebojových škodách a posila budou nulové.

Vzorce a více informací najdete v příloze …

Příspěvek od **Lord** » 17/12/2011, 22:00

Kvalita nebo kvantita?
Je to třeba mít optimální, přílišné podcenění kvality či technologické vyspělosti vojenské techniky se nemusí vyplatit, ale zrovna tak nelze spoléhat jenom na kvalitu. Důležitý je také faktor času. Příkladem může být třeba bitva v průsmyku Kasserine, kdy méně početní Němci dosáhli proti mase amerických vojáků krátkodobého úspěchu, ale nedokázali ho dál rozvinout.

V čele útoku byly mohutné „Tigery“. Šikovateli Theo Augustinovi se povedl do té doby nevídaný kousek zničil na vzdálenost 2 700 metrů dva Shermany. V tankové bitvě ztratila 1. americká obrněná divize 70 tanků, zatímco Němci jen 6. Příštího dne se rozhořely boje kolem Subajtuly.
I tentokrát utrpěli spojenci těžké ztráty. Americká 1. obrněná divize ztratila 14. a 15. února 1943 celkem 165 tanků a obrněných transportérů a 2500 vojáků. 16. února 1943 se 10. tanková divize obrátila na Pichon. Elitní americké bojové skupiny A a C byly zničené. Jenom bojová skupina B zůstala neporušená. V Pentagonu ve Washingtonu byli rozhořčení a v Bílém domě se ptal Roosevelt svých vojenských expertů: „Nedovedou naši boys bojovat?“
www.palba.cz/viewtopic.php?p=15174#15174

PzKpfw. III proti nekonvenčnímu americkému střednímu tanku M3.
www.palba.cz/viewtopic.php?t=2837

A teď mi řekněte? Měl přijít k Rommelovi nějaký matematik a útok mu rozmluvit ?!

Z tvaru podmínky pro vítězství vyplývá, že síla vojska roste rychleji při zvyšování početního stavu, než při zvyšování bojového koeficientu účinnosti vojska. Pokud zdvojnásobíme počet prostředků bude tento krok ekvivalentní čtyřnásobnému zvýšení účinnosti těchto prostředků.
------------------------------------------------------

Partyzánský boj - skutečný poměr sil konvenčního vojska a sil partyzánských skupin po 2. světové válce zkoumal S. J. Deichman. Podle něj musí být poměr sil, aby konvenční vojsko Y vyhrálo, nejméně 8. Tyto poměry se odvijí od velikosti území a počtu partyzánů.

Bitva o ostrov Ivodžima - jedna z nejintenzívnějších bitev 2. světové války byl boj mezi japonskými a americkými jednotkami o strategický japonský ostrov Ivodžima. Během bojů americké vojsko získávalo posily P(t), ale japonské vojsko ne.
www.valecnavidea.cz/2011/07/bitva-o-ostrov-iwo-jima/

Původně se předpokládalo, že bitva o relativně malý ostrov skončí poměrně rychle, opak však byl pravdou. Stejně jako na zemi probíhaly těžké boje i na moři. 21. února 1945 byla čtyřmi Kamikaze zasažena letadlová loď Saratoga.

Bleu · Příspěvek od **Bleu** » 17/12/2011, 22:02

Lord - velmi zajímavé leč je to přesně to co jsem řikal je to velmi zjednodušující.

Téhle větě nějak nerozumím
Konvenční boj
Tento model popisuje například historické bitvy z dob Napoleonské války nebo Občanské války. Vojska stojí proti sobě a útočí dokud jedno z nich nezvítězí a druhé neprohraje. Hlavním předpokladem tohoto modelu je, že každý voják z vojska X je bojeschopný a může přímo útočit na jakéhokoliv bojeschopného vojáka z protilehlého vojska Y a naopak.

Copak voják z jednoho křídla může zaútočit na vojáka na opačném křídle? Tedy voják z pravého křídla může zaútočit na vojáka na pravém křídle protivníkově? Nebo jak tomu mám rozumět

Příspěvek od **Lord** » 17/12/2011, 23:59

Bleu píše:Téhle větě nějak nerozumím: Konvenční boj - Tento model popisuje například historické bitvy z dob Napoleonské války nebo Občanské války. Vojska stojí proti sobě a útočí dokud jedno z nich nezvítězí a druhé neprohraje. Hlavním předpokladem tohoto modelu je, že každý voják z vojska X je bojeschopný a může přímo útočit na jakéhokoliv bojeschopného vojáka z protilehlého vojska Y a naopak.

Copak voják z jednoho křídla může zaútočit na vojáka na opačném křídle? Tedy voják z pravého křídla může zaútočit na vojáka na pravém křídle protivníkově? Nebo jak tomu mám rozumět

Bleu, ano v podstatě jsi to psal. Je to všechno v praxi těžko uchopitelné. Prostě určitě na nějakou situaci zpátky do historie budou platit některé modely. Ale zrovna tak najdeme i dost na které vůbec ne. Ale Asija to chtěl prostě uchopit nějakým matematickým aparátem, tak ja píšu, proč ne? Možné to je, v určitých specifických případech. On ty případy chtěl ukázat a vyjmenovat, tak si to je možné vzít a analyzovat, případně počítat podle rovnic v přílohách.

Ale že bych podle toho řídil celou válku? Však do rozhodování vstupují i jiné faktory, jako politika, zájmy, různé tlaky, apod. Jako podpůrný model, ano proč ne.

K tomu Napoleonovi, občanské válce apod. … Copak voják z jednoho křídla může zaútočit na vojáka na opačném křídle? Tedy voják z pravého křídla může zaútočit na vojáka na pravém křídle protivníkově? Nebo jak tomu mám rozumět …
Jak tomu přesně rozumět taky nevím, zřejmě čelní střet ne? Není to blíže specifikováno. Pravděpodobně se tím nemyslí všechny bitvy, ale třeba taková bitva u Borodina. Kutuzov zde získal přehled o uspořádání i kvalitě nepřítele a posílil své levé křídlo.

Nebo generální bitva u Slavkova
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Slavkova

Ve zkratce řečeno: generál Weyrother, jenž viděl zřejmou slabinu francouzského postavení, přistoupil na Napoleonovu taktiku a jeho hlavní nápor měl směřovat na jeho pravé křídlo. Nakonec se však nekonala žádná přehlídka manévrů, ale bitva byla klasickým lineárním střetnutím, kdy pouze koncovka spočívala ve frontálním útoku nepříteli do zad.

Za další ty rovnice popisují situaci vždy v daném čase a místě, kdy se prostě nějaký rošády z levého křídla na pravé, apod. neprovádějí. Je to prostě čistá rež, ke které občas dojde. V době druhé světové války třeba u Prochorovky.
Tanky se po stepi pohybují ve skupinách pod ochranou lesíků a křovin. Výstřely kanonů splývají do mohutného permanentního dunění. Sovětské tanky narážejí v plné jízdě do německých čelních odřadů a prorážejí německou tenkou tankovou frontu. T-34 ničí tanky Tiger palbou z co nejmenší vzdálenosti. Tím eliminují převahu německých protivníků v silnější výzbroji a pancéřování. Vzdálenost mezi tanky obou stran je velmi malá. Není ani prostor, ani čas k odpoutání od nepřítele, opětnému zaujetí bojové sestavy a k pokračování v operaci. Granáty vypalované z krátkých vzdáleností prorážejí jak boční, tak i čelní pancéřování. Na takovou vzdálenost není pancéřování ani délka hlavní rozhodující.
www.palba.cz/viewtopic.php?t=1470

Tím chci také říci, že dopředu přesně nevíme, kde k jaké situaci dojde. Nepřítel se někde může postavit na odpor, nebo může ustoupit. Ale pokud není příliš prostoru pro manévr, není kam útéct, pak to asi platí dost. Je to prostě taková klasická víceméně čelní opotřebovávací bitva.

Podobný je to i s těma konvojema v Atlantiku. Konvoj už prostě jednou vyplul na moře a jak se o něm dozvěděly německé ponorky, tak se už prostě nevrátil zpátky, ale někdy si na něj počíhaly …
Do toho pomáhali Spojencům zprávy z Ultra „Enigma“, takže si třeba mohli nějak spočítat, že prostě dojde k určitému střetu a svést tedy „opotřebovávací boj“, jak u Kurska, tak v Atlantiku. Tím o něco uspíšit konec války, protože Němci mohli těžko nahrazovat ztráty, jak tanků, tak i ponorek. Proto taky radši velké konvoje než malé, kde můžu na ochranu vyslat více lodí.

Bleu · Příspěvek od **Bleu** » 18/12/2011, 00:01

Anichž bych chtěl jakkoli snižovat význam teorii popsaných a poublikovaných tu Lordem nemůžu si nevzpomenout na jednu kapitolu z knihy "Jak blufovat v archeologii" od Paula Bahna. Konkrétně kapitolu o Teoretické archeologii.

Teoretičtí archeologové (neboli „živí mrtví") produkují nesmírné množství papírů a knih plných

a)působivého žargonu,
b)předlouhých slov,
c)matematických rovnic,
d)komplikovaných diagramů včetně spousty čar, šipek a rámečků.

Ve skutečnosti tyto bláboly čte málokdo, s výjimkou dalších teoretiků, kteří se snaží být v obraze a znát nejnovější žargon, a studentů, kteří mají tu smůlu, že autoři jsou jejich učiteli.
V důsledku toho je jen velmi málo lidí schopno uvědomit si, že většina textů jsou pouhé žvásty, rovnice nedávají smysl a diagramy nic neříkají, takže autoři mohou vesele psát dál. Přečtěte si vynikající příklad věty z jedné takové teoretické práce:
„Pojetí strukturálních kontraindikací, zapříčiňujících sociální změny, souvisí s činností příčinných proměnných na jejich různých gnozeologických úrovních, důležitých při analýze vzájemně propojených proměnných a entit, jejichž výsledkem je morfogenický proces zpětné vazby."
Tento druh blufování je pozoruhodně snadný: stačí naučit se pár klíčových slov jako gnozeologický, interpretivní (ne interpretativní - v tom jsou dobří hlavně Američané) a operativní; pak je spojit dohromady vhodným žargonem jako strukturalistický, procesuální nebo dokonce postprocesuální (nelamte si hlavu tím, co to všechno znamená - nikomu na tom nezáleží) a můžete si vesele vymýšlet a mluvit, dokud vaše obecenstvo/čtenáři neusnou nebo v hrůze nepřehnou.
Kdyby se vám nedej bůh náhodou stalo, že se střetnete s děsivou převahou teoretických archeologů (dvěma), nejdříve byste se měli snažit pozitivně hovořit o zásluhách práce v terénu. Pokud odolávají, pokuste se citovat Kantův výrok: „Pojmy bez vjemů, jsou prázdné" (tj. nemůžete pochopit celek, aniž byste se zabývali detaily, jinými slovy - jděte domů a pusťte se do nějaké skutečné práce!). Kriticismus velkého německého filozofa by se měl dotknout samých hlubin jejich duší nebo je alespoň ohromit na tak dlouho, abyste si zatím stačili vymyslet omluvu pro svůj úprk.

Bleu · Příspěvek od **Bleu** » 18/12/2011, 00:09

Fronta i v napoleonských válkách má nějakou šířku a hloubku většinou dalece přesahující účinný dostřel ruční palné zbraně. Z mého pohledu je to prostě nonsens. A to nikoli matematický - do toho nevidim ale historický. Ze všeho nejvíc je to z mého pohledu teorie pro teorii.

K prochorovce - tak jak si to napsal je to nesmysl - význam výkonu kanónů a jejich schopnost penetrovat pancíř toho kterého tanku jako jedna z komponent boje rozhodně nezmizí.

edit: jedním ze zásadních faktoru ve starší době je kouř z mušket a děl. čím více se střílí tím prostě klesá přesnost palby.

Příspěvek od **Lord** » 18/12/2011, 00:49

Bleu píše:Fronta i v napoleonských válkách má nějakou šířku a hloubku většinou dalece přesahující účinný dostřel ruční palné zbraně. Z mého pohledu je to prostě nonsens. A to nikoli matematický - do toho nevidim ale historický. Ze všeho nejvíc je to z mého pohledu teorie pro teorii.
K prochorovce - tak jak si to napsal je to nesmysl - význam výkonu kanónů a jejich schopnost penetrovat pancíř toho kterého tanku jako jedna z komponent boje rozhodně nezmizí.
edit: jedním ze zásadních faktoru ve starší době je kouř z mušket a děl. čím více se střílí tím prostě klesá přesnost palby.

Bleu, ale všichni mají nějaké zbraně, i ten nepřítel má děla. I ty pušky mají nějaký dostřel, rozebírání pušek by zas bylo na samostatné téma - předovky a zadovky

U Tigerů byla eliminována hlavně schopnost ničit ruské tanky na delší vzdálenost, zatímco sami by nebyly tolik ohroženi.

Ale jinak Bleu správně narážíš na akademiky zavřené ve slonové věži. Jednou se něco naučí a to pak aplikují křížem krážem na co se dá. Není mým cílem tady do toho zabředávat čím dál více. Jednotlivé bitvy jsem dopodrobna nezkoumal, takže ti nebudu příliš oponovat. To o Kursku napsal Michan, jako obvykle to mám odzdrojováno.
Ale být tebou bych se nepřel o snahy mocností svést občas nějakou generální bitvu. A musíš uznat, že výše uvedené bitvy byly prostě svým způsobem v tomto specifické.

Například v Tichomoří strategie amerického postupu ze dvou směrů přijatá před rokem měla očekávané výsledky. Japonci museli přemísťovat své letecké jednotky ze středního pacifiku do oblastí Nové Guineye a zpět podle toho kde Američané udeřili ale zároveň je nikdy nemohli nasadit v plné síle. Tak byli postupně poráženi v mnoha malých střetnutích.
www.palba.cz/viewtopic.php?t=749

To je taky strategie, nebo ses poražen v pár velkých bitvách. Nějaký plány vždy jedna nebo druhá strana má, obvykle to nejsou úplně blbci, každej chce vyhrát.

A kde selhává většina konvenčních optimalizačních technik, jako je např. metoda gradientu nebo lineární programování, tak nastupují genetické algoritmy.
http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/prg022/luner.html

Opět, ale připomínám, že jejich implementace není vždy přímočará. Ale prostě akademici to mají v popisu práce se těmito věcmi zabývat. Bez toho byl to byl asi už absolutní chaos, takto máme alespoň zdání nějakého řádu, nějaké metody

Bleu · Příspěvek od **Bleu** » 18/12/2011, 01:05

Teď ti teda moc nerozumím. Já sem napsal že považují za historický blábol, že každý voják může přímo ohrozit každého dalšího. Nemůže - nedostřelí tam a z tisíce dalších důvodů.
Pušky můžeme klidně rozebírat do alejuja a nejen problém předovky/zadovky (který se napoleonských válek v zásadě netýká).

Tigery - souhlasim.

Já se nepřu u snahu žádné mocnosti svézt generální bitvu, nebo jo?

Každá bitva je specifická - svým způsobem. Může být leda tak podobná - záleží čím to bude určeno. A záměrně bych nechodil do moderního způsobu boje která je od té starší poněkud složitější.

Příspěvek od **Lord** » 18/12/2011, 01:25

Bleu asi tady nebudeme slovíčkařit ... já vím jak to v té práci myslela, ale napsala to jaksi blbě, to souhlas. Fakticky to je problém, teoreticky je možný všechno

Já tě mohu odkázat jen na celou diplomovou práci, kterou si můžeš stáhnout a naštudovat.

Na doplnění ke střelbě:
Dostáváme tedy, že počet událostí x je náhodná veličina s Poissonovým rozdělením a pravděpodobnost, že za dobu r nastane právě x událostí, máme vztah …
… kde b je střední hodnota množství událostí za dobu r, v našem případě označen jako bojový koeficient. Střední hodnota množství událostí za časovou jednotku (tj. den) se nazývá hustota toku událostí a označíme ji r. Hustota toku může být konstantní nebo závislá na čase.

Dalším důležitým pojmem, který souvisí s matematickým popisem bojové činnosti, je tok úspěšných výstřelů, tedy výstřelů, které zasáhly cíl. Pokud původní tok výstřelů byl Poissonuv, pak i tok úspěšných výstřelů je Poissonuv. Jeho střední hodnota je tedy …
… kde r značí hustotu toku výstřelů strany Y za časovou jednotku (tj. rychlost střelby) a p je pravděpodobnost zásahu cíle jednotlivým výstřelem.
Obdobně c = r p udává hustotu toku úspěšných výstřelů vojska.
r a p pak stanovíme pro jednotlivá vojska X a Y, pruské a rakouské.

Co se týče pušek, bylo by to opravdu na jiné téma. V prusko-rakouské válce to bylo bráno jako změna technologie.
I v té DP je to bráno jako určitý koeficient, ale jen za jinak stejných podmínek či specifických podmínek, resp. je to možné kvantifikovat.

Konkrétní úlohu pruských jehlovek i rakouských předovek ve válce 1866 musíme však hodnotit střízlivě, objektivně a nepodléhat pokušení vysvětlovat rakouskou porážku příliš jednoduše.
Musíme hovořit nejen o jehlovkách, ale i o taktice a strategii, o výcviku a vzdělanostní úrovni prostých vojáků i důstojníků a generálů, o ekonomické situaci Pruska a Rakouska, o tom, kolik prostředků před rokem 1866 tyto státy věnovaly na armádu a na její výzbroj i o mnoha dalších věcech.
Zdroj: www.militaria.cz/archiv/291/clanky/291-10.html

Takto na to nahlíží klasická historie …

No a pak zde máme novodobé americké vědce, který dělají různé statistické predikce.
Vědci nashromáždili data o 54 000 dílčích konfliktech v devíti povstaleckých válkách včetně těch, které se odehrály v Iráku v letech 2003 až 2008 a v Sieře Leone v letech 1994 až 2003. Zjistili, že četnost útoků klesá se sílou ataků a to s 2,5 mocninou. Znamená to, že v každé povstalecké válce je útok s 10 oběťmi na životech 316krát pravděpodobnější než útok se stovkou mrtvých. To přišlo vědcům zajímavé, protože každý konflikt probíhá v úplně jiném terénu, vedou jej jiní lidé a svůj boj zdůvodňují jinými motivy.
Johnson přiznává, že války jsou různé, ale jejich konflikty se řídí obecnou zákonitostí. Americký fyzik je přesvědčen, že zná i příčinu. Matematické modely ukázaly, že takovému vzoru útoků odpovídá výsledek taktiky většiny povstaleckých armád. Když se zvýší nebezpečí, rozdělují se na menší skupiny.
Zdroj: www.osel.cz/index.php?clanek=4775

Bleu · Příspěvek od **Bleu** » 18/12/2011, 02:09

K puškám - měl sem dojem že se budem dál bavit o počátku 19. století ale budiž. K onomu článku mám víc výhrad, máš li zájem založ prosím k tomuto účelu vlákno.

To co píšou na oslovi je zajímavé ovšem bez původního článku a (hlavně) bez jeho kritiky poněkud bezcenné. Pro mě je to informace, že se tímto někdo zabývá.
A opět je to velmi snadno vyvratitelné - jak víme, že měli přesná data ?:) (ber to jako vtip pls).

války jsou různé, ale jejich konflikty se řídí obecnou zákonitostí - nepochybně na tom něco bude když i dnes má smysl číst Sun Tzu, Casarovy paměti, Aineiáse Taktika, Onasadra, Frontia, Flavia Vegetia Renata etc. On ten důvod je danou jednou zásadní konstantou - vždy spolu válčí lidé. Ale to je všechno. Ono to pak totiž dál zavání historickým determinismem a ten slušní lidé nemají rádi - víme?

Bleu · Příspěvek od **Bleu** » 18/12/2011, 10:26

Ještě dodatek - našli věc která je společná pro všechny války. 1000 dalších společných není. Za další předpovídání konfliktů je stejné jako předpovídání krizí a kolapsů. Všichni sice vědí jak došlo k předcházejícímu ale nikdo přesně nepředpoví jak a kdy dojde k následujícímu.

asija · Příspěvek od **asija** » 18/12/2011, 11:45

Bleu >
Tvoje komentare jsou velice rozumne a věcne. Ale pripada mi ze mas skresleny nahled na to co je to matematicke modelovani.

On ten důvod je danou jednou zásadní konstantou - vždy spolu válčí lidé. Ale to je všechno. Ono to pak totiž dál zavání historickým determinismem a ten slušní lidé nemají rádi - víme?
...
Ještě dodatek - našli věc která je společná pro všechny války. 1000 dalších společných není. Za další předpovídání konfliktů je stejné jako předpovídání krizí a kolapsů. Všichni sice vědí jak došlo k předcházejícímu ale nikdo přesně nepředpoví jak a kdy dojde k následujícímu.

je rozdil mezi tim neco matematicky popsat, a mezi tim to determinovat, a to zasadni.
Dobry priklad je ona teorie katastrof. Ono vubec nejde o to popsat nejakou minulou nebo budouci udalost. Jde o to ze tato teorie umi rozclenit ruzne procesy vedouci k udalostem do ruznych trid, a modelovat je nejakym stochastickym procesem u ktereho umi nalezt spektrum frekvenci udalosti ruzneho typu, fraktalni dimenzi a podobne. To v zadnem pripade neznamena ze umi predpovedet cas kdy k jake katastrofe dojde, k tomu to neni urceno. Ale i tak je tento nadhed uzitecny - napr. pro pojistovny.

lidsky faktor neni nic co by nebylo mozne stochasticky modelovat, pokud sem nechces plantant nejake transcedentni veci (dusi, osud) tak je clovek taky fyzicky objekt (i kdyz s velkym mozstvim stupnu volnosti a komplexitou). A jako takovy jej muzes nejak modelovat, stejne tak soubory lidi. Sociologie a ekonomie to bezne dela. Samozdrejme ze ne deterministicky - deterministicky se nedaji modelovat ani elementarni castice. O determinizmu tu nikdo nemluvi.

Nechci to porad opakovat - nejde o to predpovedet prubehy budoucich bitev, ani o to vysvetlit minule. Jde o to vysledovt obecne zakonitosti.

To jestli jsou matematické vztahy v tomhle případě jasnější by se dalo, myslím, s úspěchem pochybovat. Ten model bude už z principu zjednodušující. Navíc velmi podstatná ( ne-li podstatnější) je interpretace takového modelu.
edit: Představa, že všechno vyjádřím pomocí nějakého matematického vztahu mi přijde zcestná :/

Napriklad Lanchesterovy zakony (ty deferencialni rovnice a jejich reseni) jsou velice jasne. Zjednodusujici - samozdrejme. To je prave jejich smyslem. To je bezny postup v prirodnich vedach a technice - nahradit slozite realne systemy zjednodusenym modelem ktery vicemene dobre popisuje nektere jejich charakteristicky.

Lord >
diky za odkazy, musim je trochu prostudovat, coz bude trvat asi dlouho.
Jinak - Lanchesterovy zakony jsem tu uz nekolikrat linkoval. Trochu me mrzi ze si toho nikdo nevsiml. Povazuju je za uplne nejelementarnejsi pocin v matematizaci chapani bojove cinosti, a co me zajima - jak daleko se od nich pokrocilo ?

Precejen byly zavedene nekdy za wwII, tak bych cekal ze dneska uz budou posunuty nekde uplne dale.

Jinak mi pripada, Lorde, ze misty problematiku az zbytecne zatemnujes, rozmělňuješ fokus. Mluvis o spouste prikladu a motas do veci spoustu faktoru. Takto se v tom clovek jedine strati a bude z toho prazdne tlachani. Podle mne je opravdu potreba to co dela prirodni veda. Vybrat si jen nektere priklady, a nektere zohlednitelne faktory (ty ktere se nam jevi jako snadno matematizovatelne) a z nich sestavit model, ktery ignoruje vsechno ostatni, a ignoruje i to jestli je presny. Nejdrive se soustredit na to aby ten model byl i za cenu zjednoduseni konzitentni a jasny, a az potom diskutovat nakolik popisuje skutecnost. A az potom ho napriklad nejak vylepsit (pridavat dalsi zihlednitelne faktory).

Dale bych do toho priliz nepletl prakticke pouziti (jak si psal o elektronizaci pojiste, o tom ze vis kde je kazdy vojak, o tom jak maji velitele diky vyspedlym vizualizacnim a komunikacnim prostredkum lepe zdilet spolecnou predstavu o situaci a o dalsim postupu). Tohle jsou prakticke ohledy. Ne ze by nebyly podstatne, ale je to jina otazka. Je to jako bys pri diskuzi o matematickem popisu proudeni v kapaline zacal rozebirat to, jak lisovat z duralu zebra v kridle.

Bleu · Příspěvek od **Bleu** » 18/12/2011, 12:18

asija - hurá vzájemně jsme se pochopili

ano je možné, že mám zkreslený pohled na to co je matematický model...

já jenom tvrdím, že obecné zákonitosti jsou chápány v podstatě od té doby co lidi slezli ze stromu a začli se mlátit klackama i na zem spadlýma. Písal o tom Clausevitz před 180 lety i Sun Tzu před 2500 lety. Je otázka do jaké míry může matika přijít s něčím novým právě z hlediska válčení. Jiné je to právě v ekonomii - kapitalismus funguje nějakých 200-250 let - nebo sociologii (ta se jako obor vyčlenila až s "érou mas" oba to jsou velmi mladé obory.

asija · Příspěvek od **asija** » 18/12/2011, 12:23

Priklad
Lanchesterovy modely boje
dN1 = -a2*d1*N2*dt
dN2 = -a1*d2*N1*dt
kde a1,a2 jsou koeficienty utoku, a d1,d2 koeficienty obrany
za predpokladu ze
- bojova aktivita kazdeho vojaka je v case konstantni
- bojovat muze kazdy s kazdym

1 - a Napoleonske bitvy
- Bleu spravne podotknul, ze nemuze bojovat kazdy s kazdym (kvuli omezenenu dostrelu, terenu, vzajemnemu zakrytu ... )
.... ok, to ale neni problem. Muzeme v matematickem modelu rozclenit armadu na policka vzajemne spolu bojujicich, nebo muzeme zavest fukci odezvy - koeficient a,d = f(N1) tak ze velke armady budou efektivne mene zranovany a budou take davat mensi "damage" protoze se vsichni jeji vojaci nemuzou soucasne ucastnit boje.

V bitevnich modelech pocitacovych her je to zcela bezne (napr. Europa Univerzalis zavadi frontu, kam se smestna jen urcity pocet oddilu, a ostatni jsou zalohy)

Rozmisteni jednotek muzeme zavest jako vstupni parametry (jako vliv rozhodnuti velitele):
- Vyplati se hluboke nebo liniove formace ? - myslim ze tento model by "vypocital" ze pro dane vstupni podminky (realitu bitev napoleonskych valke) se vyplati bud liniova formace pri strelbe, a nebo kompaktni blok v pripade charge. (Ve shode s realitou)

dale se muzeme ze simulace dozvedet zda je lepsi nasadit elitni oddily na zacatek nebo na konec (do zaloh) tim ze aktivnitni koeficient, a odolnost bude vyzsi na zacatku nebo na konci (kdyz budeme integrovat ty diferencialni rovnice s casove zavislymi koeficienty)

2 - a staroveke bitvy
Opet, trivialni Lanchesterovy vztahy muzeme vylepsit tim ze zavedeme frontu - diky formacim se na boji podili jen omezene mnostvi lidi. Navic kazdy bojovnik muze bojovat (ohrozovat nebo byt ohrozovan) pouze s omezenym mnozstvim jinych bojovniku. 2-vs-1 v linii, 4-vs-1 v rozich odkrytych kridel.
- Zaroven by se dala zavest "Saturace obrany" - bojovnik, na ktereho se soustredi vice nez 1 protivnik, je v obrane saturovan, a tedy jeho obrany koeficient pak vyrane klesne.
- z tohoto modelu by nam jasne vyslo napr. to ze je nutne si chranit kridla, protoze by bitva tyto kridla silne uhlodavala.

3 - a tankove bitvy
Lord pise ze nemci byli v nevyhode, protoze zvyseni koeficientu (a, nebo d) ma vliv pouze linearni, zatimco zvyseni poctu vliv kvadraticky.
Problem je jak zavisi koeficienty obrany/utoku na okolnostech a vlastnostech tanku.
Pokud tieger (1) dokaze znicit shermena na 3km s 30% pravdepdoobnosti a shermen (2) tigra az na 1km, tak po urcitou dobu boje kdy jsou vojska dostatecne daleko bude
a2=0 a a1=0.3. Takze po tuto dobu ma Nemecka armada nekonecnou vyhodu diky sve kvalite.
... To se da do modelu zahrnout naprikad tak ze se se zavedou koeficenty a1 a a2 pripadne i d1, d2 casove zavisle. Tim se stane rovnice nelienearni. V kazdem pripade lze ji prinemsnsim numericky integrovat.

Stejne tak nam casova zavislost koeficientu a1,a2,d1,d2 muze pomoci se simulaci
1)unavy 2)omezeneho mnozstvi munice 3)straty organizovanosti
.... do modelu muzeme zavest dalsi promene provazane diferencialnimi rovnicemi. Napriklad moralka armad muze zaviset na tom kolik vojaku uz zabili a kolik stratili (priklad, nerikam ze to je nejlepsi moznost)

Chci tim rici tolik - To ze nejeddnoduzsi mozny Lanchesteruv model nevystihuje podstane faktory urcitych typu boje, neni argument ze nema smysl se o matematicky popis boje pokouset. Pouze to rika ze pokud chceme tyto faktory popasat, je treba pro ne take zavest vhodny model - nalezt kvantitatnivni zavislosti mezi jednotlivymi velicinami v boji.

Prave to je co povazuju na cele veci za nejcenejsi - Ujasnit si jak na sobe jednotlive faktory a velicicny v boji zavisi.

Jaka je napriklad moralka funkce bojovych uspechu?

I zavedeni velice jednoduchych oprav muze model dramaticky vylepsit.

Pripada mi ze z toho delate strasnou vedu - pocitacove hry boj simuluji denodenne, aniz by jejich primarnim cilem byla realisticnost, dosahuji toho ze mnohe strategicke principy jsou vnich stejne platne jako v relalnem boji.

Ano, nektere zase chybi, ale to neni nic divneho, tak uz to proste s modely byva ze jsou urceny ktomu aby vystihovaly urcite charakteristiky a jine ne. Vzdyt ani v realnych valkach nemaji jednotlive strategicke/takticke aspekty a principy stejnou vahu. Nektere jsou irelevatni (napr. v bitve o britanii muze byt irelevatni teren, v linearni taktice muze byt irelevantni moment prekvapeni, v atomove valce rizene pocitacem muze byt irelevatni moralka )