PALBA.CZ

Agregát je zde jakýkoliv komponent nutný k postavení stroje. Tedy od matičky, přes čip k třeba listu vrtule. Jaké konkrétně mají problémy neuvádí, ale můžeme odhadnout že to nejspíše budou výrobky spojené s elektronikou a přesným strojírenstvím, tedy věci, kde má Rusko velké technologické mezery (co víme). Zdroje určitě Fojtík bude mít, vzhledem k jeho minulosti a odbornosti si myslím, že možná i nějaké zákulisní (insider).

Lord píše: ↑25/8/2023, 22:45 Ka-52 „Alligator“ může poskytovat cíle a určovat je a je vybaven zařízeními pro kontrolu podpisů - signature control devices.
O tom už psal Alfik, ohledně raket. A každý vrtulník, raketa, signál, by měl mít svojí vlastní signaturu.

Ty signatury může vést až čtyři - oproti západní technice dost málo.
Resp. čtyři sady. Tzn., zobrazují se na obrazovce a na HUDu tři kolegové, a čtyři cíle, čtyři rakety... apod. Bylo to původně zamýšleno jako součinnost v rámci letky, tzn. jeden vrtulník označí cíle a rozešle je datalinkem ostatním. Teprve pak přišli na to, že by se podobně daly přenášet data od vrtulníku k dělostřelectvu, či od dronu k vrtulníku. Ale nemám ani jednu zmínku o tom, že by se to takto používalo.

Proč si Jermak nyní stěžuje, pokud je podle Alfíka, fabrika zavřená?
Nevím, nelze z toho sice dělat dalekosáhlý závěry, ale určitý problémy Rusové jistě mít budou, jak co nahradit, a zda to bude mít vůbec odpovídající kvalitu.

Problém je v tom, že já nevím proč je zavřená, ani jak dlouho. Může to být tak jak si pan Jermak stěžuje, tedy zavřená je teď, dejme tomu od započetí sankcí, nebo dejme tomu 5 let, protože - cokoli, třeba nasycenost, nebo deset let... je to jen ústní a neúplné.

...no vzhledem k tomu, ze jim stale prichazi dalsi nove stroje, tak zjevne zavrena neni... O slozitosti nahrady nekterych komponentu neni pochyb. Ale evidentne se jim to dari nejak placat dohromady:)

Xawi3r píše: ↑26/8/2023, 10:15 ...no vzhledem k tomu, ze jim stale prichazi dalsi nove stroje, tak zjevne zavrena neni... O slozitosti nahrady nekterych komponentu neni pochyb. Ale evidentne se jim to dari nejak placat dohromady:)

Máš k tomu něco konkrétního? Nějaký sós? Protože to je přesně to o čem se tu už nějakou dobu bavíme, že nemáme žádné info o nových strojích.
To je totiž vysvětlováno ze strany Ruska tím, že výroba stojí, byť je to jen JPP.

Nevím hoši, dám sem zajímavé zdroje. Jestli má něco Xawi, ať se vyjádří sám.
Osobně mi přijde zajímavější si o tom něco technického přečíst, i když je to třeba brát s rezervou

Můžete spekulovat kolik se Ka-52M podaří vyrobit, ale bude to už spíše jen mlácení prázdné slámy, pokud se vám to nepodaří podložit třeba nějakým zdrojem, který by byl vypovídající. Fojtík asi takovým zdrojem je, ale ani on neuvádí, zda se jede ještě ze zásob, úloženek, atd. Ale že to je obecně v ruském letectví problém, což není žádné překvapení.

Vrtulník na fotografiích Fighterbomberu má čerstvý lak, což naznačuje, že byl dodán nedávno.

Nová verze bitevního vrtulníku, který Rusko používá na Ukrajině, se trošku liší od prototypu Ka-52M, který byl k vidění dříve. Dotyčný Ka-52M se objevil na fotografiích zveřejněných na obvykle dobře informovaném kanálu Fighterbomber na Telegramu.

M varianty už létají v provozuschopném stavu na Ukrajině. Otázka, jestli se vším, jak bylo slíbeno, při současných sankcích, a zda se nakonec bude modernizovat, co se dá, u stávajících, a starších modelů.


Zdroje:

https://www.thedrive.com/the-war-zone/e ... er-appears

https://aviationweek.com/defense-space/ ... ng-ukraine

https://www.key.aero/article/russian-alligators

https://www.janes.com/defence-news/news ... aesa-radar

Modernizovaný Ka-52M má nový optický zaměřovací systém a nové střely s prodlouženým dosahem.

Starší verze vlevo, a vedle novější GOES-451M.

Původní prototyp a exportní verze do Egypta měly OES-52 - francouzský zaměřovací senzor Safran STRIX se stabilizovaným gyroskopem používaný útočným vrtulníkem Tiger. Takže v rámci sankcí tohle už rusáci asi nezískají.

Do letounu Ka-52M by mohly být integrovány tři nové typy raket: Chrizantema, což je vylepšená a zvětšená Ataka, Klevok (Hermes), který navazuje na Vichr, a raketa nové generace LMUR.
Střela Hermes A je vyvíjena řadu let a výrobce ji stále prezentuje jako svůj nejdůležitější produkt do budoucna, ale skutečný stav připravenosti této střely není znám.

Nová sada pro sebeobranu L418 Monoblok

Běžné Ka-52, stejně jako dříve viděné prototypy Ka-52M, mají na tomto místě sadu L370P2 Vitebsk s MAWS L370-2. Čtyři takové senzory jsou umístěny na bocích přední části trupu a na ocasním nosníku a pokrývají plných 360 stupňů kolem vrtulníku.

Monoblok L418 vyrábí společnost NII Ekran v Samaře. Jedná se o modernizaci systému L370 Vitebsk, který pracuje v širším pásmu frekvencí a na větší vzdálenosti.

Ačkoli to nové fotografie neukazují, vrtulník Ka-52M má s největší pravděpodobností také další nové komponenty sady L418, především dva kryty L418-5 pro směrové infračervené protiopatření (DIRCM) vyrobené společností SKB Zenith v Zelenogradu, instalované na bocích spodní části trupu, těsně před hlavním podvozkem.

Nový rušič L418-5 má hranatý tvar, zatímco předchozí L370-5 byla rotující koule (přezdívaná "vejce života"); uvnitř se nachází nová lampa SP3-1500 (dříve SP2-1500), která generuje modulované infračervené a ultrafialové záření k rušení infračervených vyhledávačů střel vzduch-vzduch a země-vzduch.


Radar Rezets a nový dvoupásmový radar

Současný radar FH01 Arbalet 52, vyrobený firmou Phazotron-NIIR v Moskvě, pracuje v pásmu Ka (vlnová délka 8 mm).

Radar V006 Rezets s aktivním elektronicky skenovaným polem (AESA) vyvinula společnost Zaslon se sídlem v Petrohradě pro modernizovaný vrtulník.
I když je radar Rezets pravděpodobnou variantou pro Ka-52M, není jedinou.

Nabídku má také Phazotron-NIIR, výrobce současného radaru FH01.
Modernizovaný FH02 má dvě samostatné antény: mechanickou štěrbinovou soustavu v pásmu Ka, a AESA pro pásmo X.
Toto řešení umožňuje současné snímání pozemních a vzdušných cílů, implementaci pokročilých algoritmů detekce a sledování cílů a vyšší spolehlivost.

Lord píše: ↑26/8/2023, 19:49 Současný radar FH01 Arbalet 52, vyrobený firmou Phazotron-NIIR v Moskvě, pracuje v pásmu Ka (vlnová délka 8 mm).

Ve skutečnosti Arbalet 52 má vlnovou délku 3 metry, protože pracuje na frekvenci 100 MHz.

Dzin píše: ↑

Lord píše: ↑26/8/2023, 19:49 Současný radar FH01 Arbalet 52, vyrobený firmou Phazotron-NIIR v Moskvě, pracuje v pásmu Ka (vlnová délka 8 mm).

Ve skutečnosti Arbalet 52 má vlnovou délku 3 metry, protože pracuje na frekvenci 100 MHz.

Dzine, 3 metry vlnová délka, co by tím jako přesně zjistil?

Tady máš zdroj
https://www.key.aero/article/russian-alligators

Metrový vs milimetrový radar, jako to už bylo překonáno za WW2.
Víš jak by musela být veliká anténa?

Ano máš pravdu, jsem si to špatně pamatoval.

No myslel jsem, jestli jsi se nespletl v řádu. Protože třeba na konci WW2 už měli amíci 3cm radar.
Čím menší vlnová délka, tím je radar přesnější, může fungovat v mlze, zaznamená menší předměty.
Ale třeba zase nemá takový dosah, pokud není výkonný. No a dnes se už jedou mikrovlny.
Do příspěvku výše dám ještě fotky rozdílu v radaru Arbalet.

Uvažovalo se také o AESA radaru pro Ka-52M do oblouku, který by se nemusel natáčet, ale nejsou čipy?

Lord píše: ↑26/8/2023, 23:45
Uvažovalo se také o AESA radaru pro Ka-52M do oblouku, který by se nemusel natáčet, ale nejsou čipy?

Asi nejenom to, ale radar AESA je energeticky náročnější jak na spotřebu, tak na chlazení. No a že by zrovna ruské motory disponovaly přebytkem výkonu a lepší termodynamikou se mi moc nezdá.

Lord píše: ↑26/8/2023, 21:54

Dzin píše: ↑

Lord píše: ↑26/8/2023, 19:49 Současný radar FH01 Arbalet 52, vyrobený firmou Phazotron-NIIR v Moskvě, pracuje v pásmu Ka (vlnová délka 8 mm).

Ve skutečnosti Arbalet 52 má vlnovou délku 3 metry, protože pracuje na frekvenci 100 MHz.

Dzine, 3 metry vlnová délka, co by tím jako přesně zjistil?

Tady máš zdroj
https://www.key.aero/article/russian-alligators

Metrový vs milimetrový radar, jako to už bylo překonáno za WW2.
Víš jak by musela být veliká anténa?

100MHz by opravdu odpovídalo cca 3m... chyba bude jinde.

Německé palubní centimetrové radary pracovaly v pásmu, kterému se říká u anglosassů S-Band 2-4Ghz.
f = c/lambda , kde lamda měli 9 cm u Fug 240 Berlin resp. Fug 244 Bremen. Takže zde máme 3,3GHz .
Tyto konkrétní radary se daly umístit do letounů velikosti Ju-88 nebo Arado 234. Přijímací anténa měla 70 cm průměr a dosah měly údajně 5+ km. Narazil v literatuře i na možné prototypy kolem 3cm, kde už jsme v oblasti C-Band.
Zajímavá je historie označení viz. https://www.radartutorial.eu/07.waves/W ... es.en.html
Co je i z Lordova odkazu relevantní i u toho ruského krámu, že vyšší frekvence mají menší dosah, protože je potřeba vyšší výkon a ten je u palubních radarů omezen. Doba sice pokročila pokročila, ale tato fyzikální omezení platily tehdy i dnes.

Milimetrový radar by byl dnes tedy dobrý pro střelbu díky svému "rozlišení" na vyhledávání bohatě stačí centimetrový. Ale to je můj dohad, protože bude záležet asi na spoustě faktorů (např. počasí).

U Arbaletu 52 se tvrdí, že jeho rozlišovací schopnost je 30 cm a proto je ho třeba nahradit novějším typem (V006), který má rozlišovací schopnost 15 cm.

Co dodat

Dzin píše: ↑ U Arbaletu 52 se tvrdí, že jeho rozlišovací schopnost je 30 cm a proto je ho třeba nahradit novějším typem (V006), který má rozlišovací schopnost 15 cm.

To nevím Dzine, možné je všechno. Pokud máš zdroj? Rozlišovací schopnost a vlnová délka radaru jsou dvě rozdílné věci.
Ale určitě lze souhlasit, že asi budou nahrazovat horší - lepším, pokud to půjde přes sankce.
Přitom jestli má ARBALET 52 vlnovou délku 8 mm, tak by měl umět rozlišit menší předměty, než AESA o délce vlny 3 cm.
Nebo záleží na typu radaru... Upgradovaný FH02 vs V006-Rezets.
Samozřejmě tam můžou hrát roli také jiné vlivy, kvalita zpracování signálů, atd.

Alfik píše: ↑ 100MHz by opravdu odpovídalo cca 3m... chyba bude jinde.

Alfiku, chyba není ve výpočtu, ten se počítá jak uvedl bat, to asi víš.
Problém byl v tom, že Dzin uvedl špatnou hodnotu pro frekvenci, potažmo vlnovou délku radaru, pak se opravil.

Dzin mohl splést řád, třeba 100 MHz za 10 GHz.
Amatérský satelitní provoz je povolen v rozsahu 10,4 až 10,500 GHz.
Známé jako 3-centimetrové pásmo pro amatéry a X-pásmo AMSAT.
Ale toto pásmo využívá také modernizovaný radar vrtulníku Ka-52M.

bat píše: ↑ Narazil v literatuře i na možné prototypy kolem 3cm, kde už jsme v oblasti C-Band.

Pásmo C je označení Institutu elektrotechnických a elektronických inženýrů (IEEE) pro část elektromagnetického spektra v mikrovlnném rozsahu frekvencí od 4,0 do 8,0 gigahertzů. No a potřeboval by jsi spíše 10 GHz, a to už je trošku jiné pásmo. Ale třeba se hranice pásem časem měnily
Nic jako nebudeme na tom bazírovat.

Rychlost světla, vlnění, zaokrouhleně v = 3x10na7 m/s

vlnová délka = v/f = 300 000 000/ 100 000 000 = 3 metry
Ale při 10 Ghz, 10 miliard Hz, je lambda = 0,03 m = 3 cm

Pásmo Ka, cca 37 Ghz - ARBALET 52
lambda = 300 000 000/ 37 000 000 000 = 0,008 m = 8 mm

A dále rozvedu...

- Radar FH01 Arbalet 52 pracuje v pásmu Ka.
Pásmo Ka – mikrovlnné záření o frekvencích od 27 GHz do 37 GHz.

Jde o pásmo s frekvencemi nad Kurtovým pásmem K, odsud je odvozený jeho název (Kurt above).
Různé zdroje uvádí trošku jiný rozsah, asi podle satelitů, a různých zemí.


- Radar FH02 pak v pásmu Ka, a v pásmu X, má dvě antény.
Pásmo X - mikrovlnné záření o frekvencích od 7 GHz do 12,5 GHz.

Toto pásmo využívají některé telekomunikační družice a vojenské radary, především palubní systémy řízení palby.
Vojenské požadavky na satelitní spoje; dílčí pásmo 7250–7300 MHz je určeno pro námořní a pozemní mobilní pozemské stanice.

Tolik teorie a správné údaje, není co řešit.


Navalizovaná varianta útočného vrtulníku Kamov Ka-52K Katran má údajně tento radar.
Radar FH02 má mít dvě pásma, obrázek a příspěvek výše, nad dolní anténou je ještě horní AESA.

Podle fotografie má AESA radar V006-Rezets pořádné radiátory chlazení.

Radar AESA je energeticky náročnější jak na spotřebu, tak na chlazení.
No a že by zrovna ruské motory disponovaly přebytkem výkonu a lepší termodynamikou se mi moc nezdá.

K tomu dodám následující...

Motor VK-2500 má tři různé typy, první typ má 2000 koní, druhý typ má 2200 koní a třetí typ má 2400 koní.
Existuje také další příklad tohoto motoru známý jako VK-2500P a má 2500 koňských sil.
Zajímavostí těchto motorů je, že mají nouzový režim výkonu s výkonem 2700 koní.
Tato funkce se používá v případě poruchy jednoho z motorů a výrazně zlepšuje bezpečnost letu v nouzových situacích.

Ve výrobním procesu je plánováno zvýšení počátečních letových vlastností Ka-52 instalací výkonnějších motorů.
Tyto motory vyvinou výkon na 2500 koní při vzletu a 2700 koní v krátkodobých nouzových režimech.

Proces stavby vrtulníku od výroby prvních dílů až po zahájení letových zkoušek trvá zhruba 9 měsíců.
Slévárenská výroba v Progressu - titan, litina-ocel, hliník a hořčík.
Jinak fabrika Progress byla vybavena stroji od německé firmy DMG. Jó před Krymem.
Soustružnická a frézovací centra úspěšně fungují, a vyvíjejí široký sortiment dílů.

Lord píše: ↑27/8/2023, 18:59 To nevím Dzine, možné je všechno. Pokud máš zdroj?

Tak po různu, tohle třeba píší na rusletu.

Rozlišení termovizního snímače tohoto stroje totiž dosahuje úrovně SD (640 x 480 pixelů), což prakticky znemožňuje provést identifikaci cíle, tedy o jaký typ vozidla se jedná, na hranici dostřelu naváděné munice. To přitom nemálo komplikuje jeho nasazení v oblastech, kde operují vlastní i nepřátelské jednotky. Radiolokátor vrtulníku typu Ka-52 (Hokum B) má rozlišení pouhých 30 cm, což je nedostačující k rozlišení jemných detailů, zejména pak na velké vzdálenosti.

nebo v případě "M".

Vrtulník typu Ka-52M přitom obdržel nový radiolokátor. Konkrétně se jedná o vícerežimový radiolokátor typu V006 Rezec, který využívá anténu kategorie AESA s 640-ti vysílacími prvky, pracuje v pásmu X a má hmotnost 200 kg. Radiolokátor typu FH-01 Mječ-1U (Arbalet-52) vrtulníku typu Ka-52 (Hokum B), který je opatřen mechanicky natáčenou anténou, má totiž rozlišovací schopnost pouhých 30 cm, což prakticky znemožňuje provést identifikaci zachycených cílů, např. zda se jedná o vlastní vozidlo nebo vozidlo nepřítele. Radiolokátor typu V006 má údajně mít rozlišovací schopnost 15 cm.

@Lord. Máš pravdu, prostě jsem přešel o pásmo výš, ale to neodpovídá výpočtu. Nevím o tom, že by se to měnilo, ale Němci takové označení tehdy stejně nepoužívali. Tedy moje chyba, že jsem to tam zařadil. Jinak samozřejmě je to offtopic a už mlčím.