PALBA.CZ

Napsal: **15/8/2020, 11:37**

Vzhledem k šířícím se nejasnostem o Mi-24DU, si dovolím zájemce o informace v češtině/slovenčině odkázat např. na
a) relativně stručný popis na straně č.4 v "Mil Mi-24 D/DU/V Hind v službách slovenského vojenského letectva" ...https://htmodel.sk/mi-24-d-v-ht-model/
b) podrobnější popis na str. 24 a 25 v "Bitevní vrtulník Mi-24" detaily https://www.svetkridel.cz/index.php?id= ... 1190921489

Napsal: **15/8/2020, 11:43**

Skeptik píše:(...)
OK, možná jsem to nenapsal úplně polopaticky, tak ještě jednou, tak jak je to uváděno v ruskojazyčných zdrojích (které jsem četl)
(...)

Tak schválně, které zdroje to jsou?

Něco ve své knihovničce mám, takže bude-li uvedena ta mýtická knížka/... ze které údajně tým "Skeptik" čerpali, tak třebas budu mít možnost do té konkrétní knížky juknout a ověřit si tu velmi "netradiční" interpretaci.

Napsal: **15/8/2020, 13:08**

zzz píše:
Lord píše:ale musí to mít hlavu a patu.
Copak nemá "hlavu a patu", když jsem psal, že překonstruováním a doplněním výstroje/výzbroje do Hindu A nevzniknul úplně povedený nástupce Hind D (Mi-24D). Zatímco Mi-24V byl (později) víc vydařený. A důvodem proč Hind D neobstál byla zejména přetížená příď.

Tohle tvrzení má "hlavu a patu". Ty myslíš, že ne?

Samozřejmě, že připomínám to o přetížené přídi Mi-24D je moje spekulace, kterou jsem se nikde nedočetl. Je možné, že se mýlím? Je. Samozřejmě. Protože jsem v té době nežil, a pouze jsem o tehdejším dění něco četl.
Klidně může někdo jiný nabídnout srozumitelné vysvětlení ... Proč:
- skončila výroba Mi-24D v 1983 (Mi-25 v cca 1985)
- pokračovala výroba Mi-24DU, tj. Mi-24D s odlehčenou přídí do roku 1991
- výroba Mi-24V (začátek výroby) používala komponenty z Mi-24D (např. motory)?

připomenu, že já položil jednu otázku. Právě proto, že je ohromně zajímavá ta souvislost. Když se opomene souvislost a rozseká se na dílčí části uvedené otázky, tak jak to níže udělal Lord, tak ta pozoruhodná zajímavost se vytratí. Chce-li se někdo zamyslet nad celou otázkou, tj. nad souvislostí, tak jej to zamyšlení asi obohatí ... jako obohatilo mě.

Lorde
Zkusil jsem spojit Tvoje vysvětlení (obě části) - ať je to čtenářsky přívětivější. Jestli při spojování nějak pozměním význam Tvého textu, tak se prosím ozvi v čems jsi to myslel jinak a klidně mi zcenzuruj/oprav co jsem napsal. Administrátorské/moderátorská práva máš, tak to pro Tebe bude snadné případně uvést své myšlenky na pravou míru.

Lord píše:
(...)
První body už ti snad jasně vysvětlili ostatní Palbáci, vyjádřím se už jen k poslední odrážce.

- Asi proto, že sériová výroba motorů TV3-117V začala až v roce 1980. Bojové využití Mi-24 v Afghánistánu odhalilo potřebu vytvořit motor podporovaný až do vysoké nadmořské výšky 3600 m.

Dále si můžeš přečíst, že verze Mi-24V měla nést tehdy moderní protitankový systém Šturm-V, jeho vývoj byl však v časovém skluzu. Oproti verzi D však bylo konstrukčních změn více, včetně dalšího modifikovaného či nového elektrotechnického a radarového vybavení. Už ti to vlastně napsal Skelet, že Mi-24D používal osvědčenější vybavení a výzbroj, než Mi-24V, která byla "promakanější". To že Mi-24V mohla používat z počátku podobné komponenty jako "D" je myslím normální, když se vyráběli prakticky souběžně.

Všimni si zpočátku, tudíž dívej se na vývoj, kdy jedna komponenta nahrazuje jinou. Někdy se můžeš dočíst, že "D" byla vnímána jako "přechodová verze" mezi "A" a "V".

Lord píše:
zzz píše: V této souvislosti jenom drobný dotaz - vzal jsi ve své hypotéze na vědomí, že ty novější motory (TV3-117V) bylo možné instalovat také do draku Mi-24D? Neboť na příkladu dodávek pro ČSLA: Mi-24DU vyrobený cca v 1985 byl vybaven TV3-117V.
A proč by ten motor do exportních verzí "D" později dát nemohli, nebo i do Mi-24DU Třeba už těch motorů měli vyrobeno dost, zvládli výrobu, byl to lepší motor, tak ho tam dali. Normální vývoj. Další na řadě už byl lepší motor ТVЗ-117VМА (rusky ТВ3-117ВМА). A kam šel nejdříve tento VMA motor?, hádej do verze "V", a předchozí generace motoru do low-endové "D", až byla výroba déčka ukončena zcela.

zzz píše:A jako dosti nesrozumitelná/víceznačná mi připadá Tvá poznámka, kdy zmiňuješ Afghánistán v souvislosti s koncem výroby Mi-24D. Myslíš, že bys svoji poznámku mohl upřesnit? Díky.
Já jsem snad ani nepsal, že byla verze "D" ukončena už začátkem 80.-tých let, jen se domnívám, že VVS dostávala momentálně to nejlepší, co bylo odzkoušené a k dispozici. Že verze "V" byla podle mně lepší a asi byla přednostně dodávána do Afghánistánu. To já vidím jako logický.

Připomenu, že typ Mi-24V (izdelije 242) i typ Mi-24D (izdelije 246) byly "both models were formally included into the inventory by the same Council of Ministers directive on 29th March 1976"... což asi převyprávěno do praktické češtiny znamená, že oba typy byly objednány Kremlem do sériové výroby v roce 1976. Nejsem si jistý jestli ta věta má význam spíše z hlediska odběratelů (=ńapř. oba typy že byly objednány pro Rudou armádu), nebo jestli šlo o krok z pohledu výrobce vrtulníků... tj. že šlo o nezbytnou podmínku v socialistickém plánovaném hospodářství, který umožňoval alokovat velké množství surovin, výrobních kapacit, odborníků na velko-sériovou výrobu

Tj. já se domnívám, že oba vrtulníky Mi-24D i Mi-24V vstoupily do velko-sériové výroby zhruba v témže čase (pozn. výše píši o první dodávce 5-ti Mi-24D v roce 1973 dle jednoho zdroje... zatímco jiný zdroj datuje sériovou výrobu do tuším r. 1975).

jestli chápu správně Lorda ... jeho názor proč Mi-24D skončil mnohem dřív velkosériovou výrobu než Mi-24V:
- Mi-24V mohl nosit 4x AT Šturm (plus Raduga Š), kterými nebylo možné vybavit Mi-24D (vybaveného Raduga F)
- Mi-24V (ve srovnání s Mi-24D) nesl: "modifikovaného či nového elektrotechnického a radarového vybavení."
Nebo ještě jsi myslel nějaký jiný důvod proč předčasně skončila výroba Mi-24D ve srovnání s mnohem delší velko-sériovou výrobou Mi-24V (zhruba do začátku 90-tých let)? Zatímco až do roku 1991 pokračovala výroba Mi-24DU (což je Mi-24D s odlehčenou přídí, používaný v některých letectvech pro výcvik, zatímco v jiných letectvech pro tentýž úkol používali např. Mi-24D).

Tj., chápu Tě správně Lorde, že souhlasíš se mnou, že vylepšené varianty TV3-117 (např. -117V) mohly být namontovány do Mi-24V i do Mi-24D? Tj. není rozdíl v možnosti motorizace Mi-24D a Mi-24V v 80.-tých letech? Vzhledem k nástupu TV3-117VMA v cca 1986 nehraje tento typ motoru roli v rozhodování jestli skončí předčasně výroba Mi-24D.
http://авиару.рф/aviamuseum/dvigateli-i ... tv3-117-2/

Napsal: **15/8/2020, 14:01**

zzz píše:Mi-24DU (což je Mi-24D s odlehčenou přídí

Neni!

zzz píše:Nevím o tom, že bych napsal nepravdu. A pokud mi přece jen něco uniklo, což je možné, tak nic nebrání tomu, na konkrétní nepravdu upozornit a eventuelně ji opravit.

A co asi tady všichni celou dobu dělaj?

Napsal: **15/8/2020, 14:58**

zzz píše:Tj. já se domnívám, že oba vrtulníky Mi-24D i Mi-24V vstoupily do velko-sériové výroby zhruba v témže čase (pozn. výše píši o první dodávce 5-ti Mi-24D v roce 1973 dle jednoho zdroje... zatímco jiný zdroj datuje sériovou výrobu do tuším r. 1975).

jestli chápu správně Lorda ... jeho názor proč Mi-24D skončil mnohem dřív velkosériovou výrobu než Mi-24V:
- Mi-24V mohl nosit 4x AT Šturm (plus Raduga Š), kterými nebylo možné vybavit Mi-24D (vybaveného Raduga F)
- Mi-24V (ve srovnání s Mi-24D) nesl: "modifikovaného či nového elektrotechnického a radarového vybavení."
Nebo ještě jsi myslel nějaký jiný důvod proč předčasně skončila výroba Mi-24D ve srovnání s mnohem delší velko-sériovou výrobou Mi-24V (zhruba do začátku 90-tých let)? Zatímco až do roku 1991 pokračovala výroba Mi-24DU (což je Mi-24D s odlehčenou přídí, používaný v některých letectvech pro výcvik, zatímco v jiných letectvech pro tentýž úkol používali např. Mi-24D).

Ano, vidím to víceméně podobně, jak jsi napsal, ale nemám ke všemu podklady. A navíc tam furt vsunuješ svoje mantry, a už nemám sílu, ti je znovu vyvracet, je to marný, je to marný! Občas máš světlé chvilky, aby jsi to vzápětí zase zazdil nějakou kravinou. Já jen předpokládám, že to tak v socialistickém hospodářství naplánovali. V těch počtech co chtěli dělat, aby vzájemně vykrývali výrobu, bylo účelné mít dva typy, z hlediska nákladů, vývoje, ale i výcviku, a nakonec i exportu.

A jako důležité vidím rozdíl mezi systémy Raduga-F pro verzi D a výkonnějšího Šturm-V pro verzi V. Systém musel být přizpůsoben svému novému novému úkolu. A to jak z hlediska spolupráce s ostatními zařízeními, tak z hlediska konstrukčních změn vrtulníku, jiná křídla, vnější pylony, adaptéry, otvory, atd., proto jiný typ.

Mi-24V mohl nést silnou konfigurace zbraní, nevím jak byla implementována v praxi na úrovni jednotek. Částečně se vyskytovala u elitních jednotek v NDR. Některé zdroje píší až o konfiguraci 16 protitankových střel! Jen jediná peruť by tak měla teoreticky devastující účinky na obrněné síly NATO. Obvyklá konfigurace byla nicméně omezena na dvě rakety připojené ke špičkám křídla (celkem čtyři rakety), někdy doplněné o dvě další střely.

Tj., chápu Tě správně Lorde, že souhlasíš se mnou, že vylepšené varianty TV3-117 (např. -117V) mohly být namontovány do Mi-24V i do Mi-24D? Tj. není rozdíl v možnosti motorizace Mi-24D a Mi-24V v 80.-tých letech? Vzhledem k nástupu TV3-117VMA v cca 1986 nehraje tento typ motoru roli v rozhodování jestli skončí předčasně výroba Mi-24D.

Písmeno „V“ v označení znamenalo Vysotny - výškový, podle jiného motoru. Na začátku 80.let to význam mělo, v polovině 80.let už nastupují motory TV3-117VM, které byly přednostně určené pro Hindy, a původně ještě pro Mi-28. Dostávají se i do Mil Mi-8MTV, tento vrtulník měl také celou řadu úprav. Bojové nasazení techniky vždy odhalí nějaké nedostatky.

Stále moc nechápu proč píšeš o předčasném konci výroby Mi-24D, matleš pak všechno dohromady, co s tím třeba ani nesouvisí. Ty by jsi ho jako vyráběl dál? Přišel Gorby a začala redukce zbrojních programů, také se plánoval nový čistě bitevní vrtulník Mi-28, později Kamov Ka-50. Už nebylo potřeba mít tolik typů.

Po těch nesmyslech na začátku se možná přeci jen dobereme reálnějších hypotéz.

Napsal: **15/8/2020, 15:51**

Lorde

Než zareaguji věcně - chceš upřesnit, co přesně tím myslíš? Například na praktických příkladech...

Lord píše:V těch počtech co chtěli dělat, aby vzájemně vykrývali výrobu, bylo účelné mít dva typy, z hlediska nákladů, vývoje, ale i výcviku, a nakonec i exportu.

Napsal: **15/8/2020, 16:32**

zzz píše:1991 pokračovala výroba Mi-24DU (což je Mi-24D s odlehčenou přídí, používaný v některých letectvech pro výcvik, zatímco v jiných letectvech pro tentýž úkol používali např. Mi-24D).

Takze zdroj Fojtik - MI-24
https://www.martinus.sk/?uItem=43760

Kód: Vybrat vše

 Instruktor v predni kabine "decka" nemohl let plne kotrolvat. Vpredu se totiz nachadzeji pouze zakladni letove ukazatele, ktore umoznuji nouzove rizeni vrtulniku, ale rozhodne ne plnohodnotnou pilotaz. Sovetsti konstrukteri zahy dopeli k myslenke, ze by bylo dobre sestrojit cvicny stroj pro MI-24D  a vsechni nasledujuci verze. OKB proto postavila novou verzi MI-24DU ("D Ucebnyj") specialne urcenou pro letecky vycvik

A potom nasleduje zoznam uprav, ktorymi sa Mi-24DU lisi od standartneho D.

A teraz poprosim tvoj zdroj, ktory tvrdi ze MI-24DU je klasicka MI-24D len s odlahcenou pridi.

Napsal: **15/8/2020, 17:05**

asdfr
Jestli máš např. tu knížku, na kterou odkazuješ, tak sám si můžeš udělat obrázek kterých částí Mi-24D se týkala redukce. Pan Fojtík to neuvádí explicitně, ale je logické, že když Mi-24DU nakonec nenosil kulomet, tak ani nemusel nosit munici. Pokud nevíš, umístění pro půlpalcový kulomet 9-A-624 v USPU-24 v přídi Mi-24D, tak umístění v přídi je nafoceno na str. 168, kterou odkazuješ.

Pro ostatní. Pokud někdo sem napíše seznam úprav kterými se z Mi-24D stal Mi-24DU, tak orientační umístění "co je kde" v některých Hindech lze nalézt např. na odkazech s řezy:

zzz píše:Na tomto odkazu Tohle by měl být přibližný řez Hindem D/E
zdroj: https://cz.pinterest.com/pin/563090759635846822/
Na tomto odkazu by měl být přibližný řez raritnějších verzí dřívějších Hindů
zdroj: https://cz.pinterest.com/pin/306948530837719847/

asdfr
Já stojím za svým názorem, že když srovnávám Mi-24D a Mi-24DU ve smyslu mé hypotézy (=Mi-24D měl přetíženou příď)... tak je naprostá pravda, že na Mi-24DU byla redukována hmotnost nesená v přídi Mi-24D... Klidně můžeš můj názor vyvrátit, máš-li nějaké argumenty. A klidně se zamysli nad tím, proč původním záměrem při vzniku Mi-24DU bylo zachovat úplně jinou část výzbroje... tj. prvotním záměrem na Mi-24DU bylo:
- zachovat kulas v přídi a snímač pro zaměřování při shozu bomb...
- škrtnout AT.
A ve finále to dopadlo naopak....

zzz píše:
Lord píše:
ale musí to mít hlavu a patu.

Copak nemá "hlavu a patu", když jsem psal, že překonstruováním a doplněním výstroje/výzbroje do Hindu A nevzniknul úplně povedený nástupce Hind D (Mi-24D). Zatímco Mi-24V byl (později) víc vydařený. A důvodem proč Hind D neobstál byla zejména přetížená příď.

Tohle tvrzení má "hlavu a patu". Ty myslíš, že ne?

Samozřejmě, že připomínám to o přetížené přídi Mi-24D je moje spekulace, kterou jsem se nikde nedočetl. Je možné, že se mýlím? Je. Samozřejmě. Protože jsem v té době nežil, a pouze jsem o tehdejším dění něco četl.
Klidně může někdo jiný nabídnout srozumitelné vysvětlení ... Proč:
- skončila výroba Mi-24D v 1983 (Mi-25 v cca 1985)
- pokračovala výroba Mi-24DU, tj. Mi-24D s odlehčenou přídí do roku 1991
- výroba Mi-24V (začátek výroby) používala komponenty z Mi-24D (např. motory)?

Napsal: **15/8/2020, 17:32**

zzz píše:A klidně se zamysli nad tím, proč původním záměrem při vzniku Mi-24DU bylo zachovat úplně jinou část výzbroje...

Nad tím se nikdo zamejšlet nemusí, to se všeobecně ví, ostatně i ten Fojtík to tam má napsaný! Akorát ty to odmítáš vidět.

Napsal: **15/8/2020, 17:45**

zzz píše:Lorde

Než zareaguji věcně - chceš upřesnit, co přesně tím myslíš? Například na praktických příkladech...

Lord píše:V těch počtech co chtěli dělat, aby vzájemně vykrývali výrobu, bylo účelné mít dva typy, z hlediska nákladů, vývoje, ale i výcviku, a nakonec i exportu.

Kouzelníku, Sověti plánovali v pětiletkách, a vidíš, že začátek výroby Hindů či ukončení Déčka je docela s těmi plány v souladu. Mi-24D se vyráběl 10 let (dvě pětiletky). Já samozřejmě nevím, co všechno bylo obsahem plánů kolem výroby Mi-24, jen vím, že plánování sahalo leckdy dost dopředu v onom časovém rámci, ale vývoj technologií někdy nešlo uspíšit, aby zrovna zapadaly do konkrétního typu. Ale základ bylo mít stroj, vrtulník, který má některé komponenty společné, a ostatní zařízení se operativně doplňovala.

- Desátý plán, 1976–1981
- Jedenáctý plán, 1981–1985
- Dvanáctý plán, 1986–1990 - Gorbačov - plán Perestrojka

Tedy když ti to napíšu polopaticky, výroba Mi-24D nebyla ukončena předčasně, ale byla ukončena, protože končila pětiletka, a v další pětiletce už s ním nepočítali. Odmítněme všechno, co zastaralo! Ostatně i dnes máš u mnoha výrobků desetiletý životní cyklus. Nebo taky střednědobé, tzv. Juglarovy cykly. Jsou spojovány s investicemi do fixního kapitálu, střídá se v nich období zvýšeného opotřebení a zvýšeného investování. Jde i o střídání generací, apod.

Prostě jelo to podle plánu!

Fakt nemusíš vymýšlet nějaké svoje divoké teorie, které nemáš ani podložené. Nebuď zaslepenej a všímej si toho co ti lidi píšou na základě faktů nebo erudice. Nevymýšlej znovu kolo

Napsal: **15/8/2020, 18:02**

Lord...

obdivuji Tvoje úsilí nalézt vysvětlení, když své vysvětlení si neověříš na skutečné historii.

Zopakuji: cca v 1976 současně rozhodli přijmout oba Mi-24V i Mi-24D. Plus intenzivní práce na Mi-24P.

zzz píše:Připomenu, že typ Mi-24V (izdelije 242) i typ Mi-24D (izdelije 246) byly "both models were formally included into the inventory by the same Council of Ministers directive on 29th March 1976"... což asi převyprávěno do praktické češtiny znamená, že oba typy byly objednány Kremlem do sériové výroby v roce 1976. Nejsem si jistý jestli ta věta má význam spíše z hlediska odběratelů (=ńapř. oba typy že byly objednány pro Rudou armádu), nebo jestli šlo o krok z pohledu výrobce vrtulníků... tj. že šlo o nezbytnou podmínku v socialistickém plánovaném hospodářství, který umožňoval alokovat velké množství surovin, výrobních kapacit, odborníků na velko-sériovou výrobu

Jinými slovy
- na zachování výroby Mi-24V mnohem déle ve výrobě než zachování výroby Mi-24D (a pokračování výroby Mi-24DU) používáš jinou logiku než pro vysvětlení důvodů proč
- byla do výroby zavedena Mi-24D a současně Mi-24V

Pokud chtěli prodávat "ořezané" modely, tak měli co prodávat - viz dodávky první generace Hindů (Mi-24A) vyřazené z Rudé Armády

Tj. evidentně musel být ještě nějaký jiný důvod proč za výše uvedené situace rozhodli o zavedení sériové výroby Mi-24D a proč rozhodli o předčasném ukončení výroby Mi-24D (a zachování výroby Mi-24DU).

Samozřejmě, že znalci detailní historie Hokum, Havoc a pozdějších ozbrojených verzí Hipů by mohli přinést svoji hypotézu vysvětlující předčasný konec sériové výroby Mi-24D.

Napsal: **15/8/2020, 18:25**

Znova k tej "preťaženej přídi". Tá fotka kde je zavesený za rotorovú hlavu ukazuje že je vybalancovaný.

Ďaľšia vec je že poloha ťažiska voči rotoru je základný požiadavok ktorý musí konštruktér dodržať, ak by sa to nepodarilo vybalancovať tak to nemôže ísť do výroby, (nebavíme sa o nejakej polnej úprave v Afganistáne) pretože by to musela vyrovnávať cyklika a o tú nutnú kompenzáciu by bola znížená možnosť manévrovania.(Mal by asi problém so stúpaním, ale dole by išiel jedna radosť) Nádržou s palivom to vybalancovať nemôže pretože by sa niektorý pilot zabudol a nádrž by vyčerpal a "rozbil by si čumák"(a seba zabil).

Lietajúci stroj v štandardnej situácii nemôže byť skonštruovaný ako ťažký na predok. Ako príklad môžeme uviesť An-178. Tam im to v priebehu úprav vyšlo tak že lietadlo musí nosiť 1300kg závažie aby nebolo ťažké na zadok. A 1,3tony mŕtveho balastu u lietadla s nosnosťou 18ton, to je asi problém. Postavený bol jeden prototyp. Predpokladám že pre ďaľšie pokračovanie projektu by už riešili aby ťažisko bolo tam kde má byť(posunutím krídla?)
https://medzicas.sk/technologicky-skvos ... o-balastu/

P.S.
Všimli ste si že Kúzelníkovi sa podarilo dostať "kremlobotov s washingtobotmi" na jednu stranu(hromadu)!

Na jednu názorovú vlnu! Ale je to málo.
"Je to marný, je to marný, je to marný".

Napsal: **15/8/2020, 18:54**

Je to vlastně zasluzny čin.
Ale i kdyby Rus přejmenoval 24D Učební,na 24 UTI, tak by kouzelník tvrdil, že je to UlraTezky Istrebitel na čumák.

Napsal: **15/8/2020, 19:51**

Tak ještě jednou..
výroba Mi-24D nebyla ukončena předčasně. Vyráběla se deset dlouhých let. Mi-24D byla verze, která byla sázka na jistotu, jelikož do ní byly integrovány prvky, které sovětská armáda znala. Verze V měla být vybavena systémy dlouhodobě nevyzkoušenými. Verze DU není odlehčená verze D, ale je to cvičná verze odvozená od verze D. A jelikož potřebovali instruktorovi dát lepší vybavení, tak se zbavili některých věcí jako byl kulomet.

jinými slovy pokud máš monografie o Mi-24, tak by bylo fajn, kdyby sis je ** přečetl!

Napsal: **15/8/2020, 19:55**

Zopakuji: cca v 1976 současně rozhodli přijmout oba Mi-24V i Mi-24D. Plus intenzivní práce na Mi-24P.

A já ti snad rozporuji, že tomu tak nebylo? Joó komunisti direktivně rozhodli, a hádej proč

- na zachování výroby Mi-24V mnohem déle ve výrobě než zachování výroby Mi-24D (a pokračování výroby Mi-24DU) používáš jinou logiku než pro vysvětlení důvodů proč
- byla do výroby zavedena Mi-24D a současně Mi-24V

Dokud neznáme všechna fakta, tak to budou vždy trošku spekulace, ale furt lepší, než že byl Mi-24D těžký na čumák

Už ti tady lidi snad x-krát psali, že Mi-24V byl modernější stroj, a ponecháš si ve výrobě starší nebo novější stroj? A když si ponecháš ve výrobě i Mi-24DU, tak to snad nevadí, protože je určen na výcvik!
Ještě by to chtělo znát počty, kdyby jsi chtěl pokračovat v masovější výrobě, tak by bylo potřeba obnovit více výrobní linky, takto se mohlo dojíždět na původních.

V roce 1986 už dostává Arseněvský letecký závod č. 116 konstrukční dokumentaci a v roce 1988 je zahájena montáž prvního předvýrobního vrtulníku typu B-80, později nazývaného Ka-50. V závodě Rosvertol v Rostově na Donu se zase dělá v té době Mil Mi-28. Exportní Mi-35 se také dělá v Rosvertolu. Takže máš dvě fabriky, které mají výrobu mezi sebou nějak rozdělenou. Když je v jednom závodu ukončena výroba, tak v druhém pokračuje.

Pokud chtěli prodávat "ořezané" modely, tak měli co prodávat - viz dodávky první generace Hindů (Mi-24A) vyřazené z Rudé Armády.

To si děláš p*del ne. O jakém roku mluvíš? O roku 1980, 1986 ? Nebo v roce 1976 budeš nabízet ojetý model, který nemá cool čumák

Ale i pro VVS potřebuješ nějakou "přechodovou verzi".

Tj. evidentně musel být ještě nějaký jiný důvod proč za výše uvedené situace rozhodli o zavedení sériové výroby Mi-24D a proč rozhodli o předčasném ukončení výroby Mi-24D (a zachování výroby Mi-24DU).

Ty jo, tak tomuhle už nerozumím vůbec - je mezitím rozdíl 10 let! Za tu dobu se změní hodně věcí. Přečti si ještě alespoň 10x něco o verzi Mi-24DU :razz:

Samozřejmě, že znalci detailní historie Hokum, Havoc a pozdějších ozbrojených verzí Hipů by mohli přinést svoji hypotézu vysvětlující předčasný konec sériové výroby Mi-24D.

No vidíš, a to by byla určitě srozumitelnější hypotéza, než ty tvoje vývody ... ale ty na to časem možná přijdeš, ale mezitím budeš kličkovat, jak zajíc.

kenavf píše:Ďaľšia vec je že poloha ťažiska voči rotoru je základný požiadavok ktorý musí konštruktér dodržať, ak by sa to nepodarilo vybalancovať tak to nemôže ísť do výroby, (nebavíme sa o nejakej polnej úprave v Afganistáne) pretože by to musela vyrovnávať cyklika a o tú nutnú kompenzáciu by bola znížená možnosť manévrovania.(Mal by asi problém so stúpaním, ale dole by išiel jedna radosť) Nádržou s palivom to vybalancovať nemôže pretože by sa niektorý pilot zabudol a nádrž by vyčerpal a "rozbil by si čumák"(a seba zabil).

Přesně tak! Proto je hypotéza zzz úplně mimo mísu. Navrhovat nevyvážený stroj můžou asi jen v tržáku, jako Boeing 737 MAX, aby jim trh nevyfouknul Airbus. V socialistickém hospodářství byly sice zase jiný tlaky a problémy s kvalitou, ale takovou nevyváženou mašinu, by těžko vypustili. Konstruktéři si nebudou komplikovat práci, pokud nemusí.

Napsal: **15/8/2020, 20:29**

Lord píše:[(...)
Samozřejmě, že znalci detailní historie Hokum, Havoc a pozdějších ozbrojených verzí Hipů by mohli přinést svoji hypotézu vysvětlující předčasný konec sériové výroby Mi-24D.
No vidíš, a to by byla určitě srozumitelnější hypotéza, než ty tvoje vývody ... ale (...)

Lorde,
Já tedy nejsem zastáncem přístupu k historii "není to sice pravda, ale zní to moc pěkně, tak tomu budu věřit". Kdybych měl takový přístup k historii, tak si přece nebudu jakoby "dávat vlastňáka" tím, že "rozlícené" diskuze postnu fotku s Hindem v podvěsu který vypadá, že nejde čumákem ke zdi.

Neboť si tou fotkou nejsem jistý, a to jsem od zimy (když jsem bádal nad Hindy) zkusil zjistit víc detailů o co jde na oné fotce.
Škoda, doufal jsem že tou fotkou inspiruji zdejší znalce sovětské historie, kteří najdou fotky kde je Hind (ideálně verze Mi-24D) v podvěsu pod nějakým sovětským vrtulníkem, třebas Mi-10. Já totiž takovou fotku hledal a nenašel.

Tj. namísto srozumitelné hypotézy bych radši jiný typ hypotézy = takové kde dospějeme k finálnímu názoru jestli je pravdivá nebo nepravdivá.

Lorde, díky za pokec. Víc z tohohle tématu asi nevymáčknu. Doufám, že, Ti kdo se cítí ublížení něčím co jsem napsal, tak přes zbytek víkendu zchládnou. A třebas je tahle vzrušená debata něčím prospěšným obohatila.

Skelete
děkuji za výstižné shrnutí Tvého názoru.

P.S. Hindy Mi-24DU z výzbroje ČSLA jsou dnes v muzeu v (abecedně): Piešťanech a v Praze (Kbely)
https://helidat.cz/vrtulnik.php?ID=850
https://helidat.cz/vrtulnik.php?ID=273

pár fotek z interiéru http://czechairspotters.com/galerie/thu ... p?album=82

Napsal: **15/8/2020, 22:00**

Ještě jsem si všiml, že píšeš:

Tj. já se domnívám, že oba vrtulníky Mi-24D i Mi-24V vstoupily do velko-sériové výroby zhruba v témže čase (pozn. výše píši o první dodávce 5-ti Mi-24D v roce 1973 dle jednoho zdroje...
zatímco jiný zdroj datuje sériovou výrobu do tuším r. 1975).

Oba typy do VELKO-SÉRIOVÉ produkce? Tak to ovšem na začátku být nemuselo. Z logiky zde postovaných příspěvků bych spíše uvažoval, že větší série měl typ Mi-24D. Zatímco Mi-24V se musel ještě vyladit, sériově se už taky vyráběl, ale myslím, že v menších počtech. Nějakou dobu také trvá příprava výroby, v roce 1973 pět kusů Mi-24D to vypadá skoro na prototypy. Rok 1975 je rozjezd výroby v Rostovském závodu, a o rok později Arseněvském. Mi-24V 'Hind-E' je vyladěn pro velko-sériovou výrobu až v roce 1980 ? Nemůžeš to začít mrskat hned jako Baťa cvičky

Napsal: **15/8/2020, 22:23**

Lord
Jakýs takýs orientační obrázek o struktuře výroby a množství vyrobených Hindů v jednom z produkčních závodů:
viz http://forums.airforce.ru/matchast/4946 ... i-24-a-15/ ... je to vzorek zahrnující cca 700 Hindů.

Neověřoval jsem ani úplnost dat (mám pochybnost) a ani jsem neověřoval integritu informací.

Napsal: **16/8/2020, 19:25**

zzz píše:Neověřoval jsem ani úplnost dat (mám pochybnost) a ani jsem neověřoval integritu informací.

Hmm, z těch ruských statistik a příspěvků fóra by šlo něco vyčíst. Máš pochybnost, proč ? Chce si to srovnat více zdrojů. Jakýsi obrázek o četnosti jednotlivých verzí poskytuje, ale rozeberu níže ...

Ještě rozšifrovat, která sériová čísla patří k určitým verzím, ale nemají to tam stejně asi kompletní. V závodě č.116 z Arseněva bylo zjištěno, že D, V a P byly smíšené série? Ale v závodě č.168 z Rostova to je jednodušší, verze D má převahu.

Pak to můžeš porovnat s ruslet.webnode.cz, http://www.militaryparitet.com, a jiných zdrojů, udělat analýzu, a budeš mít zhruba přehled o počtech. Po zhroucení Sojuzu bylo vyrobeno už jen asi 300 vrtulníků Hind.

Celkem bylo vyrobeno 3245 vrtulníků Mi-24 před rozpadem Sovětského svazu:

v závodě Arseněv - asi 2445, z toho: Mi-24A asi 240, Mi-24D a U asi 340, Mi-24V asi 1000, Mi-24P asi 640, Mi-24R - asi 110, Mi-24K - asi 90, Mi-24VP - 25 kusů.

v závodě Rostov - asi 800, z toho: 24D/ Mi-25 - 635 kusů, verze pro export Mi-35/35P není uvedena, nebo rozlišena.

Mi-24D vrtulníky z Rostova měly několik konstrukčních rozdílů od Arsenyev.
Rostvertol v Rostově vyrábí od poloviny osmdesátých let hlavně Mi-35 a Mi-25 na vývoz.

V letech 1975 až 1985 bylo závodem č.116 z Arseněva a č.168 z Rostova na Donu postaveno celkem 625 sériových Mi-24D/-25 (Hind D). Zatímco model Mi-24D (Hind D) byl vyhrazen pro domácí ozbrojené síly a ozbrojené síly států Varšavské smlouvy, model Mi-25 (Hind D) byl vyráběn na vývoz do politicky méně spolehlivých zemí třetího světa.
Více zde: ruslet.webnode.cz

Zdroje uvádí asi 1000 vyrobených Mi-24V, a okolo 640 sériových strojů Mil Mi-24P ("Pušečnyj" - kanonová verze) / Mi-35P (Hind F) - což byla pokročilá modifikace taktického útočného-výsadkového vrtulníku typu Mi-24V.

Foto: Mi-24P první prototyp z roku 1975.

Mi-24P (Hind F) vstoupil do sériové výroby až v dubnu roku 1981 ve výrobním závodu č.116 (nyní Progress) z Arseněva, který se zabýval výhradně plněním státních zakázek. Odladěná verze V s kanónem dostala označení Mi-24P. Mi-24P je verze V bez přední věže se čtyřhlavňovým kulometem, ale na pravém boku má pevně instalovaný dvojhlavňový kanón GŠ kalibru 30 mm se zásobou střeliva 750 nábojů. Zbraň je schopná ničit opancéřovaná vozidla.

Co mi však nějak chybí jsou počty Mi-24V před rokem 1981. Od roku 1981 vidím v závodě Arseněv asi 640 kusů Mi-24P. To by odpovídalo i podle této tabulky.

Komunisti rozhodli sice o výrobě Mi-24V už v roce 1975 v rámci další pětiletky, ale nebyly dokončeny ještě všechny systémy, proto se ptám - kolik kusů se mohlo vyrobit před rokem 1980 ? Když ještě uvážíme, že masová produkce výškových motorů TV3-117V začala až v roce 1980.

V Afghánistánu bylo vhodné dosahovat v horách vyšších maximálních výšek pro let vrtulníku.
Turbo-hřídelový motor byl modifikován pomocí různých technologií. TV3-117VM je pozdější modernizovaná verze s hydro-elektronickou řídicí jednotkou, dodnes hojně využívaný motor.

Zde jen píšou cituji: V letech 1976 až 2006 brány obou zmíněných podniků, č.116 (Progress) a č.168 (Rostvertol), opustilo přes 1 500 exemplářů Mil Mi-24V / Mi-35. Vůbec poslední sériové exempláře vrtulníku typu Mi-35 (Hind E) byly vyhrazeny pro Armádu České republiky.
Zdroj: ruslet.webnode.cz

Z jiného zdroje vidíme, že v letech 1976 až 2006 to bylo celkem 1500 kusů Mi-24V / Mi-35, ale to je dlouhé období, včetně exportních verzí.

Další zdroj uvádí, že dodávky Mi-24V do VVS začaly 29. března 1976; bylo vyrobeno asi 1000 kusů v Arsenyevu a v Rostově v letech 1976 až 1986.

Pro lepší posouzení by to chtělo statistiky po jednotlivých rocích s počty verzí, ale možná to je stále utajované, ale spíše nezpracované.

Napsal: **16/8/2020, 20:38**

Lord píše:
zzz píše:Neověřoval jsem ani úplnost dat (mám pochybnost) a ani jsem neověřoval integritu informací.
Hmm, z těch ruských statistik a příspěvků fóra by šlo něco vyčíst. Máš pochybnost, proč ? (...)

a) Jestli závod v Rostovu byl jediným závodem ze kterého šly Hindy mimo Varšavskou smlouvu, tak ten neformální přehled uvádí zvláštní počty (viz např. vrtulník u kterých je uvedena přímá dodávka do Iráku, Alžíru, Nikaragui,...). A v roce 1986 je velmi atypický počet vyrobených Hindů v tomto závodu.
Nevím, třebas možná nějaké Hindy určené mimo Varšavskou smlouvu vyráběl https://www.valka.cz/Moskevsky-vrtulnik ... 1R-t218421

b) Když v 2003 zkusili z RF dodat do ČR Hindy (první várku) kde byly části včetně koroze, tak je otázka v jestli skutečně šlo o Hindy z nově vyrobených dílů. Třebas mohlo jít o dozvuky sériové výroby z (před)minulého desetiletí.

A-Report 19/2003 píše:Sedm nových bitevních vrtulníků, které naše armáda v letošním roce získala, je verze Mi-24V, tedy (...)
(...) po vyložení vrtulníků v Přerově a jejich sestavení některé části vypadaly jako použité, což pak vyvolalo velké pozdvižení v celém letectvu. "Už při prvním pohledu na nové vrtulníky jsme viděli řadu nedostatků. Šlo ale v podstatě hlavně o nekvalitně provedenou práci. Našli jsme řadu míst, kde byl špatně proveden nátěr nebo dokonce některé zkorodované části," říká podplukovník Ján Kriška-Dunajský, náčelník logistiky letectva přerovské základny. (...)

http://www.vrtulnik.cz/mil/mi-24dovoz.htm

PALBA.CZ

Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Re: Mi-24 Hind

Mi-24 Hind - statistiky výroby

Re: Mi-24 Hind - statistiky výroby