K možné detekci ponorek
Napsal: 31/7/2011, 22:08
Přece jen několik slov k možné detekce vojenských cílů. Možnost fotografického průzkumu jsem naznačil v tématu "Hvězdné války". Pro zjišťování ponorek, uvádím níže několik základních údajů, aniž bych zabíhal do technických podrobností.
Metody detekce ponorek
Základní rozdělení detekce ponořených plavidel (ponorek)je přímá a nepřímá metoda.
Přímá metoda detekuje přímo ponorku jako objekt. Nepřímá metoda je založena na zjišťování změn v prostředí, způsobené ponorkou pod hladinou.
U přímé detekce se například testoval způsob, jakým ponorka absorbuje laser modro-zelené barvy vlnové délky 450-550 nm, přičemž odraz je využit k vykreslení obrazu ve formě jasného bodu, či „otvoru“.
Poznámka: Při přímé detekci byly např. testovány různé systémy typu LIDAR (Ligh Detection And Ranging), které jsou ale silně omezeny počasím (oblačností, nečistotami/zplodinami v ovzduší apod.).
Nepřímá detekce se zabývá změnami povrchu, optických změn a tepelných efektů.
U změn povrchu se zpravidla jedná o vlnění, způsobené pohybem ponorky, kde lze vyhodnotit rychlost pohybu, hloubku a rozměr plavidla.
U optických změn se zpravidla jedná Bioluminiscenci.
Tepelné efekty jsou založeny na faktu, že ponorky generují teplo (konvenční i jaderné), které je přenášeno do vodního okolí. Např. jaderné ponorky uvolňují až 188 MW tepelné energie do okolí.
Studie ukázaly, že teplota vody za ponorkou při rychlosti cca 5 uzlů se mění o 0,2 stupně. U klasických ponorek se ještě může jednat o uvolňování tepelné energie do ovzduší.
Metody detekce ponorek
Základní rozdělení detekce ponořených plavidel (ponorek)je přímá a nepřímá metoda.
Přímá metoda detekuje přímo ponorku jako objekt. Nepřímá metoda je založena na zjišťování změn v prostředí, způsobené ponorkou pod hladinou.
U přímé detekce se například testoval způsob, jakým ponorka absorbuje laser modro-zelené barvy vlnové délky 450-550 nm, přičemž odraz je využit k vykreslení obrazu ve formě jasného bodu, či „otvoru“.
Poznámka: Při přímé detekci byly např. testovány různé systémy typu LIDAR (Ligh Detection And Ranging), které jsou ale silně omezeny počasím (oblačností, nečistotami/zplodinami v ovzduší apod.).
Nepřímá detekce se zabývá změnami povrchu, optických změn a tepelných efektů.
U změn povrchu se zpravidla jedná o vlnění, způsobené pohybem ponorky, kde lze vyhodnotit rychlost pohybu, hloubku a rozměr plavidla.
U optických změn se zpravidla jedná Bioluminiscenci.
Tepelné efekty jsou založeny na faktu, že ponorky generují teplo (konvenční i jaderné), které je přenášeno do vodního okolí. Např. jaderné ponorky uvolňují až 188 MW tepelné energie do okolí.
Studie ukázaly, že teplota vody za ponorkou při rychlosti cca 5 uzlů se mění o 0,2 stupně. U klasických ponorek se ještě může jednat o uvolňování tepelné energie do ovzduší.