Indie umožnila íránskému obojživelnému plavidlu Lavan zakotvit 4. března v Kočí na základě naléhavé žádosti Teheránu, potvrdil indický ministr zahraničí Džajšankar. Téhož dne potopila americká ponorka íránskou fregatu Dena u Srí Lanky a zabila nejméně 87 osob. "Udělali jsme správnou věc," řekl Džajšankar.
Íránský námořník, který zahynul, když byla válečná loď Dena zasažena americkou lodí poblíž Srí Lanky, krátce předtím volal svému otci a řekl mu, že americké síly vydaly posádce dvě varování, aby opustila loď, sdělil zdroj blízký rodině íránské televizi Iran International. Velitel íránské válečné lodi odmítl posádce povolit opustit loď Dena i přes bezprostřední hrozbu, dodal zdroj. Otec námořníka uvedl, že někteří členové posádky se s velitelem pohádali a podle zdroje bylo 32 členů posádky, kteří přežili, hlavně námořníci, kterým se podařilo uniknout na záchranných člunech. Americká ponorka ve středu torpédovala loď Dena v Indickém oceánu, asi 19 námořních mil od jižního srílanského přístavu Galle, přičemž zabila desítky námořníků a výrazně rozšířila kampaň Washingtonu proti íránským námořním silám.
Asi nezničili ještě vše, například baterie protilodních střel podél íránského pobřeží.
Protilodní střely nejsou jen statické cíle. Jsou na i podvozcích náklaďáků.
Íránské konvenční platformy pro kladení min, zejména miniponorky, byly výrazně poškozeny a americké údery také zlikvidovaly několik menších plavidel schopných klást miny.
I když by námořní miny mohly být stále rozmístěny skrytými plavidly a rybářskými plachetnicemi, takové úsilí by pravděpodobně bylo omezeno co do rozsahu na užší taktická minová pole a vzhledem k husté přítomnosti amerických průzkumných a sledovacích prostředků v regionu by bylo obtížné je provádět tajně.
Na rozdíl od svého konvenčního protějšku provozuje IRGCN relativně málo platforem s vysokou posádkovou náročností.
Tato menší plavidla jsou obvykle vybavena odpalovacími zařízeními pro protilodní střely krátkého doletu a některá jsou také vybavena torpédomety nebo upravena pro námořní minové operace.
Komplexní soupis ztrát IRGCN z amerických úderů není k dispozici, je pravděpodobné, že několik větších plavidel bylo zničeno nebo vyřazeno z provozu, zatímco mnoho menších plavidel přežilo.
Jejich velikost a mobilita umožňují jejich ukrytí nebo přemístění na chráněná pobřežní místa.
Ten článek to vystihuje správně – jsou oslabení, ale rozhodně ne zatím vyřízení.
Washington přesouvá do regionu obojživelné útočné lodě Tripolis a Boxer spolu s naloděnými expedičními jednotkami námořní pěchoty.
Dokud tyto prostředky zůstanou východně od Hormuzu, jejich rozmístění je spíše v souladu s rychlou reakcí a pohotovostním rozmístěním než s bezprostředním útočným záměrem.
Tyto síly si však zachovávají ústřední operační roli, pokud Trumpova administrativa zahájí novou fázi operace Epic Fury.
Ta by mohla zahrnovat úzce vymezené mise k převzetí kontroly nad strategickými úseky území, jako je íránský energetický uzel na ostrově Chark, klíčové pobřežní segmenty přiléhající k úžině nebo silně opevněné ostrovy napříč lodními trasami v Perském zálivu.
Další zdroje i diskuse o válce na Blízkém východě.
Re: Íránský zbrojní průmysl - námořnictvo
Napsal: 30/3/2026, 17:50
od Lord
Od doby co napsal Polarfox článek, tak čas dost pokročil.
Írán měl před útokem ukrýt větší lodě někam pryč, třeba do Pakistánu, ALE v době jednání s tím jaksi nepočítal.
Analytici poznamenávají, že americká strategie zaměřovat se na lodě v přístavu se ukázala jako velmi efektivní a využila zranitelnost flotily.
Navzdory těmto ztrátám si Írán zachovává asymetrické schopnosti včetně rychlých útočných plavidel, protilodních raket a bezpilotních systémů, které nadále představují hrozbu v omezených vodách Perského zálivu.
Zde to bude vhodnější doplnit. Důvody, které napsal např. bat sedí.
Zkušenosti a možnosti lovení magnetických a jiných min jsou omezené, obvykle se kombinují různé typy min a senzorů.
Ideální je zabránit Íráncům miny vůbec naklást, ukotvit, což se zatím částečně daří.
Němci měli za druhé světové války celou plejádu min.
Vyspělá byla mina RMD - princip magnetický, akustický, hydrodynamický.
Moderní íránské miny, jako je řada Maham, využívají "plejádu" podnětů – magnetické, akustické i tlakové (hydrodynamické) senzory.
Např. Maham-3 je "kotvená" mina pro hlubší vody, která se po vypuštění ustálí a má v sobě zabudované algoritmy pro počítání lodí.
Ale všechno to je o počtech.
Írán má také miny, které se dokážou pohybovat samy jako torpédo.
Nebo např. odpalované Azhdar.
Zbraň dokáže v cílové oblasti číhat v úsporném režimu a aktivovat se až v momentě, kdy senzory zachytí správný akustický podpis cíle.
Docela zajímavý, ale kolik toho mají ? Bude překvápko...
Re: Íránský zbrojní průmysl - námořnictvo
Napsal: 30/3/2026, 18:04
od bat
HI Sutton dneska k tomu měl i video. Těch možností mají spoustu a ty čínské miny vypadají dobře. S tím zaminováním je problém v tom, že není moc cesta zpět a bude to trvat dlouho cestu udělat bezpečnou. https://www.youtube.com/watch?v=TMXSDUj-dms
Sověti by mohli vyprávět jako na několikrát čistili... a stejně nevyčistili Sevastopol a to byl "jenom" přístav! Zkrátka když někdo umí klást miny...
Ideální je zabránit Íráncům miny vůbec naklást, ukotvit, což se zatím částečně daří.
Hm, sem si do teď myslel, že ideální by bylo oranžovým dementům a krpatým plešatcům s dlouhejma stolama zabránit rozjíždět třídenní SVOčka.
Re: Íránský zbrojní průmysl - námořnictvo
Napsal: 30/3/2026, 18:25
od Lord
Nyní už s tím nejde moc dělat...
Zatím se ani nezdá, že by Írán přikročil k nějakému plošnému zaminování, protože některé ropné tankery pro zpřátelnené země pouští dál.
Írán si z Hormuzu udělal v podstatě soukromé mýto.
Írán skutečně pouští lodě "přátelských" zemí (jako je Čína, Rusko nebo Pákistán). Ostatní mají smůlu nebo musí riskovat.
Vznikl tam tzv. "bezpečný koridor" v íránských výsostných vodách, kde si íránské revoluční gardy (IRGC) lodě pěkně v klidu prohlédnou a pak je nechají proplout.
Teheránské mýto - Analytici tomu začali přezdívat Tehran’s tollbooth
Objevují se zprávy, že za bezpečný průjezd si někteří musí i pořádně připlatit – mluví se o částkách v řádech milionů dolarů za jeden tanker.
Miny jako strašák: Plošné zaminování celého průlivu se sice nepotvrdilo, ale "bodové" zaminování probíhá.
Američané a jejich spojenci už zničili desítky malých íránských člunů, které se o kladení min pokoušely.
Íránu to stačí jako psychologický nástroj – nikdo si není jistý, kde co plave, což vyhnalo pojistky do astronomických výšin.
Drastický pokles dopravy: I když to není 100% uzavřené, provoz klesl o víc než 90 %.
Většina firem jako Maersk nebo Hapag-Lloyd to prostě vzdala a neriskuje.
Česko - Naftový bizár
U nás je situace docela specifická, majitelé dieselů teď pláčou nejvíc.
Průměrná cena vystřelila k 48 Kč/l, ale analytici varují, že příští týden může padnout historický rekord a průměr olízne 50 Kč.
Na některých pumpách (hlavně u dálnic) už se za tuhle sumu dávno tankuje.
Benzín: Ten se drží paradoxně níž, kolem 41–42 Kč/l.
Proč ten rozdíl? Je to přesně kvůli té selektivitě v Hormuzu.
Chybí hlavně produkty, ze kterých se dělá diesel a aditiva (AdBlue), což situaci s naftou hrotí mnohem víc než u benzínu.
Re: Íránský zbrojní průmysl - námořnictvo
Napsal: 30/3/2026, 18:29
od Lord
Tehran’s tollbooth: a visual guide to how a trickle of ships still passes through strait of Hormuz
Teheránská mýtnice: vizuální průvodce tím, jak hrstka lodí stále proplouvá Hormuzským průlivem
Hrozby pro lodní dopravu fakticky uzavřely Hormuzský průliv od začátku americko-izraelské války proti Íránu před čtyřmi týdny – narušily celosvětové dodávky ropy a plynu a prudce zvýšily ceny energií.
Podle analytiků z Lloyd's List bylo během konfliktu v regionu napadeno více než 20 lodí , včetně téměř nehod a těch, které utrpěly drobná poškození, což vedlo k úmrtí několika členů posádky.
Prvním zasaženým ropným tankerem byl Skylight plující pod vlajkou Palau, který byl na začátku měsíce zapálen u pobřeží Ománu.
Ačkoliv podle Lloyd's List nebyla od 22. března poškozena žádná plavidla, analytici vycházejí z předpokladu, že i po ukončení bojů bude trvat měsíce, než se obnoví „normální“ obchodní režim lodní dopravy.
Vzhledem k této nejistotě se odhadem 1 000 plavidel a jejich posádek – zejména tankerů na přepravu plynu a ropy, ale také kontejnerových lodí – rozhodlo zůstat na kotvě nebo v přístavu, přičemž jen málo z nich bylo ochotno riskovat přesun.
Mezinárodní námořní organizace (IMO), která je součástí OSN pro námořní dopravu, varovala před 20 000 námořníky, kteří uvízli v Perském zálivu ve stresujících podmínkách a čelí ubývajícím zásobám.
Data však ukazují, že malá část plavidel je stále ochotna tuto trasu podniknout, přičemž mnoho z nich volí alternativní trasu přes íránské vody.
Možná bude mít IQ47 snahu tento íránský systém nějak ohrozit. Potom to tam ÍRÁN asi zaminuje více.
Bezpečná ČERVENÁ trasa vede právě kolem ostrova Larak, viz mapka na odkazu.
Re: Íránský zbrojní průmysl - námořnictvo
Napsal: 30/3/2026, 21:47
od Polarfox
Hlavně těch min nemusí klást stovky a do nějakých velkých minových polí. Stačí, když roztrousí pár desítek (a to nejen v Hormuzu), na což prostředky bohatě mají, a je tu naprosto disproporční průser jak tentononc a lodě budou stát. Pojištění atd. je prostě nepustí...natož kdyby pak byť jen jedna na takovou minu najela. A to platí i pro další prostředky - rakety, drony aj. ...nemusí pršet, stačí když kape..ale pořád.
Re: Íránský zbrojní průmysl - námořnictvo
Napsal: 31/3/2026, 13:08
od Ataman
Polarfox píše: ↑30/3/2026, 21:47
Hlavně těch min nemusí klást stovky a do nějakých velkých minových polí. Stačí, když roztrousí pár desítek (a to nejen v Hormuzu), na což prostředky bohatě mají, a je tu naprosto disproporční průser jak tentononc a lodě budou stát. Pojištění atd. je prostě nepustí...natož kdyby pak byť jen jedna na takovou minu najela. A to platí i pro další prostředky - rakety, drony aj. ...nemusí pršet, stačí když kape..ale pořád.
Tohleto tu říkám od začátku, tak díky náčelníku, že ses mě zastal.
Ideální je zabránit Íráncům miny vůbec naklást, ukotvit, což se zatím částečně daří.