Tankové kanóny a jejich munice
Tankové kanóny a jejich munice
Protože se každé tankové téma zvrhává do zběsilých OT, tak Vám tady zakládám vlákno, kde můžete debatovat o poválečných tankových kanónech, kanónové munici.



Dzin: Myslím že pojem metná dálka je mi jasný,ale chtěl bych se tě zeptat jako člověka s většími znalostmi v oblasti balistiky:
A) Jaký význam má metná dálka dnes,tedy v době kdy dokážeš laserovým dálkoměrem změřit vzdálenost se skoro stoprocentní přesností a prvky palby ti spočítá počítač(opět asi dost přesně).V tomto případě se mi zdá,že je celkem jedno(teoreticky) jak vysoký cíl je a jak plochou dráhu má střela,neb prostě nastavíš náměr přesně.
B)Jaký je vzorec pro výpočet průbojnosti APDS, či APFSDS střel,klesá jejich průbojnost s druhou či menší mocninou rychlosti,jak ovlivňuje sklon pancíře výkon podkaliberních střel (vím že za WW2 měly podkaliberní střely na skloněný pancíř obecně horší účinek(sklon pancíře na ně měl větší vliv) než klasické plnorážové střely, pokud ale vím tak dnes je tomu spíš naopak)
C)Jak moc ovlivňuje balistický(tvarový) koeficient přítomnost stabilizačních křidýlek
Prosím aspoň o stručnou odpověď či odkaz
A) Jaký význam má metná dálka dnes,tedy v době kdy dokážeš laserovým dálkoměrem změřit vzdálenost se skoro stoprocentní přesností a prvky palby ti spočítá počítač(opět asi dost přesně).V tomto případě se mi zdá,že je celkem jedno(teoreticky) jak vysoký cíl je a jak plochou dráhu má střela,neb prostě nastavíš náměr přesně.
B)Jaký je vzorec pro výpočet průbojnosti APDS, či APFSDS střel,klesá jejich průbojnost s druhou či menší mocninou rychlosti,jak ovlivňuje sklon pancíře výkon podkaliberních střel (vím že za WW2 měly podkaliberní střely na skloněný pancíř obecně horší účinek(sklon pancíře na ně měl větší vliv) než klasické plnorážové střely, pokud ale vím tak dnes je tomu spíš naopak)
C)Jak moc ovlivňuje balistický(tvarový) koeficient přítomnost stabilizačních křidýlek
Prosím aspoň o stručnou odpověď či odkaz


Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
- Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Terminus technikus:
Metná diaľka - Je to druh dráhy střely, kdy výška vrcholu dráhy je rovna výšce cíle.
Druhy munície:
HE - High explosive = vysoko výbušná == trieštivá, trhavá, trieštivo-trhavá
AP - armour-piercing == priebojná (plnokalibrová)
APBC - armour-piercing ballistic cap == priebojná (plnokalibrová) s balistickou čapicou
APCBC - armour-piercing capped ballistic cap == priebojná (plnokalibrová) s protipancierovou (makarovovou) čapicou a balistickou čapicou
APDS armour-piercing discarding sabot == priebojná s oddeliteľnými (vodiacimi) časťami -> "podkaliberná"
APFSDS - armour piercing, fin stabilized, discarding sabot == priebojná stabilizovaná šípom/krídelkami, s oddeliteľnými (vodiacimi) časťami -> podkaliberná šípová
APCR - armour-piercing, composite rigid == priebojná (plnokalibrová) jadrová -> "podkaliberná jadrová"
APCNR - Armour-piercing, composite non-rigid == priebojná jadrová s premenlivým kalibrom (používala sa pre zbrane s kuželovám vývrtom)
HEAT - High-explosive, anti-tank == vysokovýbušná protitanková -> kumulatívna
HESH - High-explosive, squash-head == vysokovýbušná s mäkkou hlavou
-> výtržná ("s výtržným účinkom", niekedy tiež Dennistounov strela -podľa vynálezcu, "hopkinsonova" strela - podľa efektu)
HEP - high-explosive plastic == vysokovýbušná v plastickou výbušninou = to isté ako HESH
Metná diaľka - Je to druh dráhy střely, kdy výška vrcholu dráhy je rovna výšce cíle.
Druhy munície:
HE - High explosive = vysoko výbušná == trieštivá, trhavá, trieštivo-trhavá
AP - armour-piercing == priebojná (plnokalibrová)
APBC - armour-piercing ballistic cap == priebojná (plnokalibrová) s balistickou čapicou
APCBC - armour-piercing capped ballistic cap == priebojná (plnokalibrová) s protipancierovou (makarovovou) čapicou a balistickou čapicou
APDS armour-piercing discarding sabot == priebojná s oddeliteľnými (vodiacimi) časťami -> "podkaliberná"
APFSDS - armour piercing, fin stabilized, discarding sabot == priebojná stabilizovaná šípom/krídelkami, s oddeliteľnými (vodiacimi) časťami -> podkaliberná šípová
APCR - armour-piercing, composite rigid == priebojná (plnokalibrová) jadrová -> "podkaliberná jadrová"
APCNR - Armour-piercing, composite non-rigid == priebojná jadrová s premenlivým kalibrom (používala sa pre zbrane s kuželovám vývrtom)
HEAT - High-explosive, anti-tank == vysokovýbušná protitanková -> kumulatívna
HESH - High-explosive, squash-head == vysokovýbušná s mäkkou hlavou

HEP - high-explosive plastic == vysokovýbušná v plastickou výbušninou = to isté ako HESH


Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Canister - kartáčová (tj. tanková obdoba brokových nábojov)
ATGM - Anti tank guided missile = protitanková riadená strela
-T - Tracer = stopka
ATGM - Anti tank guided missile = protitanková riadená strela
-T - Tracer = stopka
Na fórum už neprispievam, smerujte svoje nezmysli na ostatných členov fóra...
(Tech channel) youtube.com/user/IonorRea
(Satire channel) youtube.com/channel/UCjS5hvJT-No5zoxPKdX1qCA
(Tech channel) youtube.com/user/IonorRea
(Satire channel) youtube.com/channel/UCjS5hvJT-No5zoxPKdX1qCA
Alchymista: Pokud je to částečně reakce na můj příspěvek,pak díky.Sice rozdíl mezi APDS,APFSDS A APCR je mi znám, ale některé zkratky sem si přeložit nedokázal. To proč se ptám na průbojnost těchto střel souhrnně je ten že pokud jsou (jejich jádra či těla)všechny ze stejného materiálu pak by měl být mechanizmus probíjení podobný.Např. mi není jasné proč měly APCR střely za WWII relativně mnohem větší pokles průbojnosti pokud stříleli na skloněný pancíř než APC či APCBC střely a u dnešních šípovitě stabilizovaných wolframových střel je tomu naopak(přitom mají ještě menší průměr a střílí na mnohem silnější pancíř)

Petrz: jak jsem psal v předchozím




Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
- Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Rozdiel v účinku APCR a APC/APCBC na sklonený pancier je vysvetľovaný tým, že u APCR preniká cez pancier len podkalibrové jadro významne menších rozmerov (čo sa týka dĺžky, priemeru, čiastočne i hmotnosti) než plnokalibrová strela APC/APCBC. Podstatné je, že APC/APCBC strely majú "tupohlavú" protipancierovú čapicu a tá má silný vplyv na "zachytenie" strely v povrchu skloneného pancieru a podporuje stáčanie strely do polohy "kolmo k povrchu". To okrem iného znamená, že strela preráža menšie hrúbku pancieru ako zodpovedá priemetu jej pôvodnej dráhy cez pancier. APCR strela protipancierovú čapicu nemá, takže tento mechanizmus sa uplatňuje v menšej miere - dráha cez pancier viac sleduje priemet pôvodnej dráhy, takže prebíja relatívne hrubšie vrstvu.
APFSDS strela má samotný penetrator "tupohlavý", takže sa v sklonenom pancieri zachytáva podobne ako APC/APCBC strela a pri prenikaní do pancieru sa síce celá nestáča, ale skôr deformuje (ohýba) tak, že jeho predná časť sleduje podobnú dráhu akou preniká do pancieru strela APC/APCBC.
APFSDS strela má samotný penetrator "tupohlavý", takže sa v sklonenom pancieri zachytáva podobne ako APC/APCBC strela a pri prenikaní do pancieru sa síce celá nestáča, ale skôr deformuje (ohýba) tak, že jeho predná časť sleduje podobnú dráhu akou preniká do pancieru strela APC/APCBC.


Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
K základom balistiky a problematike mierenia je niečo tu http://www.balistika.cz/. v stati teória. Z obrázku sa už dá pochopiť metna iaľka a problematika mierenia. Celkom dobre to vysvetľovali príručky pre streľbu, napr. pre poddôstojníkov.
APFSDS strela má samotný penetrator "tupohlavý", takže sa v sklonenom pancieri zachytáva podobne ako APC/APCBC strela a pri prenikaní do pancieru sa síce celá nestáča, ale skôr deformuje (ohýba) tak, že jeho predná časť sleduje podobnú dráhu akou preniká do pancieru strela APC/APCBC.
Alchymista díky. Zajímavé. Znamená to tedy zjednodušeně řečeno čím štíhlejší a pružnější projektil tím lépe?
Také mi v tomto směru přijde pochopitelné umístění wolframového tlouku do špice střely.Připadá mi to založené na podobné myšlence jako byly ruské APCR střely,kdy zadní ocelová část sice nepronikla za pancíř ale svojí kinetickou energií pomohla relativně malému jádru v počáteční fázi probíjení.
A nechceš ho napsat znova?Petrz: V tom příspěvku co byl smazaný


Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Nezkusíte někdo popsat vývoj? KE střely, HE, HESH střely, úroveň v jednotlivých zemích, úroveň děl, munice, jejich posuzování průbojnosti, principy funkce jedn. střel. Je na fóru dost vláken co to řeší, ale udělat souhrn by byla bomba. Myslím, že je hodně lidí, jež tato problematika zajímá. A začít od Paixhanse a prachu Mamut by neškodilo. Díky.
Petrz: Nechci, ale co mi zbyde že?
A) Technika střelby je identická jak v roce 1940 tak v roce 2010. jediný rozdíl je přestnost střelby.
B) Podle toho jakou teorii pro výpočet použiješ.
C) Nemám porovnání tvarového koeficientu střel. Ale balistický koeficient je daleko více závislý na hmotnosti střely, než na jejím tvarovém koeficientu.
A) Technika střelby je identická jak v roce 1940 tak v roce 2010. jediný rozdíl je přestnost střelby.
B) Podle toho jakou teorii pro výpočet použiješ.
C) Nemám porovnání tvarového koeficientu střel. Ale balistický koeficient je daleko více závislý na hmotnosti střely, než na jejím tvarovém koeficientu.

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Dzin, ad A] jenomze limitujici faktory jsou dnes jine, zatimco za WWII byla presnost limitovana tim jak presne dokazal strelec odhadnou vzdalenost a zvolit elevaci a predstazeni, dnes to dalkomer a pocitac vypocte prakticky naprosto presne. Tzn. dnes je presnost limitovana necim jinym (nahodnym rozptylem, vetrem, nerovnomernym pohybem cile, kmitanim kanonu).
Tzn. znova - ma dnes za techto podminek "metna dalka" nejakou podstatnou vypovidaci hodnotu jinou nez ze je to divny zpusob jak vyjhadrovat rychlost strely?
Tzn. znova - ma dnes za techto podminek "metna dalka" nejakou podstatnou vypovidaci hodnotu jinou nez ze je to divny zpusob jak vyjhadrovat rychlost strely?
Alchymista > Tyjo, to http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3479 by melo byt nekde v hlavicce, moc informativnejsich clanku/prispevku nez tohle co si napsal jesm na Palbe nevidel !!! Thumbs up (celkove musim rici ze z tvojich prispevku sem se dozvedel asi zatim nejvic)
jmodrak > takhle vagnima vetam opravdu nikomu nic nereknes, navic se tu nebavime o dostrelu ale "metna dalka" znamena "dostrel po trajektorii jejiz nejvyzisi bod nepresahuje vysku cile" tzn. ta balisticka strela a asi i vetsina vrhu kamenem je docela mimo
jmodrak > takhle vagnima vetam opravdu nikomu nic nereknes, navic se tu nebavime o dostrelu ale "metna dalka" znamena "dostrel po trajektorii jejiz nejvyzisi bod nepresahuje vysku cile" tzn. ta balisticka strela a asi i vetsina vrhu kamenem je docela mimo
Re: Tankové kanóny a jejich munice
Zde bych si dovolil nesouhlasit. Okruh témat ohledně obrněných vozidel budoucnosti se do OT nezvrhl a naopak žije zajímavým poklidným životem a objevilo se v nich hodně a hodně zajímavého.skelet píše:Protože se každé tankové téma zvrhává do zběsilých OT, tak Vám tady zakládám vlákno, kde můžete debatovat o poválečných tankových kanónech, kanónové munici.
Téma tankových kanónů je zajímavé ale sám jsem zvědavý co se zde všechno objeví.
Jinak já osobně jsem se tankovým kanónům věnoval zd:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2887


Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Díky,já věděl že na mne nezanevřeš.Petrz: Nechci, ale co mi zbyde že?

Jo díky,já jenom jestli nehrají nějak extra velkou roli.C) Nemám porovnání tvarového koeficientu střel. Ale balistický koeficient je daleko více závislý na hmotnosti střely, než na jejím tvarovém koeficientu
B) Vím,že mne odkážeš asi na nějakou učebnici o balistice(a já slibuji že si nějakou obstarám),ale přece jen nějaký přehled na netu by nebyl?
A) V tomto ohledu se ztotožňuji s námitkou asiji:
jež to vyjadřuje poměrně výstižně.Dzin, ad A] jenomze limitujici faktory jsou dnes jine, zatimco za WWII byla presnost limitovana tim jak presne dokazal strelec odhadnou vzdalenost a zvolit elevaci a predstazeni, dnes to dalkomer a pocitac vypocte prakticky naprosto presne. Tzn. dnes je presnost limitovana necim jinym (nahodnym rozptylem, vetrem, nerovnomernym pohybem cile, kmitanim kanonu).
Tzn. znova - ma dnes za techto podminek "metna dalka" nejakou podstatnou vypovidaci hodnotu jinou nez ze je to divny zpusob jak vyjhadrovat rychlost strely?
Jinými slovy jestliže odhadnu vzdálenost s chybou v řádech stovek až desítek metrů má plochá trajektorie velmi výrazný vliv, jestliže se však chyba pohybuje řádově v jednotkách metrů(5,10,15m tedy dnešní las. dálkoměry) pak je celkem jedno jestli na tank střílím s 75mm L24 nebo s L70.(samozřejmě stále platí vlivy popsané asijou)
Co mne tak napadá,pokud nejsou systémy zaměřování u moderních tanků až tak automatizované a zbývá prostor pro chybu střelce,pak např. za jízdy nebude úplně jednoduché nastavit záměrný kříž na tank vzdálený 2,5 km a např. v tomto případě si umím představit že plochá trajektorie hraje roli.


Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
asija: Metná dálka je dráha, kterou střela vykonává, aby zasáhla cíl. Proto je definována, že v nejvyšším bodě není vyšší, než cíl. Abych ti to ještě přiblížil, dráha střely v roce 1940 a 2010 ze stejného kanonu na stejný cíl při které dojde k zasažení bude stejná. To že jsme prvky palby určil od oka nebo pomocí nejmodernějšího přístroje v tom nehraje roli. Ty hrají roli v tom, že mohu určit daleko přesněji, rychleji atd. prvky střelby. Ale stále to bude metná dálka.
Nechápu z jakého důvodu, ale ty si do metné dálky dosazuješ věci, které s ní nemají absolutně nic co dočinění.
Takže ještě jednou, střela se bude pohybovat po dráze v rámci metné dálky a je jedno, jestli to bude před padesáti lety nebo za padesát let.
Nechápu z jakého důvodu, ale ty si do metné dálky dosazuješ věci, které s ní nemají absolutně nic co dočinění.
Takže ještě jednou, střela se bude pohybovat po dráze v rámci metné dálky a je jedno, jestli to bude před padesáti lety nebo za padesát let.
Naposledy upravil(a) Dzin dne 1/11/2010, 20:00, celkem upraveno 1 x.