PALBA.CZ

Pytal som sa chatgpt, ktore jazyky ovlada najlepsie a dost ma prekvapila s odpovedou, ze anglicky, nemecky, CESKY a SLOVENSKY

Vraj nase jazyky maju velmi siroku a rozsiahlu databazu.

jean píše: ↑4/1/2026, 10:18 Pytal som sa chatgpt, ktore jazyky ovlada najlepsie a dost ma prekvapila s odpovedou, ze anglicky, nemecky, CESKY a SLOVENSKY

Vraj nase jazyky maju velmi siroku a rozsiahlu databazu.

Kdybys byl polák, odpověděl by že polsky. Kdybys byl maďar, tak že maďarsky.
Je to stejné jako se sociálníma sítěma - je to naprogramované aby si tě to přitáhlo a podrželo. Ideálně aby ses stal závislákem.
Takže... lže a podvádí stejně jako ty tzv. "algoritmy" na FB, YT, a ostatních. O nějakou pravdu či přesnost žádnému AI nejde.

Jaj, tak ako Slovakovi mi chcel urobit radost a pochvalil sa cestinou. Nie je pravda, ze si musi vymyslat, ja som mu napr. dal trvaly prikaz, aby informacie zdrojoval. Ak nic nenajde, tak ma napisat neviem, nenasiel som. V platenej verzii to ide.

Uz som to prestal platit a ta zadarmo verzia je dost o nicom.

vodouch píše: ↑4/1/2026, 09:26 pomozte zmatenému starci. Celé noci nespím kvůli exaktnímu překladu slov "gunfight" a "shootout". Ve všech možných slovnících mají obě slova shodný překlad "přestřelka", dokonce originál anglický výkladový slovník udává podobné výklady. Mám text, tedy nejenom pro sebe, kde bych oba výrazy potřeboval nějak odlišit. Slitujte se.

Zajímavý rozdíl je v Collinsově slovníku: shootout považuje za neformální a v obou definicích zdůrazňuje, že je to střet mezi zločinci a policií, gangy nebo pistolníky na divokém západě. Oproti tomu gunfight víceméně vždy definuje jen jako boj na palné zbraně a pouze v jedné definici zmiňuje jako příklad divoký západ.

Vypadá to tak, že shootout je určené spíše pro kontext násilí mezi jednotlivci a gangy, gunfight podle Collinse může znamenat i boj mezi ozbrojenými složkami. Merriam-Webster ale uvádí prakticky totožné definice u obou.

jean píše: ↑4/1/2026, 21:13 Jaj, tak ako Slovakovi mi chcel urobit radost a pochvalil sa cestinou.

Možná tě to překvapí, ale pro většinu světa jsme furt "Těkosurobakija". Ono se Slovensko plete se Slovinskem a Česko s Čečenskem, takže se raději drží toho už neexistujícího, co se splést nedá.
A slovenština je (zase naopak pro Slovany či Maďary) prakticky totožná s češtinou... takže je AI bere jako jakési nuance jednoho a tohotéž.
Je to jako rozdíl mezi gorolským a ostravským nářečím - místní to rozpoznají, ale lidé z jiných krajů to slyší jako jedno nářečí.
Plus, pro AI, ono je spousta záznamů o něčem československém, výrobky, věda, sport... je toho plný internet. Takže, pokud si AI spojí že "československé" rovná se "české" rovná se "slovenské", není se čemu divit.

Heiss píše: ↑5/1/2026, 06:49

vodouch píše: ↑4/1/2026, 09:26 pomozte zmatenému starci. Celé noci nespím kvůli exaktnímu překladu slov "gunfight" a "shootout". Ve všech možných slovnících mají obě slova shodný překlad "přestřelka", dokonce originál anglický výkladový slovník udává podobné výklady. Mám text, tedy nejenom pro sebe, kde bych oba výrazy potřeboval nějak odlišit. Slitujte se.

Zajímavý rozdíl je v Collinsově slovníku: shootout považuje za neformální a v obou definicích zdůrazňuje, že je to střet mezi zločinci a policií, gangy nebo pistolníky na divokém západě. Oproti tomu gunfight víceméně vždy definuje jen jako boj na palné zbraně a pouze v jedné definici zmiňuje jako příklad divoký západ.

Vypadá to tak, že shootout je určené spíše pro kontext násilí mezi jednotlivci a gangy, gunfight podle Collinse může znamenat i boj mezi ozbrojenými složkami. Merriam-Webster ale uvádí prakticky totožné definice u obou.

Chápal jsem to vždy tak, že "gunfight" se používá pro jakž takž oficiální boj, od toho wildwestu až po válku, prostě pro boj dvou víceméně stejně nebo podobně vyzbrojených lidí (skupin), zatímco "shootout" je spíše používán ve smyslu "zločinec vytáhl zbraň, zastřelil nevinnou a neozbrojenou oběť, a pak zdrhl".

Alfiku, nehnevaj sa, ale strasne trepes. Slovencina a cestina su gramaticky uplne rozdielne jazyky. A je fakt, ze nachytat chagpt na nespravnom slovoslede alebo gramatike je dost tazke.

Ty jo, hledám v který den přesně vyhlásila Černá Hora válku Rakousku-Uhersku a hází mi to tři data: 5, 6, 7. července. Tak si vyber čéče

Jen tak na rychlo podle "Černohoský" wikiny:
https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1 ... 1%80%D0%B0
https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0 ... 0%BE%D1%88
plus srbský wikiny a jednoho historika:
https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1 ... 1%82%D1%83
https://www.kcns.org.rs/agora/crna-gora ... riza-1914/
je to 6., ale srpna.

Jo srpna, už jsem z toho uplně zblblej. Fakt šestého jo, to mne poser. Myslel jsem pátého. Pokud neměli černohorci jiný kalendář, tak tedy šestého, dík.

No měli, starej, juliánskej, ale toho 6.8. je podle současnýho (oni ho tak nějak polopofiderně napůl používali i tehdy, dneska je to zase jako skoro ve všech pravoslavnejch zemích naopak).

Ataman píše: ↑20/1/2026, 18:20 dneska je to zase jako skoro ve všech pravoslavnejch zemích naopak).

Oni dnes používají sice juliánský, ale reformovaný á-la gregoriánský, tzn. mají přestupné roky, akorát si tak nějak natruc nechali ty dny navíc o které se za doby Řehoře XIII rozešel.
Proč? No kvůli tomu svému nekonečnému mindráku
Dělá to stejné problémy jako za něj, tzn. pohyblivé svátky (Velikonoce) se posunují moc do léta, a musejí mít extra navigátorské příručky, protože jim nesedí tabulka efemerid a Sluneční časová rovnice (analema)...
No ale mají "něco extra", a na to ostatní podle reklamy prej stačí kreditka

Mch Řehoř XIII byl velmi zajímavá postava, byl velmi vzdělaný vč. fyziky a matematiky (tehdy to ještě šlo stihnout za jeden život ). Dalo by se o něm ledacos napsat na Palbu, mít čas Ale třeba to udělá někdo za mě

PS: A hlavně kdybych nebyl tak línej...

Motto: Vážení odborníci part II.

Tedy:
Vážení odborníci,

prodral jsem se přehršlí zbraní s trubkovým zásobníkem pod hlavní a zákonitě jsem dospěl k Remington-Leemu 1879 (Leeovi? - zkrátka k pušce Remington-Lee 1879). Zádrhelí je pojmenování částí "box magazinu". Nahoře má věc jmenovanou anglicky "feed lips". Má to nějaké české lapidární pojmenování?
Na internetu najdete popis částí různých zbraní ("puška má čtyři hlavní části. Jsou to tyto tři: pažba a hlaveň"), leč popis částí zásobníku ne. Na vojně u šestadvacítky (ne Bren, pumpička) jsme museli sami přijít na to, že se dá sundat dno zásobníku, u osmapadesátky nám akorát řekli "takhle se tam strkají náboje", proč a nač to tam má ten vršek se nezmínili (asi v rámci "voják se stará, voják má").
Takže můžete-li, poučte opět zmateného starce.

Předem děkuji za příznivé vyřízení mé žádosti.

Alfik píše: ↑21/1/2026, 09:43 a musejí mít extra navigátorské příručky

Není třeba, používá se novej kalendář, ten starej si nechali akorát církve pro svý roztodivný skopičiny.

Alfik píše: ↑21/1/2026, 09:43Proč? No kvůli tomu svému nekonečnému mindráku

Jakýmu zas?

Alfik píše: ↑21/1/2026, 09:43PS: A hlavně kdybych nebyl tak línej...

Jo, jo

Ataman píše: ↑21/1/2026, 11:08

Alfik píše: ↑21/1/2026, 09:43 a musejí mít extra navigátorské příručky

Není třeba, používá se novej kalendář, ten starej si nechali akorát církve pro svý roztodivný skopičiny.

No to je možné, dnes. Já mám starou, ještě sovětskou.
Jinak tabulky efemerid si samozřejmě pořizuju průběžně, ale (logicky) české
A dnes už jen tak z nostalgie... už dááávno nenaviguju užívám si důchodu.
Ono ostatně v Jeseníku není ani moc co astronomit. Kolem kopce a nahoře furt mraky, jako naschvál dycky když by bylo na co koukat

Alfik píše: ↑22/1/2026, 10:15 No to je možné, dnes. Já mám starou, ještě sovětskou.

Jo aha. My ale řešili Černou Horu.

Máte někdo zkušenost s interpretací starých matrik, cca 1880 plus?

Přímo jsem to nikdy nedělal, ale něco bych snad zvládl a znám lidi, kteří se v tom vyznají. Co konkrétního potřebuješ?

Ok. Takže oč mi jde. Byl jsem požádán abych napsal článek do jedné budoucí knihy o českých námořnících, téma jsem si měl vybrat. S ohledem na naprosto úžasný životní příběh Václava Vosečka jsem si vybral zrovna jeho a to i proto že je/byl dosti opomíjený. Nicméně shodou okolností o něm zrovna v časopise HV 1/2026 vyšlo snad první pořádné pojednání od Jiřího Rajlicha. Nejdřív jsem skřípal zubama, ale nyní co jsem si to zběžně přečetl, mj. kvalitou článek nevybočuje z Rajlichova standartu, tak konstatuji, že každý máme zcela jiné pojetí. Tudíž je to vlastně fajn, o Vosečkovi jen houšť.
A teď k věci.

Obecně se jako Vosečkovo rodiště uvádějí Hořice, rovněž pak ve zmiňovaném článku, navíc zde doloženo výřezem z matriky, zde: Potud cajk.

Jenže když jsem v matrikách hledal já, tak jsem nalezl tento záznam: Jestli tomu dobře rozumím, v tomto případě se jedná o jakousi souhrnnou matriční knihu, kam se rok co rok uváděl soupis nově narozených dětí. Konkrétně zde v Hořické farnosti. No, a když se koukneme poněkud blíže na výřez s Vosečkem, zde: tak v první a třetí kolonce za matčiným jménem narazíme na zkratku DD a domovní číslo 1. A když nahlédneme sem: na zkratku DD tak zjistíme, že by se mohlo jednat o tehdejší Dolenní Dobrou Vodu, dnešní část Hořic. https://dobravodauhoric.cz/dejiny-obce/ Domovní číslo 1 už pak není problém dohledat, dnes bohužel již nestojí: Resumé: mýlím se, když tvrdím, že by se Václav Voseček ml. mohl narodit na statku (podle dispozice) s domovním číslem 1 v Dolenní Dobré Vodě u Hořic?

EDIT: ještě dodám, že VV st. byl soudním úředníkem, tudíž to domovní číslo sedí jako poklice na hrnec.

Obecně se jako Vosečkovo rodiště uvádějí Hořice, rovněž pak ve zmiňovaném článku, navíc zde doloženo výřezem z matriky, zde:

Kde přesně tam ty Hořice jsou (pokud to není vyloženě hořická matrika)? Rodiště tam nikde nevidím a jediná zmínka o Hořicích je v souvislosti s nějakou Barborou Sulcovou ve sloupci za jménem matky.

na zkratku DD tak zjistíme, že by se mohlo jednat o tehdejší Dolenní Dobrou Vodu, dnešní část Hořic.

Což by dávalo smysl, i když přímá vysvětlivka tam chybí. Pokud tam nic takového není, zkusil jsi se podívat na to, jestli najdeš i ostatní domy, které by v Dobré Vodě měly být? O řádek výš nad Vosečkem je dům 393 a pod ním 137.