
Ovšem ve sci-fi se to udrželo ještě do 60. let

Teoreticky to možné je, záleží na tečně k atmosféře, a dalších podmínkáchSänger tím svým "skákavým" návrhem prokázal, že nemá o aerodynamice vůbec žádné ponětí, neboť už v té době se dobře vědělo že takto to nefunguje, ale přesně naopak.
http://www.hitechweb.genezis.eu/spacefighters6.htmV období rokov 1930 až 1935 zdokonaľoval pomocou nespočetných statických testov regeneratívne chladený raketový motor, ochladzovaný vlastným palivom, ktoré cirkulovalo okolo spaľovacej komory. Tento motor dokázal urýchliť výtokové splodiny v tryske na rýchlosť 3048 m/s. (v porovnaní s V-2 - 2000 m/s).
Ne, není tomu tak. Fungovalo by to takto, kdyby atmosféra byla taková jako v Kerbalu - tzn. do nějaké výšky je a pak náhle není - jako hladina vody. Na té můžeš žabkovat do alelujá.
Právě na tomto jevu je to vidět: Meteorit vlétl po tětivě (nikoli po tečně to by právě nešlo), a zase vylétl. Neodrazil se, prostě vylétl, i když se jeho dráha jistě pozměnila v důsledku zpomalení. Ale ne odrazem, změnila se k Zemi, nikoli od Země.Lord píše: ↑6/7/2022, 16:36 meteoroid-tecna.gif
Meteoroid, který unikl ze spárů gravitace, byl zaznamenán na obloze nad Německem a Nizozemskem. Je to vzácný jev, kterému se říká tečný meteoroid.
V angličtině se tento geometrický termín nahrazuje poetickým názvem Earthgrazing Fireball (O Zemi se otírající ohnivá koule).
https://nedd.tiscali.cz/nad-evropu-pril ... deo-496774
Právě na tomto jevu je to vidět: Meteorit vlétl po tětivě (nikoli po tečně to by právě nešlo), a zase vylétl.
Jak jsi napsal, hranicí atmosféry je Karmanova hranice, která se nachází ve výšce 100 km nad hladinou světového oceánu. Ale Sängerův raketoplán měl „žabkovat“ někde kolem 40 km, kde už je to o něco hustější, k tomu ovšem potřeboval tepelný štít.Máme jen uměle určené hranice "abysme se nepoprali", tj. Kármánovu hranici ve výšce 100km která je pouze politická, a molekuly na ni s***ou, a praktickou ale neurčenou hranici kde je odpor vzduchu tak velký, že těleso už nebude schopno dokončit příští oběh (tzn. kde už tento oběh bude spíše pád).
To je závislé na mnoha podmínkách vč. roční a denní doby, takže se to řeší pro družice ale jinak se všichni řídí tou Kármánovou aproximací.
Na rozhraní luftu a vakua žabkovat nelze, jak to Sänger chtěl.
Hmm, asi to blbě čteš... Jakmile se vznesl do vzduchu, měl zažehnout vlastní raketový motor a pokračovat ve stoupání do výšky 145 km (90 mil), ALE ne že se měl odrazit od této hladiny!!Lorde, vždyť na těch schématech je nad 100km hranicí. Na wiki se píše 90 mil. Další žabky by byly postupně níž, ale ten problém je IMO v tom návratu z cca 170km. Díky tomu zamýšlenému principu pohybu a tvaru by trup a křídla byly extrémně tepelně namáhány delší dobu, než při klasickém návratu z vesmíru.
Nevím o co se přesně přeš? Jako jedno schéma, které jsem vkládal, má malé rozlišení, ALE lze odvodit kružnice kolem zeměkoule a jejich výšku.Lorde, vždyť na těch schématech je nad 100km hranicí.
Tak určitě předběhl svou dobu, jinak grant nezískášMožná Sanger tušil co ho ještě čeká, ale prezentoval to jako dnešní vědci v EU. Opět předběhl svou dobu.
Nevím, těžko. Srovnej s Apollo. Němci ale měli špičkové gyroskopy, který převzali amíci. Posledním důležitým zařízením, které muselo MIT dodat, bylo elektromechanické zařízení, které údaje z gyroskopu převádělo na instrukce pro autopilota.Vostok spadl prostě někde v okruhu stovek km, tak stříbrný pták byl potřeboval oproti tomu dosti sofistikované navádění.
V 45/46 tam Němci mohli dát to nejlepší v podobě něčeho upraveného z analogových počítačů pro jejich SAM (mohlo by to stačit na tuto úlohu?).
V 60. letech byl počítač tak velký, že zabíral celé místnosti. Ale to pro výpočet letu až na Měsíc, pro oběžnou dráhu země, či řízení v atmosféře, to je zase trošku jiný.Vostok i Mercury se nedali až na drobné korekce řídit (zapnout brzdící motor, nasměrovat kabinu) a myslím, že většina výpočtů se dělala na zemi.
Tedy Němci by řešili dva problémy: jak to přesně spočítat (kdy, kde a čím) a jak raketoplán řídit.
Němci se dostali experimentálně rádiovým i inerciálním naváděním hodně daleko.
Pro A9/A10 by zřejmě nebyl problém New York trefit. Dokonce jsem někde četl, že záškodnící měli na Empire State Building umístit radiomaják.
Mohl by to využít i střibrný pták? Možná pro hlídaní směru...
No vidíš, o to se přel také Alfik, možná to někde psali, ale asi chybně. Bylo potřeba dosáhnout určitého vztlaku, a to mohl raketoplán až o něco v hustší atmosféře, nota bene pro tak těžké těleso. Prostě oni už něco teoreticky věděli, nebyli to úplný jelita
Sanger něco testoval, ale na malém modelu, a v menším tunelu. Jako válka skončila holt dříve než stačili něco doklobat, ale vědecký potenciál měli.bat píše: ↑9/7/2022, 21:50 Dohledal jsem si ještě k těm větrným tunelům. V Peenemunde byl supersonický velký tunel do 4,4 Mach (vyzkoušeno max. 8,8 pro potřeby vývoje rychlejšího vizte dál). Pro další hypersonický výzkum potřebovali jiné. V Bavorsku (Kochel) se budoval 7 - 10 Machový tunel, který stihli sotva spustit a pak si ho odvezli do USA komplet i s vědci (neměli ani přibližně nic tak výkonného). Takže v době návrhu si nemohl Sanger zřejmě nic vyzkoušet.