PALBA.CZ

Dzin: Tím Cp je myšleno co?

Z těchto grafů bude snad zřejmé o co mne a asi i asijovy šlo.



první ukazuje kanón parametrů KwK 42 při palbě na cíl vysoký 1,5 metru vzdálený cca.1000 metrů.Druhý ukazuje v té samé situaci kanón s rychlostí 680mps(jinak stejný). Zelené čáry ukazují krajní polohy cíle ,kdy ještě dráha střely protíná jeho výšku. Jinými slovy pokud střelec odhadne vzdálenost cíle 1000 metrů(a na tuto vzdálenost nastaví náměr),ale ten se nachází např. v 900 stech metrech, tak KwK 42 ho ještě,díky ploché dráze letu, zasáhne(ale do jeho horní části),kdežto F-34 ho přestřelí.
A naopak pokud budu pálit s kwK 42 na střed cíle v 900(1100) stech metrech zasáhnu ještě spodní(horní) část cíle nacházejícího se v 1000 metrech.Takže můžu udělat poměrně velkou chybu v odhadu cíle a přesto ho zasáhnu.

U F-34 pokud budu pálit na cíl 900 stech metrech, ale ten se bude nacházet v 1000 metrech pak ho nezasáhnu,jednoduše proto,že F-34 má zakřivenější dráhu.

Takže chybu v odhadu vzdálenosti můžu udělat daleko menší.

(vše je jen přibližně jde o příklad)

Tuto výhodu však ztrácím pokud odhadnu vzdálenost cíle a nastavím náměr přesně.

To je jasné už dlho, ide o to, že za metnou vzdialenosťou nemáš ako s tanku určiť ten presný stred keď nevidíš okraje rozptylu, čiže narozdiel od metnej vzdialenosti robíš len odhad, aj keby si mal laserový dialkomer. To, že u teoretickej zbrane z nulovou odchylkou metnú vzdialenosť netreba nieje žiadna novinka.

Petrz: Cp je balistický koeficient pro teorii plochých drah. Určuje se z balistického koeficientu.

Ďalší (praktický) význam metnej diaľky je v tom, že pre opravu zamierenia na stred cieľa stačí preniesť bod zamierenia bez zmeny nastavenia väzby medzi zameriavačom a hlavňou zbrane.

No teda nevím.(není myšleno vůči Alchymistovy) Moje představa základního principu zamíření je takováto: Zjistím vzdálenost,tu nastavím na zaměřovači. Jelikož zaměřovač(resp.stupnice) je nakalibrován na balistické vlastnosti zbraně, nastaví právě takovou(a ta je jenom jedna a je v grafech označena červeně)elevaci aby se projektil pohyboval právě po trajektorii,při které projektil zasáhne cíl na střed.(to je jen otázka nastavení) Pokud tedy určím vzdálenost a nastavím elevaci přesně(což pro počítač podle mne není nijak obtížné),bude se odchylka v cíli pohybovat jen v rámci rozptylu zbraně. Přičemž rozptyl (mohu se ale mýlit) nemá s plochou trajektorií moc společného,ten je dán podle mne odchylkami v geometrii střely v množství ,teploty a vlhkosti nálože, teploty a zakřivení,opotřebení hlavně atd. Tyto vlivy však plochou trajektorií letu moc nevyvážíš( tedy aspoň já v tom žádnou přímou souvislost nevidím).
Jinými slovy plochá trajektorie ti(přímo) vyváží pouze chyby v určení vzdálenosti cíle a nastavení příslušné elevace(jak jsem popsal výše)
Nepřímo(plochá trajektorie=krátká doba letu k cíli) vyváží i chyby v určení rychlosti cíle(a snižuje vliv větru).
Pokud tyto prvky určíš přesně(a pro počítač to podle mne není problém) nehraje plochá trajektorie významný vliv. Tedy možná se mýlím,ale na rozptyl děla nemá podle mne plochost či zakřivenost balistické křivky větší vliv.

de o to, že za metnou vzdialenosťou nemáš ako s tanku určiť ten presný stred keď nevidíš okraje rozptylu, čiže narozdiel od metnej vzdialenosti robíš len odhad, aj keby si mal laserový dialkomer.

Chápu jak to myslíš,ale ty nemusíš určovat přesný střed vzdálenosti(vzdálenost mezi zelenými čárami v grafu na ose x). Tobě stačí nastavit zaměřovač o několik dílků nad střed(polovinu výšky cíle) cíle.To o kolik dílků je už nastaveno na zaměřovači podle vzdálenosti. Prostě stupnice je už nastavena tak,že určité vzdálenosti odpovídá určitá elevace(a tedy i trajektorie).Tobě stačí určit vzdálenost,na stupnici je tato vzdálenost vyznačena u určitého dílku,a nastavit tento dílek(o určitý počet dílků) nad střed cíle a (pokud neberu v potaz rozptyl)tím je nastavena elevace a tak zasáhneš přesně střed. Veškerý výpočet je už obsažen ve stupnici, jež už byla nakalibrována na vlastnosti dané munice(proto máš jinou stupnici pro kulomet,AP munici,HE munici jelikož mají jiné balistické vlastnosti). Tedy tak mi to přijde logické a tak bych to udělal já.

Proto celou dobu s asijou říkáme,pokud znáš vzdálenost přesně a umíš nastavit elevaci přesně(což dnes není problém),nemusí tě příliš zajímat jak velkou metnou dálku má střela.

Plochá trajektorie hraje význam pro výpočet balistických prvků. Díky ní vyvžuješ vliv granitačního pole, protože máš předpoklad, že je homogení a tomu uzpůsobíš výpočet prvků dráhy.

Metná dálka tě zajímá, protože je to prvek určující zbraň, podobně jako třeba rozptyl ad. Čili hraje roli právě v určení prvků palby. Aby si je určil, musíš vycházet ze zbraně, ze které střílíš. Čím je zbraň v těchto kritériích lepší, tím se zvětšuje pravděpodobnost zásahu.

Dzin:Já už k tomu nemám víc co říci,neb výstižněji už to podat neumím.Snad jen: ano, metná dálka zajímá(dnes) toho kdo musí vypočítat onu stupnici či naprogramovat počítač, za předpokladu že zná vzdálenost cíle však nemusí zajímat střelce.Neb tomu stačí nastavit předsazení. (Což by klidně dnes mohl dělat jenom počítač)

Všetci fanúšikovia počítačov a laserových diaľkomerov by si mali uvedomiť, že: Ani ten najlepší Nd:YAG diaľkomer nie je totálne presný, a to ani v ideálnych podmienkach. Vždy tam bude nejaká odchýlka. Avšak veľmi veľká odchýlka vznikne až na bojisku. Petrz, asija a pod. si asi myslia, že lúč laserového diaľkomera je asi rovnako malý bod, ako lúč laserového ukazovadla. Že dostanú stred zameriavača na cieľ, stlačia tlačítko ožiarenia, ukáže im to vzdialenosť, stlačia ďalšie tlačítko, spočíta im to balistický počítač, opraví zámernú osnovu a oni len stlačia ďalšie tlačítko pre odpal....zasiahnu svoj cieľ s pravdepodobnosťou 99% a zapália si habanos presidente

Takto to avšak nechodí páni Ak by to bolo skutočne tak, celý svet by bol plný elitných tankových strelcov. Ktorý by vlastne mali ovládať iba jedinú vec - stláčať tlačítka a nevedieť o balistike ani to, čo to je vlastne metná diaľka.
Ono....už len ten laser o ktorý sa tak pevne opierate - aj ten lúč laserového diaľkomera nie je lúč, ale skôr akési "pásmo". Niekto to tu už vysvetloval, tuším cover. Pri meraní vzdialenosti laserom ti vzniknú dve hodnoty. Predná a zadná. Tá prvá je vzdialenosť krtinca pred tvojim cieľom, a tá posledná je vzdialenosť nejakého stromu alebo kríku za tvojim cieľom. A nestačí ich len zpriemerovať. A na to v tanku sedí strelec, a nie nejaký počítač. A ten strelec musí vedieť čo je metná diaľka, a ten strelec musí vedieť vzdialenosť aj odhadnúť, a ten strelec dokonca....čuduj sa svete...musí mať v hlave aj balistické tabuľky. Stláčanie tlačítok mu nepomôže........

Preto sa udáva efektívny dosah podľa presnosti celého zbraňového kompexu a nielen zbrane...
Ale nieje to až tak zlé, do 2km je presnosť laseru výborná a moderné kinetické projektily zásaju na túto vzdialenosť tankový cieľ na viac než 90%, cez 3km je presnosť ešte dobrá a na 4km stále dostatočná aby doviedol raketu vypálenú z hlavne z ruských tankov z polovice 80 rokov na 80% percentnú úspešnosť.

To se udává vypočítaná přestnost systému, ne reálná v boji.

ohledne laseroveho dalkomeru - ten kdo tu vysvetloval ze paprsek dalkomeru je siroky nekolik metru jsem byl mimo jine i ja ;) Samozdrejme ze to urceni vzdalenosti neni presne, ale pokud nestrilis vylozene horni skupinou uhlu tak odchylka v ramci jednotek metru na veci nic nezmeni.

To ze je dnes v tancich potreba jista znalost balistiky u strelce je mozne, ale nemyslim ze to je nezbytne z hlediska samotneho urceni vzdalenosti a vypoctu balisticke drahy s odporem vzduchu. Jiste se v realne strelbe vyskytuje jeste spousta dalsich faktoru, ktere mohou byt pro pocitac problem, ktere se ale tehle ZPROPADENE diskuze o metne dalce netykaji.
Nevim nic o tom jak pracuje posadka tanku, ale vim ze urcit vzdalenost s presnosti par metru neni dnes vubec problem a ze stejne tak neni problem na pocitaci vypocist balistickou trajektorii.

Dzin: z dosiahnutých výsledkov posádkov. Keď išiel Guderian na Francúzko presne vedel čo s kombinácie tank posádka dostane, Vypočítané hodnoty nemajú význam ani sa podla nich nedá plánovať útok.

a už si to tedy s počítačem udělal?

Ionor: Hodnoty, co se dnes udávají u moderních tanků jsou hodnoty obecně vypočítané na základě parametrů systému. Ostatně obvykle se vypočítané hodnoty přesnosti udávají zcela běžně i u ostatních zbraňových systémů.

Nie, stejne ako sa v plno zdrojoch dočítaš, že maximálna rýchlosť u Pantera je 46 a nie 55 ktorú bol schopný dosiahnuť pretože mu na nej rýchlo odchádzala prevodovka a bola velením zakazaná, tak stejne sa dočítaš už s praxe vyselektované informácie o presnosti streľby.
Teda možno ťa školili inak, ale z literatúrou ktorú čítam od uznávaných tankových autorov sa dozvieš už len tieto reálne dosiahnuté hodnoty.

Hádať sa nemám náladu tak sa proste zmier s tým, že je to fakt, alebo počkaj na Petrza.

Takže jak reálně v bojových podmínkách vyhodnotili třeba přestnost palby Leclerca?
90 porocent toho, co se udává v odborné literatuře o přesnosti, průbojnosti atd. jsou hodnoty tabulkové. Když jsme zabrousili do WW2, třeba ony známé tabulky, na jakou vzdálenost který německá tank prostřelil která spojenecký a obráceně.

Pri všetkých konkurzoch kde bol zle, ono je to skôr papierový Tiger než spoľahlivý a presný stroj akým sa ukazuje...
Tak to dopadá keď aj najvyspelejšie krajiny sveta majú polovicu súčiastok v svojich tankoch z Nemecka, len Francúzko musí mať všetko vlastné...

No, ve Švédsku prohrál díky offsetovým programům ze strany Německa. Ale klidně můžeme pro náš příklad vzít Leoparda 2A5(6,7).

a už si to tedy s počítačem udělal?

ano (a ted se budes asi smat ), kdyz sem si programoval hru ala Worms nebo Scorch